Nový zákon o účetnictví

Vydáno: 15 minut čtení

Po více než třech desetiletích od přijetí stávajícího zákona o účetnictví stojí Česká republika před zásadní proměnou účetní legislativy. Návrh nového zákona o účetnictví přináší komplexní reformu účetního systému a navazuje na trendy v mezinárodním účetnictví. Jedním z hlavních cílů nové legislativy je posun od formálního vedení účetnictví k důrazu na ekonomickou podstatu a vypovídací hodnotu účetních dat. Do textu zákona vstupuje koncepční rámec, který definuje prvky účetní závěrky, kvalitativní požadavky na informace a zásady, podle kterých se účetní závěrka sestavuje. Nový zákon též přináší významné legislativní zjednodušení, kdy zaniknou dosavadní České účetní standardy a účetní metodika bude nově přímo součástí prováděcích vyhlášek. To by mělo přispět k větší přehlednosti a právní jistotě. Přestože účinnost zákona je stále předmětem legislativního procesu, již nyní je zřejmé, že adaptace na nové požadavky bude vyžadovat dostatečný časový prostor. Následující článek proto shrnuje nejvýznamnější změny, které návrh nového zákona o účetnictví přináší.

 

Ing.
Petra
Jerie
 
Legislativní proces
Proces přípravy nové účetní legislativy probíhá již řadu let. První schůzky pracovní skupiny proběhly již v lednu 2018. V červnu 2020 Ministerstvo financí předložilo vládě věcný záměr nového zákona o účetnictví. Dalším důležitým milníkem bylo zveřejnění paragrafového znění návrhu zákona, konkrétně v říjnu 2022. Na něj navázala v lednu 2024 aktualizovaná verze návrhu po vypořádání připomínek z vnějšího připomínkového řízení a následně v květnu 2024 zveřejnění návrhu doprovodného zákona a pracovních verzí prováděcích vyhlášek. V červenci 2025 Ministerstvo financí zveřejnilo finální návrh nového zákona o účetnictví společně s doprovodným zákonem. Následně návrh pokračoval legislativním procesem, kdy 12. 3. 2026 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Právě k doprovodnému zákonu zazněla ze strany odborné veřejnosti řada výhrad. Lze proto očekávat, že část těchto připomínek bude ještě zohledněna v pozměňovacích návrzích v dalším průběhu legislativního procesu.
Druhé čtení a hlasování ve Sněmovně lze očekávat nejdříve v polovině července, neboť ministryně financí navrhla prodloužení standardní lhůty na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny o 60 dní.
Aktuálně předpokládaná účinnost nového zákona o účetnictví k 1. 1. 2028 se jev

Související dokumenty

Články

Glosy k návrhu nového zákona o účetnictví
Čtyřicátá novela zákona o účetnictví
Nový zákon o účetnictví: Vedení účetnictví
Nový zákon o účetnictví: Oceňování
Nový zákon o účetnictví: Účetní závěrka
Nový zákon o účetnictví: Účetní období

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

Vyhlášky

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu