Následky porušení povinností při správě daní vymezené daňovým řádem

Vydáno: 29 minut čtení

Následující příspěvek se prioritně zabývá následky porušení povinností při správě daní, tak jak je upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). Příslušnou úpravu nalezneme především v části čtvrté daňového řádu , tj. v § 246 až § 254a . Mezi konkrétní instrumenty postihující porušení povinností při správě daní patří pokuta za přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti, pořádková pokuta, nově vymezená pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, pokuta za opožděné tvrzení daně, penále, úrok z prodlení, úrok z neoprávněného jednání správce daně a nově vymezený úrok z daňového odpočtu. Ve druhé části příspěvku jsou vymezeny podmínky řízení o prominutí daně nebo příslušenství daně a dále vybraná ustanovení z jiných daňových zákonů.

Následky porušení povinností při správě daní vymezené daňovým řádem
Ing.
Libor
Novotný
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=4394.jpg  
Pokuty
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=4410.jpg  
Pořádková pokuta
Mezi instrumenty, s nimiž disponuje správce daně, patří pořádková pokuta. V příslušné právní úpravě, vymezené v daňovém řádu, nalezneme z hlediska maximální výše dvě kategorie pořádkových pokut. Pro obě níže uvedené pomyslné kategorie pokut platí, že v případech, kdy nevedlo dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá, je možné tuto pokutu ukládat i opakovaně.
Jedná se o pořádkovou pokutu, kterou lze uložit maximálně do výše 50 000 Kč. Tuto pokutu může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje správu daní jedním z následujících způsobů: pokud i přes předchozí napomenutí ruší pořádek, pokud neuposlechne pokyn úřední osoby nebo se i přes předchozí napomenutí chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní. Daňový řád však také stanovuje, že tuto pořádkovou pokutu je možné uložit pouze rozhodnutím vydaným při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly důvody k jejímu uložení.
Druhou pomyslnou kategorií z hlediska maximální možné výše uložené pokuty je pořádková pokuta do výše maximálně 500 000 Kč. Takovouto pokutu může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsledek. Naproti pořádkové pokutě vymezené v přechozím odstavci je možné tuto pořádkovou pokutu uložit nejpozději do 1 roku ode dne, v němž došlo k jednání, které lze touto pokutou postihnout.
 
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy
U pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se můžeme opět setkat s různou výší těchto pokut, dle povinnosti, která byla při správě daní porušena. Právní vymezení této pokuty nalezneme v daňovém řádu nově od roku 2015. Obecně platí, že tuto pokutu je možné uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, v němž došlo k porušení povinnosti.
Za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo za nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně může správce daně uložit pokutu až do 500 000 Kč.
Pokud daňový subjekt učinil podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu (tj. přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení) jiným způsobem než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč. Dle příslušného ustanovení daňového řádu pak o povinnosti platit tuto pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je poté splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Pokud navíc daňový subjekt tím, že nesplní povinnost učinit podání elektronicky, závažně ztěžuje správu daní, pak mu správce daně