Pojem „funkční měna“ byl zaveden do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „ZÚ “), od 1. 1. 2024. Je možné konstatovat, že se v českém účetnictví jedná o velkou změnu z pohledu jeho vedení. Funkční měna se tak stává nástrojem, který specifickým účetním jednotkám pomůže snížit negativní dopady kurzových rozdílů na výsledek hospodaření. Funkční měnu však nemohou používat všechny účetní jednotky. Ve funkční měně mohou účtovat pouze firmy, které z hodnotového hlediska uskutečňují hospodářské operace převážně v jiné měně než v českých korunách. Současně musí platit i skutečnost, že se jedná o hospodářské operace realizované ve třech taxativně vyjmenovaných měnách, tedy eurech, amerických dolarech či britských librách.
Funkční měna
Ing.
Josef
Horák,
Ph.D.
Funkční měna byla do zákona o účetnictví implementována z důvodu umožnit účetním jednotkám používat pro účtování ekonomických transakcí i jinou měnu, než je výhradně česká koruna. Jinou měnou pro vedení účetnictví musí být pouze funkční měna, přičemž ta představuje měnu primárního ekonomického prostředí. Kromě zákona o účetnictví byla problematika týkající se funkční měny začleněna současně i do prováděcí vyhlášky k účetnictví č. 500/2002 Sb. a dále do Českých účetních standardů.
V následujícím textu budou nejprve objasněny důvody, proč byla funkční měna implementována do českého účetnictví. Následně bude charakterizován postup, jak správně přejít na vedení účetnictví ve funkční měně. Budou zmíněny výhody a nevýhody, které jsou s jejím používáním spojeny. Následně budou specifikovány modelové situace, na základě kterých je vhodné účetní jednotce doporučit účtovat v euru, americkém dolaru či britských librách. Na druhé straně budou uvedeny i modelové příklady, na jejichž základě je pro účetní jednotku výhodnější zůstat konzervativní a pokračovat ve vedení účetnictví v českých korunách.
Důvody vedoucí k zavedení funkční měny do českého účetnictví
V souladu s platnou legislativou do konce roku 2023 musely všechny účetní jednotky pů