Patří odkladný účinek žaloby do daní?

Vydáno: 48 minut čtení

Odkladný účinek významným způsobem zasahuje do právních poměrů, přičemž tento zásah se prohlubuje, odkládají-li se účinky již pravomocného a vykonatelného rozhodnutí jako je tomu v případě přiznání odkladného účinku podané správní žalobě. Správní soudy v poslední době přiznávají odkladný účinek častěji. Tento příspěvek se na uvedenou problematiku dívá z pohledu správního orgánu, který vydal „odložené“ rozhodnutí, a který se musí vypořádat s celou řadou nevyjasněných problémů, které s sebou přiznání odkladného účinku nese, a v neposlední řadě pak v případě úspěchu ve věci s výkonem rozhodnutí, který bude „zpožděn“ o dobu vedení soudního řízení.

Patří odkladný účinek žaloby do daní?
JUDr.
Jana
Jarešová,
Ph. D.
Ing. Mgr.
Pavel
Polák
 
1 Účinky rozhodnutí
Rozhodnutí vydávaná správcem daně jsou individuální právní akty, jejichž smyslem je přiznat daňovému subjektu právo, uložit mu povinnost případně prohlásit právo nebo povinnost stanovenou zákonem.1) Aby rozhodnutí mohlo tyto zamýšlené právní účinky způsobit, musí být účinné. A aby navíc byly právní účinky (uložené povinnosti) vynutitelné, musí se jednat o rozhodnutí vykonatelné.
S účinností rozhodnutí jsou svázány pojmy oznámení, právní moc a vykonatelnost. Tyto vlastnosti rozhodnutí nastávají ve stejný či různý okamžik v čase. Pro správní právo obecně je typická časová posloupnost: oznámení - právní moc - vykonatelnost. Tato časová posloupnost je při správě daní modifikována a často vykonatelnost předchází právní moci, ve výjimečných případech i oznámení rozhodnutí.
Rozhodnutí je dle § 101 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) účinné okamžikem jeho oznámení příjemci.2) V některých případech se rozhodnutí jeho příjemci neoznamuje a daňový řád zároveň stanoví pravidla, kterým dnem je rozhodnutí považováno za oznámené a tedy účinné.3) V daňovém řádu také najdeme zvláštní způsob oznámení zveřejněním ve Finančním zpravodaji.4)
A teprve tímto okamžikem účinnosti rozhodnutí může rozhodnutí způsobit zamýšlené právní účinky. Účinky rozhodnutí ovšem mohou být posunuty, a to buď tak, že samo rozhodnutí váže účinnost na pozdější datum,5) nebo prostředky, které upravuje zákon. Výjimečně rozhodnutí způsobuje právní účinky ještě před jeho oznámením.6) Tyto výjimky jsou velkým zásahem do práv daňových subjektů, neboť, lapidárně řečeno, subjektu ukládají povinnost a umožňují ji vynutit, aniž by o ní subjekt musel vědět. Při vydání těchto rozhodnutí je tedy vždy třeba pečlivě zvažovat, zda naplnění cíle správy daní7) není možné zajistit mírnějšími prostředky.
Právní mocí se rozumí okamžik, kdy se rozhodnutí stává nezměnitelným a závazným. V právní moci je podle § 103 odst. 1 daňového řádu takové rozhodnutí, které je účinné (oznámené) a proti kterému se nelze odvolat, tedy marně proběhla odvolací lhůta a odvolání podáno nebylo, dále jde o případy, kdy odvolání podáno bylo a již je o něm rozhodnuto (rozhodnutí o odvolání bylo i oznámeno) nebo jde o rozhodnutí, proti kterému se odvolat nelze. Dále rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem vzdání se odvolání8) nebo dnem, kdy vzal odvolatel své odvolání zpět.9) Jedná se o tzv. formální právní moc.10)
Vykonatelností se rozumí právo správce daně donutit subjekty k plnění povinností, které nesplnily dobrovolně, určitými prostředky - při správě daní typicky daňovou exekucí.
Rozhodnutí je dle § 103 odst. 2 daňového řádu vykonatelné, pokud je účinné, nelze se proti němu odvolat, nebo nemá-li odvolání odkladný účinek, a zároveň uplynula lhůta k plnění.
2 Odklad účinků rozhodnutí podle daňového řádu
V daňovém řádu lze najít odklad účinků rozhodnutí upravený různým způsobem:
1.
Odkladný účinek,
2.
Posunutí splatnosti daně,
3.
Odklad výkonu rozhodnutí.
 
2.1 Odkladný účinek
Daňový řád zná jak odložení účinků nepravomocného rozhodnutí, tak odložení účinků rozhodnutí již pravomocného.
Prostředkem, který odkládá účinky nepravomocného rozhodnutí, je odvolání. Pro správu daní platí opačná zásada než pro správní řízení, a to, že odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.11) Odvolání tedy nemá suspenzivní účinek a uložené povinnosti jsou v zásadě vynutitelné ještě před nabytím právní moci. Jako určitá protiváha, kdy subjekt musí splnit povinnosti ještě před tím, než jsou postaveny najisto, daňový řád upravuje pro případy, kdy bude pro nezákonnost zrušeno rozhodnutí o stanovení daně, povinnost správce daně hradit úrok z neoprávněného jednání správce daně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů.12) Nicméně uvedené platí i v případě zrušení pravomocného rozhodnutí o stanovení daně. Pokud by bylo pro nezákonnost zrušeno jiné rozhodnutí, než o stanovení daně, mohl by se subjekt domáhat případně vzniklé náhrady škody.13)
Daňový řád přiznává odkladný účinek odvolání proti následujícím rozhodnutím:
-
Rozhodnutí o propadnutí věcí ve prospěch státu - § 84 odst. 1 daňového řádu,
-
Rozhodnutí o ustanovení znalce - § 95 odst. 2 daňového řádu,
-
Rozhodnutí o uložení, změně nebo zrušení záznamní povinnosti - § 97 odst. 3 daňového řádu,
-
Rozhodnutí o odstranění závad záznamní povinnosti - § 97