Slevy na dani jsou částky, o které se podle příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, snižuje vypočtená daň z příjmů. Tím se slevy na dani odlišují od nezdanitelné části základu daně a odčitatelných položek, které snižují pouze základ daně z příjmů. O slevy na dani nelze snížit daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP ani daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP . Za zdaňovací období roku 2024 a také od 1. 1. 2025 mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob i poplatníci daně z příjmů právnických osob uplatňovat tyto slevy na dani:
- slevu za zaměstnance se zdravotním postižením (§ 35 odst. 1–3 ZDP ),
- slevu na zastavenou exekuci (§ 35 odst. 4 ZDP ),
- slevu na dani ve formě investiční pobídky (§ 35a a 35b ZDP ).
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou uplatňovat také osobní slevy na dani podle § 35ba a 35bb ZDP .
Slevy na daních z příjmů a daňové zvýhodnění
Ing.
Jiří
Vychopeň
Sleva za zaměstnance se zdravotním postižením
Podle § 35 odst. 1 ZDP mohou slevu na dani z titulu zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením uplatnit poplatníci daně z příjmů fyzických osob i poplatníci daně z příjmů právnických osob, a to ve výši:
–
60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
–
18 000 Kč za každého dalšího zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Zaměstnanci se zdravotním postižením
jsou podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, vymezeni jako fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:
–
invalidními ve 3. stupni
(jedná se o osoby, u kterých došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %) – tyto osoby se dále označují jako „osoby s těžším zdravotním postižením“,–
invalidními v 1. nebo 2. stupni
(jedná se o osoby, u kterých došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 až 69 %) nebo–
osoby zdravotně znevýhodněné
, za něž jsou považovány takové ostatní osoby, které mají zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jejich schopnost být nebo zůstat pracovně začleněnými, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.V případě, že na základě posouzení orgánu sociálního zabezpečení zaměstnanci zanikne invalidita, je podle § 67 odst. 6 zákona o zaměstnanosti tento zaměstnanec považován ještě po dobu 12 měsíců od zániku invalidity za osobu invalidní v prvním nebo druhém stupni [po tuto dobu tedy může zaměstnavatel na tohoto zaměstnance ještě uplatňovat slevu na dani podle § 35 odst. 1 písm. b) ZDP].
Skutečnost, že jde o zdravotně postiženou osobu, dokládá zaměstnanec zaměstnavateli:
–
v případě invalidity posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení a
–
v případě zdravotního znevýhodnění potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.
Pro výpočet výše slevy na zaměstnance se zdravotním postižením (těžším zdravotním postižením) je rozhodný
průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců
, který se vypočítá samostatně za každou skupinu, a to jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání k dani z příjmů, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy (§ 79 zákoníku práce). Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu (např. § 192 a 193 zákoníku práce) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.
Při výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců pro daný účel se uvažuje pouze se zaměstnanci v pracovním poměru (§ 30 a násl. zákoníku práce); zaměstnanci pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (§ 74 a násl. zákoníku práce) se pro tento účel neuvažují.
V kalendářním roce 2024 činil roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin
2 016 pracovních hodin
(252 pracovních dnů × 8 hod.) a při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodin
1 890 pracovních hodin
(252 pracovních dnů × 7,5 hod.).V kalendářním roce 2025 činí roční fond pracovní doby při stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin
2008 pracovních hodin
(251 pracovních dnů × 8 hod.) a při stanovené týdenní pracovní době v délce 37,5 hodin
1 882,5 pracovních hodin
(251 pracovních dnů × 7,5 hod.).Příklad 1
Firma, u níž je stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin (tj. 8 hodin denně), bude ve zdaňovacím období kalendářního roku 2025 zaměstnávat jednoho zaměstnance se zdravotním postižením (jedná se o osobu uznanou za invalidní pro invaliditu 1. stupně), který by měl v tomto období odpracovat 62 směn po 6 hodinách (pracuje na zkrácený úvazek). Tento zaměstnanec pro neomluvenou nepřítomnost v práci zamešká 4 hodiny a bude mu poskytnut 1 den (6 hodin) neplaceného náhradního volna, které si do konce roku 2025 nenapracuje.
Zdaňovací období roku 2025 má 251 pracovních dní, tj. při osmihodinové pracovní době 2 008 pracovních hodin. Přepočtený stav zaměstnanců se zdravotním postižením vypočte firma jako (62 × 6 - 4 - 6) / 2 008 = 362 / 2 008 = 0,1803 0,18 (po zaokrouhlení).
Firma bude mít za zdaňovací období kalendářního roku 2025 nárok na slevu na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 3 240 Kč (18 000 × 0,18).
Slevu na dani z titulu zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením lze uplatnit za:
–
zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo
–
zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo
–
část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání.
Pokud období, za které se podává daňové přiznání, spadá do více kalendářních roků (to se týká zejména poplatníků, u kterých je zdaňovacím obdobím hospodářský rok), je výpočet
slevy
složitější. Celková sleva v případech zaměstnanců se zdravotním či těžším zdravotním postižením se zjistí jako součet dílčích částek těchto slev vypočtených samostatně:
–
za kalendářní rok, do něhož spadá začátek období, za které se podává daňové přiznání, a
–
za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání.
Příklad 2
Firma, jejímž zdaňovacím obdobím je podle § 21a písm. b) ZDP hospodářský rok, zaměstnává v hospodářském roce od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením, který má podle rozvržení pracovní doby v tomto zdaňovacím období odpracovat 60 hodin měsíčně. V uvedeném zdaňovacím období neměl tento zaměstnanec neomluvenou nepřítomnost v práci ani žádné neplacené volno a nebyl v dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě bez náhrady mzdy nebo nemocenské z nemocenského pojištění.
Sleva na dani podle § 35 odst. 1 písm. b) ZDP se v tomto případě vypočítá jako součet slevy za rok 2024 a slevy za rok 2025 takto:
–
za rok 2024: 60 000 × [(60 × 4) / 2 016] 60 000 Kč × 0,12 = 7 200 Kč,
–
za rok 2025: 60 000 × [(60 × 8) / 2 008] 60 000 Kč × 0,24 = 14 400 Kč.
Celková výše slevy na dani podle § 35 odst. 1 písm. b) ZDP za zdaňovací období hospodářského roku od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 bude činit 21 600 Kč (7 200 + 14 400).
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, uplatní jako slevu na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP pouze takovou částku, která odpovídá poměru, v jakém byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Obdobně postupují také komplementáři komanditní společnosti a komanditní společnost.
Sleva za zastavenou exekuci
Tato sleva byla doplněna do § 35 ZDP s účinností od 1. 1. 2022 zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.
Podle § 35 odst. 4 ZDP se daň poplatníka snižuje o
exekutor při zastavení
slevu na zastavenou exekuci
, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném období přizná
exekuce
, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, která probíhala po dobu alespoň tří let před 1. 1. 2022 z důvodu, že v těchto třech letech nebyla pohledávka vymožena ani z části. Tuto slevu mohou uplatnit poplatníci daně z příjmů fyzických osob i poplatníci daně z příjmů právnických osob.Maximální výše slevy na dani za jednu exekuci činí 450 Kč. To vyplývá z bodu 21 přechodných ustanovení čl. IV zákona č. 286/2021 Sb., podle kterého je výše náhrady, která se při zastavení
exekuce
poskytne oprávněnému formou slevy na dani, stanovena ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství; o přiznání této náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení
exekuce
.Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou slevu za zastavenou exekuci uplatnit v daňovém přiznání; zaměstnanci mohou nárokovat uplatnění této slevy u zaměstnavatele prostřednictvím ročního zúčtování příjmů (v tomto případě musí zaměstnanec v prohlášení k dani učiněném u zaměstnavatele uvést výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a musí zaměstnavateli doložit usnesení o zastavení
exekuce
).Sleva na dani ve formě investiční pobídky
Podle § 35a ZDP může poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o investičních pobídkách“), ve znění pozdějších předpisů a který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a je registrován jako poplatník k dani z příjmů (to od 1. 1. 2024 platí pouze pro poplatníky daně z příjmů právnických osob), pokud splnil všeobecné podmínky stanovené výše uvedeným zákonem a zvláštní podmínky stanovené v § 35a odst. 2 ZDP, uplatnit slevu na dani, a to:
–
jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 ZDP a základu daně podle § 20 odst. 1 ZDP, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 ZDP a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 ZDP převyšují s nimi související výdaje (náklady),
–
jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Slevu na dani
z titulu investičních pobídek mohou tito poplatníci uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, v němž poplatník splnil všeobecné podmínky podle zákona o investičních pobídkách a zvláštní podmínky podle § 35a ZDP, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly tři roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zákona o investičních pobídkách, je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.
Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši veřejné podpory stanovenou rozhodnutím o poskytnutí investiční pobídky. Maximální výší veřejné podpory
pro investiční akci je absolutní částka vypočtená z předpokládaných způsobilých nákladů uvedených v záměru s ohledem na stanovenou maximální míru veřejné podpory. O míře veřejné podpory a její maximální výši rozhoduje v souladu s pravidly Evropské unie o výjimkách ze zákazu veřejné podpory pro jednotlivé regiony Ministerstvo průmyslu a obchodu, které tyto parametry uvede v rozhodnutí o poskytnutí investiční pobídky.
Podle § 35b odst. 1 ZDP mohou za obdobných podmínek uplatňovat slevu na dani i poplatníci, kteří provozovali podnikatelskou činnost již před poskytnutím příslibu investiční pobídky. U těchto poplatníků se výše slevy
vypočítává podle vzorce S1 minus S2, kde:
–
S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; tato částka se nezvyšuje, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,
–
S2 se rovná aritmetickému průměru částek daně vypočtených podle odstavce 2 za tři zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé.
Podle pokynu GFŘ D-59 se částka S2 pro účely § 35b ZDP vypočte při prvním uplatnění slevy na dani ze základu daně, který se zjišťuje za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu na dani uplatnit poprvé. Částka S2 (ta, která je vyšší ze dvou určených zdaňovacích období) se v dalších zdaňovacích obdobích vypočte s použitím aktuální sazby daně, tj. sazby daně platné pro zdaňovací období, za které se sleva na dani zjišťuje, a dále se upravuje o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů.
Podle § 35b odst. 2 ZDP je částka daně pro účely odstavce 1:
–
u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),
–
u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Osobní slevy na dani u poplatníků daně z příjmů fyzických osob
Základní sleva na poplatníka
Podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se u poplatníků daně z příjmů fyzických osob daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o
základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč
.Na základní slevu na dani mají nárok všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob (včetně starobních důchodců), kteří měli alespoň po část zdaňovacího období zdanitelné příjmy. Základní sleva na poplatníka se vždy uplatňuje v plné roční výši, a to i v případě, že výdělečná činnost trvala jen část zdaňovacího období.
Příklad 3
Starobní důchodce bude mít v roce 2025 zdanitelný příjem pouze z nájmu nemovitých věcí v měsících lednu a únoru. Od března do prosince bude jeho jediným příjmem jen starobní důchod, který je osvobozen od daně. Za zdanitelné období roku 2025 bude mít tento poplatník nárok na základní slevu na dani ve výši 30 840 Kč.
O základní slevu na poplatníka, resp. 1/12 její roční výše (tj. 2 570 Kč), se snižuje také měsíční záloha na daň u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.
Sleva na invaliditu poplatníka
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou také uplatňovat slevu na dani z titulu své invalidity. Pro uplatnění této slevy je rozhodující skutečnost, že poplatníkovi je přiznán nárok na příslušný invalidní důchod.
V § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP je stanoveno, že poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o
základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč
, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu.V § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP je stanoveno, že poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o
rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč
, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidním ve 3. stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.Podle pokynu GFŘ D-59 k ustanovení § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP se za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je invalidita poplatníka, považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů vdovský (vdovecký) důchod, na který má nárok vdova (vdovec) invalidní ve třetím stupni po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).
Podle § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
Příklad 4
Poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob bude od 3. 4. 2025 přiznán nárok na invalidní důchod pro invaliditu v 1. stupni. Za zdaňovací období roku 2025 si poplatník bude moci uplatnit základní slevu na invaliditu ve výši 1 680 Kč (tj. 8/12 z 2 520 Kč).
O základní nebo rozšířenou slevu na poplatníka, resp. 1/12 její stanovené roční výše, se snižuje také měsíční záloha na daň u zaměstnance, který učinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.
Sleva na držitele průkazu ZTP/P
Podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35 a § 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o
slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč
, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.Průkaz ZTP/P je zkratkou pro průkaz mimořádných výhod III. stupně – zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce. Nárok na tento průkaz mají osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra.
Pro uplatnění této slevy je rozhodující skutečnost, že poplatníkovi je přiznán nárok na průkaz ZTP/P podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů (k obdobným průkazům ze zahraničí však nelze přihlédnout).
Poplatník může uplatnit slevu na držitele průkazu ZTP/P o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.
Sleva na manžela
Podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená o slevy na dani podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o
slevu na manžela.
Podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
Podle § 1 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je registrovaným partnerstvím trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem (dále jen „partnerství“). Partnerem se v tomto zákoně rozumí osoba, která uzavřela partnerství.
Od 1. 1. 2024 jsou pravidla pro uplatnění slevy na manžela nově stanovena v § 35bb ZDP, a to následovně:
1.
Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč; tato výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P
2.
Slevu na manžela
lze uplatnit pouze tehdy, pokud:
–
poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
–
manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
Vlastními příjmy manžela poplatníka se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně; nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a příjmům uvedeným v § 35bb odst. 4 ZDP.
Podle pokynu GFŘ D-59 se do vlastního příjmu manžela poplatníka zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manžela poplatníka ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP (tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období).
Od 1. 1. 2024 jsou pravidla pro uplatnění slevy na dani na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč, nově upravena tak, že slevu na dani na druhého z manželů je možné uplatnit jen za podmínky, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva na dani uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let). Pro posouzení vyživovaného dítěte poplatníka se vychází z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP (za vyživované dítě pro možnost uplatnění slevy na manžela je tak možno považovat dítě vlastní, osvojence, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů).
Podle § 21e odst. 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby:
1.
Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů
2.
Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují:
–
dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
–
příspěvky na péči a na sociální služby,
–
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
–
stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
–
příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
–
příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
–
příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.
Poplatník může uplatnit slevu na manžela o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Sleva na manžela je závislá na ročních příjmech, proto ji (resp. její 1/12) nelze poskytnout na snížení měsíční zálohy u zaměstnance, ale poskytne se výhradně až v ročním zúčtování závislé činnosti (týká se jen rezidentů v České republice) anebo v případech, kdy si fyzická osoba podává přiznání sama.
Podle pokynu GFŘ D-59 se u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, do vlastního příjmu manžela (manželky) pro účely slevy na manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se podle § 7 odst. 9 ZDP zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku).
Uplatňování slev na dani daňovými nerezidenty
Podle § 35ba odst. 2 ZDP se u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který není daňovým rezidentem České republiky, daň sníží za zdaňovací období o výši slev uvedených v odstavci 1 písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
Podle § 35c ZDP má poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši
15 204 Kč ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě
, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše daňového bonusu podle odstavce 3 zůstává zachována. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění.Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:
-
nezletilým dítětem,
-
zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a:
–
soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
–
nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
–
z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Pokud poplatník vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, může si uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Příklad 5
Rodina Pokorných má dvě děti, starší syn navštěvuje základní školu a mladší dcera se narodila 28. 11. 2024. Ve zdaňovacím období roku 2024 lze uplatnit daňové zvýhodnění na syna ve výši 15 204 Kč (roční sazba pro jedno dítě) a na dceru ve výši 3 720 Kč (sazba pro druhé dítě ve výši 22 320 Kč ročně se uplatní za 2 měsíce). Ve zdaňovacím období roku 2025 lze uplatnit daňové zvýhodnění na syna ve výši 15 204 Kč (roční sazba pro jedno dítě) a na dceru ve výši 22 320 Kč (roční sazba pro druhé dítě).
Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Přitom platí, že:
–
Od 1. 1. 2021 již není limitována maximální výše daňového bonusu (do 31. 12. 2020 byla maximální roční výše daňového bonusu limitována částkou 60 300 Kč).
Daňový
bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP nebo ze samostatné činnosti podle 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (šestinásobkem minimální mzdy je od 1. 1. 2025 částka ve výši 124 800 Kč, v roce 2024 to byla částka ve výši 113 400 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP, a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.Daňový nerezident může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
Zaměstnanec (poplatník s příjmy ze závislé činnosti) může uplatňovat daňové zvýhodnění u zaměstnavatele, pokud u něj učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP a prokáže zaměstnavateli (jakožto plátci daně) nárok na daňové zvýhodnění způsobem stanoveným v § 38l odst. 3 ZDP.
Zaměstnavatel zohlední zaměstnanci daňové zvýhodnění v měsíční mzdě ve výši odpovídající 1/12 roční částky. Jde o tzv.
měsíční daňové zvýhodnění
, které se poskytne formou:–
měsíční slevy na dani, kterou lze poskytnout maximálně do výše sražené zálohy na daň (zaměstnavatel o poskytnutou slevu sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc),
–
měsíčního daňového bonusu nebo
–
měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.
Měsíční daňový
bonus
se aplikuje v případě, že je výše sražené zálohy na daň nižší než výše měsíčního daňového zvýhodnění. Zaměstnavatel v takovém případě vyplatí poplatníkovi měsíční daňový
bonus
při výplatě příjmů ze závislé činnosti. Aby mohl být měsíční daňový
bonus
zaměstnanci vyplacen, musí úhrn příjmů vyplacený nebo zúčtovaný zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc dosáhnout u zaměstnance alespoň poloviny výše minimální mzdy platné k 1. 1. daného roku (polovinou minimální mzdy je od 1. 1. 2025 částka ve výši 10 400 Kč, v roce 2024 to byla částka ve výši 9 450 Kč).