Kdo by neznal finanční leasing? Tento způsob dlouhodobého pořízení dražších movitých věcí – hlavně automobilů a výrobních zařízení – je už zcela běžně zvažovanou alternativou koupě na splátky nebo úvěr. Mezi malými i velkými podnikateli jsou dobře známá rovněž jeho dvě hlavní daňová specifika: 1. daňovým výdajem uživatele (příjemce leasingu) je vždy rovnoměrně rozpočítaná celková úplata, bez ohledu na režim dílčích plateb, a to i v případě neúčtujících fyzických osob, 2. že z hlediska DPH nejde o poskytnutí služby, ale o dodání zboží podléhající DPH z celé úplaty ihned na počátku. Naproti tomu pochybnosti a nejasnosti v praxi zpravidla provází případné předčasné ukončení smlouvy o finančním leasingu, ať už z důvodů subjektivních, nebo objektivních…
Předčasné ukončení finančního leasingu – na co dát pozor
Ing.
Martin
Děrgel
Ekonomické, právní a daňové shrnutí
Finanční leasing je v praxi firemní i občanské častým způsobem pořizování obvykle dražších movitých věcí dlouhodobé spotřeby. Výhodně kombinuje alternativní koupi na splátky a dlouhodobý nájemní vztah, který zpravidla končí tím, že dosavadní uživatel v roli pouhého ekonomického vlastníka se stane i právním vlastníkem daného předmětu. Právně se jedná o smlouvu o dlouhodobém užívání movité věci, kdy uživatel platí rovnoměrné dílčí splátky (až na první vyšší) celkové úplaty zahrnující kupní cenu a poskytované finanční služby, načež má povinnost nebo jen právo věc odkoupit a vlastnit za nízkou „zbytkovou“ cenu. Oproti nájmům bývá již ve fázi užívání na „nájemce“ přenesena rozhodující část rizik a užitků spojených s předmětem leasingu.
Nejčastěji jde o dvoustranný vztah, kdy se místo běžné kupní smlouvy prodejce s kupujícím dohodnou na finančním leasingu, někdy je ale poskytovatel leasingu prostředníkem zajišťujícím spíše jen finanční službu…
I přes 3 000 paragrafů občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „
“)
jak předpokládá § 1746 OZ: „
neupravuje smlouvu o finančním leasingu
, který se z řady důvodů liší od nájmu (užívání věci) i pachtu (navíc i požívání). Proto se sjednávají jako typově nepojmenované smlouvy, tj. zákonem speciálně neupravené,
Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena
“.Důsledkem je ale zvýšení významu sjednaných ustanovení – typově nepojmenované smlouvy, neboť právní opora předvídaná ustanoveními OZ je poměrně vzdálená, čímž vrůstá riziko jednostranně nevýhodných smluvních ujednání, zvláště při předčasném ukončení uživatelem. I proto Asociace leasingových společností ČR doporučuje využívat všeobecné podmínky, které zveřejnila na http://www.clfa.cz. Dle § 1751 OZ totiž lze u smluv mezi podnikateli část smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky odborné či zájmové organizace.
Určující znaky finančního leasingu, které převzalo i daňové právo, mají základ v bohaté judikatuře. Pro ilustraci volně citujeme z rozsudku
Nejvyššího správního soudu čj. 5 Afs 25/2007-59
, www.nssoud.cz:„Finanční leasing spočívá v dlouhodobém pronájmu věci uživatelem, přičemž jeho cílem je – po skončení doby užívání (nájmu) – převod vlastnictví uživateli. Praktickým smyslem uzavření smlouvy uživatelem je získání předmětu do užívání (později do vlastnictví), aniž by za něj musel zaplatit celou vstupní cenu najednou. Platí poskytovateli náhradou za užívání věci předem stanovené splátky (nájemné) zahrnující její hodnotu (odpisů), úrokové zatížení, riziko, zisk a případné další jeho náklady. Na rozdíl od nájemní smlouvy, kde je nájemné cenou za užívání cizí věci, je zde leasingová úplata cenou finanční služby. Převod vlastnictví je u finančního leasingu většinou zajištěn opčním právem, tedy na základě výzvy nájemce, anebo k němu může docházet též automaticky.
Finanční leasing dlouhodobě a za úplatu převádí na uživatele nejen veškerá užívací práva k předmětu leasingu, ale i povinnosti spojené s péčí o předmět a rizika s užíváním věci v rozsahu stanoveném smlouvou. Podstatným znakem je nesení rizik. Při finančním leasingu nepřechází nebezpečí škody na věci na uživatele až s přechod