Nařízení o taxonomii

Vydáno: 6 minut čtení

Součástí komplexního balíčku předpisů Evropské unie, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti, je i tzv. nařízení o taxonomii. Toto nařízení se týká zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a stanoví obecný rámec pro určení toho, jakým způsobem a do jaké míry se činnosti podniku kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Ve skutečnosti to znamená, že finanční instituce posuzují při uzavírání smluv jednotlivá rizika vyplývající z činnosti jednotlivých smluvních partnerů a vyhodnocují, zda se jedná o udržitelnou investici. Povinnost vykazovat tyto informace se především vztahuje na subjekty, které mají povinnost uvádět nefinanční informace podle NFRD, respektive budou v budoucnu podávat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. Po implementaci požadavků CSRD do české legislativy se od roku 2025 významně rozšíří rozsah působnosti nařízení o taxonomii, a to především o obchodní společnosti, které spadají do velikostní kategorie velké účetní jednotky podle zákona o účetnictví. Nyní se zaměříme především na nefinanční podniky.

Nefinančním podnikem se pro účely nařízení o taxonomii rozumí podnik, na který se vztahují povinnosti zveřejňování informací o udržitelnosti podle CSRD a který není finančním podnikem. Aby daný podnik zjistil, zda může být konkrétní hospodářská činnost klasifikována jako environmentálně udržitelná, je nejprve nutné zjistit, zda je daná činnost pro taxonomii způsobilá. To znamená, zda jsou pro danou hospodářskou činnost dostupná technická screeningová kritéria podle nařízení EU 2021/2139. Následně je nutné vypracovat analýzu na základě zmíněných technických screeningových kritérií. Na základě této analýzy lze určit, zda předmětná činnost splňuje, či nesplňuje některý z environmentálních cílů, kterými jsou

  • zmírňování změny klimatu,
  • přizpůsobování se změně klimatu,
  • udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
  • přechod na oběhové hospodářství,
  • prevence a omezování znečištění a
  • ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

V současné době jsou však analyzovány pouze první dva environmentální cíle. Zbylé čtyři cíle budou analyzovány až v souladu s novelou tohoto nařízení, které vstoupí v účinnost 1. ledna 2024.

Současně by v oblasti technických screeningových kritérií měla být analyzována také skutečnost, že zkoumaná hospodářská činnost významně nepoškozuje žádný z dalších environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Záměrem je předejít tomu, že investice do hospodářských činností budou kvalifikovány jako environmentálně udržitelné i v případě, kdy tyto hospodářské činnosti způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, které převažují nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli.

Aby mohly být aktivity podniku kvalifikovány jako environmentálně udržitelné, je nutné, aby zároveň splňovaly podmínku, že jsou v souladu s tzv. minimálními zárukami. Hospodářská činnost splňuje podmínku souladu s minimálními zárukami v případě, pokud je prováděna zejména v souladu s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně Deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci a Mezinárodní listiny lidských práv.

V první fázi, tj. od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 zveřejňovaly nefinanční podniky podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii a nezpůsobilých pro taxonomii na svém celkovém obratu, kapitálových a provozních výdajích a některé relevantní kvalitativní informace.

Ve druhé fázi, tj. od 1. ledna 2023 nefinanční podniky zveřejňují klíčové ukazatele výkonnosti o podílu jejich obratu plynoucího z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako způsobilé pro taxonomii. Dále také zveřejňují klíčové finanční ukazatele o podílu jejich kapitálových výdajů (CapEx) a podílu jejich provozních výdajů (OpEx) týkajících se aktiv nebo procesů souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako způsobilé pro taxonomii.

Výše uvedené informace má podnik povinnost zveřejnit v souladu s nařízením EU 2178/2021, které stanovuje metodiku pro reportování o souladu aktivit s taxonomií. Nefinanční podniky zveřejní informace upřesněné v příloze I ve formě tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze II daného nařízení.

Kontrolní otázky

1. Jaký je smysl a cíl nařízení o taxonomii?

Toto nařízení se týká zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a stanoví obecný rámec pro určení toho, jakým způsobem a do jaké míry se činnosti podniku kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

2. Jakých podniků se v současné době týká povinnost zveřejňovat informace související s udržitelností podle nařízení o taxonomii?

Povinnost se týká podniků, které mají povinnost vykazovat nefinanční informace podle NFRD, tj. velké podniky, které jsou subjektem veřejného zájmu s počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500.

3. Analyzují se v současné době všechny environmentální cíle?

Ne, v současné době se analyzují pouze 2 environmentální cíle, a to zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

4. Jaké klíčové ukazatele budou povinny podniky zveřejňovat ve druhé fázi, tj. od 1. ledna 2023?

Jedná se o klíčové ukazatele výkonnosti, kterými je podíl na celkovém obratu plynoucí z produktů nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

Související odkazy

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s problematikou udržitelnosti v odvětví finančních služeb (nařízení o taxonomii).
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (NFRD).
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD).
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
  • Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (nařízení EU 2021/2139).
  • Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2178/2021 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (nařízení EU 2178/2021).
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

Poznámka: Text je přepisem audio služby Wolters Kluwer Update.