Transformace celní správy: celnický balíček přináší změny v zákonech a kompetencích

Prvním krokem transformace byla reorganizace celní správy obsažená již v zákoně č. 349/2023 Sb., (konsolidační balíček). Nicméně i úprava zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, (dále jen „zákon o celní správě“) obsažená v konsolidačním balíčku nabyla účinnosti až 1. 7. 2025. K tomuto dni bylo zrušeno všech 15 celních úřadů a namísto nich bylo zřízeno 6 nových celních úřadů, a to Celní úřad v Praze, Celní úřad pro Středočeský kraj, Celní úřad v Plzni, Celní úřad v Liberci, Celní úřad v Brně a Celní úřad v Ostravě. Působnost každého celního úřadu pokrývá vždy jeden nebo více krajů dle správního uspořádání státu. Cílem redukce počtu celních úřadů bylo narovnání dosud nevyváženého zatížení jednotlivých celních úřadů, které přispěje ke zvýšení efektivity, zjednodušení řídicích procesů a přinese úspory státnímu rozpočtu. O pracovištích celních úřadů doposud zřizovaných a rušených vyhláškou Ministerstva financí bude nově rozhodovat svým rozkazem generální ředitel Generálního ředitelství cel. Tento způsob umožňuje pružnější reagování na potřeby celní správy i veřejnosti. Rozkaz je dostupný na webových stránkách celní správy.

Na reorganizaci celní správy navazují kompetenční změny obsažené v celnickém balíčku. Celní správa si vytýčila čtyři hlavní vycházející jak z tradičních činností, tak z některých později nabytých kompetencí. Jsou jimi:

Dále se celní správa i nadále bude zabývat některými dohledovými činnostmi, např. kontrola časového a výkonového zpoplatnění (dálniční známky a mýto) a oblastí pátrání, kdy část celní správy má postavení policejního orgánu.

Celnický balíček je souborem novel celkem 118 zákonů. Některé zákony s transformací celní správy nikterak nesouvisí, např. novela zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně, novela zákona o silniční dani. Další zákony se celní správy sice dotýkají, nicméně jejich úprava byla vyžádána potřebou lepší aplikační praxe nejen celní správy, příp. byla reakcí na vyvíjející se judikaturu, příkladem je novela daňového řádu. V oblasti kompetencí celní správy by se úprava celnického balíčku dala rozdělit do tří oblastí, a to zrušení některých kompetencí (předání jiným státním orgánům), nabytí nových kompetencí (převzetí od jiných státních orgánů) a úprava stávajících a do budoucna ponechaných kompetencí.

Mezi , které už celní správa nadále nebude vykonávat, patří následující. U kontroly zaměstnávání cizinců podle zákona o zaměstnanosti se dosud jednalo o sdílenou kompetenci s orgány inspekce práce, které ji nadále budou zajišťovat samostatně. Mohou si od celní správy vyžádat tzv. asistenční činnost, která slouží k zajištění veřejného pořádku, ochraně osob a majetku uniformovaným celníkem v místě, které je prováděna kontrola.

pěstování máku setého a konopí spočívala v tom, že celní správa zajišťovala sběr hlášení od osob pěstujících mák setý a rostliny konopí a prováděla kontrolní činnost podle zákona o návykových látkách. Tuto kompetenci přebírá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Řadu kompetencí měla celní správa dle zákona o podporovaných zdrojích energie, kontrolovala splnění povinnosti zajistit minimální množství biometanu v dopravě, splnění povinnosti zajistit v dopravě minimální množství elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie. Tyto přebírá Státní energetická inspekce.

Celní správa ověřovala osvědčení o úlovku produktů mořského rybolovu podle zákona o rybářství. Tuto kompetenci přebírá Ministerstvo zemědělství. Celní správa nadále zůstává kontrolním orgánem při dovozu těchto produktů, tedy osvědčení musí být předloženo při celním řízení.

Další kompetencí, kterou od 1. 7. 2025 celní správa již nevykonává, je nízkorychlostní vážení. Tato úprava však není obsažena v celnickém balíčku, ale byla součástí novely zákona o pozemních komunikacích (novelizační zákon č. 130/2025 Sb.). Novelou zákona o silniční dopravě byla zřízena Inspekce silniční dopravy. Kompetenci nízkorychlostního vážení bude vykonávat právě tato inspekce, a i nadále Policie České republiky.

nově nabyté celní správou jsou následující. Celní správa se již dlouhodobě věnuje oblasti tzv. dělené správy, tj. vymáhání pohledávek, které uložil jiný orgán státní správy, typicky jde o pokuty uložené v režimu správního řádu, které se předávají celní správě k vymáhání podle daňového řádu. Celnický balíček v tomto duchu doupravil pár výjimek, které dosud v právním řádu byly, kdy měly vymáhání provádět zejména některá ministerstva. Dále byla významně rozšířena oblast předání nejen vymáhání, ale též výběru peněžitého plnění. Prakticky to znamená, že jiný státní orgán ukládá pokuty s povinností úhrady již na účty celní správy, která je pak příslušná k vybrání této pokuty a při jejím nezaplacení i k jejímu vymožení. Úprava daňového řádu v celnickém balíčku rozšiřuje možnosti vymáhání též daňových pohledávek, kdy má správce daně vedle stávajících možností, tj. vymožení vlastními silami, zabezpečení vymožení prostřednictvím soudního exekutora, novou možnost požádat o vymáhání obecného správce daně, kterým je celní úřad.

Od Ministerstva zemědělství celní správa přebírá týkající se lihu, konkrétně bude celní správa vydávat stanovisko k žádosti o koncesi pro výrobu a úpravu lihu a o koncesi pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, povolovat výjimku z prováděcího předpisu upravujícího normy ztrát lihu a povolovat po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví použití jiného denaturačního prostředku nebo jiného minimálního množství denaturačního prostředku.

U řady stávajících a současně ponechávaných kompetencí celní správy dochází k úpravě za účelem vyšší právní jistoty přesnější úpravou, zefektivnění výkonu, zjednodušení administrativní zátěže jak na straně veřejnosti, tak na straně celní správy potažmo státu. V mnoha případech jde o terminologické, zpřesňující změny bez vlivu na zavedenou praxi. Tak je tomu např. u trestního řádu, zákona o vinohradnictví a vinařství.

Ke zpřesnění úpravy došlo zejména v oblasti celnictví, kdy mnoho zákonů používalo terminologii, která neodpovídala současné terminologii používané celními předpisy na národní i evropské úrovni zavedené naším vstupem do Evropské unie, kdy jsou pojmy „dovoz“ a „vývoz“ spjaty výhradně s pohybem zboží mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Mezi případy takovýchto zákonů patří např. zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, zákon o ochraně sbírek muzejní povahy.

Významnější změny jsou obsaženy v zákoně o spotřebních daních, zákoně o povinném značení lihu, v celním zákoně a v daňovém řádu.

Velké změny, a to jak terminologické, tak věcné, zahrnující úpravu stávajících kompetencí, jejich rušení i rozšíření obsahuje novela stěžejního kompetenční zákona celní správy, zákona o celní správě. Podrobnostem bude věnován některý z příštích příspěvků.