Účetnictví v rostlinné výrobě v ČR versus IFRS - 2. část

Vydáno: 26 minut čtení

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na účetnictví v rostlinné výrobě podle českých předpisů. Věnoval se problematice oceňování, účetního zachycení a vykazování rostlin, které jsou předmětem či prostředkem zemědělské výroby. Nyní se podíváme na rostlinnou výrobu v účetnictví podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS.

 

Účetnictví v rostlinné výrobě v ČR versus IFRS – 2. část
doc. Ing.
Dana
Dvořáková,
Ph.D.
V České republice mají účetní jednotky povinnost aplikovat Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“) v případě, že emitují veřejně obchodovatelné cenné papíry na burzách v rámci Evropské unie. Užití IFRS je však rozšířeno i na celou řadu účetních jednotek, které tuto povinnost pro své individuální účetní závěrky nemají, ale jsou součástí konsolidačního celku, ve kterém má mateřská společnost povinnost podle IFRS vykazovat. Tyto účetní jednotky sestavují individuální účetní závěrku podle českých účetních předpisů, ale zároveň musí připravit své účetní výkazy v souladu s IFRS pro potřeby sestavení konsolidované účetní závěrky. Některé účetní jednotky mohou sestavovat účetní závěrku podle IFRS (vedle účetní závěrky sestavované podle českých účetních předpisů) i na dobrovolné bázi, například kvůli stávajícím či potenciálním zahraničním investorům, kteří preferují pro ně více srozumitelnou závěrku sestavenou v souladu s IFRS.
 
Předmět standardu, úvodní definice a klasifikace
Na problematiku specifik účetnictví v zemědělství je zaměřen standard
IAS 41 - Zemědělství
(dále jen „IAS 41“). Před vznikem standardu byla široce diskutována potřeba samostatné úpravy účetnictví v zemědělství. Pro vznik samostatného standardu svědčil na prvním místě argument, že zemědělská činnost vyvolává problémy při využívání tradičních účetních modelů, protože změna hodnoty živých organismů je vyvolána především v důsledku jejich přirozené schopnosti biologické přeměny a nelze ji zachytit oceněním na bázi vynaložených nákladů. Specifika zemědělské činnosti, která nebyla předmětem úpravy mezinárodních standardů, vedla dále k tomu, že se v rámci národních úprav účetnictví v této oblasti vyskytovala různorodá, vzájemně nekompatibilní řešení.
Standard IAS 41 neupravuje účetnictví v zemědělství jako celek, jeho předmětem jsou zejména biologická aktiva, standard upravuji i s biologickými aktivy související oblasti – poskytování dotací na biologická aktiva a ocenění zemědělské produkce v okamžiku sklizně.
 
Biologické aktivum
Biologické aktivum je definováno jako živé zvíře či rostlina. Předmětem standardu však nejsou všechna biologická aktiva. Standard se zabývá pouze těmi, která jsou užívána v rámci zemědělské činnosti.
Výjimkou jsou pěstitelské celky trvalých porostů po dosažení plné plodonosnosti. Pěstitelské celky trvalých porostů v plodonosném stáří nespadají do působnosti standardu od roku 2014, kdy byly zařazeny do působnosti
IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení
(dále jen „IAS 16“). Jedná se o stromy a keře, které jsou pěstovány za účelem sklízení plodů či jiných částí rostlin a které již jsou zralé (plně plodonosné) a přinášejí užitek opakovanými sklizněmi. IAS 41 však upravuje oceňování a vykazování těch stromů