Oprava odpočtu a roční vypořádání odpočtu po skončení roku 2025

Vydáno: 29 minut čtení

Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku vzniká plátcům daně, kteří pořídili v průběhu kalendářního roku dlouhodobý majetek a uplatnili u něj odpočet v poměrné výši podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), povinnost provést případnou opravu odpočtu. Ve stejném zdaňovacím období vzniká plátcům, kteří uplatňovali v průběhu kalendářního roku odpočet daně v krácené výši podle § 76 zákona, povinnost provést roční vypořádání tohoto nároku. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 461/2024 Sb. byly v pravidlech pro provedení opravy odpočtu podle § 75 a v pravidlech pro roční vypořádání kráceného nároku na odpočet daně provedeny dílčí změny, které budou plátci poprvé aplikovat po skončení roku 2025 v posledním daňovém přiznání za tento kalendářní rok.

 

Oprava odpočtu a roční vypořádání odpočtu po skončení roku 2025
Ing.
Václav
Benda
V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně platná v roce 2025. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětlena novelizovaná pravidla pro opravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku, u něhož plátce uplatnil odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH. V závěrečné části článku jsou vysvětleny postupy plátců při krácení nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH a roční vypořádání tohoto nároku po skončení roku 2025 podle aktuálně platných pravidel.
 
Základní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
Odpočet daně je nadále podle § 72 odst. 1 zákona o DPH oprávněn uplatnit pouze plátce, a to u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely uvedené v jednotlivých písmech tohoto odstavce, tj. zejména pro uskutečňování svých zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně, pro plnění s místem plnění mimo tuzemsko, u nichž by měl plátce nárok na odpočet, pokud by se uskutečnila v tuzemsku a pro další vyjmenované účely. Z § 72 odst. 2 zákona o DPH prakticky vyplývá obecná zásada, podle níž chybně uvedená daň na dokladu nezakládá nárok na odpočet daně. Podle tohoto odstavce se totiž daní na vstupu chápe výhradně daň, která byla stanovena podle zákona o DPH. V návaznosti na to je v § 73 odst. 6 zákona o DPH potvrzeno, že převýší-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle zákona.
S účinností od 1. 1. 2024 platí omezení výše nároku na odpočet u vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem. Omezení odpočtu u vybraných osobních automobilů vyplývá z § 72 odst. 3 a 4 zákona o DPH. Podle § 72 odst. 3 zákona o DPH se při pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, pro účely DPH považuje za částku daně na vstupu částka 420 000 Kč. Prakticky to znamená, že pořídí-li plátce jako dlouhodobý majetek osobní automobil, u něhož z pohledu prodávajícího daň na výstupu činí více než 420 000 Kč, pro kupujícího je dani na vstupu pouze částka 420 000 Kč. Plátce je přitom povinen snížit odpočet daně uplatněný jak při vlastním pořízení osobního automobilu, tak i odpočet daně uplatněný při jeho případných úpravách, které by byly technickým zhodnocením dlouho