Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1. 1. 2020 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Ing.

Miroslav

Bulla,

daňový poradce (část 1.–8.)

Ing.

Martin

Děrgel,

daňový poradce (část 9.)

1. Mzdy a platy

Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 347/2019 Sb.“).

V oblasti pracovního práva došlo nařízením vlády č. 347/2019 Sb. s účinností od 1. 1. 2020 ke zvýšení

měsíční i hodinové sazby minimální mzdy,

zvýšily se také nejnižší úrovně

zaručené mzdy

pro 8 skupin prací.

Minimální mzda

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí:

aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=13139.jpg

Nejnižší úrovně zaručené mzdy

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin.

aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=13152.jpg

Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se příp. měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době.

Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby

Ovšem při jiné délce

stanovené

týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy

zvyšují

úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí.

aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=13151.jpg

Částky jsou zaokrouhleny na 0,10 Kč matematicky.

Zákonné příplatky ke mzdě (platu), odměny za pracovní pohotovost

aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=13101.jpg

Vychází se přitom z § 114 až 140 ZP, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a 304/2014 Sb. Od 1. 1. 2020 se změnil minimální příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (odvozuje se od minimální mzdy).

2. Daň z příjmů fyzických osob

Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V oblasti zdaňování příjmů došlo víceméně pouze ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2020.

Základní způsob stanovení základu daně v roce 2020:

Od 1. 7. 2019 byla zrušena tzv. karenční doba a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se tak vyplácí i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům bylo toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 % na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpeč