Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v příslušném zdaňovacím období minimalizovat svou daňovou povinnost, kdy je vždy důležité využít všech ustanovení zákona o daních z příjmů umožňujících legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 postupovat vždy tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně) a rovněž aby mohl uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období propadají. V našem příspěvku si ukážeme vybraná hlediska této optimalizační činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob zaměřená na uplatnění různých forem daňového odpisování včetně tzv. mimořádných odpisů dle § 30a ZDP, na uplatnění paušálních výdajů, postupy uplatnění daňové ztráty, dále na využití spolupráce osob k daňové optimalizaci a rovněž na podmínky pro vyhnutí se progresivní dani.
 Potřebujete se zorientovat ve formuláři daňového přiznání? Podívejte se na náš koncepční přehled všech změn s dopadem přímo do tiskopisu. >>> |
Využití možnosti uplatnění různých forem daňového odpisování vedoucí k daňové optimalizaci
V případě, že
poplatník vyčíslí za zdaňovací období 2025 vyšší základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), nebo z nájmu dle § 9 ZDP a ve zdaňovacím období roku 2025 pořídil nový hmotný majetek, může využít k daňové optimalizaci následující postupy daňového odpisování:
–
–
použít zvýšenou roční odpisovou sazbu v 1. roce rovnoměrného odpisování u nového hmotného majetku v rozsahu zvýšení roční sazby o 10 % až 20 % dle písmene b), c) a d) ustanovení § 31 odst. 1 ZDP;
–
využít zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování u nového hmotného majetku v rozsahu zvýšení odpisu o 10 % až 20 % vstupní ceny ve smyslu bodu 1 až bodu 3 ustanovení § 32 odst. 2 písm. a) ZDP.
V případě, že
poplatník vyčíslí za zdaňovací období 2025 nižší dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP resp. nižší dílčí základ daně z nájmu dle § 9 ZDP
, který mu při uplatnění odpisů nově pořízeného nebo stávajícího hmotného majetku neumožní uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně a veškeré slevy na dani v plné zákonné výši v rámci daňového přiznání za rok 2025, které by z důvodu jejich neuplatnění propadly,
může využít následující postupy daňového odpisování
:–
nezahájení daňového odpisování u nově pořízeného hmotného majetku dle § 26 odst. 8 ZDP – dle tohoto ustanovení poplatník není povinen daňové odpisy pro účely zákona o daních z příjmů uplatnit;
–
přerušení daňového odpisování u stávajícího hmotného majetku dle § 26 odst. 8 ZDP – po dobu přerušení odpisování nejsou odpisy uplatňovány a není prováděno ani evidenční odpisování na inventární kartě. Při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování nebylo přerušeno a o dobu přerušení se prodlouží celková doba odpisování hmotného majetku;
–
použití nižší odpisové sazby u rovnoměrného odpisování u nového nebo stávajícího hmotného majetku dle § 31 odst. 7 ZDP – pokud v daném zdaňovacím období poplatník na základě svého rozhodnutí zvolí nižší výši odpisové sazby, než odpovídá maximální roční odpisové sazbě, nemůže v dalším zdaňovacím období překročit maximální výši odpisu. Této optimalizační možnosti lze využít pouze u rovnoměrného odpisování, nelze jí využít u zrychleného odpisování.
Poplatník by také neměl opomenout možnost uplatnění mimořádných odpisů při pořízení bezemisního vozidla.
Dle § 30a odst. 1 ZDP hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců může poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. Tyto mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce, přičemž poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období.
Příklad 1
Podnikatel zakoupil v červnu 2025 bezemisní osobní automobil (elektromobil) o vstupní ceně 1 050 000 Kč a uvedl jej do užívání rovněž v červnu 2025. Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům. Uveďme si níže porovnání výše odpisů při uplatnění rovnoměrných odpisů, zrychlených odpisů a mimořádných odpisů.
Výše odpisů při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP
|
Zdaňovací období
|
Výpočet odpisů v Kč
|
|
2025
|
1 050 000 × 11 / 100 = 115 500
|
|
2026 až 2029
|
1 050 000 × 22,25 / 100 = 233 625
|
Výše odpisů při zrychleném odpisování dle § 32 ZDP
|
Zdaňovací období
|
Výpočet odpisů Kč
|
|
2025
|
1 050 000 / 5 = 210 000
|
|
2026
|
2 × 840 000 / (6 – 1) = 336 000
|
|
2027 atd.
|
2 × 504 000 / (6 – 2) = 252 000
|
Výše mimořádných odpisů § 30a ZDP
Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 630 000 Kč, tj. 52 500 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 420 000 Kč, tj. 35 000 Kč měsíčně.
|
Zdaňovací období
|
Výpočet odpisů v Kč
|
|
2025
|
52 500 × 6 měsíců = 315 000
|
|
2026
|
52 500 × 6 měsíců + 35 000 × 6 měsíců = 525 000
|
|
2027
|
35 000 × 6 měsíců = 210 000
|
Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP se může v rámci přípravy daňového přiznání za rok 2025 s ohledem na dosažený základ daně z příjmů rozhodovat mezi částkou odpisů z nově pořízeného bezemisního vozidla ve výši 115 500 Kč (rovnoměrný způsob odpisování), 210 000 Kč (zrychlený způsob odpisování) až po 315 000 Kč (mimořádné odpisy) a to tak, aby jeho daňová povinnost za rok 2025 byla co nejnižší, ale aby poplatník současně mohl uplatnit veškeré v úvahu přicházející nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění propadají.
Možnosti uplatnění daňové ztráty
Ustanovení § 34 odst. 1 ZDP umožňuje poplatníkům daně z příjmů na základě jejich rozhodnutí od základu daně
odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část třemi způsoby, a to
:–
Ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období
nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Platí zde podmínka, že v těchto dvou zdaňovacích obdobích lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč.–
V
pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících
po období, za které se daňová ztráta stanoví. V případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích platí možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena (za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty).–
Poplatník se může
vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období
, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav.
Vzdání se práva se vztahuje vždy na všechna následující zdaňovací období a na celou daňovou ztrátu
(a to i na změny její výše na základě doměření), nelze ho tedy uplatnit jen na některá následující zdaňovací období nebo jen vůči části daňové ztráty; v takovém případě lze tedy daňovou ztrátu uplatnit jen ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla stanovena. Tím, že se poplatník vzdá uplatnění ztráty do budoucna, neprodlužuje se lhůta pro stanovení daně za tato budoucí zdaňovací období ani za období, za které je daňová ztráta stanovena (blíže v § 38r odst. 2 ZDP).Z ustanovení § 38zh ZDP vyplývá, že pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta,
dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena.
Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.Příklad 2
Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání vykázal za zdaňovací období 2023 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 310 000 Kč a za zdaňovací období 2024 ve výši 420 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2025 z důvodu delší nemoci musel poplatník omezit množství zakázek, a proto za rok 2025 vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 450 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Poplatník může podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2023 a 2024, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2025. Bude však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit za rok 2023 a 2024 plnou výši původně uplatněné základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč. Za zdaňovací období 2023 uplatní proto odpočet daňové ztráty z roku 2025 ve výši 104 400 Kč a za rok 2024 ve výši 214 400 Kč. Přeplatek na dani za zdaňovací období 2023 činí 104 400 Kč × 0,15 = 15 660 Kč a za zdaňovací období 2024 činí 214 400 Kč × 0,15 = 32 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2026, popřípadě v dalších bezprostředně následujících 4 zdaňovacích obdobích 2027 až 2030 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2025 ve výši 131 200 Kč.
Vyhnutí se progresivní dani
V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 ZDP dvě sazby daně. Sazba daně 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.
Výše průměrné mzdy v roce 2025 na základě nařízení vlády č. 282/2024 Sb. činí 46 557 Kč.
Ve smyslu znění § 16 odst. 1 ZDP
činí pro rok 2025 hranice mezi uplatněním sazby daně 15 % a 23 % dosažená výše základu daně 1 676 052 Kč.
Jaké jsou možnosti, jak se lze v daňovém přiznání za rok 2025 vyhnout uplatnění progresivního zdanění?
–
Uplatnění zrychleného odpisování u nově pořízeného hmotného majetku.
–
Použití zvýšené roční odpisové sazby v 1. roce rovnoměrného odpisování.
–
Zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování.
–
Uplatnění mimořádných odpisů při pořízení bezemisního vozidla.
–
Využití reálné spolupráce osob.
–
Uplatnění paušálních výdajů v případě nízkých skutečných výdajů.
–
Uplatnění odpočtu daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období.
Příklad 3
V tomto příkladu si ukážeme, jak se soukromý zemědělec, který dosáhne ze živnostenského podnikání za rok 2025 zdanitelné příjmy ve výši 3 800 000 Kč, může vyhnout uplatnění progresivní sazby daně s využitím reálné spolupráce osob. Poplatník uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %, a to v maximální limitní výši 2 mil. Kč × 80 % = 1 600 000 Kč. Jeho manželka je doma a nemá žádné zdanitelné příjmy. V domácnosti žijí dvě děti starší 3 let. Podnikatel převede na spolupracující manželku ve smyslu § 15 odst. 3 ZDP maximální výši základu daně 540 000 Kč
.Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění podnikatele z dosaženého základu daně za rok 2025 ve výši 2 200 000 Kč:(1 676 052 Kč × 0,15 + 523 948 Kč × 0,23) – 30 840 Kč =
341 076 Kč.
Protože v domácnosti žijí děti starší 3 let věku, nemůže manžel v roce 2025 uplatnit slevu na dani na manželku dle § 35bb ZDP.
Zdanění obou osob v případě spolupráce manželky v roce 2025
|
Výpočet daně v Kč
|
Manžel
|
Manželka
|
|
Základ daně
|
1 660 000
|
540 000
|
|
Vypočtená daň (sazba daně 15 %)
|
249 000
|
81 000
|
|
Základní sleva na dani na poplatníka
|
30 840
|
30 840
|
|
Daňová povinnost
|
218 160
|
50 160
|
Celkové zdanění obou manželů činí
268 320 Kč
a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob podnikajícím manželem.Příklad 4
V tomto příkladu si ukážeme, jak se podnikatel provozující řemeslnou živnost, který dosud vede daňovou evidenci, může vyhnout uplatnění progresivní sazby daně tím, že se rozhodne v rámci přípravy daňového přiznání za rok 2025 přejít na uplatnění paušálních výdajů. Podnikatel dosáhne za rok 2025 zdanitelné příjmy ve výši 3 000 000 Kč a daňově uznatelné výdaje pouze ve výši 1 200 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Porovnání zdanění v roce 2025
|
Údaje v Kč
|
Uplatnění skutečných výdajů (vedení DE)
|
Uplatnění paušálních výdajů
|
|
Zdanitelné příjmy
|
3 000 000
|
3 000 000
|
|
Výše výdajů
|
1 200 000
|
limitní výše 1 600 000
|
|
Základ daně z příjmů
|
1 800 000
|
1 400 000
|
|
Základ daně pro sazbu 15 %
|
1 676 052
|
1 400 000
|
|
Daň z příjmů 15 %
|
251 407,80
|
210 000
|
|
Základ daně pro sazbu 23 %
|
123 948
|
0
|
|
Daň z příjmů 23 %
|
28 508,04
|
0
|
|
Výše daně po zaokrouhlení
|
279 916
|
210 000
|
|
Sleva na dani na poplatníka
|
30 840
|
30 840
|
|
Výsledná daň
|
249 076
|
179 160
|
V daném případě je pro poplatníka výhodné v rámci zpracování daňového přiznání za rok 2025 přejít z daňové evidence na paušální výdaje. Poplatník však nesmí zapomenout na případnou úpravu základu daně z příjmů za rok 2024 dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP v podaném dodatečném daňovém přiznání za rok 2024 včetně podání opravného přehledu na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
Příklad 5
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání dosáhne za rok 2025 základ daně 1 900 000 Kč. Z roku 2023 mu zbývá ještě dosud neuplatněná výše daňové ztráty ve výši 230 000 Kč.
Porovnání zdanění z příjmů v roce 2025 bez uplatnění odpočtu a s uplatněním odpočtu daňové ztráty z roku 2023
|
Údaje v Kč
|
Neuplatnění odpočtu daňové ztráty
|
Uplatnění odpočtu daňové ztráty
|
|
Základ daně z příjmů
|
1 900 000
|
1 900 000
|
|
Odpočet daňové ztráty z r. 2023
|
0
|
230 000
|
|
Základ daně po (ne)uplatnění odpočtu daňové ztráty
|
1 900 000
|
1 670 000
|
|
Základ daně pro sazbu 15 %
|
1 676 052
|
1 600 000 (zaokrouhlený)
|
|
Daň z příjmů 15 %
|
251 407,80
|
240 000
|
|
Základ daně pro sazbu 23 %
|
223 948
|
0
|
|
Daň z příjmů 23 %
|
51 508,04
|
0
|
|
Výše daně po zaokrouhlení
|
302 916
|
240 000
|
Uplatnění paušálních výdajů na dopravu
Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP.
Paušální výdaj na dopravu je daňovou kategorií, a proto se promítá až v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob.
Poplatník (plátce či neplátce DPH) se může rozhodnout, zda uplatní u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu
ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, případně krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč, anebo uplatní:–
u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP,
–
u vlastního silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
Optimalizační rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.
Pokud poplatník najede s vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku za příslušné zdaňovací období málo kilometrů, bude pro něho výhodnější uplatnit paušální výdaj na dopravu, resp. krácený paušální výdaj na dopravu. Pokud však najede pro podnikatelské účely více kilometrů, může být pro něho výhodnější u vozidla zahrnutého do obchodního majetku uplatnit výdaje za pohonné hmoty prokazatelným způsobem a u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku uplatnit náhrady za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV pro příslušné zdaňovací období.Příklad 6
Podnikatel používá k pracovním cestám svůj soukromý osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku. Pro podnikatelské účely najel za rok 2025 celkem 4 900 km z celkového množství najetých 21 200 km. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,6 l na 100 km (BA 95). Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2025.
Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, může si v roce 2025 uplatnit za najetý kilometr k podnikatelským účelům soukromým vozidlem sazbu základní náhrady 5,80 Kč/km a náhradu za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV č. 475/2024 Sb. Při ujetí 4 900 km za rok pro podnikatelské účely si může podnikatel uplatnit do daňových výdajů součet sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty: 4 900 km × 5,80 Kč/km + 5,6 / 100 × 4 900 km × 35,80 Kč/l = 38 244 Kč.
Pro podnikatele je výhodnější, když si za celý rok 2025 uplatní krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč. Takto se může rozhodnout i v době přípravy na sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025.
Příklad 7
Podnikatel používá k pracovním cestám svůj soukromý osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku. Pro podnikatelské účely najede za rok 2025 celkem 9 500 km. V technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba paliva pro kombinovaný provoz 5,8 l na 100 km (BA 95). Pracovní cesty uskutečnil ve všech měsících roku 2025.
Pokud podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP, může si v roce 2025 uplatnit za najetý kilometr k podnikatelským účelům soukromým vozidlem sazbu základní náhrady 5,80 Kč/km a náhradu za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV č. 475/2024 Sb. Při ujetí 8 900 km za rok pro podnikatelské účely si může podnikatel uplatnit do daňových výdajů součet sazby základní náhrady a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty: 9 500 km × 5,80 Kč/km + 5,8 / 100 × 9 500 km × 35,80 Kč/l = 74 826 Kč.
Pro podnikatele je výhodnější, když bude v roce 2025 postupovat ve smyslu vyhlášky č. 475/2024 Sb. a neuplatní paušální výdaj na dopravu, který činí 4 000 Kč × 12 měsíců = 48 000 Kč. Takto se může rozhodnout i v době přípravy na sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025.
Správná evidence příjmů pro uplatnění výše paušálů u různých druhů příjmů
Ze znění pokynu D-59 k § 7 odst. 7 ZDP vyplývá, že pokud poplatník uplatní daňové výdaje procentem z příjmů, uplatní takto výdaje ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 zákona a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 1 a 2 zákona, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné prokázané výši.
Příklad 8
Fyzická osoba dosáhne za zdaňovací období 2025 následující příjmy členěné podle § 7 ZDP:
|
Příjem dle § 7 ZDP
|
Údaj v Kč
|
|
z řemeslné živnosti
|
1 200 000
|
|
ze živnosti „zprostředkování obchodu a služeb“
|
360 000
|
|
z pronájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku
|
190 000
|
Poplatník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Pokud fyzická osoba vykonává více činností zahrnutých do základu daně z příjmů dle § 7 ZDP, je nutno uplatnit odlišná procenta paušálních výdajů podle druhu vykonávaných činností. V našem případě může poplatník uplatnit k příjmům z řemeslné živnosti výdaje ve výši 80 % příjmů, k příjmům ze zprostředkování výdaje ve výši 60 % příjmů a k příjmům z pronájmu ve výši 30 % příjmů.
|
Údaj za rok 2025
|
Výpočet paušálních výdajů v Kč
|
|
Paušální výdaje z řemeslné živnosti
|
1 200 000 Kč × 0,80 = 960 000 Kč
|
|
Paušální výdaje z ostatních živností
|
360 000 Kč × 0,60 = 216 000 Kč
|
|
Paušální výdaje z pronájmu
|
190 000 Kč × 0,30 = 57 000 Kč
|
|
Základ daně dle § 7 ZDP
|
1 750 000 Kč – 1 233 000 Kč = 517 000 Kč
|
Je nezbytně nutné, aby poplatník správně při vedení evidence příjmů přiřadil dosažené příjmy z jednotlivých činností, aby mohl z těchto příjmů správně použít procento příjmů pro uplatnění paušálních výdajů. Poplatník rovněž nesmí opomenout skutečnost, že musí u všech výše uvedených druhů příjmů zahrnutých v rámci jednoho dílčího základu daně (§ 7 ZDP) uplatnit buď skutečné výdaje nebo paušální výdaje. Nemůže pro jeden druh příjmu uplatnit například paušální výdaje (u tohoto druhu příjmu dosahuje velmi nízké skutečné výdaje) a u zbývajících druhů příjmů uplatnit skutečné výdaje (skutečné výdaje jsou vyšší než paušální výdaje), i když by tento postup byl pro poplatníka výhodnější.
Využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají
V závěru si připomeneme, že poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů postupovat vždy tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně). Pokud některý z těchto odpočtů, které pro poplatníka připadají v úvahu, nebude možné z důvodu nízkého dosaženého základu daně uplatnit, neuplatněná výše odpočtu propadá. O jaké odpočty se jedná?
1.
odpočet hodnoty bezúplatného plnění
(daru) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst za zdaňovací období let 2022 až 2026 ve smyslu znění zákona č. 24/2025 Sb. (jedná se o novelu zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace) hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně;2.
odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů
použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;3.
odpočet příspěvků zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří
a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 48 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem ve zdaňovacím období.Rovněž tak platí, že
pokud v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob není vytvořen prostor pro uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP, tyto slevy propadají
. Jedná se o následující slevy:|
Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP
|
Sleva v Kč za rok 2025
|
|
Základní sleva na poplatníka [písm. a)]
|
30 840
|
|
Sleva na manžela [písm. b) a § 35bb]
|
24 840
|
|
Základní sleva na invaliditu [písm. c)]
|
2 520
|
|
Rozšířená sleva na invaliditu [písm. d)]
|
5 040
|
|
Sleva na držitele průkazu ZTP/P [písm. e)]
|
16 140
|
Sleva na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) je roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:
–
sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období);
Základní sleva na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů
. Výše slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, si uplatní tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně. Pokud například uchazeč o zaměstnání, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, v průběhu kalendářního roku 2025 zahájil podnikání, může si poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2025 uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč bez ohledu na to, kdy v průběhu roku došlo k zahájení podnikatelské činnosti (i v případě, že k zahájení podnikání dojde až v průběhu prosince 2025). Obdobně student, který po ukončení střední nebo vysoké školy nastoupil do pracovního poměru a učinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, může v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč.Veškeré
podmínky pro uplatnění slevy na dani na manžela (manželku) jsou specifikovány v ustanovení § 35bb ZDP.
Tato výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, upravujícího registrované partnerství. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.Pro uplatnění slevy na manžela je nutno splnit současně dvě základní podmínky:
a)
poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a
b)
manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
V § 35bb odst. 4 ZDP je obsažen výčet příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manžela pro účely uplatnění slevy na manžela. Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem uplatnit.
Nesmíme však zapomenout na skutečnost, že
do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují
nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale
rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně.
Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.