Finanční správa má ze zákona povinnost jak správně zjistit a stanovit daň, tak zajistit její úhradu. Z hlediska správného stanovení daně se jedná zejména o činnosti, jako je zpracování daňových přiznání, provádění kontrolních postupů a samotný proces vyměření daně. Následně však správce daně sleduje, zda byla daňová povinnost skutečně splněna. Pokud daňový subjekt neuhradí daň včas, může správce daně po splnění zákonných podmínek přistoupit k jejímu vymáhání. Finanční úřady přitom často využívají rychlé exekuční prostředky, například daňovou exekuci na bankovní účet či jiné zákonem stanovené způsoby vymáhání. Jestliže daňový subjekt není schopen daň uhradit řádně a včas, měl by tuto situaci aktivně řešit, například prostřednictvím žádosti o posečkání nebo splátkový kalendář, a zároveň počítat i s případnými sankcemi. V praxi je vhodné, aby daňový subjekt průběžně kontroloval své daňové povinnosti, například prostřednictvím online portálu mojedane.cz, protože i zdánlivé opomenutí může vést až k daňové exekuci.
Pozor na rychlé vymáhání daní finančními úřady
Vydáno:
17 minut čtení
Pozor na rychlé vymáhání daní finančními úřady
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Tento článek se zaměřuje na problematiku vymáhání daní včetně novelizace pravidel v roce 2025 a součástí článku jsou také konkrétní příklady z praxe, které ilustrují možné situace spojené s neuhrazenými daňovými povinnostmi a možnými následky prodlení s placením daně.
Co může znamenat pozdní úhrada daně?
Každá daň má své datum splatnosti, které je obvykle vázáno na lhůtu pro podání řádného daňového přiznání. Pokud daňový subjekt neuhradí svoji daňovou povinnost včas, vystavuje se možným nepříjemným dopadům. Nedoplatkem na dani, který může být předmětem vymáhání, není přitom pouze daň, ale také její příslušenství, kam patří nejčastěji úrok z prodlení a penále, případně i další sankce.
Pozdní úhrada daně často znamená stanovení úroku z prodlení. Automaticky ze zákona začne po několika dnech od splatnosti nabíhat úrok z prodlení, který se stanovuje zejména podle pravidel § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Úrok z prodlení automaticky vzniká od 4. dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její skutečné úhrady. Úrok z prodlení je pak poměrně vysoký, kdy výše úroku z prodlení činí ročně výši repro sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Příklad 1
Toleranční doba pro úrok z prodlení
Podnikající fyzická osoba podala ve formátu XML z datové schránky dne 1. 5. 2026 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2025, kde tvrdila daňovou povinnost ve výši 20