Dopady nového občanského zákoníku do zdaňování nemovitých věcí v roce 2014, 1. část

Vydáno: 44 minut čtení

Celkem 4 830 normostran hutného právního textu. Jeho pouhé čtení - při rychlosti 3 minuty na stránku - zabere 242 hodin. To je 34,5 dní, pokud někdo vydrží číst 7 hodin každý den. Kdo si to nechá na poslední chvíli a chce mít volné víkendy, musí začít nejpozději 15.11.2013 před obědem. Jinak nezvládne čtení do 1.1.2014. Takový je rozsah návrhů zákonů včetně důvodových zpráv, vyhlášek, příloh a nezbytně souvisejících písemností, které se vztahují k pětici zákonů, jejichž obsah by měl znát od Nového roku každý účetní, auditor, daňový poradce. Mám na mysli (i) nový občanský zákoník , (ii) zákon o obchodních korporacích , (iii) nový katastrální zákon , (iv) zákon o dani z nabytí nemovitého majetku a (v) zákon o změnách daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.

Dopady nového občanského zákoníku do zdaňování nemovitých věcí v roce 2014 – I. díl
PhDr.
Milan
Skála
daňový poradce 014, Cicero s. r. o.
Čtení není studium. Studium je horší. Novými zákony vládne nová filozofie, odlišná konstrukce, jiné pojmy a nutně složitá přechodná ustanovení. Výkladových problémů je dost. Nepodařilo se vždy naplnit to, co předvídal věcný záměr nového občanského zákoníku1): „Respektováno bude, že řeč zákona má být prostá, nehledaná a jasná, že se má vyhýbat strojenosti a vytváření umělé patiny a že zákon, a v prvé řadě zákoník občanský, není určen pro právníky a filology, ale pro občanstvo“. Zatím je někdy stav takový, že ani špičkoví právníci se nemohou shodnout na výkladu a občanstvo čeká, co z toho vzejde.
K podstatným změnám dochází i u nemovitostí. Pojem nemovitosti, jak jej známe, zaniká2). Nahrazuje ho pojem věci nemovité se zcela odlišným obsahem. Stavba se stává součástí pozemku, nikoli však vždy. V široké škále případů platí i nadále oddělení stavby a pozemku. Vznikají nové (někdy jen staronové) soukromoprávní kategorie ze zákona, například právo stavby, přídatné spoluvlastnictví, přestavek, rozhrada, reálná břemena, služebnosti, pacht, výprosa, závdavek, svěřenský fond. Mění se vztahy z věcných i obligačních práv.
Na novou soukromoprávní úpravu nemovitých věcí navazuje nová úprava veřejnoprávní, daňová. Místy přebírá prostřednictvím principu absence čínské zdi3) úpravu soukromoprávní, místy si vytváří pojmy a vztahy vlastní. Nejrozsáhlejší novelu čeká zákon o daních z příjmů. Nadstandardně kvalitní jsou - podle mého názoru - novela zákona o dani z nemovitostí (po novu z nemovitých věcí) a zcela nový zákon o dani z nebytí nemovitých věcí. V omezeném rozsahu využije nový občanský zákoník i zákon o dani z přidané hodnoty.
V následujícím seriálu čtyř článků se pokusím shrnout hlavní soukromoprávní novinky v oblasti nemovitých věcí, uspořádat je, přiblížit a ukázat jejich dopad do daňových předpisů, účinných od 1.1.2014.
Seriál by chtěl být soukromoprávním minimem, nezbytným pro zdaňování nemovitostech věcí v příštím roce.
Bude obsahovat tyto díly:
I.
Věci nemovité a movité (Daně a právo v praxi č. 9/2013)
II.
Pojmy a instituty NOZ (Daně a právo v praxi č. 10/2013)
III.
Daň z nabytí nemovitých věcí, daň z nemovitých věcí (Daně a právo v praxi č. 11/2013)
IV.
Daně z příjmů, daň z přidané hodnoty (Daně a právo v praxi č. 12/2013)
 
Věci nemovité a věci movité
 
A) Vymezení
Stávající občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pro rok 2013 (dále jen „OZ 2013“), pojem věc nevymezuje. Právní nauka si vypomáhá již zrušeným zákoníkem zahraničního obchodu4), podle kterého „věcmi jsou hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí“.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 12014 (dále jen „NOZ“), vymezuje pojem věc v § 489 odlišně: „Věc v právním smyslu (dále jen ,věc’) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ Důvodová zpráva akcentuje, že věcí je to, (i) co je lidem užitečné a (ii) co lze přivlastnit. V principu předměty, které lze prodat, směnit, zastavit.
NOZ v § 496 dělí věci na hmotné a nehmotné: „Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.“
Tím přicházíme k první významné novince. Jak dále zjistíme, věcí nemovitou může být i věc nehmotná. Například právo stavby bez fyzické podstaty, nebo i jiná věcná práva. V některých případech tedy už nebude možné nemovitou věc vnímat smysly. Neosaháme ji, neuvidíme, nevyfotíme do rodinného alba.
OZ 2013 vymezuje nemovitosti v § 119 odst. 2 takto: „Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem“. Konstantní
judikatura
5) vyložila pojem stavba ve dvojím významu: v užším, kdy stavba je nutně věcí v právním smyslu a může být samostatnou nemovitostí (pojem občanskoprávní z § 119 OZ 2013), a v širším, kdy stavba může, leč nemusí být věcí v právním smyslu a může být součástí pozemku (pojem stavebně právní z § 2 odst. 3 stavebního zákona6) ). Problém vztahu těchto dvou homonym se promítnul do posuzování tzv. plošných staveb: zda jsou nemovitostí, anebo jsou součástí pozemku. To vše v určitých obdobích s významnými dopady do daně z nemovitostí, daně z převodu nemovitostí a DPH. Problém se v uplynulých 20 letech vyřešit nepodařilo; názory soudů se stále různí. Poslední významný
judikát
Nejvyššího soudu7) klasifikuje účelové komunikace jako součást pozemku a výslovně nesouhlasí s právním názorem Nejvyššího správního soudu8), který principiálně stejné komunikace vidí jako samostatnou věc.
Mnozí radostně očekávají, že po 20 letech sporů NOZ konečně nastolí jednodušší právní úpravu nemovitostí. Nenastolí. Bude to ještě složitější. Mimo jiné proto, že NOZ si klade za cíl scelit dříve samostatné pozemky a samostatné stavby do jedné věci, což při nejrůznějších majetkových vztazích není jednoduché. Nelze než souhlasit s názorem z důvodové zprávy k NOZ: „Je zřejmé, že právní spojení s pozemkem v jedinou nemovitou věc nelze ve všech situacích zajistit postupem obdobně jednoduchým a kategorickým, jakým bylo vlastnické právo k pozemku a ke stavbě občanským zákoníkem z r. 1950 právně odděleno9).“
NOZ nově upravuje nemovité věci zejména v ustanoveních § 498,