Ing. Václav Tittelbach

Evropská unie v posledních letech zásadně posílila požadavky na transparentnost podniků v oblasti udržitelnosti. Klíčovým nástrojem se stala směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která ukládá povinnost rozsáhlého reportingu. Vzhledem ke komplexnosti tohoto reportingu se však objevila potřeba zavést mechanismy, které umožní regulaci reagovat na praktické problémy.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Novelizace zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), která proběhla zákonem č. 316/2025 Sb.1), reaguje na povinnost zahrnout do české právní úpravy požadavky směrnice CSRD2) a souvisejících standardů ESRS3). Kromě upravení povinnosti uvádět kvalitativní i kvantitativní informace o environmentálních a sociálních aspektech podnikání (informace o udržitelnosti) novela dále upravuje kategorizační kritéria účetních jednotek. V tomto článku se zaměříme na nejdůležitější novelizační body.

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Uvádění informací o udržitelnosti podle směrnice CSRD1) a souvisejících ESRS2) se v této době nachází ve značné legislativní nejistotě, a to jak z pohledu evropské legislativy, tak i z pohledu implementace do české legislativy, která na přehlednosti rozhodně nepřidala.

Uvádění informací o udržitelnosti se v této době velmi dynamicky a bohužel i nepředvídatelně vyvíjí. Cílem tohoto článku je detailně analyzovat situaci, pokud jde o postupný náběh účinnosti směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti1) (dále jen „CSRD“), která již byla částečně implementována do českého právního řádu.

V rámci vykazování nefinančních informací, respektive informací o udržitelnosti, dochází k zásadní změně, nejen co se týče rozsahu působnosti a obsahového vymezení informací. Za jednu ze zásadních změn lze považovat i otázku ověření těchto informací. Zatímco v případě nefinančních informací uváděných v souladu se směrnicí NFRD se auditor pouze vyjádřil, že nefinanční informace byly vypracovány a uvedeny ve výroční zprávě, případně byla vypracována samostatná zpráva, tak v případě zprávy o udržitelnosti dochází již k věcnému/faktickému ověření vykazovaných informací. Zákon o auditorech , který částečně transponuje požadavky směrnice CSRD , navíc upravuje požadavky na ověření této zprávy, přičemž ověřování této zprávy by mělo být standardizováno. Podle zákona o auditorech může zprávu o udržitelnosti ověřovat pouze auditor nebo auditorská společnost splňující požadavky zákona o auditorech . Ověření zprávy o udržitelnosti je součástí auditorské činnosti.

Některým účetním jednotkám vzniká od 1. ledna 2024 povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, resp. konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle části osmé zákona o účetnictví . Jedná se o úpravu vycházející ze směrnice CSRD. Co se rozumí zprávou o udržitelnosti a kdo bude mít povinnost zprávu o udržitelnosti za účetní období 2024 vyhotovit?

Snadný přístup k datům je důležitý pro usnadnění rozhodovacího procesu široké škály investorů, ale i mnoha dalších stakeholderů, nevládních organizací a organizací působících v oblasti sociální a životního prostřední (sociální a ekologické organizace). Zejména snadný přístup ke kompletním informacím souvisejícím s udržitelností by umožnil účastníkům trhu, kteří poskytují finanční produkty nebo poskytují poradenství, snadněji získat informace, které potřebují při začleňování rizik udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost. Přijetím směrnice 2022/2464/EU , o podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), došlo nejen ke standardizaci informací, které má podnik povinnost uvádět, ale oproti podávání nefinančních informací došlo i k určité formalizaci formátu zprávy o udržitelnosti. Směrnice CSRD požaduje, aby zpráva vedení byla vyhotovena v elektronickém formátu XHTML a pro zprávu o udržitelnosti, včetně informací podle čl. 8 nařízení (EU) 2020/852 , použijí značkovací jazyk XBRL podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 .

V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.

V minulém článku jsme se pokusili stručně shrnout požadavky tematických standardů vztahujících se k oblasti životního prostředí. Sociální faktory, přestože jsou ve stínu těch environmentálních, nejsou o nic méně důležité. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly upřesňovat informace o sociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti a začleňování a faktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků a dopady na lidské zdraví. Informace o lidských právech, které podniky zveřejňují, by měly v relevantních případech zahrnovat informace o nucené a dětské práci v jejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky a diplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného v důsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy o možných rizicích a trendech v oblasti zaměstnanosti a příjmů.

V předchozích článcích jsme vás seznámili s požadavky vyplývajícími ze směrnice CSRD a dále s požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti na základě průřezových standardů ESRS 1 a ESRS 2. Tento článek čtenáře blíže seznámí s požadavky tematických standardů ESRS E pro vykazování informací z environmentální oblasti. Jak jsme uvedli v dřívějších článcích, jedná se, z hlediska jejich působnosti, o odvětvově agnostické standardy (sector agnostic), což znamená, že se vztahují na všechny podniky bez ohledu na to, v jakém odvětví podnik působí. Tematické standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti ESRS E se zabývají tématem udržitelnosti v oblasti životního prostředí a jsou strukturovány do témat, dílčích témat a případně podtémat. Tabulka níže poskytuje přehled témat, dílčích témat a podtémat udržitelnosti, na které se vztahují tematické standardy ESRS E.

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) upřesňují informace, které mají podniky vykazovat ve zprávě o udržitelnosti a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (2019/2088) 1) . Standardy ESRS by měly vést ke zveřejňování relevantních, spolehlivých a srovnatelných informací o udržitelnosti.

Stejně jako má své standardy finanční výkaznictví, má své standardy i ESG reporting. Zatímco předchozí poskytování nefinančních informací podle požadavků směrnice NFRD 1) nebylo v zásadě standardizováno, uvádění informací o udržitelnosti již standardizováno ve velké míře je. V oblasti udržitelného reportingu převzala Evropská unie iniciativu a zavádí pro uvádění informací o udržitelnosti své vlastní standardy, a to i přesto, že existuje poměrně značná nabídka již existujících standardů pro uvádění informací o udržitelnosti.

Účetní výkaznictví představuje důležitý zdroj informací o účetní jednotce, které poptávají nejrůznější uživatelé. Můžeme říct, že reporting je prostředkem komunikace firmy především s externími, ale také interními uživateli. V současné době je velmi živou a diskutovanou oblastí, a to především z důvodu, že se v posledních leatech významně zvyšuje poptávka po informacích. Na tuto skutečnost reaguje i nově připravovaný zákon o účetnictví 1) , ve kterém je cíl účetnictví zdůrazněn jako poskytování informací uživatelům pro jejich ekonomická rozhodování. Zatímco stávající zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “) klade důraz na vedení účetnictví a správné zaúčtování, nový návrh zákona klade důraz na poskytování informací o účetní jednotce, které uživatelé z účetnictví získávají. Jelikož tito uživatelé mají omezený přístup k informacím o účetní jednotce, musejí se spoléhat na data, která účetní jednotka zveřejňuje a zpřístupňuje. Kdo tedy využívá informací poskytovaných nejen účetnictvím?

Od konce loňského roku, kdy byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti (dále v textu „směrnice CSRD“ 1) ), se začaly objevovat nejrůznější články, tematické konference apod. právě se zaměřením na směrnici CSRD, resp. ESG reporting. Vesměs jde ale pouze o představení požadavků nové směrnice CSRD, přičemž ESG reporting je daleko komplexnější a zahrnuje i jiné předpisy EU než jen zmíněnou směrnici. V tomto článku si odpovíme na otázku, zda směrnice CSRD přináší opravdu nové požadavky, které budou muset firmy zapracovat do svého výkaznictví, anebo již v určité míře informace týkající se ESG faktorů poskytují. Zkusíme se proto na ESG reporting podívat komplexně.

Součástí komplexního balíčku předpisů Evropské unie, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti, je i tzv. nařízení o taxonomii. Toto nařízení se týká zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a stanoví obecný rámec pro určení toho, jakým způsobem a do jaké míry se činnosti podniku kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Ve skutečnosti to znamená, že finanční instituce posuzují při uzavírání smluv jednotlivá rizika vyplývající z činnosti jednotlivých smluvních partnerů a vyhodnocují, zda se jedná o udržitelnou investici. Povinnost vykazovat tyto informace se především vztahuje na subjekty, které mají povinnost uvádět nefinanční informace podle NFRD, respektive budou v budoucnu podávat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. Po implementaci požadavků CSRD do české legislativy se od roku 2025 významně rozšíří rozsah působnosti nařízení o taxonomii, a to především o obchodní společnosti, které spadají do velikostní kategorie velké účetní jednotky podle zákona o účetnictví. Nyní se zaměříme především na nefinanční podniky.

V prosinci loňského roku byla Evropským parlamentem a Radou přijata novela účetní směrnice týkající se podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), která svým způsobem navazuje a rozšiřuje požadavky na nefinanční reporting. Zároveň jde o předpis, který je dalším článkem v rozsáhlém řetězci právních předpisů v oblasti ESG reportingu. Oproti požadavkům na stávající nefinanční reporting dle směrnice NFRD (dále jen „NFRD“) dochází díky směrnici CSRD k významným změnám, od rozšíření okruhu povinných subjektů a reportovaných dat, přes vyšší úroveň standardizace poskytovaných informací až po jejich ověřování. První zprávy o udržitelnosti by měly podniky poskytnout za účetní období počínající 1. 1. 2024. V zásadě lze říct, že se odborné články v mediálním prostoru, které se dotýkají reportovacích povinností ESG faktorů, soustřeďují spíše na povinnosti vyplývající z nově přijaté směrnice CSRD. V této oblasti však nelze opomenout existenci i jiných evropských předpisů, které dotvářejí celkový rámec, pokud jde o reportování ESG informací. Ambicí tohoto článku je poskytnout širší pohled na reportování ESG informací a rozšířit povědomí jednotlivých dotčených subjektů, s důrazem na nefinanční podniky, v této oblasti. A zároveň se pokusit o poskytnutí praktického návodu na přechod na udržitelný reporting.

Dne 14. prosince 2022 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464. Pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, je známá pod zkratkou CSRD. V oblasti ESG reportingu se tak jedná o významné navýšení počtu povinných subjektů a zásadní posun směrem ke standardizaci vykazování ESG informací na úrovni Evropské unie.