Změny ve zdravotním pojištění

Toto zákonné opatření Senátu mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a některé další zákony, a z pohledu zdravotního pojištění se dotýká především následujících oblastí.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 ZDP. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. v části první, měnící ZDP, textově upravuje mimo jiné § 6 odst. 1, kde jednak dochází k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 se slova „a funkční požitky“ zrušují), jednak ke koncepčně novému pojetí, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou:

Z nové formulace je patrné podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. To znamená, že příjmem ze závislé činnosti se rozumějí i plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce, resp. funkční požitky. Na režim funkčních požitků se tak použijí veškerá ustanovení o příjmech ze závislé činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Funkční požitky tedy již nejsou postaveny na roveň příjmům ze závislé činnosti, nicméně jejich specifikace zůstává i nadále v § 6 odst. 10 ZDP. Tato změna se tak promítá do celého právního řádu, zdravotní pojištění nevyjímaje.

V § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je definováno stanovení vyměřovacího základu u osoby samostatně výdělečně činné. V souvislosti se změnou v § 7 ZDP platí, že vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50% příjmu ze samostatné činnosti (což je nová formulace) po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

Pokud má pojištěnec jako autor v rozhodném období kalendářního roku (byť nepravidelné) příjmy, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou, s výjimkou dále uvedenou, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.

Touto výjimkou jsou příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, kde je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. t) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15% z příjmů autorů v případě, že výše honoráře nepřesáhne od 1.1.2014 v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně 7 000 Kč). Z příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1.1.2009 již příjmy této povahy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.

Z důvodu prohlubujícího se deficitu systému veřejného zdravotního pojištění bylo jedním z nejdiskutovanějších témat poslední doby ve zdravotnictví zvýšení platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní pojištěnce“, tedy za osoby, za které stát podle zákona pojistné platí. Za účelem zmírnění disharmonie mezi příjmy a výdaji systému byla s ohledem na závažnost situace zvolena cesta zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb.

Ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 362/2009 Sb., se tak s účinností od 1.11.2013 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ z dosavadních 5 355 Kč na 5 829 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se od 1.11.2013 z částky 723 Kč zvýšila na 787 Kč měsíčně. To znamená, že za každou osobu, za kterou stát ve smyslu výše uvedeného ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. pojistné platí, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od listopadu 2013 měsíčně navíc 64 Kč. Vzhledem k tomu, že osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu obyvatel České republiky, přibylo tak ještě v roce 2013 do příjmové stránky českého systému veřejného zdravotního pojištění cca 800 000 000 Kč, v roce 2014 to pak bude téměř 5 miliard Kč. Jak se tato změna projeví u zaměstnavatelů (a zaměstnanců) v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění?

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok. Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30.3.2005, byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. nově vloženým odstavcem 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, kdy při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu aktuálně zapotřebí respektovat následující:

V období let 2011-2013 platilo, že zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě po dobu prvních 21 kalendářních dnů, a to v duchu ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce. Protože v období účinnosti této zákonné výjimky nebyl projeven záměr prodloužit její platnost na delší dobu, navrací se právní stav od data 1.1.2014 zpět k poskytování této náhrady mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů, což platilo v letech 2009 a 2010.

Tato změna se však týká jen osob, kterým vznikla dočasná pracovní neschopnost až po 31.12.2013. Přechází-li pracovní neschopnost z roku 2013 do roku 2014, poskytuje se náhrada mzdy v období prvních 21 kalendářních dnů a nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti. Například, kdyby byl zaměstnanec uznán práce neschopným v úterý 31.12.2013, náleží náhrada mzdy až do 20.1.2014, od 21.1.2014 náleží nemocenské. Od 1.1.2014 proto opět náleží nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náhrada mzdy jen v období prvních 14 kalendářních dnů jejich trvání.

Jak ve (staro)nové podmínky projeví ve zdravotním pojištění? Jestliže zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění a ukončí zaměstnání v době nemoci, případně v době nemoci bude mít nadále uzavřen pouze takový pracovněprávní vztah, ze kterého účast na zdravotním pojištění neplyne (například dohoda o pracovní činnosti při příjmu nižším než 2 500 Kč), použije zaměstnavatel na jednom řádku kód „O“, kterým oznámí ukončení zaměstnání, a na dalším řádku kód „N“. U kódu „N“ je však důležité, aby bylo uvedeno datum v návaznosti na počátek pobírání nemocenských dávek, což může být pro účel použití tohoto kódu již ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo později (viz dále).

Může rovněž nastat situace, kdy jsou zaměstnanci vypláceny nemocenské dávky na základě onemocnění v ochranné lhůtě. Pro tento případ se používají taktéž kódy „N“ (počátek vyplácení dávek nemocenského pojištění) a „K“ (ukončení vyplácení těchto dávek), který se samozřejmě uvádí i při ukončení pobírání nemocenských dávek podle předchozího odstavce.

Z výše uvedeného vyplývá, že počátek nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě není totožný se zahájením pobírání dávek nemocenského pojištění. Z tohoto důvodu používá zaměstnavatel kódy „N“, resp. „K“ k datům, kterými je období pobírání těchto dávek vymezeno. Nicméně je pravdou, že v takových případech by si měl primárně řešit svoji situaci sám pojištěnec, v tomto směru nelze spoléhat na zaměstnavatele.

Je-li bývalý zaměstnanec příjemcem dávek nemocenského pojištění, pak zaměstnavatel na základě této skutečnosti sděluje (resp. může sdělit - viz výše) zdravotní pojišťovně skutečnosti související s počátkem a ukončením pobírání těchto dávek. Tímto postupem je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, s nároky jak bývalého zaměstnance (pojištěnec má v rámci kalendářního měsíce řešen svůj pojistný vztah), tak zdravotní pojišťovny (platba pojistného od státu). Kdyby pojištěnec pobíral nemocenské dávky například od 8.12.2013 do 20.3.2014, měl by vyřešen pojistný vztah pro měsíce prosinec 2013 až březen 2014, za ostatní kalendářní dny měsíců prosince a března, kdy dávky nepobíral, by zdravotní pojišťovně nic nedoplácel.

S účinností od 1.12.2011 platí, že zdravotní pojišťovnu lze změnit k 1. lednu následujícího kalendářního roku, přičemž přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. To znamená, že pokud pojištěnec podal přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny do 30.6.2013, stal se pojištěncem nově zvolené zdravotní pojišťovny od 1.1.2014. Pokud však byla tato přihláška podána ve druhém pololetí roku 2013 (nejpozději do 30.6.2014), dojde ke změně zdravotní pojišťovny až k 1.1.2015.

Obzvláště obezřetný by měl být zaměstnavatel v situaci, kdy například do ledna zúčtuje zaměstnanci plnění (odměnu) po skončení jeho pracovního poměru. Pokud by totiž tento bývalý zaměstnanec změnil zdravotní pojišťovnu k 1.1., muselo by být pojistné odvedeno již ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec přestoupil. V takových případech doporučuji si vhodnou formou situaci u zdravotní pojišťovny ověřit. K obdobné situaci může dojít i při platbě z titulu konkurenční doložky.