Slevy na dani jsou částky, o které se podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů snižuje vypočtená daň z příjmů. Tím se slevy na dani odlišují od nezdanitelné části základu daně a odčitatelných položek, které snižují pouze základ daně z příjmů. O slevy na dani nelze snížit daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4 ZDP ani daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 ZDP . Za zdaňovací období roku 2025 a zatím beze změn také od 1. 1. 2026 mohou poplatníci daně z příjmů fyzických i právnických osob uplatňovat slevu za zaměstnance se zdravotním postižením (§ 35 odst. 1 až 3 ZDP ), slevu na zastavenou exekuci (§ 35 odst. 4 ZDP ) a slevu na dani ve formě investiční pobídky (§ 35a a 35b ZDP ). Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou uplatňovat dále také osobní slevy na dani podle § 35ba a 35bb ZDP a daňové zvýhodnění podle 35c a 35d ZDP .
Slevy na daních z příjmů a daňové zvýhodnění za zdaňovací období roku 2025 a od 1. 1. 2026
Vydáno:
32 minut čtení
Slevy na daních z příjmů a daňové zvýhodnění za zdaňovací období roku 2025 a od 1. 1. 2026
Ing.
Jiří
Vychopeň
Z programového prohlášení současné vlády vyplývá, že zřejmě dojde ke znovuzavedení slevy na studenta a slevy za umístění dítěte (tyto slevy byly s účinností od 1. 1. 2024 zrušeny zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů).
Sleva za zaměstnance se zdravotním postižením
Podle § 35 odst. 1 ZDP mohou slevu na dani z titulu zaměstnávání zaměstnance se zdravotním postižením uplatnit poplatníci daně z příjmů fyzických osob i poplatníci daně z příjmů právnických osob, a to ve výši:
–
60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
–
18 000 Kč za každého dalšího zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Za zaměstnance se zdravotním postižením jsou podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), vymezeny fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:
–
invalidními ve 3. stupni (jedná se o osoby, u kterých došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %) – tyto osoby se dále označují jako „osoby s těžším zdravotním postižením“,
–
invalidními v 1. nebo 2. stupni (jedná se o osoby, u kterých došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 až 69 %) nebo
–
osoby zdravotně znevýhodněné, za něž jsou považovány takové ostatní osoby, které mají zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jejich schopnost být nebo zůstat pracovně začleněnými, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
V případě, že na základě posouzení orgánu sociálního zabezpečení zaměstnanci zanikne invalidita, je podle § 67 odst. 6 zákona o zaměstnanosti tento zaměstnanec považován ještě po dobu 12 měsíců od zániku invalidity za osobu invalidní v 1. nebo 2. stupni [po tuto dobu tedy může zaměstnavatel na tohoto zaměstnance ještě uplatňovat slevu na dani podle § 35 odst. 1 písm. b) ZDP].
Skutečnost, že jde o zdravotně postiženou osobu, dokládá zaměstnanec zaměstnavateli:
–
v případě invalidity posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení a
–
v případě zdravotního znevýhodnění potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.
Pro výpočet výše slevy na zaměstnance se zdravotním postižením (těžším zdravotním postižením) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců, který se vypočítá samostatně za každou skupinu, a to jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání k dani z příjmů, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
Podle § 79 zákoníku práce činí délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdně; u zaměstnanců s dvou