Evropské standardy pro uvádění informací o udržitelnosti

Vydáno: 32 minut čtení

Stejně jako má své standardy finanční výkaznictví, má své standardy i ESG reporting. Zatímco předchozí poskytování nefinančních informací podle požadavků směrnice NFRD 1) nebylo v zásadě standardizováno, uvádění informací o udržitelnosti již standardizováno ve velké míře je. V oblasti udržitelného reportingu převzala Evropská unie iniciativu a zavádí pro uvádění informací o udržitelnosti své vlastní standardy, a to i přesto, že existuje poměrně značná nabídka již existujících standardů pro uvádění informací o udržitelnosti.

 

Evropské standardy pro uvádění informací o udržitelnosti
Ing.
Hana
Kubcová,
Ing.
Václav
Tittelbach
V posledních letech se velmi významně zvýšila poptávka po informacích souvisejících s
ESG faktory
, a to zejména ze strany investorů. Důvodů této poptávky je několik:
změna povahy rizik pro podnik a rostoucí povědomí investorů o finančních důsledcích těchto rizik, například finanční rizika související s klimatem,
zvýšení povědomí o rizicích a příležitostech, které pro podniky a investice vyplývají z otázek týkajících se udržitelnosti, jako například úbytek biologické rozmanitosti, dětská práce a novodobé formy otroctví,
nárůst investičních produktů, které požadují splnění určitých standardů udržitelnosti, anebo dosažení určitých cílů jako například zajištění souladu s Pařížskou dohodou2), Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti anebo s jinými politikami stanovenými EU,
rychle se měnící informovanost občanů a s tím související preference spotřebitelů.
Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že již v prosinci 2019 Rada EU ve svých závěrech o prohloubení unie kapitálových trhů zdůraznila význam spolehlivých, srovnatelných a relevantních informací o rizicích, příležitostech a dopadech v oblasti udržitelnosti a vyzvala Evropskou komisi, aby zvážila vytvoření evropského standardu pro vykazování těchto informací. V roce 2019 přijala Evropská komise nezávazné pokyny k podávání nefinančních zpráv o informacích souvisejících s klimatem, které obsahovaly pokyny týkající se vykazování těchto informací, nicméně tyto pokyny neměly pro vykazování nefinančních informací významný dopad na jejich kvalitu. Navíc dobrovolná povaha znamenala, že bylo na samotných podnicích, zda se jimi budou řídit, či nikoli, případně v jaké míře tyto pokyny použijí.
Na tuto aktivitu navázala Evropská komise revizí požadavků směrnice NFRD, přičemž byly zjištěny nedostatky, pokud jde o účinnost samotné směrnice NFRD, resp. bylo zjištěno, že mnoho podniků nezveřejňuje informace o všech významných tématech souvisejících s udržitelností. Tato skutečnost pak umožňuje zastírání skutečného stavu za použití tzv. cherry pickingu, kdy dotčený subjekt vybírá pouze takové informace, které nereflektují jeho vlastní negativní činnosti. Dalším z detekovaných problémů byla omezená srovnatelnost a spolehlivost nefinančních informací, resp. informací o udržitelnosti. Toto vše vyústilo v potřebu, aby informace o udržitelnosti byly standardizovány a tím byla eliminována rizika:
nárůstu rozdílu mezi informacemi požadovanými uživateli a informacemi vykazovanými podniky,
nedostatečného zohlednění rizik a příležitostí ze strany investorů a tím vytváření systémových rizik ohrožujících finanční stabilitu,
nemožnosti investorů směřovat finanční prostředky do podniků a hospodářských činností, které řeší a nezhoršují sociální a environmentální problémy,
zvýšení administrativní zátěže tím, že budou poptávány dodatečné informace,
zvyšování rizika greenwashingu a tím i riziko nižší důvěry v podniky obecně.
Výše uvedené skutečnosti vyústily v potřebu požadované informace standardizovat.
Podniky, které mají v současné době povinnost poskytovat nefinanční informace podle směrnice NFRD, resp. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů mohou využívat několik metodik, podle kterých lze požadované informace vykazovat. Při poskytování nefinančních informací mohou podniky použít:
-
vnitrostátní rámce – metodika pro zveřejňování nefinančních informací vytvořená na národní úrovni. V současné době však v České republice takový rámec vytvořen není a ani se jeho tvorba nepředpokládá, a to z důvodu