Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 v zákonu o daních z příjmů k vymezení daňově podporovaného produktu spoření na stáří. Jeho součástí je i nově zavedený dlouhodobý investiční produkt (DIP). V článku se zaměříme na možnosti uplatnění DIPu, na jeho výhody a nevýhody v podmínkách roku 2024 a 2025.
Uplatnění dlouhodobého investičního produktu
Ing.
Ivan
Macháček
Co obsahuje produkt spoření na stáří?
Produktem spoření na stáří se dle § 15a odst. 1 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí:
a)
penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b)
doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
c)
penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
d)
soukromé životní pojištění,
e)
dlouhodobý investiční produkt.
Okruh produktů spoření na stáří odpovídá daňově podporovaným produktům uvedeným v § 6 odst. 9 písm. p) a § 15 odst. 5 a 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 s tím, že se do výčtu produktu spoření na stáří zavádí nově s účinností od 1. 1. 2024 tak zvaný dlouhodobý investiční produkt
.Co rozumíme dlouhodobým investičním produktem?
Dlouhodobý investiční produkt je nová forma investování, která nabízí možnost vedle tradičního doplňkového penzijního spoření a životního pojištění vytvořit si další finanční rezervu na stáří.
Jedná se o státem podporovaný produkt, který umožňuje uplatňovat daňové výhody při dodržení státem stanovených podmínek. DIP je investiční produkt, ve kterém občan na příklad investuje do akcií, dluhopisů či investičních fondů. DIP má velmi dlouhý investiční horizont, a proto je vhodným nástrojem pro pravidelné investování, které nabízí řadu výhod. Na rozdíl od penzijního spoření nebo životního pojištění je u DIPu mnohem více možností, do čeho je možno investovat. V rámci DIPu lze fond, do kterého občan investuje, snadno změnit formou tzv. přestupu, to znamená, že dojde k odprodeji podílových listů původního fondu s nákupem podílových listů nového fondu.
Výhodou DIPu je široké spektrum investičních nástrojů, které si mohou klienti zvolit. Pokud má občan o investicích alespoň základní znalosti, může sám rozhodovat, do čeho vloží své úspory, čímž si portfolio diverzifikuje a nespoléhá pouze na jeden nástroj.Dle znění § 15a odst. 5 ZDP se dlouhodobým investičním produktem rozumí pro účely daní z příjmů dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.
Dlouhodobý investiční produkt je legislativně upraven zejména ustanoveními zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu ve znění zákona č. 462/2023 Sb.
V ustanovení § 134g tohoto zákona se uvádí, že smlouvou o dlouhodobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu. Dlouhodobý investiční produkt může poskytovat jen banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s obdobnou činností oprávněná poskytovat své služby v České republice.V § 134i tohoto zákona nalezneme vymezení majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu
. Jedná se o:a)
peněžní prostředky
,b)
investiční cenné papíry
nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě EU nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, vedeném Českou národní bankou,c)
dluhopisy
nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo centrální banka takového státu,d)
kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU,
e)
cenné papíry kolektivního investování
,f)
deriváty
, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.Dle § 134j tohoto zákona
zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu
ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu. Ve smyslu znění § 134k zákona Česká národní banka vede v elektronické podobě seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, kteří České národní bance oznámili zahájení poskytování dlouhodobého investičního produktu
v České republice podle § 134h odst. 4 zákona. Výhody a nevýhody investování do DIPu
K hlavním výhodám investování do DIPu patří:
–
daňové zvýhodnění
u občana
– lze si odečíst až 48 000 Kč ročně od základu daně z příjmů fyzických osob v rámci souhrnného limitu pro všechny produkty spoření na stáří. Pokud bude občan v rámci produktů spoření na stáří využívat pouze DIP, pak na maximální daňovou úlevu ve výši 7 200 Kč
(při uplatnění sazby daně 15 %) dosáhne, když si bude občan do DIPu investovat pravidelně 4 000 Kč měsíčně;
–
vklad do DIPu lze uplatnit v rámci odpočtu od základu daně z příjmů celý
na rozdíl od penzijního spoření (ať už u staršího penzijního připojištění, nebo doplňkového penzijního spoření), kde lze zahrnout pouze část příspěvku na penzijní spoření nad 1 000 Kč měsíčně (do 30. 6. 2024), od července 2024 pak nad 1700 Kč měsíčně;–
daňové zvýhodnění příspěvků zaměstnavatele u zaměstnance –
výhodnézaměstnavatel bude přispívat zaměstnanci na DIP ve výši 50 000 Kč ročně
(a jiné podporované produkty spoření na stáří zaměstnanec nebude mít od zaměstnavatele), dosáhne zaměstnanec maximální daňovou úlevu ve výši 7 500 Kč
(při uplatnění sazby daně 15 %).K hlavním nevýhodám investování do DIPu patří:
–
hlavní nevýhodou DIPu je to, že se na něj nevztahuje státní příspěvek
, který je možné čerpat pouze v rámci penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření;–
nutnost zůstat v rámci sjednaného DIPu minimálně 10 let od vzniku produktu
– nelze učinit ani částečný zpětný odkup, lze učinit pouze přestup v rámci sjednaného DIPu. Veškeré peněžní prostředky, které jsou poslány na účet DIPu, ale rovněž i výnos z investic, musí zůstat na účtu DIPu až do jeho ukončení
;–
z transakcí v rámci DIPu mohou vznikat daňové povinnosti
(např. příjem z prodeje cenných papírů), přičemž úhradu daňových povinností nelze provést z majetku v rámci DIPu po dobu jeho trvání;–
výběr jakýchkoliv peněžních prostředků z DIPu lze uskutečnit po 10 letech – nejdříve však v roce, kdy bude dosaženo 60 let věku občana (platí tedy pravidlo 120/60);
–
pokud se
občan rozhodne prostředky z DIPu vybrat dříve, než splní podmínky (120/60)
, je to možné (ať už celou částku, nebo jen její část), bude však muset vrátit všechny dříve získané daňové úlevy a dodanit příspěvek zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na DIP.Daňové využití dlouhodobého investičního produktu
1.
Příspěvky zaměstnavatele hrazené na produkt spoření na stáří zaměstnanci
V ve znění zákona č. 462/2023 Sb. se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je
osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří
jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně
. Tato limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. m) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktu spoření na stáří vymezené v § 15a odst. 1 ZDP
(tedy včetně DIPu). Pokud příspěvek zaměstnavatele na jednotlivé produkty spoření na stáří nebo na kombinaci těchto druhů produktů spoření na stáří poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny, resp. na účet u společnosti poskytující DIP, převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Daňové výhody na straně zaměstnance nelze uplatnit
v případě, že příspěvek na jednotlivé produkty spoření na stáří je poskytnut zaměstnavatelem ve finanční podobě přímo zaměstnanci
.Daňové řešení příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům na příslušné produkty spoření na stáří vyplývá u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
, který obsahuje režim daňově uznatelných nákladů na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Příspěvky zaměstnancům na příslušný druh produktu spoření na stáří budou u zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši, pokud jejich poskytování zaměstnavatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude i příspěvek uhrazený za zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud bude splněna podmínka § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.1.
Nezdanitelná část základu daně v případě zaplacených příspěvků poplatníkem na produkt spoření na stáří
V se uvádí, že
od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří
a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, přičemž příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu.Základní podmínky uplatnění daňové podpory produktu spoření na stáří
V ustanovení § 15b ZDP jsou
stanoveny podmínky daňové podpory produktů na stáří vymezených v § 15a ZDP a následky toho, když daňově podporovaný produkt přestane splňovat podmínky pro daňovou podporu.
Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch u
poplatníka, který produkt sjednal
, a to pouze 1.
po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,
a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,2.
při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
3.
v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo...
V § 15b odst. 2 ZDP se stanoví
podmínky daňové podpory produktu spoření na stáří pro účely osvobození příspěvků placených zaměstnavatelem na produkt jeho zaměstnance od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP
. Uvádí se zde, že pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří,
do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.V § 15b odst. 4 a 5 ZDP jsou vymezeny situace, kdy je poplatník povinen navrátit daňovou podporu včetně způsobu navrácení této daňové podpory.
K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří především dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal
, nejedná-li se o1.
výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,
2.
výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
3.
plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění…
K navrácení daňové podpory rovněž dochází, pokud
došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.
K navrácení daňové podpory dochází vždy ve zdaňovacím období, ve kterém nastala některá ze skutečností uvedených v § 15b odst. 4 ZDP, není tedy třeba podávat dodatečná daňová přiznání za předchozí zdaňovací období, ve kterých byla daňová podpora čerpána.
Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí:
a)
vznik příjmu podle § 10 ZDP ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období,
zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, ab)
vznik příjmu podle § 6 ZDP ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu,
ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti
(z toho vyplývá, že z tohoto příjmu se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění).Pokud v uplynulých 10 zdaňovacích obdobích došlo k převedení naspořených peněžních prostředků a majetku vedeného v rámci tohoto produktu z jiného daňově podporovaného produktu spoření na stáří stejného druhu, počítají se dle výše uvedeného písmene a) do úhrnu příspěvků, ze kterého vzniká příjem podle § 10 ZDP, i příspěvky zaplacené na tento předchozí produkt, které byly odečteny od základu daně v uplynulých 10 zdaňovacích obdobích. Stejně tak se postupuje, pokud v průběhu uvedených 10 zdaňovacích obdobích poplatník převáděl naspořené peněžní prostředky a majetek mezi více produkty téhož druhu.
Příklad 1
Občan, který od 1. 1. 2024 odešel do starobního důchodu, nadále pokračuje v doplňkovém penzijním spoření na základě dříve uzavřené smlouvy z roku 2021, kam v roce 2024 zasílá měsíční příspěvek ve výši 3 000 Kč. Současně si založil u ČSOB dlouhodobý investiční produkt, kam zasílá od září 2024 na vybrané podílové fondy pravidelně měsíčně částku 4 000 Kč. Starobní důchodce pokračuje ve svém dřívějším podnikání se zdaněním těchto příjmů dle § 7 ZDP.
Za období leden až červen 2024 může občan uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši (3 000 Kč - 1 000 Kč) × 6 měsíců = 12 000 Kč. Částka 1 000 Kč je výše měsíčního příspěvku účastníka penzijního spoření, od které náleží nejvyšší státní příspěvek 230 Kč. S účinností od 1. 7. 2024, kdy dochází ke změnám v poskytnutí státního příspěvku na penzijní spoření, nemá účastník, kterému byl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, nárok na poskytnutí tohoto státního příspěvku. Proto si občan za měsíce červenec až prosinec 2024 může uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši měsíčního příspěvku na penzijní spoření, tedy 3 000 Kč × 6 měsíců = 18 000 Kč. Vzhledem k tomu, že občan současně investuje v rámci DIPu do podílových fondů ČSOB, může si za rok 2024 uplatnit další odpočet od základu daně z příjmů ve výši 4 000 Kč × 4 měsíce = 16 000 Kč. Celkem si může poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 uplatnit odpočet od základu daně ve výši 30 000 Kč (příspěvky na penzijní spoření) + 16 000 Kč (investice v rámci DIPu) = 46 000 Kč.
Pokud by občan postupoval i v roce 2025 obdobně jako v roce 2024, činily by jeho příspěvky do doplňkového penzijního spoření 3 000 Kč × 12 měsíců = 36 000 Kč a investice do DIPu 4 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč, tedy celkem by činila výše jeho produktu spoření na stáří 84 000 Kč, z níž by mohl uplatnit v daňovém přiznání jako odpočet od základu daně pouze zákonnou výši daňové podpory spoření na stáří 48 000 Kč.
Příklad 2
Zaměstnanec si založil u Generali Investments CEE v září 2024 dlouhodobý investiční produkt a z nabídky GI CEE si vybral pravidelné investování do dynamických fondů ve výši měsíční částky 4 000 Kč od září 2024. Zaměstnavatel v souladu s kolektivní smlouvou poskytuje zaměstnanci od října 2024 benefit spočívající v přispívání do jeho DIPu v částce 4 100 Kč měsíčně. Jiné produkty spoření na stáří zaměstnanec neuplatňuje. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.
U zaměstnance je v roce 2024 dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek hrazený zaměstnavatelem na jeho DIP ve výši 4 100 Kč × 3 měsíce = 12 300 Kč. Dále si může zaměstnanec u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 uplatnit v souladu se zněním § 15 odst. 5 ZDP odpočet od základu daně výši příspěvků zaplacených zaměstnancem do jeho DIPu ve výši 4 000 Kč × 4 měsíce = 16 000 Kč. Celkem bude mít zaměstnanec na založený DIP vloženo v roce 2024 od zaměstnavatele a vlastním investováním 12 300 Kč + 16 000 Kč = 28 300 Kč. Na dani z příjmů tak občan ušetří při uplatnění sazby 15 % částku 28 300 Kč × 0,15 = 4 245 Kč.
Pokud zaměstnanec i zaměstnavatel budou pokračovat v roce 2025 v investování do DIPu zaměstnance ve stejné výši jako v roce 2024, bude u zaměstnance v roce 2025 osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek hrazený zaměstnavatelem na jeho DIP ve výši 4 100 Kč × 12 měsíců = 49 200 Kč. Dále si může zaměstnanec u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2025 uplatnit odpočet od základu daně výši příspěvků zaplacených zaměstnancem na jeho DIP ve výši 4 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč. Poplatník tak v roce 2025 uplatní výši daňové podpory produktu spoření na stáří dle ZDP 49 200 Kč + 48 000 Kč = 97 200 Kč a na dani z příjmů ušetří 97 200 Kč × 0,15 = 14 580 Kč
.
Příklad 3
Zaměstnanec si hodlá koncem roku 2024 založit dva dlouhodobé investiční produkty. V rámci DIPu založeného u ČSOB hodlá v roce 2025 investovat do vhodně zvolených několika podílových fondů nabízených ČSOB v rámci DIPu průběžně měsíčně částku 3 000 Kč (za kalendářní rok 36 000 Kč). Do druhého DIPU založeného zaměstnancem u Generali Investments přislíbil zaměstnavatel v rámci zaměstnaneckého benefitu přispívat od roku 2025 příspěvkem ve výši 50 000 Kč ročně (pravidelně v prvním měsíci kalendářního čtvrtletí částku 12 500 Kč). Do tohoto druhého DIPU si bude zaměstnanec ještě sám zasílat průběžně měsíčně částku 1 000 Kč (za kalendářní rok 12 000 Kč). Jiné produkty spoření na stáří občan nemá.
Občan může mít uzavřeno více DIPů, do kterých může pravidelně měsíčně, čtvrtletně nebo ročně investovat jakoukoliv výši investičních prostředků do nabízených produktů v rámci DIPu jeho poskytovatelem. Daňovou výhodu si však občan uplatní pouze do souhrnné výše příspěvků do všech DIPů 48 000 Kč/rok (toto v našem případě občan splňuje, když za rok 2025 vloží do obou DIPů celkem 3 000 Kč × 12 měsíců + 1 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč). Přitom dodržení tzv. pravidla 120 + 60 se pro daňovou účinnost uplatněného odpočtu od základu daně počítá samostatně pro každý DIP. Zaměstnanec splňuje i podmínku uplatnění osvobození příjmu v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří (v našem případě DIP) v plné výši 50 000 Kč za rok.
V našem případě občan využije maximální výši daňové podpory spoření na stáří, když na oba DIPy bude mít za kalendářní rok vloženu částku 98 000 Kč (vlastní příspěvek 48 000 Kč a příspěvek od zaměstnavatele 50 000 Kč) s celkovou úsporou na dani 14 700 Kč.
Příklad 4
Podnikatel má uzavřené doplňkové penzijní spoření a současně i soukromé životní pojištění (obě smlouvy uzavřel v roce 2021). Měsíční příspěvky na doplňkové penzijní spoření a pojistné na životní pojištění má nastaveny v roce 2024 tak, aby v souhrnu mohl uplatnit odpočet od základu daně v zákonem stanovené maximální výši 48 000 Kč. Od ledna 2025 hodlá investovat v rámci DIPu, ve kterém očekává vyšší zhodnocení vložených peněžních prostředků.
Nic nebrání občanovi, aby od ledna 2025 současně investoval své volné peněžní prostředky do tří druhů produktu spoření na stáří, tedy jak do doplňkového penzijního spoření, do životního pojištění, tak nově do dlouhodobého investičního produktu. Chce-li uplatnit zákonem stanovenou maximální výši odpočtu od základu daně 48 000 Kč/rok, musí upravit měsíční výši dosavadních příspěvků na doplňkové penzijní spoření (ve vazbě i na maximální výši státního příspěvku na penzijní spoření) a na životní pojištění tak, aby souhrnně s příspěvky do DIPu nepřesáhla jeho výše investic v rámci tří produktů spoření na stáří 48 000 Kč.
V žádném případě by však nebylo vhodné předčasně zrušit smlouvy na penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění a pokračovat v investicích v roční výši 48 000 Kč pouze do DIPu. V tomto případě by poplatník pozbyl veškeré výhody dříve uplatněné (došlo by k vrácení dříve poskytnutého státního příspěvku na penzijní spoření a zdanění dříve uplatněných daňových odpočtů v rámci penzijního spoření a životního pojištění).
Řešením je například u smlouvy na doplňkové penzijní spoření snížit od ledna 2025 měsíční příspěvek na 100 Kč (bez státního příspěvku), dále hradit měsíční pojistné na životní pojištění například ve výši 1 000 Kč a tím navýšit možnost investic do DIPu v roce 2025 ve výši 48 000 Kč - 100 Kč × 12 měsíců - 1 000 Kč × 12 měsíců = 34 800 Kč.
Příklad 5
Občan dosud své volné peněžní prostředky investoval do různých podílových fondů v rámci ČSOB. Počátkem roku 2025 se rozhodne založit dlouhodobý investiční produkt (produkt spoření na stáří) a zvolí si několik podílových fondů nabízených ČSOB jakožto poskytovatele DIPu. V průběhu kalendářního roku 2025 počítá s průběžnou investicí do DIPu v částce 48 000 Kč ročně, aby mohl uplatnit odpočet od základu daně v plné maximální výši. Přitom občan zvažuje možnost převedení části výše majetku na stávajících podílových fondech do nově zřizovaného DIPu.
Pokud by občan hodlal v rámci založení DIPu u ČSOB převést stávající část hodnoty podílových fondů do nově zřízeného DIPu, musel by realizovat odkup určitého počtu podílových listů stávajících podílových fondů s daňovými dopady ve smyslu znění § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) ZDP a následné vložení takto získaného peněžního obnosu jako vklad do nově zřizovaného DIPu.