Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.
Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1. 1. 2020 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní
Ing.
Miroslav
Bulla,
daňový poradce (část 1.–8.)
Ing.
Martin
Děrgel,
daňový poradce (část 9.)
1. Mzdy a platy
Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 347/2019 Sb.“).
V oblasti pracovního práva došlo nařízením vlády č. 347/2019 Sb. s účinností od 1. 1. 2020 ke zvýšení
měsíční i hodinové sazby minimální mzdy,
zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy
pro 8 skupin prací. Minimální mzda
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí:
Nejnižší úrovně zaručené mzdy
Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin.
Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se příp. měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době.
Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby
Ovšem při jiné délce
stanovené
týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují
úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí.
Částky jsou zaokrouhleny na 0,10 Kč matematicky.
Zákonné příplatky ke mzdě (platu), odměny za pracovní pohotovost
Vychází se přitom z § 114 až 140 ZP, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a 304/2014 Sb. Od 1. 1. 2020 se změnil minimální příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (odvozuje se od minimální mzdy).
2. Daň z příjmů fyzických osob
Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V oblasti zdaňování příjmů došlo víceméně pouze ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2020.
Základní způsob stanovení základu daně v roce 2020:
Od 1. 7. 2019 byla zrušena tzv. karenční doba a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se tak vyplácí i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům bylo toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 % na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %, pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem činí i nadále 9 %. Změnil se tak základní způsob stanovení základu daně, tzv. superhrubá mzda:
Sazba daně z příjmů fyzických osob
Standardní sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v § 16 ZDP a činí
15 %
. –
Sazba
15 %
se uplatňuje rovněž při výpočtu záloh na daň
z příjmů
ze závislé činnosti za kalendářní měsíc.–
Srážkovou daň
rovněž ve výši 15 %
lze srážet při nepodepsaném Prohlášení k dani pouze z těchto příjmů (§ 6 odst. 4 ZDP):–
z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,
–
které u téhož plátce daně nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 3 000 Kč (tzv. příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu).
Roční slevy na dani
–
Slevy na dani z příjmů fyzických osob jsou upraveny v § 35ba ZDP.
–
Slevu na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit tehdy, pokud manžel (manželka) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období
68 000 Kč
.Při uplatňování daňové slevy za
umístění dítěte v mateřské škole
apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2019 tedy maximálně o 13 350 Kč, za rok 2020 to bude maximálně o 14 600 Kč za každé vyživované dítě.Měsíční slevy na dani
Daňové zvýhodnění na děti – roční
Daňové zvýhodnění na děti – měsíční
–
Podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu je hrubý měsíční příjem alespoň
7 300 Kč
(v roce 2019 to bylo 6 675 Kč).–
PŘÍKLAD 1: Výpočet čisté mzdy
Zaměstnanci byla za leden roku 2020 zúčtována základní mzda ve výši 28 000 Kč a mimořádná měsíční odměna ve výši 5 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na tři děti.
Sleva na dani z příjmů zaměstnavatele za zaměstnance
Slevy na dani z příjmů pro zaměstnavatele za zaměstnance se zdravotním postižením jsou upraveny v § 35 odst. 1 ZDP.
3. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2020 ke každoročnímu navýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, minimálního pojistného na zdravotní pojištění, minimálních záloh OSVČ apod.
Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců
Zde došlo ke změně v souvislosti se zrušením karenční doby již od 1. 7. 2019. Zaměstnavatelům bylo toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 % na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), snížilo se tak celkové pojistné na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %.
3.1 Pojistné na sociální zabezpečení
Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného: 1 672 080 Kč
(v roce 2019 činil 1 569 552 Kč)
Rozhodný měsíční příjem zaměstnance zakládající účast
na nemocenském pojištění: 3 000 Kč
(v roce 2019 činil rovněž 3 000 Kč)
PŘÍKLAD 2
U dohody o pracovní činnosti se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem až od částky 3 000 Kč včetně, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 2 999 Kč.
Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ
3.2 Pojistné na zdravotní pojištění
Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů
Poznámka:
Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.Minimální měsíční záloha na pojistné OSVČ: 2 352 Kč
(v roce 2019 činila 2 208 Kč)
Výše měsíčního pojistného za osoby, za které je plátcem pojistného stát: 1 067 Kč
(v roce 2019 činilo 1 018 Kč)
–
toto pojistné platí stát (nikoliv zaměstnavatel)
Výše měsíčního odpočtu za poživatele invalidního důchodu: 7 903 Kč
(v roce 2019 činil 7 540 Kč)
–
týká se pouze úzké skupiny zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením
4. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění
V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění došlo k 1. 1. 2020 k pravidelnému
navýšení redukčních hranic
pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 270/2019 Sb.). Oproti roku 2019 došlo k jejich poměrně výraznému navýšení. Již od 1. 7. 2019 byla zrušena doba karenční a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se tak vyplácí i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Od 1. 1. 2020 se naplno rozjíždí projekt eNeschopenka, kdy se zásadním způsobem mění postup při zpracování dočasných pracovních neschopností (dále jen „DPN“) zaměstnanců.
eNeschopenka
Zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě náhrady mzdy při DPN a nemocenského od pojištěnce v papírové podobě, ale elektronicky od příslušné OSSZ (PSSZ, MSSZ). Údaje o vzniku, trvání a ukončení DPN si může načíst do svého mzdového software příp. informace získat z ePortálu ČSSZ či ze své datové schránky. Na základě těchto údajů se vypočte náhrada mzdy při DPN, kterou poskytuje zaměstnavatel. I nadále však bude povinností zaměstnance, aby o vzniku DPN svého zaměstnavatele neprodleně informoval (např. telefonicky, mailem, SMS). U ostatních dávek nemocenského pojištění se stávající postupy nemění.
Po 14 dnech trvání DPN bude zaměstnavatel zasílat České správě sociálního zabezpečení, stejně jako nyní, přílohu k žádosti o dávku (v elektronické podobě). Do této přílohy bude zaměstnavatel nově uvádět informaci, jakým způsobem je zaměstnanci vyplácena mzda (bankovní spojení, adresa – to se dosud uvádělo na IV. díl – Žádost o nemocenské), stejným způsobem se totiž bude zaměstnanci vyplácet i nemocenské. Po skončení DPN bude zaměstnavatel zasílat elektronicky hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského (nástup do zaměstnání, doba odpracovaná při DPN – dosud V. díl – Rozhodnutí o ukončení DPN).
4. 1 Náhrada mzdy, nemocenské
1.
Náhrada mzdy:
–
poskytuje ji zaměstnavatel,
–
poskytuje se od 1. pracovního dne DPN či karantény po dobu prvních
14 dnů
trvání DPN či karantény, a to pouze za pracovní dny.
2.
Nemocenské:
–
poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,
–
poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (za kalendářní dny).
Maximální nemocenské v roce 2020 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 42 811 Kč (31 × 1 381 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 40 176 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující cca 106 000 Kč.
PŘÍKLAD 3: Výpočet náhrady mzdy a nemocenského
Zaměstnanec je práce neschopný od 10. 1. 2020 do 11. 2. 2020. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 314,21 Kč (4. čtvrtletí 2019), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 796,63 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu.
Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za 10 pracovních dnů, tj. za 80 hodin (10 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 19 dnů (33 dnů – 14 dnů).
1.
Náhrada mzdy
–
vyplácí zaměstnavatel
Redukovaný PHV = 90 % z 203,35 + 60 % z (304,85 – 203,35) + 30 % z (314,21 – 304,85) = 183,02 + 60,90 + 2,81 =
246,73 Kč
V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde zaokrouhluji (na dvě desetinná místa nahoru) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Celkovou náhradu mzdy zaokrouhluji na celé koruny nahoru.
2.
Nemocenské
–
vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ)
Redukovaný DVZ = 90 % z 1 162 + 60 % z (1 742 – 1 162) + 30 % z (1 796,63 – 1 742) = 1 045,80 + 348,00 + 16,39 = 1 410,19 Kč =
1 411 Kč
(zaokrouhleno nahoru)
Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Působnost MPSV – Nemocenské pojištění.
4.2 Ošetřovné
–
poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,
–
poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování,
–
poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Maximální ošetřovné tak v roce 2020 činí při ošetřování v délce 9 dnů 10 359 Kč (9 × 1 151 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 9 720 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 18 416 Kč (16 × 1 151 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 17 280 Kč.
4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská)
–
PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.
Maximální PPM tak v roce 2020 za měsíc (31 dnů) činí 44 144 Kč (31 × 1 424 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 41 416 Kč.
Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba)
4.4 Otcovská poporodní péče (otcovská)
–
poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,
–
poskytuje se po dobu 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.
Maximální otcovská tak v roce 2020 činí 9 968 Kč (7 × 1 424 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 9 352 Kč.
4.5 Dlouhodobé ošetřovné
–
poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel,
–
poskytuje se maximálně 90 kalendářních dnů,
Maximální dlouhodobé ošetřovné tak v roce 2020 za měsíc (31 dnů) činí 35 681 Kč (31 × 1 151 Kč), v roce 2019 to bylo pouze 33 480 Kč.
4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
–
Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.
5. Cestovní náhrady
Stejně jako každý rok došlo i v roce 2020 k úpravám výše cestovních náhrad při tuzemských pracovních cestách, tak i některých sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách.
V souvislosti s rozšiřováním počtu elektromobilů byla vyhláškou stanovena i průměrná cena nové „pohonné hmoty“ – elektřiny. Průměrná cena 1 kilowatthodiny elektřiny činí 4,80 Kč.
Stravné za každý kalendářní den při tuzemské pracovní cestě
Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 a 176 ZP, a ve vyhlášce MPSV č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 358/2019 Sb.“).
Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy
Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 4 a 5 ZP a ve zmíněné vyhlášce MPSV č. 358/2019 Sb.
Průměrné ceny pohonných hmot
Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb.
Základní sazby zahraničního stravného
Tyto sazby jsou pro rok 2020 stanoveny ve vyhlášce MF č. 310/2019 Sb. Uvádím zde platné sazby pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země (seřazeno abecedně). Z těchto zemí došlo ke změně sazby u Itálie (zvýšení ze 45 EUR na 50 EUR), Španělska (zvýšení ze 40 EUR na 45 EUR) a USA (zvýšení z 55 USD na 60 USD), tyto země jsou zde vyznačeny tučně.
V roce 2020 se oproti roku 2019 zvýšila sazba zahraničního stravného pro 23 zemí (resp. skupin zemí), a to o 5 až 10 EUR či 5 až 10 USD. Sazby u těchto zemí se změnily následujícím způsobem:
6. Srážky ze mzdy
Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů.
Jako každý rok se vlivem změny normativních nákladů na bydlení změnila základní nezabavitelná částka a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2020, tj. začátkem února 2020.
Upozornění:
V oblasti srážek ze mzdy došlo k výrazné změně od 1. 6. 2019, kdy se zdvojnásobila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první OSŘ (tj. po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení (nařízení vlády č. 91/2019 Sb.). Tato částka po 1. 6. 2019 činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Tím se zvýšila i maximální možná výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy. Smyslem této změny výrazně snižující srážky ze mzdy je přimět dlužníky, kteří jsou v exekuci nebo insolvenci, k tomu, aby pracovali, hledali si lépe placenou práci, a tím pádem i více spláceli.
Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení
19 824 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky)
–
jde o dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 2 x 9 912 Kč),
–
v roce 2019 to do 31. 5. 2019 byla částka 9 643 Kč, od 1. 6. 2019 do 31. 12. 2019 pak 19 286 Kč (tj. tato částka se zdvojnásobila),
–
maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 6 608 Kč (v roce 2019 to bylo 6 428 Kč od 1. 6. 2019 do 31. 12. 2019 resp. 3 214 Kč do 31. 5. 2019).
Od 1. 1. 2020 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při shodné čisté mzdě srážet o trochu méně než v druhé polovině roku 2019.
PŘÍKLAD 4: Výpočet srážky ze mzdy
Ženatý zaměstnanec se dvěma dětmi má čistou mzdu ve výši 34 232 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru?
Základní nezabavitelná částka:
a)
na osobu povinného 6 608 Kč
b)
na manželku a 2 děti 4 956 Kč (3 × 1 652 Kč)
Celkem:
11 564 Kč
Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy.
–
Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 34 232 Kč – 11 564 Kč = 22 668 Kč
–
Částka, kterou je možné z čisté mzdy srazit bez omezení: 22 668 – 19 824 Kč =
2 844 Kč
–
Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 19 824 Kč: jedna třetina z 19 824 Kč = 6 608 Kč dvě třetiny z 19 824 Kč =
13 216 Kč
(2 × 6 608 Kč) K uspokojení přednostní pohledávky lze tedy srazit následující částky:
–
částku zbytku mzdy přesahující 19 824 Kč 2 844 Kč
–
dvě třetiny z částky 19 824 Kč 13 216 Kč
Maximální srážka ze mzdy celkem: 16 060 Kč
Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří:
základní nezabavitelná částka 11 564 Kč
třetí třetina zbytku čisté mzdy 6 608 Kč
drobná částka vzniklá zaokrouhlováním 0 Kč
Nezabavitelná část mzdy celkem: 18 172 Kč
Kontrola:
16 060 Kč
(srážka ze mzdy) + 18 172 Kč
(nezabavitelná část mzdy) = 34 232 Kč
(čistá mzda) 7. Oblast zaměstnanosti
Plnění povinného podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením
Tato problematika je upravena v § 81 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 až 20 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Výše odvodu do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za rok 2019, tedy činí
83 572,50 Kč
za jednoho zaměstnance, přičemž výsledná suma odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 17. 2. 2020. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
Tato problematika je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Vysvětlivky:
PMČV – Průměrný měsíční čistý výdělek
VZ – Vyměřovací základ (u bývalé OSVČ)
PMvNH – Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019
Výše podpory při rekvalifikaci
Výše podpory – neznámý PMČV či VZ
Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo nemohou bez svého zavinění doložit výši PMČV nebo VZ či u nich PMČV nebo VZ nelze stanovit.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba)
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 7 300 Kč (dosud 6 675 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv.
nekolidující zaměstnání,
nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce.8. Zaměstnávání starobních důchodců
Valorizace důchodů k 1. 1. 2020
Podle nařízení vlády č. 260/2019 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2020 od splátky důchodu splatné po 31. 12. 2019. Podle nařízení vlády č. 261/2019 Sb. se zvyšují také příplatky k důchodu (poskytované perzekuovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po těchto osobách).
Výpočtové prvky v oblasti důchodů
Jsou stanoveny především zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a nařízením vlády č. 260/2019 Sb.
Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem:
–
Plně (
100 %
) se započítává částka do I. redukční hranice (15 328 Kč).–
Z částky přesahující I. redukční hranice (15 328 Kč), nejvýše však do II. redukční hranice (139 340 Kč), se započítává
26 %
.–
K částce přesahující II. redukční hranici (139 340 Kč) se nepřihlíží. Maximální výpočtový základ tak v roce 2020 činí 47 572 Kč (v roce 2019 to bylo 44 655 Kč).
Minimální výše měsíčního pojistného na dobrovolné důchodové pojištění
Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1. 1. 2020:
2 439 Kč
(v roce 2019 činilo 2 289 Kč)
Další parametry související se zaměstnáváním starobních důchodců
Důchodový věk
Důchodový věk je upraven především v § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v příloze k tomuto zákonu – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971. U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let.
Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky umístěné na internetových stránkách MPSV.
9. Daňové sazby v roce 2020
9.1 Sazby daně z příjmů fyzických osob
–
15 %
ze základu daně (sníženého o odpočty),–
7 % solidární zvýšení daně z kladného rozdílu mezi součtem příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze samostatné činnosti a 48násobkem průměrné mzdy (1 672 080 Kč); lze uplatnit ztrátu z podnikání.
Zvláštní sazby daně
–
15 %
u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, z úroků z bankovních vkladů),–
15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky,
–
35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu,
–
5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu.
9.2 Sazby daně z příjmů právnických osob
–
19 %
z „obecného“ základu daně (sníženého o odpočty),–
15 % ze samostatného základu daně (vybrané kapitálové příjmy ze zahraničí),
–
5 % u základního investičního fondu,
–
0 % u fondu penzijní společnosti a instituce penzijního pojištění.
Zvláštní sazby daně
–
15 %
u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, nejsou-li osvobozeny od daně),–
19 % úroky z vkladů veřejně prospěšného poplatníka (až na výjimky) a společenství vlastníků jednotek,
–
15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky,
–
35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu,
–
5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu.
9.3 Sazby daně z přidané hodnoty
–
21 %
základní sazba daně,–
15 %
první snížená sazba daně (výstavba a opravy bytů, ubytování, potraviny…),–
10 %
druhá snížená sazba daně (např. léky a knihy, od května stravování a voda).9.4 Sazby daně z nemovitých věcí
* Tato sazba daně se ještě násobí koeficientem lidnatosti dané obce (1,0 až 5,0).
* Za nebytový prostor užívaný k podnikání (až na výjimky) se daň zvyšuje o 2 Kč/m2.
** U zdanitelné jednotky je základem daně tzv. upravená podlahová plocha. U nepodnikatelských staveb s převažující částí podlahové plochy užívanou k podnikání, a dále u nebytových prostor staveb a jednotek zařazených v obchodním majetku, se uplatní základní sazby pro podnikání 2 nebo 10 Kč/m2.
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit
místní koeficient
(2, 3, 4 nebo 5), kterým se vynásobí daň.9.5 Sazby daně silniční
9.6 Sazby daně z nabytí nemovitých věcí
–
Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí
4 %
.–
Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (zaokrouhluje se na stokoruny nahoru).
9.7 Sazby ekologických daní
–
Sazby daně
ze zemního plynu
a některých dalších plynů:–
264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 29 a 2705 určené pro pohon motorů,
–
264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 11 a 2711 21 určené pro pohon motorů,
–
30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn určený pro výrobu tepla, stacionární pohony apod.
–
Sazba daně
z pevných paliv
: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.–
Sazba daně
z elektřiny
: 28,30 Kč/MWh.9.8 Sazby spotřebních daní
Pro speciální směsi minerálních olejů jsou stanoveny individuální sazby daně v § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
9.9 Sazby daně z hazardních her
–
Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní.
–
Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně.
–
Dílčí základ daně tvoří částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů z daného typu hazardní hry.
–
Sazba daně z hazardních her činí
35 % pro dílčí základ daně z loterií.
–
Sazba daně z hazardních her činí
23 % pro dílčí základ daně: z kursových sázek, z totalizátorových her, z bing, z živých her, z tombol a z turnajů malého rozsahu
.–
Sazba daně z hazardních her činí
35 % pro dílčí základ daně z technických her
.–
Minimální dílčí daň z technických her činí součin a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a b) částky 9 200 Kč.