Veřejný sektor

Vydáno: 23 minut čtení

Veřejný sektor je důležitou součástí naší ekonomiky. Jeho smyslem je poskytování veřejných služeb. Na rozdíl od podnikatelského sektoru, který je založen na principu generování zisků, získává veřejný sektor finanční prostředky na své fungování z veřejných rozpočtů, které jsou plněny zejména prostřednictvím vybraných daní a poplatků.

Veřejný sektor
Mgr. et Mgr.
Martina
Smetanová,
členka Výboru pro veřejný sektor KA ČR
Podstatou veřejného sektoru je veřejná správa, tj. správa věcí veřejných ve veřejném zájmu. Jde především o správu území (státu, kraje, obce), veřejných záležitostí (služby veřejnosti), správu financí (veřejných finančních prostředků a veřejných rozpočtů), správu veřejných objektů a zařízení, přírodních zdrojů, veřejných informací apod.
Veřejná správa se dělí na státní správu a samosprávu, popř. další subjekty veřejné správy, je-li na ně výkon státní správy zákonem nebo rozhodnutím na základě zákona přenesen. Tvoří ji soustava úřadů s centrální nebo územní působností, ale i další organizace, které poskytují veřejné služby např. v oblasti zdravotnictví, sociální péče, školství, bezpečnosti, kultury apod.
 
Státní správa
Částí veřejné správy je státní správa vykonávaná státem, respektive jeho orgány anebo orgány, na které stát výkon státní správy přenesl. Klíčovými orgány státní správy jsou ústřední orgány státní správy, tj. ministerstva, úřady a další orgány státní správy.
Ze zákona č. 2/1969 Sb.1) je u nás zřízeno celkem 14 ministerstev, kterými jsou: Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí. V jejich čele je člen vlády.
Dalšími ústředními orgány státní správy jsou podle zákona o ministerstvech: Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky a Český telekomunikační úřad.
Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné.
Ministerstva se při veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.
Z pohledu účetní legislativy, tj. zákona č. 563/1991 Sb.,2) patří ministerstva a úřady (tj. organizační složky státu) mezi tzv. vybrané účetní jednotky.
Organizační složky státu definuje zákon č. 219/2000 Sb.3) a patří k nim: ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon. Obdobné postavení jako organizační složka státu má i Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Organizační složky státu jsou účetními jednotkami, ale nejsou právnickými osobami.
 
Rozpočet
Státní rozpočet je finančním plánem hospodaření státu pro daný rozpočtový rok. Jedná se o souhrn očekávaných příjmů a výdajů. Výdaje ukazují, kolik stát vydá na financování aktivit státu (např. na školství, zdravotnictví, důchody, sociální dávky, platy apod.). Příjmy pak představují zdroje, ze kterých budou výdaje financovány. K těmto zdrojům patří daně, poplatky, jiné příjmy anebo cizí zdroje.
Státní rozpočet je hlavní součástí systému veřejných financí, který zahrnuje i hospodaření státních fondů, územních samosprávných celků (obcí, krajů) a dobrovolných svazků obcí, zdravotních pojišťoven a různých mimorozpočtových organizací.
Státní rozpočet je základním nástrojem přerozdělování prostředků za účelem zajištění politických, ekonomických a sociálních funkcí státu. Má podobu zákona.
Přehled zákonů o státním rozpočtu
-
zákon č. 400/2015 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2016
-
zákon č. <

Související dokumenty

Zákony

2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
563/1991 Sb. o účetnictví
1/1993 Sb. Ústava České republiky
128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)
131/2000 Sb. o hlavním městě Praze
218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
320/2000 Sb. ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 4a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 287/1997 Sb.
320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)
420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
500/2004 Sb. správní řád
280/2009 Sb. daňový řád
255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád)
475/2013 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 a o změně zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, ve znění zákona č. 258/2013 Sb.
318/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 475/2013 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 a o změně zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, ve znění zákona č. 258/2013 Sb.
345/2014 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2015
400/2015 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2016