Nový zákon o účetnictví představuje největší koncepční změnu českého účetního rámce od přelomu tisíciletí. Mění optiku z pouhého „vedení účetnictví“ na skutečné účetní výkaznictví, tedy na kvalitu informací, které využívají investoři, banky i veřejnost. Do samotného textu zákona vstupuje koncepční rámec inspirovaný osvědčenými mezinárodními přístupy. Koncepční rámec jasně definuje prvky účetní závěrky, kvalitativní požadavky na informace a zásady podle nichž se účetní závěrka sestavuje. Současně přináší metodické novinky, které lépe odrážejí ekonomickou realitu podniků i veřejného sektoru. Změny jsou hmatatelné v každodenní praxi. Časová hodnota peněz se stává standardem, rozšiřuje se práce s reálnou hodnotou a zavádí se přeceňovací model pro dlouhodobý majetek s dopady do nově vymezeného fondu z přecenění. Ekvivalenční metoda má jasnější strukturu i v individuálních závěrkách, přísněji se vymezuje rozdíl mezi rezervami a ostatními dluhy a posiluje se disciplína při změnách metod, odhadech, opravách chyb a následných událostech. Zároveň dochází k legislativnímu zjednodušení, protože nástupem nového zákona o účetnictví skončí České účetní standardy a metodika bude obsažena v prováděcích vyhláškách. Dopad není jen technický. Menší neziskové organizace získávají samostatný, výrazně zjednodušený režim peněžního účetnictví (analogický se současným jednoduchým účetnictvím), zatímco vybrané subjekty budou častěji využívat IFRS. Účetní jednotky tak čeká přehodnocení interních směrnic, programování ERP systémů a úprava textů v příloze k účetní závěrce. Výsledkem má být vyšší srovnatelnost, transparentnost a užitečnost účetních informací a tím pádem i spolehlivější základ pro ekonomická rozhodnutí.