Sbírka zákonů v závěru roku 2019 je vyplněna řadou nařízení vlády, která zvyšují významným způsobem požitky zaměstnanců ve státní správě ve vazbě na jejich platy a odměny. V následujícím příspěvku se zaměřujeme na další benefity, které přináší do státní správy novela vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Péče státu o své zaměstnance – novela vyhlášky o FKSP
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“), aby zaměstnanci a bývalí zaměstnanci ve státní správě mohli získat prostředky, které jim umožní kulturní a sportovní vyžití, zabezpečí jim možnost stravování s příspěvkem z tohoto fondu, zajistí jim sociální výpomoci, ať již jednorázové, návratné nebo na bytové a jiné účely. Jedná se o bonusy, které zaměstnanci a bývalí zaměstnanci dostávají bez ohledu na to, zda se ekonomice v dané době daří či nikoliv, a to proto, že subjekty zabezpečující především služby státu pro občany nejsou zainteresováni na výsledku hospodaření. Rozhodující je vyhodnocení výdajové stránky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, zda je dostatek finančních prostředků na zabezpečení nároků zaměstnanců, případně bývalých zaměstnanců vznikajících z titulu vyhlášky o FKSP, kolektivních smluv a vnitřních předpisů účetní jednotky v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích.
Vyhláška o FKSP rozšířila svoji působnost také na
státní podniky
. Ve smyslu § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, je ustanovení, že podnik vytváří a užívá FKSP, a to v souladu se zvláštním předpisem (kde je odkaz na již neplatnou vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb).Novela vyhlášky o FKSP provedená vyhláškou č. 357/2019 Sb.
Fond kulturních a sociálních potřeb v roce 2020 tvoří organizační složky státu a příspěvkové organizace v rozsahu
základního příjmu
ve výši 2 % z ročního objemu nákladů
zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Tento příděl se provádí na vrub sociálních nákladů
bez ohledu na výši výsledku hospodaření. Dále je možné FKSP tvořit z náhrad škod a pojistných plnění od pojišťovny, která se vztahují k majetku pořízeného z FKSP, nebo z peněžních a jiných darů určených právě do FKSP.Pokud se jedná o
státní podniky,
vytvářejí v roce 2020 FKSP také v rozsahu základního příjmu
ve výši 2 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost ze zisku
. Státní podnik má dále možnost dalších přídělů ze zisku
. V případě státního podniku se přihlíží k výši zisku, resp. ztráty, případně prostředků v rezervním fondu. Nejsou-li zdroje dostatečné, lze tvořit FKSP i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu (§ 2 vyhlášky o FKSP).Hospodaření s FKSP
Fond kulturních a sociálních potřeb je řízen
rozpočtem,
tzn. že organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní podnik jsou povinny vytvořit rozpočet fondu a způsob jeho čerpání. Vyhláška o FKSP stanoví, na co lze fond čerpat. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v § 225 určuje, že zaměstnavatel, který vytváří FKSP, spolurozhoduje s odborovou organizací o čerpání fondu.Protože FKSP patří podle rozpočtových pravidel
do peněžních fondů,
vyhláška stanoví, že organizační složky státu a státní příspěvkové organizace ukládají peněžní prostředky fondu v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně. Prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank (§ 3 odst. 2 vyhlášky o FKSP). Pro státní podniky vyhláška takovouto povinnost nemá.Novely vyhlášky o FKSP reguluje využití FKSP tak, že:
–
organizační složka státu, státní podnik a příspěvková organizace může přispívat pouze na plnění a činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické, případně fyzické osoby,
–
zaměstnancům [zaměstnanci v pracovním poměru, státní zaměstnanci, příslušníci ve služebním poměru, soudci, důchodci, kteří pracovali v organizační složce státu (dále jen „OSS“), státním podniku nebo příspěvkové organizaci] a rodinným příslušníkům (manželé, manželky, partneři, partnerky, druhové, družky a nezaopatřené děti vč. dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a děti svěřené soudem do péče zaměstnanci) se poskytne plnění nebo činnost za cenu sníženou o příspěvek z fondu,
–
příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té OSS, státního podniku nebo příspěvkové organizace, která činnost nebo plnění zcela uhradila.
Zásadní je skutečnost, že na příspěvek nebo plnění z FKSP
není právní nárok
.Přínosem novely o FKSP je, že se zvyšuje
výše prominutí
zůstatku nesplacených zápůjček
poskytnutých zaměstnancům OSS nebo příspěvkových organizací až na 30 000 Kč
. Stejnou možnost mají i zaměstnanci státních podniků. Je třeba si uvědomit, že plnění z FKSP zaměstnancům je až na sociální výpomoci, sociální zápůjčky a dary poskytováno v nepeněžní formě. Pokud se jedná o dary, je nezbytné se z důvodů optimalizace jejich formy řídit zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
Na náklady na provoz zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců OSS, státních podniků a příspěvkových organizací lze přispět z fondu v případě provozu mateřské školy podle školského zákona a zřízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině (to lze řešit i samostatným příspěvkem na použití zařízení péče o děti dle § 4a vyhlášky o FKSP), kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží. Příspěvek je možné poskytnout také na provoz autobusu, a to v rozsahu, v jakém se využije pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.
Rozšiřuje se rozsah příspěvků
z FKSP zaměstnancům, pokud nedochází k úhradě plné nebo částečné z veřejného zdravotního pojištění nebo dle jiných právních předpisů, a to na (§ 4 vyhlášky o FKSP):–
vitaminové prostředky,
–
dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,
–
preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčenou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,
–
očkování proti infekčním onemocněním.
Nově lze z fondu přispívat zaměstnancům
na úhradu tištěných knih,
včetně obrázkových knih pro děti (mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy) – viz § 4 odst. 7 vyhlášky o FKSP.Dalším novým příspěvkem je
příspěvek na dopravu do a ze zaměstnání,
a to pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.Samozřejmě
nadále lze přispívat
z FKSP dle § 4 vyhlášky o FKSP na:–
vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům,
–
náklady za dočasné užívání zařízení jiných OSS nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.
Zápůjčky na bytové účely
(§ 6 vyhlášky o FKSP) lze zaměstnancům z FKSP poskytovat i nadále bezúročně, přičemž zápůjčka na pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení, se zvyšuje na 300 000 Kč, na koupi bytového zařízení na částku 100 000 Kč. Nadále vyhláška o FKSP počítá s příspěvky zaměstnancům OSS, příspěvkových organizací a státních podniků na
závodní stravování
(§ 7 vyhlášky o FKSP), stejně jako s příspěvky na rekreaci,
včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízení nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí (§ 8 vyhlášky o FKSP). Zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům zůstávají i příspěvky v oblasti kultury, tělovýchovy, sportu a vzdělávání (§ 9 vyhlášky o FSKP). Pokud se jedná o
příspěvky v oblasti vzdělávání,
z FKSP lze přispívat na náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není
odborným rozvojem, prohlubováním vzdělávání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance. Znamená to tedy, že zaměstnavatel nepřispívá
zaměstnanci z FKSP např. na studium na střední nebo vysoké škole nebo na složení profesních zkoušek daňového poradce či auditora.Nadále lze hradit
pobytové náklady
zaměstnanců, nově i rodinných příslušníků jiných tuzemských i zahraničních právnických a fyzických osob při vzájemných výměnných
rekreacích, zájezdech, kulturních akcích a sportovních soutěžích (§ 10 vyhlášky o FKSP).Vyhláška o FKSP umožňuje poskytovat
bezúročné peněžité zápůjčky
nejen na bytové účely (§ 6 vyhlášky o FKSP), ale také na překlenutí tíživé finanční situace (nově nejvýše 50 000 Kč) nebo v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (nově nejvýše 100 000 Kč). V takovém případě (§ 11 odst. 2 vyhlášky o FKSP) je splatnost zápůjčky do pěti let od uzavření smlouvy o zápůjčce. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, musí zaměstnanec při skončení pracovního nebo služebního poměru zápůjčku splatit nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení.Vyhláška o FKSP umožňuje poskytnout z fondu
jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům
(§ 11 odst. 1 vyhlášky o FKSP) v peněžní formě. Účelem je pomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, a to v mimořádných závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných situací. Nově může sociální výpomoc v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč. V případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, může být jednorázová sociální výpomoc nejvýše 50 000 Kč. Ke zlepšení došlo v případě příspěvků zaměstnancům na penzijní připojištění dle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, nebo doplňkové penzijní spoření dle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (§ 12 vyhlášky o FKSP). Zaměstnavatel může přispět až 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Podle přechodných ustanovení k vyhlášce č. 357/2019 Sb. (Čl. II) příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky toto ustanovení neuplatňují do 30. 6. 2020.
Pokud se jedná o pojistné na soukromé životní pojištění, z FKSP lze podle § 12a vyhlášky o FKSP zaměstnancům přispět na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nejvýše 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Podmínkou je, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Pokud v organizační složce státu, státním podniku nebo příspěvkové organizaci působí odborové organizace, lze z FKSP poskytnout příspěvek této odborové organizaci na úhradu prokazatelných nákladů, které odborům vznikají v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících z pracovněprávních předpisů (§ 13 vyhlášky o FKSP).
Ve smyslu § 14 vyhlášky o FKSP lze z FKSP poskytovat zaměstnancům, případně i jiným fyzickým osobám, věcné nebo peněžní dary. Vyhláška stanoví následující účel poskytnutí darů:
a)
za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,
b)
při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele, přičemž do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů; nezapočítává se však práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (DPP),
c)
při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
d)
při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
V této souvislosti je nezbytné
upozornit na souvislosti peněžního daru
a daně z příjmů, platby pojistného na zdravotní a sociální pojištění.Od daně z příjmu je u zaměstnance osvobozena hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z FKSP podle příslušného předpisu (vyhláška o FKSP), a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů].
Poznámka:
To znamená, že od daně z příjmů jsou osvobozena pouze nepeněžní bezúplatná plnění (dary) poskytnutá z FKSP, a to v úhrnu až do výše 2 000 Kč ročně u zaměstnance poskytnutých: za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, za sociální, humanitární pomoc, při životním jubileu 50 a každých dalších 5 let, při pracovním jubileu 20 a každých dalších 5 let a při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.Nepeněžní dary (uvedené v § 14 vyhlášky o FKSP) převyšující u zaměstnance roční celkový limit 2 000 Kč, nepeněžní dary poskytnuté nad rámec citované vyhlášky (tj. při jiných příležitostech) a veškeré peněžní dary, a to bez ohledu na účel, za jakým byly poskytnuty, jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem.
Zákon o daních z příjmů nepovažuje peněžitý dar zaměstnanci k životnímu jubileu za osvobozený příjem (§ 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů), proto podléhá povinnosti srazit zálohovou daň ve výši 15 %, a tudíž i zdravotnímu (§ 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů) a sociálnímu pojištění (§ 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).
Další
upozornění
se týká ve smyslu § 14 odst. 3 vyhlášky o FKSP skutečnosti, že celková výše darů může činit nejvýše 15 % základního přídělu do FKSP. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit.
Zákonodárce (Ministerstvo financí) umožňuje také od 1. 1. 2020 nově na základě § 14a vyhlášky o FKSP z fondu hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.
Účtování v souvislosti s FKSP
OSS a příspěvkové organizace
Organizační složky státu a příspěvkové organizace účtují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Fond kulturních a sociálních potřeb (účet 412) je v rozvaze vykazován v pasivech v položce C.II.2. [§ 27 odst. 2 písm. b)]. Jedná se o peněžní fond, takže účetní jednotka k fondu vede samostatný účet peněžních prostředků, a to účet 243 – Běžný účet FKSP, který se vykazuje v rozvaze v aktivech v položce B.III.10.
Podrobné postupy účtování obsahuje Český účetní standard č. 704 – Fondy, bod 5. Fond kulturních a sociálních potřeb, viz str. 20.
Státní podniky
Státní podniky účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Fond kulturních a sociálních potřeb (účet 427) je v rozvaze vykazován v pasivech v položce A.III.2. Zákon o státním podniku nestanoví, že se v případě tvorby FKSP jedná o peněžní fond. Vyhláška č. 114/2002 Sb. doplnila novelou č. 357/2019 do § 3 povinnost ukládat peněžní prostředky u stanovených bank, avšak s výjimkou státního podniku. U podnikatelských subjektů by se dalo využít ustanovení ČÚS č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, kdy je doporučeno v bodě 2.2.1. písm. h) členit syntetické účty na analytické z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky, a vést odděleně peněžní prostředky vážící se k FKSP. ČÚS č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky (bod 3.1.10.) tuto problematiku také neřeší, zajímavé je však ustanovení v bodě 3.1.2., které uvádí, že fondy nelze tvořit na vrub nákladů či výnosů.

Novela vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 357/2019 Sb. je až na výjimku bodu 37 účinná od 1. 1. 2020. Pokud se jedná o příspěvky zaměstnancům na penzijní připojištění z FKSP, příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky jej neuplatní do 30. 6. 2020.
Vyhláška do svých ustanovení pojala i působnost na státní podniky. Tato skutečnost ale byla zřejmá ze zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (§ 19).
Vyhláška však jednoznačně upravuje rozdílnou tvorbu FKSP (základní příděl) u OSS a příspěvkových organizací, kde se tvoří ve výši 2 % na vrub nákladů, kdežto u státního podniku ve výši 2 % na vrub zisku.
V části Hospodaření s fondem vyhláška o FKSP nařizuje sestavit rozpočet účetním jednotkám s tím, že stanovuje ukládat na samostatné účty u bank a poboček zahraničních bank peněžní prostředky příspěvkovým organizacím zřízeným územními samosprávnými celky a u ČNB na účtech podřízených státní pokladně v případě OSS a státních příspěvkových organizací.
Vyhláška zvyšuje položku nesplacených půjček až na 30 000 Kč (§ 3 odst. 7 vyhlášky o FSKP). Rozšiřuje se účel příspěvků zaměstnancům např. o dioptrické brýle, kontaktní čočky, preventivní péči na úseku dentální hygieny, očkování proti infekčním onemocněním, na úhradu tištěných knih aj. Lze také přispět na dopravu do zaměstnání (§ 5a vyhlášky o FKSP).
Zápůjčky na bytové účely lze poskytnout v případě pořízení domu nebo bytu až do výše 300 000 Kč a na koupi bytového zařízení až do výše 100 000 Kč (§ 6 vyhlášky o FKSP).
Dochází ke zpřesnění příspěvků na vzdělávání (§ 9 vyhlášky o FKSP) s tím, že nelze na vrub FKSP zvyšovat a prohlubovat kvalifikaci.
Zvyšuje se v podstatě na dvojnásobek i možnost jednorázových sociálních výpomocí a zápůjček (§ 11 vyhlášky o FKSP).
Z FKSP lze přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů.
Vyhláška o FKSP stanoví v § 14a, že z fondu lze hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.