Jednatel a s. r. o.

Vztah mezi jednatelem a společností s ručením omezeným (dále jen „společnost“) je vztahem obchodněprávním. Vyplývá to z příslušných ustanovení OBZ upravujících postavení jednatele a obecné úpravy obchodních společností obsažené v § 66 odst. 2 OBZ. Podle tohoto ustanovení vztah mezi obchodní společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Pokud se uzavírá smlouva o výkonu funkce, musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.

Podle § 133 odst. 1 je jednatel statutárním orgánem společnosti. Funkci statutárního orgánu nelze vykonávat v pracovněprávním vztahu. Podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že vztah mezi jednatelem jako statutárním orgánem společnosti a společností je vztahem obchodněprávním, nelze na výkon této funkce uzavřít dohodu o provedení práce. Mezi jednatelem a společností může být uzavřena smlouva o výkonu funkce. Protože jednatel je současně jediným společníkem společnosti, musí mít smlouva uzavřená mezi ním jako jednatelem a společností formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací (§ 132 odst. 3 OBZ). Z výše citovaného ustanovení § 66 odst. 2 vyplývá, že není nezbytné pro výkon funkce jednatele uzavřít smlouvu o výkonu funkce. Jeho postavení, práva a povinnosti se řídí příslušnými ustanoveními OBZ upravujícími postavení společnosti (§ 105 až 153e) včetně postavení jednatele (§ 133 až 135) a přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě (§ 566 až 576). Jednatel je jako zaměstnanec v pracovním poměru se mzdou ve výši 25 000 Kč účasten nemocenského a důchodového pojištění a zdravotního pojištění. Pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění platí totéž co pro jiné zaměstnance v pracovním poměru.

Společníci a jednatelé společností s ručením omezeným jsou od 1. 1. 2012 účastni nemocenského pojištění a tím i důchodového pojištění za stejných podmínek jako zaměstnanci v pracovním poměru. Podmínky vzniku účasti na pojištění stanoví § 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a jsou jimi:

Vzhledem k výši odměny 1 800 Kč není splněna podmínka výše započitatelného příjmu aspoň ve výši částky rozhodného příjmu a jednatel proto není účasten nemocenského a důchodového pojištění a neodvádí se pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Totéž však neplatí pro placení pojistného na zdravotní pojištění podle § 5 písm. a) zákona č. 47/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků. Vyloučeny jsou pouze osoby uvedené pod body 1 až 7, pokud splňují zákonem stanovené podmínky. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou příjmy ze závislé činnosti mimo jiné i příjmy společníků a jednatelů, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro společnost dbát příkazů plátce. Vzhledem k tomu, že jednatel není uveden mezi osobami pod body 1 až 7, které jsou z účasti na zdravotním pojištění vyloučeny, odvádí se z odměny jednatele pojištění na zdravotní pojištění bez ohledu na výši odměny. Protože je jednatel účasten zdravotního pojištění i jako zaměstnanec a pojistné se odvádí z příjmu ve výši 25 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze skutečné výše odměny 1 800 Kč, minimální vyměřovací základ zde neplatí.