Podnikání důchodců

Ing. Ivan Macháček

Vydáno: 30. 06. 2016 21 minut čtení

Podnikání důchodců

Ing.

Ivan

Macháček

Řada důchodců současně s pobíraným starobním důchodem dosahuje dalších příjmů z výdělečné činnosti. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu, dále o příjmy ze samostatné činnosti dle § 7, o příjmy z nájmu dle § 9 a rovněž o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V následujícím textu si ukážeme specifické otázky zdaňování příjmů důchodců z podnikání v podmínkách daňové legislativy roku 2016. Nejdříve si shrneme podmínky pro osvobození starobních důchodů od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP a budeme se zabývat případy zdanění těchto důchodů při porušení zákonných podmínek v návaznosti na uplatnění § 4 odst. 3 ZDP. V závěru si uvedeme povinnost podnikajících důchodců hradit příslušná pojištění a ukážeme si vliv výdělečné činnosti na úpravu výše starobního důchodu.

OSVOBOZENÍ DŮCHODU A PENZE OD DANĚ Z PŘÍJMŮ

Podle znění

§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP

je od daně z příjmů fyzických osob

osvobozena z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze nejvýše částka za zdaňovací období ve výši 36násobku minimální mzdy,

která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Do této částky se nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Pro kalendářní rok 2016 se vychází z minimální mzdy ve výši 9 900 Kč, a tudíž je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí v roční výši 356 400 Kč (měsíční důchod nepřevyšující 29 700 Kč).

Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí. Důchodem se zde nerozumí pouze starobní důchod, ale

do limitu pro osvobození od daně z příjmů se počítají i invalidní a vdovské (vdovecké) důchody.

Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2016 částku 356 400 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze 356 400 Kč a

částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.

I když důchodce kromě důchodu a penze nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a vyplácený důchod a penze převyšují limitní hranici 356 400 Kč ročně, musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pokud však roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou výši 15 000 Kč, nemusí podle znění § 38g ZDP poplatník podat daňové přiznání.

DŮCHODCE S PŘÍJMY Z VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI

V ustanovení § 4 odst. 3 ZDP se uvádí, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP.

Z výše uvedeného vyplývá, že při překročení limitu 840 000 Kč u součtu příjmů podle § 6 (hrubá mzda) a dílčích základů daně podle § 7 a 9 jsou vyplácený důchod a penze zdaněny v plné výši jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.

Řešení v letech 2013 a 2014

Ve zdaňovacích obdobích roku 2013 a 2014 se podle § 4 odst. 3 ZDP nepostupovalo. V bodu 8 čl. II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. bylo totiž uvedeno, že

pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se nepoužije § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. v účinném znění. Osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP tak v letech 2013 a 2014 nebylo omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle § 6 a dílčích základů daně z příjmů dle § 7 a 9,

jak je tomu uvedeno v § 4 odst. 3 ZDP. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonnému opatření Senátu byla důvodem skutečnost, že novela ZDP provedená zákonem č. 500/2012 Sb. již počínaje rokem 2013 neumožňovala starobním důchodcům uplatnit základní slevu na dani na poplatníka. Vzhledem ke skutečnosti, že starobní

důchodci nemohli uplatnit slevu na poplatníka již počínaje rokem 2013,

došlo k dočasnému omezení použití § 4 odst. 3 zákona.

Řešení v roce 2015

V roce 2015 tomu již bylo jinak. V přechodných ustanoveních zákona č. 267/2014 Sb. bod 2 se uvádí, že

pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.

Souvisí to s opětovným přiznáním základní slevy na dani na poplatníka starobním důchodcům. Tím se obnovuje pro zdaňovací období roku 2015 aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. To znamená, že v roce 2015 na rozdíl od roku 2013 až 2014 se použije znění § 4 odst. 3 ZDP s tím, že toto ustanovení je zákonem č. 267/2014 Sb. doplněno v tom smyslu, že do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP.

Řešení v roce 2016

Jak jsme uvedli, v bodu 8 čl. II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. je uvedeno, že pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se nepoužije § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb. v účinném znění. Pro rok 2015 se vycházelo z přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. bod 2, že pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že

pro rok 2016 platí znění obsažené v § 4 odst. 3 ZDP v plném rozsahu.

Pro rok 2016 tedy platí závěr, že zatímco podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá zdanění jako ostatní příjem jen částka ročního důchodu převyšující hranici 356 400 Kč, tak v případě součtu příjmu z výdělečné činnosti důchodce dle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a 9 převyšujícího částku 840 000 Kč, podléhá zdanění celá výše vyplaceného ročního důchodu, tedy i do částky 356 400 Kč.

Příklad

Občan pobírá starobní důchod ve výši 14 500 Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a provozuje řemeslnou živnost. Za zdaňovací období 2016 dosáhne příjmu z podnikání ve výši 2 441 000 Kč. Poplatník uplatňuje paušální výdaje.

Při provozování řemeslné živnosti si může poplatník uplatnit paušální výdaje ve výši 80% ze zdanitelných příjmů, ale s limitováním do výše 1 600 000 Kč. V daném případě tedy základ daně za rok 2016 činí:

2 441 000 Kč – 1 600 000 Kč = 841 000 Kč.

I když dílčí základ daně podle § 7 přesáhl za zdaňovací období roku 2016 limitní částku 840 000 Kč pouze o 1 000 Kč, podléhá zdanění celá výše vypláceného starobního důchodu, tedy částka 14 500 Kč x 12 měsíců = 174 000 Kč. Tato částka je předmětem dílčího základu daně dle § 10 ZDP jako ostatní příjem. K této částce nelze uplatnit žádný výdaj.

V daňovém přiznání za rok 2016 tak bude činit základ daně z příjmů 841 000 Kč + 174 000 Kč = 1 015 000 Kč a výsledná daň z příjmů po odečtu základní slevy na dani na poplatníka 127 410 Kč.

Vhodným řešením podnikatele je pohlídat si v závěru kalendářního roku výši zdanitelných příjmů za rok 2016 tak, aby nepřesáhla částku 2 440 000 Kč. V tomto případě by základ daně nepřevýšil částku 840 000 Kč a poplatník by tak na dani z příjmů „ušetřil“ zdaněný důchod, jeho daň by byla o 26 100 Kč nižší (byla by vypočtena pouze ze základu daně z podnikání).

Příklad

Občan pobírá starobní důchod ve výši 12 450 Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a za rok 2016 dosáhne zdanitelných příjmů:

příjem z provozování živnostenského neřemeslného podnikání ve výši 1 650 000 Kč, ke kterému uplatňuje paušální výdaje 60% z příjmů,

příjem z prodeje bytu ve výši 2 950 000 Kč, který zakoupili manželé před 10 měsíci za částku 2 500 000 Kč (prodej je uskutečněn z důvodu nečekaného stěhování do jiného města).

Dílčí základ daně dle § 7 činí 1 650 000 Kč – 0,6 x 1 650 000 Kč = 660 000 Kč.

Dílčí základ daně dle § 10 činí 2 950 000 Kč – 2 500 000 Kč = 450 000 Kč [nebyl dodržen časový test pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP].

Do limitu 840 000 Kč dle § 4 odst. 3 ZDP se nepočítá dílčí základ daně dle § 10 ZDP. Dílčí základ daně dle § 7 je nižší než 840 000 Kč, proto je pobíraný starobní důchod v roce 2016 osvobozen od daně z příjmů.

V daňovém přiznání za rok 2016 tak bude činit základ daně z příjmů 660 000 Kč + 450 000 Kč = 1 110 000 Kč a výsledná daň z příjmů po odečtu základní slevy na dani na poplatníka 141 660 Kč.

Příklad

Občan pobírá v roce 2016 starobní důchod v celkové výši 192 000 Kč za rok. Současně podniká a najímá byty v několika domech, které má ve svém vlastnictví. Z podnikatelské činnosti dosáhne za rok 2016 dílčí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 870 000 Kč, a dílčí základ daně z nájmu bytů zdaňovaný dle § 9 ZDP dosáhne daňovou ztrátu ve výši 85 000 Kč, protože v roce 2016 prováděl na dvou domech opravu střechy a fasády.

Na občana se vztahuje aplikace § 4 odst. 3 ZDP a je nutno posoudit součet dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP s limitní částkou 840 000 Kč. Je nutno si uvědomit, že je-li dosažena daňová ztráta v rámci příjmů zdaňovaných dle § 9 ZDP, jedná se o dílčí základ daně, který je roven nule. V daném případě tedy pro účely aplikace znění § 4 odst. 3 ZDP dojdeme k výsledku, že se součet dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP rovná hodnotě 870 000 Kč + 0 Kč = 870 000 Kč.

Tato částka je tedy vyšší než stanovený limit dle § 4 odst. 3 ZDP, a z toho vyplývá, že celá výše starobního důchodu za rok 192 000 Kč podléhá zdanění podle § 10 ZDP.

Pro účely stanovení daně z příjmů lze však započítat daňovou ztrátu dosaženou v rámci § 9 ZDP proti součtu dílčího základu daně dle § 7 a 10 ZDP. V daném případě poplatník uvede v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 následující údaje:

I--------------------------------------------------------------I-------------I
I                          Položka
                             I Částka v Kč I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7           I     870 000 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Ztráta z nájmu podle § 9                                     I     -85 000 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Dílčí základ daně z ostatních příjmů (starobní důchod)       I     192 000 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Základ daně celkem                                           I     977 000 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Daň podle § 16 ZDP                                           I     146 550 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Základní sleva na dani na poplatníka                         I     -24 840 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Daň po uplatnění slevy
                                       I     121 710 I
I--------------------------------------------------------------I-------------I

Příklad

Lékař pobírá starobní důchod ve výši 17 780 Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a za rok 2016 dosáhne následujících zdanitelných příjmů:

příjmy ze zaměstnání v nemocnici (hrubá mzda) v celkové výši 260 000 Kč,

příjmy ze soukromé lékařské praxe ve výši 820 000 Kč,

příjmy z nájmu bytů v činžovním domě ve výši 315 000 Kč.

K příjmům ze samostatné činnosti a z nájmu uplatňuje poplatník výdaje procentem z příjmů.

Dílčí základ daně dle § 7 činí 820 000 Kč – 0,4 x 820 000 Kč = 492 000 Kč.

Dílčí základ daně dle § 9 činí 315 000 Kč – 0,3 x 315 000 Kč = 220 500 Kč.

Součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a 9 činí za rok 2016:

260 000 Kč + 492 000 Kč + 220 500 Kč = 972 500 Kč.

Na poplatníka se vztahuje znění § 4 odst. 3 ZDP, protože součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP přesáhl za zdaňovací období částku 840 000 Kč. Z toho titulu podléhá zdanění i celá výše vypláceného starobního důchodu, tedy částka 17 780 Kč x 12 měsíců = 213 360 Kč. Tato částka je předmětem dílčího základu daně dle § 10 ZDP jako ostatní příjem.

Příklad

Manažer pobírá od roku 2014 starobní důchod, který za rok 2016 činí 358 000 Kč. Od září 2016 začal provozovat ekonomické a finanční poradenství na základě živnostenského oprávnění a dosáhl zdanitelných příjmů ve výši 125 900 Kč a k tomu daňově uznatelných výdajů 145 000 Kč (výdaje související se zahájením podnikání – vybavení kanceláře nábytkem, pronájem kanceláře, nákup počítače, tiskárny atd).

Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy dle § 7 a 9 ZDP), je podle znění § 38g odst. 1 ZDP povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. V daném případě poplatník musí za rok 2016 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede:

daňovou ztrátu dle § 7 ZDP ve výši 19 100 Kč,

příjem dle § 10 ZDP (výše důchodu převyšující částku 356 400 Kč) ve výši 1 600 Kč.

Z daňové ztráty si poplatník v daňovém přiznání za rok 2016 uplatní částku 1 600 Kč, zbývající část daňové ztráty si může uplatnit jako odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Základ daně po odečtení daňové ztráty bude roven nule a jeho daňová povinnost bude nulová.

Poznámka:

Skupina senátorů podala dne 24.7.2015 návrh k Ústavnímu soudu na zrušení § 4 odst. 3 ZDP. Záležitost je vedena pod sp. zn. Pl. ÚS 18/15 a dosud o tomto návrhu nebylo Ústavním soudem rozhodnuto.

ZÁSADY ZDANĚNÍ PODNIKAJÍCÍCH DŮCHODCŮ

ZDP umožňuje fyzické osobě, a tedy i starobnímu důchodci,

uplatnit řadu odpočtů od základu daně,

obsažených v § 15 ZDP. Patří k nim:

odpočet bezúplatného plnění (§ 15 odst. 1),

odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 3 a 4),

odpočet příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření (§ 15 odst. 5),

odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 6),

odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace (§ 15 odst. 7),

odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP (§ 15 odst. 8).

K dalším odpočtům od základu daně, které může starobní důchodce uplatnit, patří odpočet daňové ztráty vzniklé z podnikání dle § 7 ZDP nebo z nájmu dle § 9 ZDP za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 ZDP, a dále odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a odst. 5 ZDP.

Z vypočtené daně z příjmů ve výši 15% ze základu daně, případně zvýšené o solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP, si může starobní důchodce uplatnit:

slevy na dani z příjmů podle znění § 35ba odst. 1 a § 35bb ZDP (včetně základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč),

daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c a 35d ZDP,

slevu na dani z příjmů v případě zaměstnání zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 ZDP v rámci svého podnikání.

POVINNOST HRADIT POJISTNÉ

Sociální pojištění podnikajícího důchodce

Ze znění § 9 odst. 6 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), vyplývá, že samostatná výdělečná činnost osoby, které byl přiznán starobní důchod, je pro účely sociálního pojištění považována za

vedlejší výdělečnou činnost.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce alespoň rozhodné částky. Rozhodná částka dle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Pro rok 2016 je rozhodnou částkou částka 64 813 Kč (jedná se o roční daňový základ).

Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se podle znění § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění považuje daňový základ OSVČ

určený podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“).

Bude-li starobní důchodce vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2016 a dosáhne daňového základu z této činnosti aspoň ve výši 64 813 Kč, bude za rok 2016 povinně účasten důchodového pojištění s povinností hradit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Vyměřovacím základem OSVČ pro povinné pojistné na důchodové pojištění

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle znění § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. částka, kterou si osoba určí, ne však méně než 50% daňového základu.

Daňovým základem se pro účely povinného pojistného rozumí základ daně nebo dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti stanovený podle § 7 ZDP po úpravě základu daně podle § 5 a 23 ZDP

. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob zdaněné zvláštní sazbou daně.

Sazba povinného pojistného na důchodové pojištění včetně státní politiky zaměstnanosti činí u OSVČ 29,2% z vyměřovacího základu,

z toho činí 28% na důchodové pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti.

Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která se považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10% průměrné mzdy. Pro rok 2016 vychází minimální vyměřovací základ pro placení záloh u podnikajícího starobního důchodce 2 701 Kč, z čehož vyplývá

výše minimální měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 789 Kč.

Zdravotní pojištění podnikajícího důchodce

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na zdravotní pojištění

je podle znění § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), 50% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně.

Sazba pojistného na všeobecné zdravotní pojištění OSVČ činí 13,5% z vyměřovacího základu.

Na podnikajícího starobního důchodce se

ve smyslu znění § 3a odst. 3 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.

nevztahuje minimální vyměřovací základ

pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Jde totiž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.

Nemocenské pojištění podnikajícího důchodce

Pojistné OSVČ na nemocenské pojištění je dobrovolné.

Výše sazby činí 2,3% z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je podle § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. měsíční základ, jehož výši určuje OSVČ. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (nemůže být nižší než 5 000 Kč).

VLIV SOUBĚŽNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI NA VÝŠI POBÍRANÉHO DŮCHODU

Pokud občan pobírá starobní důchod a současně vykonává výdělečnou činnost, mohl v roce 2012 poprvé

požádat o zvýšení starobního důchodu s účinností od 1.1.2012 za podmínek uvedených v § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění.

Podle tohoto ustanovení se výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle § 34 odst. 1 zákona na žádost zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši, a to

za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4% výpočtového základu.

Nárok na toto zvýšení procentní výměry starobního důchodu měl pojištěnec vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti.

Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. byla podmínka zvýšení vždy po 2 letech zrušena.

Nárok na zvýšení tedy vznikne vždy po dosažení 360 započitatelných dnů této výdělečné činnosti bez jakýchkoli dalších podmínek, tedy i v případě, že tato výdělečná činnost trvá i po dosažení tohoto počtu dnů.

To znamená, že OSVČ – pobírající starobní důchod, může po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015 požádat v samostatné žádosti Okresní správu sociálního zabezpečení o úpravu starobního důchodu s účinností od 1.1.2016 ve smyslu znění § 34 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Na základě této žádosti obdrží pojištěnec rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o stanovení nové výše starobního důchodu.

Navýšení výpočtového základu o 0,4% za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti je jednotné bez ohledu na výši dosažených příjmů z výdělečné činnosti.

Příklad

Občan pobírá starobní důchod a současně publikuje v odborných časopisech. Tyto příjmy jsou zdaňovány podle § 7 ZDP. Jeho starobní důchod se skládá z procentní výměry starobního důchodu 11 770 Kč a ze základní výměry starobního důchodu 2 440 Kč. Po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015 požádá občan OSSZ ve vyplněné žádosti o zvýšení starobního důchodu.

Starobní důchodce vykonával od 1.1.2015 do 31.12.2015 výdělečnou činnost souběžně s pobíráním starobního důchodu. V daném případě dojde s účinností od 1.1.2016 ke zvýšení procentní výměry důchodu za 365 dnů této činnosti o 0,4% výpočtového základu, tedy o částku 11 770 Kč x 0,4% = 47 Kč. Výše dosažených příjmů z výdělečné činnosti a výše platby pojistného na sociální pojištění z těchto příjmů nemá na zvýšení starobního důchodu vliv. Vždy dochází pouze ke zvýšení výpočtového základu, z něhož je starobní důchod vyměřen, o 0,4% za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

Související dokumenty

Zákony

344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů

267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění