Dohody ve zdravotním pojištění - když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc

Vydáno: 12 minut čtení

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Přihlíží zaměstnavatel i u dohod k nutnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část? A odvádí se pojistné z každé částky příjmu? U dohod rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce (bez ohledu na období trvání zaměstnání), přičemž v některých situacích postupuje zaměstnavatel specificky při plnění oznamovací povinnosti. Například v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku příjmu (viz dále) musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

 

Dohody ve zdravotním pojištění – když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc
Ing.
Antonín
Daněk
 
Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Aby zaměstnavatel postupoval při placení pojistného na zdravotní pojištění u dohod podle zákona, musí primárně přihlížet k tomu, zda:
výší příjmu vzniká u dohody účast na zdravotním pojištění (tj. příjem na dohodu o pracovní činnosti musí činit alespoň 4 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce alespoň 11 500 Kč), a
je v případě takového zaměstnání, tj. s odvodem pojistného zaměstnavatelem, zapotřebí dodržet minimální vyměřovací základ (resp. jeho poměrnou část), či nikoli.
V případě zaměstnávání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nemusí být minimum 20 800 Kč dodrženo u osob vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákon