Ing. Josef Horák, Ph.D.

Průřezový standard ESRS 1 stanovuje základní principy pro vykazování udržitelnosti podle Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Definuje celkový přístup k ESG reportingu, rozsah jeho vykazování a přístup k posuzování materiality, čímž zajišťuje jeho konzistenci a srovnatelnost. Současně se zabývá problematikou vykazování udržitelnosti spolu s finančním výkaznictvím tím, že vyžaduje strukturované zveřejňování informací a propojení mezi finančními a nefinančními údaji. Druhým průřezovým standardem je standard ESRS 2, který stanovuje obecné požadavky na zveřejňování informací, které platí pro všechny standardy ESRS a tvoří základ pro celopodnikové ESG výkaznictví. Vyžaduje zveřejňování informací o řízení, včetně rolí a odpovědností řídících orgánů v oblasti udržitelnosti. Standard také stanovuje povinnost transparentně informovat o strategii, obchodním modelu a politikách společnosti v souvislosti s riziky a příležitostmi v oblasti udržitelnosti.

Pojem „funkční měna“ byl zaveden do zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „ZÚ “), od 1. 1. 2024. Je možné konstatovat, že se v českém účetnictví jedná o velkou změnu z pohledu jeho vedení. Funkční měna se tak stává nástrojem, který specifickým účetním jednotkám pomůže snížit negativní dopady kurzových rozdílů na výsledek hospodaření. Funkční měnu však nemohou používat všechny účetní jednotky. Ve funkční měně mohou účtovat pouze firmy, které z hodnotového hlediska uskutečňují hospodářské operace převážně v jiné měně než v českých korunách. Současně musí platit i skutečnost, že se jedná o hospodářské operace realizované ve třech taxativně vyjmenovaných měnách, tedy eurech, amerických dolarech či britských librách.

Hlavním cílem tohoto příspěvku je charakterizovat proces elektronické fakturace v podmínkách české účetní legislativy a objasnit, jakými způsoby je možné tento typ fakturace realizovat tak, aby účetní jednotka celý proces uskutečnila s vynaložením co nejnižších nákladů při zachování maximální bezpečnosti jak z pohledu eliminace chybovosti v rámci celého fakturačního procesu, tak i z pohledu bezpečné archivace účetních záznamů. Je možné konstatovat, že elektronická fakturace je nedílnou součástí digitalizovaného účetnictví. Rozhodne-li se účetní jednotka vést digitální účetnictví, měla by implementovat elektronickou fakturaci (vystavení faktur obchodním partnerům / příjem faktur od obchodních partnerů v elektronické podobě) do svého podnikového prostředí. A obráceně platí, že pokud se účetní jednotka rozhodne pro elektronickou fakturaci, měla by zvážit přínosy digitálně vedeného účetnictví a v ideálním případě zdigitalizovat veškeré své procesy tak, aby mohla těžit z veškerých výhod, které jí digitálně vedené účetnictví s sebou přináší.

Digitální účetnictví je v současné době velmi diskutované téma. Jedná se o komplexní vedení účetnictví výhradně v elektronické formě. Úkolem digitálně vedeného účetnictví je usnadnit a zrychlit zachycení veškerých účetních transakcí, které nastaly v průběhu účetního období a současně zajistit maximální automatizaci veškerých účetních prací, které musí účetní jednotka vykonat na konci účetního období tak, aby mohla ve finální fázi sestavit účetní závěrku za příslušné období. Současně musí platit pravidlo, že takto vedené účetnictví musí být v maximálně možné míře vedeno bezpečně takovým způsobem, aby byla eliminována možnost ztráty dat či jejich zneužití třetí osobou. Hlavním cílem tohoto příspěvku je poskytnout praktická doporučení a rady, které mohou vaší účetní jednotce usnadnit samotnou transformaci účetnictví vedeného v papírové podobě do jeho digitální formy.

Kryptoměny jsou fenoménem dnešní doby. Je možné je charakterizovat jako digitální měny, které byly vytvořeny výhradně elektronickou cestou. Z tohoto důvodu mají pouze nemateriální podobu. Z důvodu eliminace případného rizika jejich zneužití neoprávněnou osobou jsou často zabezpečeny prostřednictvím využití soukromých a veřejných klíčů, jež slouží k podepsání a ověření konkrétní operace s kryptoměnami.