Možná doporučení a přijatá opatření v daňové oblasti související s koronavirem

Prvním významným opatřením je automatické posunutí termínu pro podání a současně úhradu daně z příjmů, a to pro fyzické i právnické osoby. Termín je posunut pro všechny poplatníky do 1. 7. 2020 s tím, že není nutné o tento odkad individuálně žádat a není nutné splnit žádné speciální podmínky. Současně s tímto posunem termínu nejsou spojeny žádné sankce. To vyplývá přímo z Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události čj. MF-7108/2020/3901-2 zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 4/2020. Z bodu III. tohoto rozhodnutí vyplývá, že se promíjí pokuta podle § 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 a podle bodu IV. je potom promíjen úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem. Toto prominutí se týká daňových subjektů, kteří mají jinak povinnost podat daňové přiznání v neprodloužené lhůtě (tedy nemají povinný audit nebo nemají daňového poradce) za podmínky, že k podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 dojde nejpozději dne 1. 7. 2020 a že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 nejpozději dne 1. 7. 2020.

Je potřeba zdůraznit, že posunutí termínu, či přesněji prominutí souvisejících sankcí, se týká pouze daně z příjmů, nikoliv tedy DPH či jiných daní. V těchto případech je nutné postupovat jinak, blíže k tomu pokyn GFŘ č. D-44 (viz dále).

Dále platí, že poplatník má možnost požádat o posečkání úhrady daně, případně rozložení její úhrady na splátky, a to za podmínek podle § 156 daňového řádu. Je to současně jeden z postupů doporučovaných Finanční správou. Posečkání je možné povolit z těchto důvodů:

Je zřejmé, že současná situace může k těmto případům vést, proto lze předpokládat, že správci daně budou posečkání povolovat, je to i avizováno Finanční správou. Poměrně přehledná informace k problematice posečkání je zveřejněna pod odkazem https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-danovy-system-cr/letak.pdf a metodický pokyn GFŘ k posečkání zde https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-sprava-dani-a-poplatku/2015-Metodicky-pokyn-k-poseckani.pdf. Podle výše uvedeného rozhodnutí zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 navíc platí, že daňovým subjektům je prominut úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019. A dále platí, že všem daňovým subjektům je prominut správní poplatek za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Jinak podání této žádosti standardně podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč.

Kromě výše uvedených automatických prominutí, které se ale týkají pouze daně z příjmů a pouze pro určité období, mohou daňové subjekty využít i individuální žádosti o prominutí úroku z prodlení a posečkání úhrady daně, které se budou týkat typicky jiných daní. Pokud bude daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu alespoň částečně v souvislosti s šířením koronaviru prominut úrok z prodlení, automaticky dojde i k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, u níž zákon individuální prominutí nepřipouští. Stejně tak dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu v případech, kdy bude v souvislosti se šířením koronaviru daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.

Účelem tohoto prominutí je řešení individuálních situací, kdy okolnosti související se šířením koronaviru materiálně znemožnily daňovému subjektu plnění jeho povinností (typicky např. onemocnění či karanténa daňového subjektu, jeho jednatele či klíčových zaměstnanců). Prominutí se bude aplikovat bez časového omezení a bude dopadat na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k akcesorickému prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. k posečkání.

Plátcům daně z přidané hodnoty bude z důvodu předmětné mimořádné události prominuta též pokuta za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, tedy v případech, kdy plátce podá kontrolní hlášení dodatečně, aniž by k tomu byl vyzván. Prominuty budou ty pokuty, u níž vznikne povinnost k úhradě v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (první pokuta za nepodání kontrolního hlášení v daném roce dle § 101j zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nevzniká). Důvodem prominutí je zvýšení tolerance nejméně závažných pochybení ze strany daňových subjektů za situace, kdy okolnosti související se šířením koronaviru snižují jejich akceschopnost při plnění povinností. Tolerance nicméně bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno právě šířením tohoto viru. Promíjení vyšších pokut potom upravuje pokyn GFŘ č. D-44, jak je uvedeno dále.

Takže pokud bychom to stručně zrekapitulovali, potom se promíjí:

Ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 byl dále zveřejněn pokyn GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nákazy koronavirem. Tento pokyn se vztahuje na úroky z prodlení podle § 252 daňového řádu a úroky z posečkané částky dle § 157 odst. 2 daňového řádu na všech druzích daně a na pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč, tedy s výjimkou pokuty ve výši 1 000 Kč, která je řešena výše uváděným rozhodnutím. Pokyn se vztahuje na případy, kdy vydání výzvy související s kontrolním hlášením nastalo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Z pohledu prominutí úroků pokyn nijak časově omezený není.

Z pohledu prominutí úroků pokyn odkazuje na pokyn GFŘ č. D-21, z pohledu prominutí pokuty v souvislosti s kontrolním hlášením potom na pokyn GFŘ č. D-29. V pokynu D-44 se uvádí, že při posuzování žádostí o prominutí bude postupováno v souladu s těmito pokyny, ale nad jejich rámec přidává další ospravedlnitelné důvody, a to že daňový subjekt věrohodně prokáže, že prodlení s úhradou daně je důsledkem působení mimořádných opatření souvisejících s nákazou koronavirem a dále že daňový subjekt nebo jeho zástupce věrohodně prokáže, že vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení je důsledkem působení mimořádných opatření souvisejících s nákazou koronavirem.

Daňový subjekt je oprávněn prokázat naplnění některého důvodu jakýmikoli prostředky. V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu). V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.

Dále již správce daně postupuje v souladu s pokyny GFŘ č. D-21 a č. D-29. O prominutí příslušenství daně nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí daňový subjekt požádat formou žádosti. Na žádost o prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení neexistuje speciální formulář, tzn., že se jedná o podání, u kterých daňový řád nepředpokládá konkrétní formu. Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat požadavky uvedené v § 70 daňového řádu, především pak z podání musí být zřejmé: kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Z pohledu lhůty pro podání potom platí, že žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí být podána nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru.

Je potřeba upozornit, že prominout úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí.

Závěrem je tedy možné shrnout, že pokud daňový subjekt potřebuje řešit úroky z prodlení týkající se jiné daně než je daň z příjmů, nebo pokutu za nepodané kontrolní hlášení jinou než 1 000 Kč, a tyto případy mají souvislost s epidemií koronaviru, postupuje podle pokynu GFŘ č. D-44. Žádosti podané do 31. 7. 2020 jsou osvobozeny od správních poplatků.

K výše uvedenému je ale třeba upozornit, že apelujeme na daňové subjekty, aby v případě, že pro prominutí stanoven termín 1. 7. 2020, tento termín skutečně dodrželi, protože v opačném případě by případné sankce byly stanoveny již od 1. 4. 2020, nikoliv od 1. 7. 2020. V takovém případě je ale možnost využít individuálního prominutí na základě žádosti o prominutí příslušenství, jak je uvedeno výše, a to v souladu s pokynem GFŘ D-44. Stejně tak by bylo nutné postupovat v případě, že by poplatník měl povinnost podat daňové přiznání v termínu k 1. 7. 2020 a tento termín by z důvodu opatření proti šíření koronaviru nestihl. Opět by tedy bylo nutné podat individuální žádost v souladu s pokynem GFŘ D-44, který by ovšem v těchto případech měla mít vzhledem k úpravě tohoto pokynu velmi vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Současně ještě doplňujeme, že uvedená opatření se ve stejném rozsahu týkají i právnických osob, které mají zdaňovacím obdobím hospodářský rok, i v tomto případě platí termín 1. 7. 2020.

Další opatření v daňové oblasti jsou zveřejněna ve Finanční zpravodaji č. 5/2020. Jedná se o rozhodnutí č. MF-7633/2020/3901-2 o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, kterým se promíjí další skupina sankcí, který by vznikla v důsledku šířením nákazy koronavirem. První případ prominutí se týká pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, u kterého lhůta pro podání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Pokud bude toto daňové přiznání podáno do 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání, která by jinak byla uložena podle § 250 odst. 1 daňového řádu.

Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky.

Obdobně je tomu potom také s úhradou této daně, která je splatná poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a to bez ohledu na to, zda je splatná formou zálohy či nikoliv. Pokud bude tato daň či záloha na ní zaplacena nejpozději dne 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí úroku z prodlení podle § 252 daňového řádu a úroku z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, protože uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo v rozhodném období povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt přesto daň do 31. 8. 2020 uhradí. Pokud daňový subjekt v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, lze úrok z posečkané částky prominout na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu.

Pro úplnost doplňme, že v souladu s § 32 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden příslušný vklad, a pokud se jedná o nemovité věci nezapisované do katastru nemovitostí, potom v souladu s § 33 tohoto zákonného opatření je daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí.

Dále byla uvedeným rozhodnutím prominuta záloha na daň z příjmů, která je splatná dne 15. 6. 2020. Toto prominutí se týká všech poplatníků daně z příjmů, a to jak právnických, tak i fyzických osob. Znamená to tedy, že zálohu k 15. 6. 2020 nikdo platit nemusí, a to opět bez jakýchkoliv sankcí. Nicméně podle mého názoru nic nebrání tomu, aby byla tato záloha uhrazena dobrovolně, pokud např. poplatník i přes nastalou situaci očekává za rok 2020 vyšší daňovou povinnost. Prominutí se ale týká pouze záloh podle § 38a ZDP, netýká se tedy zaměstnanců, resp. poplatníků s příjmy ze závislé činnosti.

Dále toto rozhodnutí upravuje situaci, kdy poplatník podal individuální žádost o prominutí vyšší pokuty za nepodání kontrolního hlášení, tj. 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč, a tato pokuta mu byla na základě této individuální žádosti alespoň částečně prominuta. V takovém případu dochází k prominutí pokuty podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pokud k podání opožděného daňového přiznání došlo nejpozději v den, kdy bylo podáno toto opožděné kontrolní hlášení. Důvodem této úpravy je také skutečnost, že u této pokuty zákon individuální prominutí nepřipouští.

Pro úplnost doplňme, že individuální žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení bude posuzována podle výše uvedeného pokynu GFŘ č. D-44.

Konečně předmětným rozhodnutím dojde k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie a k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení úlevy na dani nebo cle podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie. Prominutí se bude vztahovat na období ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Důvodem je zpřístupnění těchto institutů pro co nejširší okruh daňových subjektů.

Z dalších změn je nutné upozornit na odložení spuštění 3 a 4 vlny elektronické evidence tržeb. Příslušný zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 137/2020 Sb. Jedná se o sněmovní tisk č. 788 a příslušná úprava je postavena tak, že subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020.

Další důležitou změnou je osvobození OSVČ od povinnosti hradit zálohy na sociální pojištění, zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 136/2020 Sb., návrh zákona byl projednáván jako sněmovní tisk č. 787. Podle této úpravy nejsou OSVČ, a to jak vykonávající hlavní, tak i vedlejší SVČ, povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Pokud byla záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.

Současně se stanoví, že se roční pojistní snižuje o výši těch záloh, které nebyly OSVČ povinny platit, neboť jinak by vznikaly velké nedoplatky na ročním pojistném. To znamená, že od vypočteného pojistného za rok 2020 si OSVČ odečte nejen zálohy, které byly v roce 2020 zaplaceny (tj. zálohy za leden, únor a září až prosinec 2020), ale též zálohy, jejichž placení bylo za období březen až srpen 2020 prominuto. Pojistné se však snižuje maximálně o šestinásobek minimální zálohy pro OSVČ podle druhu výdělečné činnosti (hlavní nebo vedlejší) platné pro rok 2020.

A nakonec se také stanoví, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné, se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu, aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodu.

A také je nutné zmínit obdobné změny v oblasti v oblasti zdravotního pojištění. Právní úprava je zapracována do nového § 28c zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. První změnou je posunutí termínu pro podání tvz. Přehledu OSVČ, podání přehledu za rok 2019 může podle navržené právní úpravy realizovat osoba samostatně výdělečně činná až do 3. 8. 2020.

Dále zákon zavádí plošné odpuštění záloh na pojistné v období měsíce března až srpna 2020 až do výše pojistného vypočítaného z minimálního vyměřovacího základu. Splacení pojistného vzniklého v tomto období, které je vyšší než pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, poté může (ale nemusí) osoba samostatně výdělečně činná odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 v roce 2021, resp. do 8 dní po podání tohoto přehledu. Protože se jedná o možnost poskytnout OSVČ, předpokládá se, že některé osoby samostatně výdělečně činné, které nejsou v mimořádnou situací tolik zasaženy, budou pojistné nad rámec pojistného vypočteného z minimálního vyměřovacího základu nadále platit prostřednictvím záloh ve standardním termínu, čímž předejdou tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného.

Zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 134/2020.

Zákonem č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, došlo také k úpravám u ošetřovného, kdy tato dávka bude poskytována po celou dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii. A dále také platí, že bude poskytována z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku.

Dále vláda schválila tzv. program Antivirus, neboli program ochrany zaměstnanosti. Prostřednictvím tohoto programu chce stát kompenzovat zaměstnavatelům náklady na mzdy, čímž budou ochráněna pracovní místa, protože zaměstnavatelé nebudou muset sáhnout k propouštění. má náležet zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy koronaviru. Příspěvek bude poskytovat úřad práce a jeho výše bude závislá na důvodu překážky v práci. Pokud bude nařízena karanténa zaměstnancům, náhrada mzdy nebo platu bude zaměstnancům vyplácena ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy. Pokud bude možné přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády a překážka v práci tak bude na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavateli je na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy koronavirem nařízeno uzavření provozu, náhrada mzdy nebo platu bude vyplácena zaměstnanci ve výši 100 %. Zaměstnavateli potom bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené mzdy. Podrobné informace k čerpání této podpory nebyly v době uzavření tohoto příspěvku známy.

Další opatření budou pravděpodobně přibývat, a tak doporučujeme sledovat zejména webové stránky jednotlivých ministerstev, zejména financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a průmyslu a obchodu.