Existuje několik zákonných možností, jak docílit prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Některé důvody jsou při splnění podmínek automatické, ale jsou i případy, kdy může být lhůta prodloužena na základě žádosti a rozhodnutí správce daně. Automatické prodloužení je možné například při elektronickém podání přiznání po uplynutí tří měsíců od zdaňovacího období, u účetních jednotek s povinným auditem, nebo pokud přiznání podává poradce. Na základě individuální žádosti lze lhůtu prodloužit také ze závažných důvodů, což může mít významné dopady na splatnost daně a další související povinnosti. Na lhůtu, případně prodlouženou lhůtu jsou navázány i další důležité situace, jako je splatnost daně, u osob samostatně výdělečně činných lhůta pro podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění nebo také případné podání oznámení o osvobozených příjmech. Významnou konsekvencí při nedodržení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů může být stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně, která ve vymezených případech vzniká automaticky ze zákona. Také se může stát, že pokud není řádné přiznání k dani z příjmů podáno, a to ani v náhradní lhůtě stanovené výzvou správce daně, může být daň stanovena podle pomůcek.
Prodloužení lhůty pro řádné přiznání k dani z příjmů
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Obecná lhůta k podání řádného přiznání
Obecná lhůtu pro podání řádného přiznání k dani z příjmů je stanovena v ustanovení § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Daňové přiznání k dani z příjmů se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Příslušná lhůta tak bude záležet na tom, jaké má daňový subjekt zdaňovací období, tedy zda má kalendářní rok, anebo hospodářský rok.
U zdaňovacího období kalendářní rok je tak základní lhůta pro podání daňového přiznání 1. 4. následujícího roku (§ 136 odst. 1 daňového řádu). V případě, že byl připadl poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, bude v souladu s § 33 odst. 4 daňového řádu posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Pro úplnost lze dodat, že ve specifických případech může být zákonem stanovená lhůta odlišná od 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. Například jde o tyto situace:
–
Přechod daňové povinnosti při zrušení právnické osoby bez likvidace, kdy podle ustanovení § 240a daňového řádu platí, že pokud dojde ke zrušení právnické osoby bez likvidace, je právní nástupce této právnické osoby povinen podat řádné daňové tvrzení týkající se její daňové povinnosti do 30 dnů ode dne jejího zániku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku.
–
Přechod daňové povinnosti při zrušení právnické osoby s likvidací, kdy podle ustanovení § 240c odst. 2 daňového řádu platí, že právnická osoba je povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne jejího vstupu do likvidace, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace. Dále dle ustanovení § 240c odst. 3 daňového řádu platí, že právnická osoba je povinna podat řádné daňové tvrzení do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit.
–
Při insolvenčním řízení je podle ustanovení § 244 daňového řádu daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku řádné daňové tvrzení za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno, přičemž tuto lhůtu nelze prodloužit. Dále platí, že lhůty, ve kterých je daňový subjekt povinen podat daňové tvrzení v průběhu insolvenčního řízení, zůstávají zachovány. Ke dni předložení konečné zprávy je daňový subjekt povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu.
Automatické prodloužení lhůty
V ustanovení § 136 daňového řádu je stanoveno několik situací, kdy je obecná tříměsíční lhůta po uplynutí zdaňovacího období automaticky prodloužena. Jedná se o tyto případy:
–
Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. a) daňového řádu se lhůta pro podání řádného daňového přiznání prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Lhůta pro podání řádného přiznání k dani z příjmů, pokud má daňový subjekt zdaňovací období kalendářní rok, je tak 1. 5., respektive 2. 5., protože 1. 5. je státní svátek.
–
Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) bodu 1 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud má daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Lhůta pro podání řádného přiznání k dani z příjmů, pokud má daňový subjekt zdaňovací období kalendářní rok, je tedy 1. 6. Pro účetní jednotky s povinným auditem tak bude lhůta pro podání vždy 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, i kdyby podali přiznání k dani z příjmů ve lhůtě 3 měsíců po skončení zdaňovacího období.
–
Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 daňového řádu) se lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce. Lze dodat, že daňový řád vymezuje jako poradce daňového poradce nebo advokáta. Lhůta pro podání řádného přiznání k dani z příjmů, pokud má daňový subjekt zdaňovací období kalendářní rok, je tedy 1. 6. V tomto případě pak již není nezbytné, aby plná moc na poradce byla uložena k 1. 4. u správce daně, jelikož zákon vymezuje, že následně daňové přiznání podal poradce, který k tomu byl zmocněn.
Příklad 1
Nedodržení lhůty do 5 pracovních dnů
Daňový subjekt je osobou samostatně výdělečně činnou a sestavuje a podává si daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 sám a bude podávat přes datovou schránku. Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 bylo podáno až dne 5. 5. 2025. Lhůta pro podání v případě podání elektronicky, kdy přiznání nebylo podáno do 1. 4., je dne 2. 5. 2025. V daňovém přiznání byla tvrzena daňová povinnost ve výši 300 000 Kč. Bude stanovena sankce?
Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob bylo podáno po lhůtě, ale protože bylo zpoždění kratší než 5 pracovních dnů, nebude uložena v souladu s ustanovením § 250 daňového řádu pokuta za opožděné tvrzení daně.
Příklad 2
Nedodržení lhůty o více jak 5 pracovních dnů
Daňový subjekt je právnickou osobou s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Společnost má zdaňovací období kalendářní rok. Společnost nemá daňového poradce, přiznání k dani z příjmů právnických osob si sestavuje a podává sama formou datové schránky do 1. 6. Řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024 bylo podáno až dne 31. 8. 2025, jelikož v průběhu května a června došlo k vážné zdravotní indispozici odpovědné osoby. V daňovém přiznání byla tvrzena daňová povinnost ve výši 60 milionů Kč. Bude stanovena sankce?
Řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob bylo podáno po lhůtě, a proto bude v souladu s ustanovením § 250 daňového řádu stanovena pokuta za opožděné tvrzení daně. V tomto případě bude dle výpočtu stanovena maximální výše pokuty 300 000 Kč. Pro úplnost lze dodat, že situace mohla být řešena formou individuální žádosti o prodloužení lhůty, která měla být podána před termínem pro podání řádného přiznání k dani z příjmů. Pokud by správce daně žádosti vyhověl, mohlo by dojít k prodloužení lhůty až o 3 měsíce, tedy do 1. 10. 2025. Po stanovení pokuty je pak jedině možné zkusit požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně.
Příklad 3
Lhůta pro vrácení přeplatku na dani
Daňový subjekt je osoba samostatně výdělečná činná a pronajímá několik nemovitých věcí. Daňový subjekt si spočetl, že za rok 2024 bude mít přeplatek na dani, protože hradil vysoké zálohy spočtené dle poslední daňové povinnosti, dále si uplatní slevu na dani na dvě děti a odpočet ve formě hypotéky a životního pojištění. Podnikatel bude podávat daňové přiznání sám a bude ho podávat elektronicky z datové schránky ve formátu XML. Kdy má daňové přiznání za rok 2024 podat, aby mu byl přeplatek na dani vyplacen co nejdříve?
V případě, že daňové přiznání za rok 2024 podnikatel podá do 1. 4. 2025, neuplatní se žádné prodloužení lhůty, protože prodloužení lhůty kvůli elektronickému podání se uplatní jen v případě, že není daňové přiznání podáno v obecné tříměsíční lhůtě po skončení zdaňovacího období. V přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba vyplnit také žádost o vrácení přeplatku. Přeplatek pak bude vrácen do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku (ustanovení § 155b odst. 1 daňového řád). Pokud by daňový subjekt přiznání nepodal do 1. 4. 2025, uplatní se prodloužená lhůta 4 měsíců při podání elektronicky. V takovém případě by pak termín pro podání daňového přiznání byl 2. 5. 2025 a přeplatek by byl vrácen až do 30 dnů od tohoto termínu.
Příklad 4
Vrácení přeplatku u auditní společnosti
Daňový subjekt je společnost s ručením omezeným s povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Přiznání k dani z příjmů právnických osob si podává sama formou daňové informační schránky. Společnost má zdaňovací období kalendářní rok. Společnost podala řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024 již dne 28. 2. 2025, jelikož chtěla dostat dříve přeplatek na dani, který vznikl kvůli vysokým zálohám z předchozích období. Dne 3. 5. 2025 volal jednatel správci daně a dožadoval se vrácení přeplatku do 30 dnů. Správce daně jej však informoval, že přeplatek bude vrácen až na konci července 2025. Mýlil se správce daně, nebo daňový subjekt ohledně lhůty pro vrácení přeplatku?
Pro účetní jednotky s povinným auditem je lhůta pro podání přiznání vždy 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, i kdyby podala přiznání k dani z příjmů ve lhůtě 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. Pravdu má tedy správce daně, a jelikož dojde k vyměření daně ke dni 1. 6. 2025, pokud půjde o konkludentní vyměření daně, bude přeplatek vrácen do 30 dnů od 1. 6. 2025. Společnost mohla zvážit požádat o snížení záloh, kdy platí podle ustanovení § 174 odst. 5 daňového řádu, že v odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.
Požádání o prodloužení lhůty
Daňový subjekt může na základě žádosti usilovat dále o individuální prodloužení lhůty podle podmínek ustanovení § 36 daňového řádu. Prodloužení lhůty je možné povolit ze závažného důvodu na žádost daňového subjektu. Správce daně o žádosti rozhodne formou rozhodnutí a proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. Pro určení dne podání žádosti o prodloužení lhůty je rozhodný den, kdy byla tato žádost podána, a to dle § 35 odst. 1 daňového řádu. K této problematice dne podání žádosti existuje také metodický pokyn Generálního finančního ředitelství k určení dne podání žádosti o prodloužení lhůty a rozhodného dne pro určení počátku běhu lhůty pro vyřízení žádosti o prodloužení lhůty podle § 36 daňového řádu čj. 17996/21/7700-10123-711442.
Na základě ustanovení § 36 odst. 4 daňového řádu existují
de facto
2 situace prodloužení, a to tyto:–
Jednak může správce daně prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení, a to na základě žádosti daňového subjektu nebo z vlastního podnětu.
–
Dále platí pravidlo, že pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Při prodloužení lhůty platí důležité pravidlo stanovené v ustanovení § 136 odst. 6 daňového řádu, které stanoví, že v případě, že daňový subjekt požádá o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 36 daňového řádu a současně bude využívat také prodloužení lhůty kvůli elektronickému podávání či kvůli podání přiznání poradcem, musí uvést v žádosti o prodloužení lhůty tuto skutečnost, jinak správce daně při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední základní délku lhůty (tj. podání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období). Dále je pak nezbytné, že pokud uvedl daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty kvůli elektronickému podávání nebo kvůli podání poradcem, následně pak musí dodržet podmínky pro toto prodloužení, jinak mu nárok na prodloužení lhůty podle ustanovení § 36 daňového řádu zaniká.
V ustanovení § 36 odst. 3 daňového řádu je také stanoven postup, pokud správce daně nevydá včas rozhodnutí. Pokud nevydá správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo pokud nevydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Pokud je rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty.
Žádost o prodloužení lhůty pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč na základě zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
Příklad 5
Nezákonně stanovená pokuta za opožděné tvrzení daně
Daňový subjekt je fyzickou osobou – podnikatelem a jeho přiznání podává na základě plné moci daňový poradce do 1. 6. Jelikož je fyzická osoba těhotná, požádala správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2024. Žádost o prodloužení lhůty byla podána dne 10. 3. 2025. Daňový subjekt žádal o prodloužení do 1. 10. 2025. Daňový subjekt uhradil správní poplatek a do žádosti uvedl, že hodlá využít prodloužení lhůty kvůli podání přiznání poradcem. Správce daně žádosti vyhověl a zaslal 3. 4. 2025 rozhodnutí o prodloužení lhůty a termín pro podání byl prodloužen na 1. 10. 2025. Daňový poradce podal 1. 10. 2025 daňové přiznání ve formě XLM z datové schránky daňového poradce na základě plné moci. V tento den byla daňovým subjektem provedena okamžitá úhrada doplatku daně. Doplatek daně byl 2 mil. Kč. Správce daně zaslal 10. 12. 2025 daňovému subjektu do datové schránky platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně, která byla stanovena od 1. 4. 2025 do 1. 10. 2025 a také byl spočten úrok z prodlení, kdy bylo zasláno vyrozumění k úroku z prodlení. Daňový subjekt byl nespokojen s odvedenou prací daňového poradce, ten jej však poučil, že správce daně postupoval nezákonně. Je možné se nějak bránit?
Jelikož rozhodnutí o prodloužení lhůty stanovilo lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na 1. 10. 2025, kdy byla i splatnost daně, jsou obě sankce nezákonné. Daňový poradce dodržel formu podání, která byla avizována v žádosti o prodloužení lhůty, a tak neexistoval důvod, proč by měl být termín pro podání a úhrady jiný, než jak stanovilo rozhodnutí. V daném případě je potřeba podat včas odvolání proti pokutě za opožděné tvrzení daně a včas podat námitku proti vyrozumění o úroku z prodlení.
Příklad 6
Nedodržení formy podání při žádosti o prodloužení lhůty
Daňový subjekt je právnickou osobou a přiznání společnosti podává na základě plné moci daňový poradce do 1. 6. Společnost požádala správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2024 z organizačních důvodů. Žádost o prodloužení lhůty byla podána dne 10. 3. 2025. Daňový subjekt žádal o prodloužení do 1. 10. 2025. Daňový subjekt uhradil správní poplatek a do žádosti uvedl, že hodlá využít prodloužení lhůty kvůli podání přiznání poradcem. Správce daně žádosti vyhověl a zaslal 3. 4. 2025 rozhodnutí o prodloužení lhůty a termín pro podání byl prodloužen na 1. 10. 2025. Daňový subjekt se však rozhodl šetřit a daňovému poradci vypověděl plnou moc a společnost si daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob podala sama dne 1. 10. 2025 ve formě XLM z datové schránky společnosti. V tento den byla daňovým subjektem provedena okamžitá úhrada doplatku daně. Doplatek daně byl 2 mil. Kč. Správce daně zaslal 10. 12. 2025 daňovému subjektu do datové schránky platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně, která byla stanovena od 1. 4. 2025 do 1. 10. 2025 a také byl spočten úrok z prodlení, kdy bylo zasláno vyrozumění k úroku z prodlení. Daňový subjekt se sankcím diví, jelikož má odsouhlasenou žádost o prodloužení lhůty s termínem 1. 10. 2025. Jsou sankce oprávněné?
Rozhodnutí o prodloužení lhůty stanovilo lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na 1. 10. 2025, ale v daném případě nebyla dodržena forma podání poradcem, která byla avizována v žádosti o prodloužení lhůty, proto došlo ke ztracení nároku na prodloužení lhůty. V daném případě stanovil správce daně sankce oprávněně. Toto pravidlo je stanoveno v ustanovení § 136 odst. 6 daňového řádu, který stanoví, že v případě, že daňový subjekt požádá o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle ustanovení § 36 daňového řádu a současně bude využívat také prodloužení lhůty kvůli podání přiznání poradcem, musí daňový subjekt uvést v žádosti o prodloužení lhůty tuto skutečnost, jinak správce daně při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední základní délku lhůty (tj. podání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období) a dále platí, že pokud uvedl daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty kvůli podání poradcem, následně pak musí dodržet podmínky pro toto prodloužení, jinak mu nárok na prodloužení lhůty podle ustanovení § 36 daňového řádu zaniká.
Vliv lhůty a prodloužené lhůty
Na lhůtu pro daňové přiznání k dani z příjmů je vázána i splatnost daně, daň je dle ustanovení § 135 odst. 3 daňového řádu splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud je pak lhůta prodloužena, adekvátně se posunuje i splatnost daně.
Na lhůtu pro podání řádného přiznání k dani z příjmů je také vázána povinnost podávat přehledy pro účely sociálního a zdravotního pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Příslušnou skutečnost ohledně délky lhůty pak uvede subjekt v příslušném přehledu. Osoba samostatně výdělečně činná má povinnost přehled předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání. Při zákonném prodloužení lhůty ve vymezených situacích pak platí tyto lhůty pro přehledy sociálního a zdravotního pojištění osob samostatně výdělečně činných:
–
V případě, že bylo daňové přiznání podáno samotnou osobou samostatně výdělečně činnou nebo poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období (tedy za rok 2024 do 1. 4. 2025), bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky, či v papírové podobě, je termín pro podání přehledů 2. 5. 2025 (jelikož 1. 5. je státní svátek).
–
V případě, že osoba samostatně výdělečně činná podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. (tedy za rok 2024 do 2. 5. 2025), je termín pro podání přehledů 2. 6. 2025 (jelikož 1. 6. 2025 je neděle).
–
V případě, že daňové přiznání podal poradce na základě plné moci po 1. 4. (tedy za rok 2024 po 1. 4. 2025), je lhůta pro podání přehledů 1. 8. 2025.
Lhůta pro podání řádného daňového přiznání ovlivňuje také lhůtu pro podání oznámení o osvobozených příjmech, kdy podle ustanovení § 38v zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, platí, že termín pro podání oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 mil. Kč, je do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
V případě pozdního zaplacení daně se pak stanovuje úrok z prodlení podle ustanovení § 252 daňového řádu a za pozdní podání přehledů se stanovuje penále, taktéž za pozdní podání oznámení o osvobozeném příjmu se stanovují pokuty.
Závěr
Lhůta pro podání řádného přiznání k dani z příjmů může být v několika případech automaticky ze zákona prodloužena, anebo má daňový subjekt možnost požádat správce daně formou žádosti o prodloužení lhůty. Případně prodloužená lhůta má také vliv na další související podání a splatnost daně. Pro eliminaci sankcí je pak nezbytné podat přiznání řádně a včas.