Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by si měl každý poplatník ověřit, zda mu v souvislosti s příjmy osvobozenými od daně s hranicí nad 5 mil. Kč za rok nevznikla povinnost jejich oznámení finančnímu úřadu. Tato oznamovací povinnost je již pro příjmy vzniklé od roku 2015: Nesplnění této oznamovací povinnosti může mít totiž velmi závažné negativní finanční důsledky, protože právní úprava stanoví za porušení povinnosti poměrně vysoké sankce. V roce 2024 bylo dle statistik pokutováno 265 fyzických osob a v roce 2023 to bylo 217 fyzických osob. Tento článek se zaměřuje na vysvětlení podmínek, za nichž oznamovací povinnost u osvobozených příjmů vzniká, a přibližuje pravidla pro ukládání pokut za její nesplnění. Článek je doplněn o praktické příklady, které usnadňují orientaci v dané problematice.
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu fyzické osoby
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Jaký osvobozený příjem se oznamuje?
Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob podle § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), podává poplatník daně z příjmů fyzických osob, pokud obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 mil. Kč. Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny druhy příjmů osvobozených od daně z příjmů fyzických osob, tedy podle ustanovení § 4, 4a, 6 a 10 ZDP. Oznamovací povinnost se týká příjmu, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 mil. Kč, přičemž příjem se posuzuje jednotlivě.
Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může příslušné oznamované údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Pokud se jedná o příjem plynoucí do společného jmění manželů, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů. Pokud správce daně zjistí nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu, což už je však spojeno s příslušnou pokutou.
Oznámení nemá povinný tiskopis a provádí se formou obecného podání, případně je možné využít nepovinný tiskopis Ministerstva financí „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“. Oznámení je možné učinit písemně, v listinné podobě nebo elektronicky (způsobilou formou pro elektronické podání), anebo ústně do protokolu.
Příklad 1
Finanční dar od otce
V roce 2026 daroval otec finanční prostředky svému synovi. Výše daru byla 7 mil. Kč a darované peníze byly připsány na bankovní účet syna 10. 5. 2026. Poplatník je fyzická osoba podnikající a podává daňové přiznání vždy hned počátkem dalšího roku po skončení zdaňovacího období. Je třeba dar zdanit?
Finanční dar jako bezúplatný příjem, který obdrží poplatník od příbuzného, který je v této situaci v přímé linii, je podle § 10 odst. 3 písm. c) bod. 1 ZDP od daně z příjmů osvobozen. Protože se jedná o osvobozený příjem přesahující částku 5 mil. Kč, má poplatník příjemce daru povinnost oznámit osvobozený příjem finančnímu úřadu. Oznámení musí podat za rok 2026 ve lhůtě pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, což je nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Do kdy je třeba oznámení podat?
Podle § 38v odst. 1 ZDP je poplatník povinen oznámit správci daně osvobozený příjem do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. V případě, že je lhůta pro podání prodloužena, lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech kopíruje prodlouženou lhůtu.
Poplatník, kterému za dané zdaňovací období nevznikne povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale vzniká mu povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v odst. 1 ZDP, je povinen toto oznámení podat v termínu pro podání přiznání podle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
Příklad 2
Prodloužená lhůta pro podání přiznání
Fyzická osoba je zaměstnanec a současně zdaňuje prodej cenných papírů, který není osvobozený. Daňový subjekt si podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob sám přes osobní datovou schránku elektronicky, a to do 4 měsíců po skončení zdaňovacího období. Daňový subjekt požádal 8. 2. 2026 o prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2025 do 1. 7. 2026 s odůvodněním plánované operace a očekávané dlouhodobé rekonvalescence, což doložil lékařkou zprávou. Finanční úřad žádosti o prodloužení plně vyhověl a prodloužil lhůtu do 1. 7. 2026. Fyzická osoba také v roce 2025 získala osvobozený příjem ve výši 6 mil. Kč, který musí oznámit. V jaké lhůtě musí podat oznámení o osvobozeném příjmu?
Pokud poplatník podává přiznání v prodloužené lhůtě, a to i prodloužené na žádost poplatníka, oznámení o osvobozeném příjmu podává v této prodloužené lhůtě. Lhůta je tedy do 1. 7. 2026.
Příklad 3
Nezákonně stanovená pokuta za podání oznámení
Daňový subjekt je fyzickou osobou podnikající a jeho přiznání za rok 2025 podává na základě plné moci daňový poradce do 1. 7. 2026. Jelikož je fyzická osoba těhotná, požádala správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2025. Žádost o prodloužení lhůty byla podána dne 25. 6. 2026. Daňový subjekt žádal o prodloužení do 1. 10. 2026 a správce daně žádosti vyhověl. Daňový poradce podal 1. 10. 2026 daňové přiznání ve formě XLM z datové schránky daňového poradce na základě plné moci. V tento den byla daňovým subjektem provedena okamžitá úhrada doplatku daně ve výši 200 tisíc Kč. Dne 28. 9. 2026 podala fyzická osoba ze své datové schránky oznámení o osvobozených příjmech. Finanční úřad však stanovil pokutu, jelikož dle odůvodnění bylo oznámení podáno pozdě. Je možné se bránit?
Jelikož rozhodnutí o prodloužení lhůty stanovilo lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na 1. 10. 2026, je sankce za pozdě podané oznámení nezákonná. Lhůta pro podání řádného daňového přiznání ovlivňuje také lhůtu pro podání oznámení o osvobozených příjmech, kdy podle ustanovení § 38v ZDP platí, že termín pro podání oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob je do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém poplatník příjem obdržel. V tomto případě je potřeba podat včas odvolání proti pokutě.
Jaká je výše pokuty?
Výše pokuty, která je příjmem státního rozpočtu, je stanovena v ustanovení § 38w ZDP, který stanoví procentuální výši pokut. Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši:
–
0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
–
10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
–
15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
Finanční úřad k dané pokutě vystaví platební výměr a předepíše pokutu do evidence daní. Splatnost pokuty je do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Lze pokutu promíjet?
Podle ustanovení § 38w odst. 6 ZDP může finanční úřad zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. K promíjení vydalo Generální finanční ředitelství pokyn stanovující detaily pro promíjení – Pokyn č. GFŘ D-56 K promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu. Pro jakékoliv promíjení v daňové oblasti je však nezbytné naplnit celou řadu podmínek s ohledem na dobrou daňovou historii poplatníka. Navíc pokyn také vymezuje ospravedlnitelné důvody, které jsou dle pokynu způsobilé pro promíjení. Jedná se o tyto ospravedlnitelné důvody s určeným procentuálním ohodnocením:
–
100 % – Jedná se o poplatníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý), který vznikl nebo trvá v kalendářním roce, ve kterém má povinnost oznámit osvobozené příjmy, tj. od 1. 1. daného roku, nejpozději však do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel, zabránil plnit jeho povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem).
–
100 % – Poplatník byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v kalendářním roce, ve kterém má povinnost oznámit osvobozené příjmy, tj. od 1. 1. daného roku, nejpozději však do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
–
90–100 % – Pokud poplatník bez výzvy správce daně podal oznámení o osvobozených příjmech do 150 dnů po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
–
90–100 % – Pokud poplatník na výzvu správce daně podal oznámení o osvobozených příjmech do 120 dnů po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
–
Samotný pokyn uvádí, že
„výše uvedené
relevantní
skutečnosti jsou demonstrativním výčtem a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Prominutí pokuty nemá svědčit těm, kteří oznamovací povinnost nedodrželi v důsledku vlastní liknavosti či nezodpovědnosti, ba dokonce úmyslným jednáním. Prominutí pokuty by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na nepodání oznámení o osvobozených příjmech nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí pokuty proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní“.Příklad 4
Promíjení pokuty a poplatek
Daňový subjekt zapomněl podat oznámení o osvobozeném příjmu ve lhůtě pro podání přiznání a podal jej až na základě výzvy finančního úřadu. Výše osvobozeného příjmu byla 7 mil. Kč. Finanční úřad proto stanovil pokutu 700 tis. Kč. Poplatník doufá, že mu bude prominuto, protože má vážné zdravotní potíže. Je třeba k žádosti uhradit správní poplatek?
Žádost o prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu podléhá správnímu poplatku ve výši 1 tis. Kč, přičemž výše je stanovena v sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
Příklad 5
Promíjení pokuty a špatná daňová historie
Daňový subjekt podal přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 dne 2. 5. 2026. Daňový subjekt však měl závažné zdravotní potíže a rodinné problémy a opomněl podat oznámení o osvobozeném příjmu. Oznámení o osvobozených příjmech pro příjem ve výši 10 mil. Kč bylo podáno pozdě až na základě výzvy finančního úřadu, a proto byla platebním výměrem stanovena pokuta ve výši 1 mil. Kč. Poplatník však často podává daňová tvrzení pozdě a v oblasti DPH mu byly v posledních 3 letech čtyřikrát pravomocně uloženy pokuty za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Lze nyní opomenutí prominout?
Pokud bude naplněn ospravedlnitelný důvod zdravotního stavu, může finanční úřad prominout 100 % pokuty, ovšem při četném porušování povinností při správě daní se promíjení snižuje o 50 %, a proto může finanční úřad prominout 50 % z celkové výše uložené pokuty.
Příklad 6
Promíjení pokuty u nespolehlivého plátce
Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou a nestihl včas podat oznámení o osvobozeném příjmu. Daňový subjekt je však nespolehlivý plátce DPH. Lze mu prominout pokutu?
Prominutí je vyloučeno, pokud daňový subjekt v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové či účetní předpisy. Za závažné porušení se považuje i případ, kdy je nebo byl dotčený subjekt označen jako nespolehlivý plátce. V tomto případě bude promíjení zamítnuto.
Co vyplývá z judikatury?
K pokutě za nepodání oznámení o osvobozeném příjmu a promíjení existuje také správní
judikatura
. Ku příkladu lze zmínit rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) čj. 10 Afs 39/2025-28 ze dne 16. 10. 2025. V tomto případě se stalo, že manžel v roce 2016 převedl na manželku bezúplatně podílové listy v celkové hodnotě téměř 16 mil. Kč, přičemž společné jmění manželů měli zúžené, šlo tedy o převod z výlučného vlastnictví jednoho do výlučného vlastnictví druhého. Manželka však od daně osvobozený příjem neoznámila v zákonné lhůtě, proto jí správce daně vyměřil pokutu ve výši 10 % z neoznámeného příjmu. Nejprve se soudy zabývaly otázkou, zda vznikla povinnost příjem v zákonné lhůtě oznámit, přestože hodnota jednotlivých podílových listů nepřekročila hranici 5 mil. Kč, kterou zákon určuje pro neoznámení příjmu. Nejvyšší správní soud rozhodl, že správce daně hodnoty jednotlivých podílových listů správně sečetl, protože je daňový subjekt přijal na základě jedné darovací smlouvy, v jeden čas a od stejného subjektu (rozsudek čj. 8 Afs 370/2021-43, ze dne 3. 10. 2023).
Poté daňový subjekt požádal o prominutí pravomocně uložené pokuty, ale finanční úřad pokutu neprominul, protože podle pokynu se na daňový subjekt nevztahuje žádný z tam uvedených ospravedlnitelných důvodů neoznámení příjmu (nepříznivý zdravotní stav, stižení živelní pohromou, dodatečné oznámení příjmu v určité lhůtě) a podle názoru finančního úřadu neexistoval ani jiný podobný důvod.
Daňový subjekt za ospravedlnitelný důvod označil neznalost právního předpisu a skutečnost, že uložená pokuta je nepřiměřená s ohledem na její měsíční příjmy z výkonu zaměstnání zdravotní sestry. Nejvyšší správní soud však sdílel názor finančního úřadu a v rozsudku uvedl, že
„neznalost právního předpisu nemůže být ospravedlnitelným důvodem pro jeho nedodržování. Právo by nefungovalo, kdyby se jeho dodržování dalo vyhnout neznalostí. Nejvyšší správní soud připomíná, že stěžovatelka dostala darem podílové listy v hodnotě téměř 16 milionů Kč. Výše a ne zcela běžná povaha příjmu pro ni mohly (měly) být dostatečným podnětem k tomu, aby se buď sama seznámila se souvisejícími povinnostmi, nebo se s touto otázkou obrátila na odbornici či odborníka. Stěžovatelka nemá pravdu, když tvrdí, že finanční úřad rozhodl jen na základě právně nezávazného metodického pokynu. Finanční úřad z pokynu vycházel, ovšem neustal jen u posouzení, zda nastaly okolnosti vyjmenované v pokynu. Naopak zkoumal, zda ve věci nebyl naplněn jiný – v pokynu neuvedený – ospravedlnitelný důvod, a vysvětlil, proč to tak nebylo. Nepřiměřenost pokuty podle stěžovatelky vyplývala z toho, že si vydělává jen asi 22 tisíc Kč měsíčně. Ani to však neznamená, že měl finanční úřad pokutu prominout. Stěžovatelka totiž neuvedla žádné zvláštní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že nemůže zpeněžit osvobozený příjem procentem, z něhož byla pokuta stanovena, ani použít jiný majetek. Nejvyšší správní soud v tomto směru jen upravuje odůvodnění krajského soudu. Není totiž zásadní, že pokuta byla stanovena procentem z neoznámeného příjmu (i v takovém případě lze – v reakci na vznesenou námitku – posuzovat majetkové poměry daňového subjektu). Zásadní je, že stěžovatelka ke svým majetkovým poměrům neuvedla takové informace, ze kterých by vyplývalo, že je pro ni uložená pokuta likvidační, respektive že nepřiměřeně zasahuje do jejího vlastnického práva“.
Závěr
Oznamovací povinnost fyzických osob u osvobozených příjmů převyšujících 5 mil. Kč představuje významnou součást daňových povinností fyzických osob, jejíž podcenění může vést k vysokým sankcím. Přestože zákon umožňuje v odůvodněných případech pokutu zcela nebo zčásti prominout,
judikatura
i správní praxe potvrzují, že na prominutí nelze spoléhat. Poplatníci by proto měli věnovat zvýšenou pozornost nejen správnému posouzení, zda jim oznamovací povinnost vznikla a v jaké výši, ale také dodržení zákonné lhůty pro její splnění.