Péče státu o své zaměstnance - novela vyhlášky o FKSP

Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“), aby zaměstnanci a bývalí zaměstnanci ve státní správě mohli získat prostředky, které jim umožní kulturní a sportovní vyžití, zabezpečí jim možnost stravování s příspěvkem z tohoto fondu, zajistí jim sociální výpomoci, ať již jednorázové, návratné nebo na bytové a jiné účely. Jedná se o bonusy, které zaměstnanci a bývalí zaměstnanci dostávají bez ohledu na to, zda se ekonomice v dané době daří či nikoliv, a to proto, že subjekty zabezpečující především služby státu pro občany nejsou zainteresováni na výsledku hospodaření. Rozhodující je vyhodnocení výdajové stránky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, zda je dostatek finančních prostředků na zabezpečení nároků zaměstnanců, případně bývalých zaměstnanců vznikajících z titulu vyhlášky o FKSP, kolektivních smluv a vnitřních předpisů účetní jednotky v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích.

Vyhláška o FKSP rozšířila svoji působnost také na . Ve smyslu § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, je ustanovení, že podnik vytváří a užívá FKSP, a to v souladu se zvláštním předpisem (kde je odkaz na již neplatnou vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb).

Fond kulturních a sociálních potřeb v roce 2020 tvoří organizační složky státu a příspěvkové organizace v rozsahu ve výši zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Tento příděl se provádí bez ohledu na výši výsledku hospodaření. Dále je možné FKSP tvořit z náhrad škod a pojistných plnění od pojišťovny, která se vztahují k majetku pořízeného z FKSP, nebo z peněžních a jiných darů určených právě do FKSP.

Pokud se jedná o vytvářejí v roce 2020 FKSP také v rozsahu ve výši 2 % ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost . Státní podnik má dále možnost . V případě státního podniku se přihlíží k výši zisku, resp. ztráty, případně prostředků v rezervním fondu. Nejsou-li zdroje dostatečné, lze tvořit FKSP i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu (§ 2 vyhlášky o FKSP).

Fond kulturních a sociálních potřeb je řízen tzn. že organizační složky státu, příspěvkové organizace a státní podnik jsou povinny vytvořit rozpočet fondu a způsob jeho čerpání. Vyhláška o FKSP stanoví, na co lze fond čerpat. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v § 225 určuje, že zaměstnavatel, který vytváří FKSP, spolurozhoduje s odborovou organizací o čerpání fondu.

Protože FKSP patří podle rozpočtových pravidel vyhláška stanoví, že organizační složky státu a státní příspěvkové organizace ukládají peněžní prostředky fondu v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně. Prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank (§ 3 odst. 2 vyhlášky o FKSP). Pro státní podniky vyhláška takovouto povinnost nemá.

Zásadní je skutečnost, že na příspěvek nebo plnění z FKSP .

Přínosem novely o FKSP je, že se zvyšuje zůstatku poskytnutých zaměstnancům OSS nebo příspěvkových organizací až na . Stejnou možnost mají i zaměstnanci státních podniků.

Je třeba si uvědomit, že plnění z FKSP zaměstnancům je až na sociální výpomoci, sociální zápůjčky a dary poskytováno v nepeněžní formě. Pokud se jedná o dary, je nezbytné se z důvodů optimalizace jejich formy řídit zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Na náklady na provoz zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců OSS, státních podniků a příspěvkových organizací lze přispět z fondu v případě provozu mateřské školy podle školského zákona a zřízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině (to lze řešit i samostatným příspěvkem na použití zařízení péče o děti dle § 4a vyhlášky o FKSP), kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží. Příspěvek je možné poskytnout také na provoz autobusu, a to v rozsahu, v jakém se využije pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.

z FKSP zaměstnancům, pokud nedochází k úhradě plné nebo částečné z veřejného zdravotního pojištění nebo dle jiných právních předpisů, a to na (§ 4 vyhlášky o FKSP):

Nově lze z fondu přispívat zaměstnancům včetně obrázkových knih pro děti (mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy) – viz § 4 odst. 7 vyhlášky o FKSP.

Dalším novým příspěvkem je a to pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Samozřejmě z FKSP dle § 4 vyhlášky o FKSP na:

(§ 6 vyhlášky o FKSP) lze zaměstnancům z FKSP poskytovat i nadále bezúročně, přičemž zápůjčka na pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení, se zvyšuje na 300 000 Kč, na koupi bytového zařízení na částku 100 000 Kč.

Nadále vyhláška o FKSP počítá s příspěvky zaměstnancům OSS, příspěvkových organizací a státních podniků na (§ 7 vyhlášky o FKSP), stejně jako s příspěvky na včetně rehabilitace a lázeňské léčby, rekreační pobyty ve vlastních zařízení nebo pořízených od jiných organizačních složek státu nebo od právnických nebo fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí (§ 8 vyhlášky o FKSP).

Zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům zůstávají i příspěvky v oblasti kultury, tělovýchovy, sportu a vzdělávání (§ 9 vyhlášky o FSKP). Pokud se jedná o z FKSP lze přispívat na náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které odborným rozvojem, prohlubováním vzdělávání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance. Znamená to tedy, že zaměstnavatel zaměstnanci z FKSP např. na studium na střední nebo vysoké škole nebo na složení profesních zkoušek daňového poradce či auditora.

Nadále lze hradit zaměstnanců, nově i rodinných příslušníků jiných tuzemských i zahraničních právnických a fyzických osob při rekreacích, zájezdech, kulturních akcích a sportovních soutěžích (§ 10 vyhlášky o FKSP).

Vyhláška o FKSP umožňuje poskytovat nejen na bytové účely (§ 6 vyhlášky o FKSP), ale také na překlenutí tíživé finanční situace (nově nejvýše 50 000 Kč) nebo v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (nově nejvýše 100 000 Kč). V takovém případě (§ 11 odst. 2 vyhlášky o FKSP) je splatnost zápůjčky do pěti let od uzavření smlouvy o zápůjčce. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, musí zaměstnanec při skončení pracovního nebo služebního poměru zápůjčku splatit nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení.

Vyhláška o FKSP umožňuje poskytnout z fondu (§ 11 odst. 1 vyhlášky o FKSP) v peněžní formě. Účelem je pomoc zaměstnancům, popř. jejich nejbližším pozůstalým, a to v mimořádných závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných situací. Nově může sociální výpomoc v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč. V případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, může být jednorázová sociální výpomoc nejvýše 50 000 Kč.

Ke zlepšení došlo v případě příspěvků zaměstnancům na penzijní připojištění dle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, nebo doplňkové penzijní spoření dle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (§ 12 vyhlášky o FKSP). Zaměstnavatel může přispět až 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů. Podle přechodných ustanovení k vyhlášce č. 357/2019 Sb. (Čl. II) příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky toto ustanovení neuplatňují do 30. 6. 2020.

Pokud se jedná o pojistné na soukromé životní pojištění, z FKSP lze podle § 12a vyhlášky o FKSP zaměstnancům přispět na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nejvýše 50 % částky pojistného, kterou se zaměstnanec zavázal hradit. Podmínkou je, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Pokud v organizační složce státu, státním podniku nebo příspěvkové organizaci působí odborové organizace, lze z FKSP poskytnout příspěvek této odborové organizaci na úhradu prokazatelných nákladů, které odborům vznikají v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících z pracovněprávních předpisů (§ 13 vyhlášky o FKSP).

Ve smyslu § 14 vyhlášky o FKSP lze z FKSP poskytovat zaměstnancům, případně i jiným fyzickým osobám, věcné nebo peněžní dary. Vyhláška stanoví následující účel poskytnutí darů:

V této souvislosti je nezbytné a daně z příjmů, platby pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Od daně z příjmu je u zaměstnance osvobozena hodnota nepeněžního bezúplatného plněníposkytovaného z FKSP podle příslušného předpisu (vyhláška o FKSP), a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů].

Nepeněžní dary (uvedené v § 14 vyhlášky o FKSP) převyšující u zaměstnance roční celkový limit 2 000 Kč, nepeněžní dary poskytnuté nad rámec citované vyhlášky (tj. při jiných příležitostech) a veškeré peněžní dary, a to bez ohledu na účel, za jakým byly poskytnuty, jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem.

Zákon o daních z příjmů nepovažuje peněžitý dar zaměstnanci k životnímu jubileu za osvobozený příjem (§ 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů), proto podléhá povinnosti srazit zálohovou daň ve výši 15 %, a tudíž i zdravotnímu (§ 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů) a sociálnímu pojištění (§ 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Další se týká ve smyslu § 14 odst. 3 vyhlášky o FKSP skutečnosti, že celková výše darů může činit nejvýše 15 % základního přídělu do FKSP. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit.

Zákonodárce (Ministerstvo financí) umožňuje také od 1. 1. 2020 nově na základě § 14a vyhlášky o FKSP z fondu hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.

Organizační složky státu a příspěvkové organizace účtují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů. Fond kulturních a sociálních potřeb (účet 412) je v rozvaze vykazován v pasivech v položce C.II.2. [§ 27 odst. 2 písm. b)]. Jedná se o peněžní fond, takže účetní jednotka k fondu vede samostatný účet peněžních prostředků, a to účet 243 – Běžný účet FKSP, který se vykazuje v rozvaze v aktivech v položce B.III.10.

Podrobné postupy účtování obsahuje Český účetní standard č. 704 – Fondy, bod 5. Fond kulturních a sociálních potřeb, viz str. 20.

Státní podniky účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Fond kulturních a sociálních potřeb (účet 427) je v rozvaze vykazován v pasivech v položce A.III.2. Zákon o státním podniku nestanoví, že se v případě tvorby FKSP jedná o peněžní fond. Vyhláška č. 114/2002 Sb. doplnila novelou č. 357/2019 do § 3 povinnost ukládat peněžní prostředky u stanovených bank, avšak s výjimkou státního podniku. U podnikatelských subjektů by se dalo využít ustanovení ČÚS č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech, kdy je doporučeno v bodě 2.2.1. písm. h) členit syntetické účty na analytické z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky, a vést odděleně peněžní prostředky vážící se k FKSP. ČÚS č. 018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky (bod 3.1.10.) tuto problematiku také neřeší, zajímavé je však ustanovení v bodě 3.1.2., které uvádí, že fondy nelze tvořit na vrub nákladů či výnosů.

Novela vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 357/2019 Sb. je až na výjimku bodu 37 účinná od 1. 1. 2020. Pokud se jedná o příspěvky zaměstnancům na penzijní připojištění z FKSP, příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky jej neuplatní do 30. 6. 2020.

Vyhláška do svých ustanovení pojala i působnost na státní podniky. Tato skutečnost ale byla zřejmá ze zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (§ 19).

Vyhláška však jednoznačně upravuje rozdílnou tvorbu FKSP (základní příděl) u OSS a příspěvkových organizací, kde se tvoří ve výši 2 % na vrub nákladů, kdežto u státního podniku ve výši 2 % na vrub zisku.

V části Hospodaření s fondem vyhláška o FKSP nařizuje sestavit rozpočet účetním jednotkám s tím, že stanovuje ukládat na samostatné účty u bank a poboček zahraničních bank peněžní prostředky příspěvkovým organizacím zřízeným územními samosprávnými celky a u ČNB na účtech podřízených státní pokladně v případě OSS a státních příspěvkových organizací.

Vyhláška zvyšuje položku nesplacených půjček až na 30 000 Kč (§ 3 odst. 7 vyhlášky o FSKP). Rozšiřuje se účel příspěvků zaměstnancům např. o dioptrické brýle, kontaktní čočky, preventivní péči na úseku dentální hygieny, očkování proti infekčním onemocněním, na úhradu tištěných knih aj. Lze také přispět na dopravu do zaměstnání (§ 5a vyhlášky o FKSP).

Zápůjčky na bytové účely lze poskytnout v případě pořízení domu nebo bytu až do výše 300 000 Kč a na koupi bytového zařízení až do výše 100 000 Kč (§ 6 vyhlášky o FKSP).

Dochází ke zpřesnění příspěvků na vzdělávání (§ 9 vyhlášky o FKSP) s tím, že nelze na vrub FKSP zvyšovat a prohlubovat kvalifikaci.

Zvyšuje se v podstatě na dvojnásobek i možnost jednorázových sociálních výpomocí a zápůjček (§ 11 vyhlášky o FKSP).

Z FKSP lze přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů.

Vyhláška o FKSP stanoví v § 14a, že z fondu lze hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance.