Mezinárodní výměna informací pohledem správce daně
Jaroslav
Dombrowski,
Ing.
Gabriela
Buchtová
Transpozicí směrnice DAC II. je od 1. 1. 2016 zavedena automatická výměna informací o finančních účtech na základě tzv. Common Reporting Standard (dále jen „CRS“). Je zde stanovena povinnost finančním institucím shromažďovat informace o svých klientech (daňových rezidentech daného státu) a tyto informace předávat v pravidelných intervalech finanční správě. Automatická výměna informací zde představuje významný nástroj v boji proti daňovým únikům a umožní spolupráci s příslušnými orgány jiných smluvních států na základě automatické výměny informací.
Vymezení problematiky směrnice DAC II.
Vzhledem k nárůstu přeshraničních daňových podvodů a úniků, při kterých dochází k značnému snížení daňových příjmů jednotlivých členských států Evropské unie, bylo nutné tyto neoznámené a nezdaněné příjmy jak v Evropské unii, tak i ve světě omezit. Z tohoto důvodu bylo potřeba vytvoření takové legislativy v rámci mezinárodního zdaňování, která by zvýšila účinnost a efektivnost výběru daně. Automatická výměna informací se pro účely posílení boje proti daňovým podvodům a únikům ukazuje jako nutnost pro evropský a mezinárodní standard pro transparentnost a výměnu informací v daňové oblasti. Důležitost této automatické výměny informací jakožto významného prostředku boje proti přeshraničním daňovým podvodům a únikům byla uznána i na mezinárodní úrovni (G201) a G82)).
Z proběhlých jednání mezi USA, dalšími zeměmi a všemi členskými státy EU o dvoustranných dohodách o automatické výměně informací k provedení zákona USA o podávání informací o zahraničních účtech pro daňové účely [Foreign Account Tax Compliance Act (dále jen „FATCA“)3)] vyplynulo, že bylo potřeba na základě uvedených dohod vypracovat jednotný globální standard pro automatickou výměnu informací v daňové oblasti. Skupina G20 tímto následně pověřila Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“).
Za účelem minimalizace nákladů a administrativní zátěže pro daňové správy i hospodářské subjekty bylo rovněž nutné zajistit, aby rozšířená oblast působnosti automatické výměny informací v rámci Unie byla též v souladu s mezinárodním vývojem. K dosažení tohoto cíle proto bude nutné, aby členské státy a jejich finanční instituce uplatňovaly pravidla oznamování a náležité péče, která budou v plném souladu s