Možnosti rodinného podnikání a daň z příjmů, 2. část

Vydáno: 16 minut čtení

V minulém čísle (Účetnictví v praxi č. 9/2016, s. 29) jsme rozebrali dvě formy rodinného podnikání - podnikání jednoho nebo obou manželů s využitím majetku zahrnutého ve společném jmění manželů a dále podnikání v rámci rodinného závodu. V tomto čísle se zaměříme na vymezení a daňové řešení podnikání v rámci tiché společnosti.

Možnosti rodinného podnikání a daň z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
 
PODNIKÁNÍ V RÁMCI TICHÉ SPOLEČNOSTI
Tichá společnost se využije zejména v případě nedostatku finančního kapitálu k podnikání, který lze získat právě od tichého společníka. Přitom podnikatelský subjekt může mít více tichých společníků a také osoba se může stát na základě samostatných smluv tichým společníkem více podnikatelských subjektů.
Právním řešením tiché společnosti se zabývá § 2747 až 2755 NOZ. Smlouvou o tiché společnosti se
tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a současně se podnikatel zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku ze svého podnikání.
Tichým společníkem může být jak fyzická osoba (podnikatel či nepodnikatel), tak i právnická osoba. Tichý společník se neúčastní na podnikání druhé osoby přímo, ale jen pasivně, a to pouze poskytnutím svého vkladu do podnikání jiné osoby. Tichý společník nemá vliv na rozhodování o obchodních a dalších záležitostech podnikatelského subjektu.
Jméno osoby tichého společníka zůstává navenek neznámo,
tento tichý společník se nezapisuje ani v obchodním rejstříku v případě, že jde o tichého společníka podílejícího se na podnikání fyzické nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, ani se nezapisuje v živnostenském rejstříku, ani nedochází k jeho registraci u finančního úřadu.
Práva a povinnosti vůči třetím osobám z podnikání vznikají pouze podnikateli.
Předmětem vkladu tichého společníka může být jednak určitá peněžní částka, ale také určit