S účinností od 1. ledna 2016 se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), a některé další zákony (senátní tisk č. 112), kterými bude do českých účetních předpisů implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU z 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále „směrnice“). Směrnice je v podstatě přepracováním zrušených směrnic. Deklaruje jako svůj cíl snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední obchodní korporace. Novela ZU v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození, které směrnice umožňuje. Další úpravy týkající se redukování informací vykazovaných v účetních závěrkách a podoby a obsahu účetních výkazů bude obsahovat prováděcí vyhláška k ZU (vyhláška č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „VPU “).
Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016
Ing.
Jiří
Koch
Novela ZU dále reaguje na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě ZU. Zejména se jedná o zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“). Poslední oblastí jsou dodatečné úpravy, které mají zajistit plný soulad ZU s novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) a zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“).
K hlavním
věcným změnám
vyplývajícím ze směrnice patří především:-
kategorizace účetních jednotek a konsolidačních skupin,
-
vymezení subjektů veřejného zájmu,
-
nová povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám v oblasti těžebního průmyslu.
Ostatní změny
spočívající především ve zpřesnění ustanovení zákona se týkají těchto oblastí:-
účetní závěrka a výroční zpráva a jejich zveřejňování,
-
vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
-
ověřování účetní závěrky auditorem,
-
konsolidovaná účetní závěrka,
-
způsoby oceňování, rezervy, zřizovací výdaje,
-
vyplácení podílů na zisku,
-
jednoduché účetnictví.
V souvislosti s transpozicí směrnice a se znovuzavedením jednoduchého účetnictví do ZU se provádí určité úpravy v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Úpravy se týkají také zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“).
K JEDNOTLIVÝM OBLASTEM PODROBNĚJI
Kategorie účetních jednotek
S účinností od 1. ledna 2016 budou rozlišovány
čtyři kategorie účetních jednotek
- mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Začlenění příslušné účetní jednotky do dané kategorie závisí na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (bilanční suma, čistý obrat a průměrný počet pracovníků).Poznámka:
Z celkového počtu cca 400 000 registrovaných subjektů bude drtivá většina českých obchodních korporací ve smyslu směrnice mikropodniky a malými podniky, menší část pak středními podniky. Velmi malý podíl připadá na velké podniky a tzv. subjekty veřejného zájmu. Z tohoto důvodu je kategorie malých účetních jednotek, resp. mikro účetních jednotek, pro účel poskytnutí osvobození od určitých povinností v § 20 novely zákona ještě dále rozčleněna do „podkategorií“, a to podle toho, zda dotčená účetní jednotka má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem či nikoliv. Cílem tohoto „jemnějšího“ rozčlenění je v maximální míře využít zjednodušení či osvobození z povinností vykazovat určité informace v účetní závěrce či sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu, konsolidovanou účetní závěrku či konsolidovanou výroční zprávu. Přijatým principem je, aby osvobození byla poskytnuta těm účetním jednotkám, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Nový § 1a definuje
subjekt veřejného zájmu.
Stávající definice subjektů veřejného zájmu je vyjmuta ze zákona o auditorech, upravena a převedena do novely ZU.Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je:
-
obchodní společností a má své akcie obchodovatelné na evropských burzách cenných papírů (§ 19a odst. 1),
-
bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem,
-
pojišťovnou nebo zajišťovnou,
-
penzijní společností, nebo
-
zdravotní pojišťovnou.
V § 1b a 1c jsou vymezeny
kategorie účetních jednotek a skupin účetních jednotek
(konsolidačních celků). Kategoriemi účetních jednotek
jsou:I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I Účetní I Hraniční hodnoty pro I Aktiva I Roční úhrn I Průměrný I I jednotka I účetní jednotku, která I celkem I čistého I počet I I I k rozvahovému dni I (mil. Kč) I obratu I zaměstnanců I I I I I (mil. Kč) I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I mikro I nepřekračuje alespoň I 9 I 18 I 10 I I I dvě ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I malá I není mikro účetní I 100 I 200 I 50 I I I jednotkou a I I I I I I nepřekračuje alespoň I I I I I I dvě ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I střední I není mikro ani malou I 500 I 1 000 I 250 I I I účetní jednotkou a I I I I I I nepřekračuje alespoň I I I I I I dvě ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I velká I překračuje alespoň dvě I 500 I 1 000 I 250 I I I ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I
Subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky
uvedené v § 1 odst. 3 zákona, vzhledem k jejich speciálnímu postavení při shromažďování účetních záznamů pro potřeby státu, jsou vždy považovány za velkou účetní jednotku, tzn. že budou mít všechny povinnosti jako velké účetní jednotky, pokud nebude zákonem výslovně stanoveno, že tyto jednotky jsou od určité povinnosti osvobozeny.V souladu se zavedením kategorizace účetních jednotek se nově bude rozlišovat malá, střední a velká
konsolidační skupina
, přičemž zařazení do příslušného konsolidačního celku bude záviset rovněž na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií k rozvahovému dni.Skupina účetních jednotek
se sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, jež mají být zahrnuty do konsolidace
. Pro účely osvobození účetních jednotek od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku je v § 1c odst. 1 definována malá skupina účetních jednotek v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice, dále pak v odst. 2 a 3 střední a velká skupina v souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 směrnice.I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I Skupina I Hraniční hodnoty pro I Aktiva I Roční úhrn I Průměrný I I účetních I skupinu účetních I celkem I čistého I počet I I jednotek I jednotek, která na I (mil. Kč) I obratu I zaměstnanců I I I konsolidovaném základě I I (mil. Kč) I I I I k rozvahovému dni I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I malá I nepřekračuje alespoň I 100 I 200 I 50 I I I dvě ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I střední I není malou skupinou I 500 I 1 000 I 250 I I I účetních jednotek a I I I I I I nepřekračuje alespoň I I I I I I dvě ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I I velká I překračuje alespoň dvě I 500 I 1 000 I 250 I I I ze tří I I I I I----------I-------------------------I-----------I-------------I-------------I
V § 1d jsou
definovány pojmy
využívané při stanovení hraničních hodnot.Aktivy celkem
se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.Ročním úhrnem čistého obratu
se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti.Průměrným počtem zaměstnanců
se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.V § 1e odst. 1 se vymezuje, že účetní jednotka
při vzniku nebo zahájení činnosti
stanoví příslušnou kategorii účetní jednotky a kategorii skupiny účetních jednotek podle předpokladu, že k rozvahovému dni prvního účetního období splní její podmínky.V odst. 2 je uveden
postup změny kategorie
účetní jednotky nebo skupiny účetních jednotek v čase. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek
účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky. Toto ustanovení se netýká „zatřídění“ účetní jednotky nebo skupiny účetních jednotek do příslušné kategorie v účetním období, které započalo v roce 2016, nýbrž případné změny kategorie v následujících účetních obdobích.Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
Ustanovení § 9 odst. 3 umožňuje některým účetním jednotkám
vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
které je vymezeno v § 13a. Po novele jsou jimi účetní jednotky, pokud:a)
tak u příspěvkových organizací rozhodne jejich zřizovatel, nebo
b)
jsou malými nebo mikro účetními jednotkami a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
V odst. 4 se dále upřesňuje,
které malé a mikro účetní jednotky, jež jsou právnickými osobami, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
Jsou to ty, které jsou:a)
spolky, pobočnými spolky,
b)
odborovými organizacemi, pobočnými odborovými organizacemi, mezinárodními odborovými organizacemi, pobočnými mezinárodními odborovými organizacemi,
c)
organizacemi zaměstnavatelů, pobočnými organizacemi zaměstnavatelů, mezinárodními organizacemi zaměstnavatelů, pobočnými mezinárodními organizacemi zaměstnavatelů,
d)
církvemi a náboženskými společnostmi nebo církevními institucemi, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
e)
honebními společenstvy,
f)
obecně prospěšnými společnostmi,
g)
nadačními fondy,
h)
ústavy,
i)
společenstvími vlastníků jednotek, nebo
j)
bytovými a sociálními družstvy.
Stávající okruh účetních jednotek je rozšířen o
sociální družstva
. Sociální družstvo je nový institut zavedený ZOK. Přepokládá se, že může existovat sociální družstvo, které nebylo založeno ani zřízeno za účelem podnikání. Doplněným subjektem je i ústav
podle § 402 a násl. NOZ a obecně prospěšná společnost
podle § 3050 NOZ.Z novely zákona vyplývá, že je na rozhodnutí dotčené účetní jednotky, která je právnickou osobou a nemá povinnost mít svoji účetní závěrku ověřenou auditorem a je účetní jednotkou uvedenou v § 9 odst. 4, zda povede své účetnictví v plném či zjednodušeném rozsahu.
Pokud jde o
účetní jednotky - fyzické osoby
podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) a další účetní jednotky podle písm. i) až l), např. svěřenské fondy, investiční fondy aj.,
ty mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud jsou malými a mikro účetními jednotkami a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Je vhodné si připomenout, že pojem
„vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu“
vymezený v § 13a (označuje způsob účtování a použití účetních metod, vedení účetních knih atd.) je nutno odlišovat
od pojmu „zkrácený rozsah účetní závěrky“
vymezeného v § 18 (ten se týká sestavení účetní závěrky a její podoby a obsahu přílohy). Nelze také zaměňovat vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu se soustavou jednoduchého účetnictví
podle nového § 13b nebo s daňovou evidencí,
kterou pro fyzické osoby - podnikatele vymezuje § 7b ZDP.Podstata vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
při srovnání s účetnictvím v plném rozsahu spočívá především v omezeném použití účetních metod a v užším rozsahu vykazování.
Základní principy jeho vedení jsou stanoveny v § 13a zákona a podrobněji budou rozvedeny v prováděcích vyhláškách závazných pro příslušné skupiny účetních jednotek. České účetní standardy se rovněž použijí v přiměřeném rozsahu.Pro úplnost je třeba podotknout, že povinnost účetní jednotky doložit, že účetnictví je správné, průkazné a věrné a vyjadřuje skutečný stav jejího majetku a závazků, se vztahuje
na všechny účetní jednotky
bez ohledu na rozsah vedení účetnictví. Tyto skutečnosti se dokládají mimo jiné inventarizací majetku a závazků.Atributy účetní závěrky
V upřesněném znění § 7 odst. 1 se vymezuje, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho
základě srozumitelně
a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.
V odst. 6 se dále při zachování principu zákazu vzájemného zúčtování aktiv, pasiv, nákladů a výnosů upřesňuje, že
účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.
Případy povolených výjimek z pravidla zákazu kompenzace
budou uvedeny ve VPU (viz § 58).Účetní závěrka
Z § 18 odst. 1 písm. c) byla pro všechny kategorie účetních jednotek
vypuštěna povinnost uvádět v příloze v účetní závěrce informace o výši splatných závazků pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o nedoplatcích
evidovaných v evidenci daní u orgánů Finanční správy ČR a orgánů Celní správy ČR.V novém odst. 2 bylo doplněno,
že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
(dosud to bylo jako možnost) s tím, že malé a mikro účetní jednotky nejsou povinny tyto přehledy sestavovat.
Z textu novely vyplývá, že přehledy nemusejí sestavovat ani družstva (nejsou obchodními společnostmi). Přehled o peněžních tocích nesestavují také účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d), tj. banky, pojišťovny a penzijní společnosti. Vybrané účetní jednotky podle § 1 odst. 3 zákona sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2. Dosavadní odst. 2 a 3 se označují jako odst. 3 a 4.Legislativně-technickou úpravou je nahrazení
„místa podnikání“ „sídlem“,
upřesnění „obchodní firmy nebo názvu“,
resp. „jména“,
v odst. 3 písm. a), doplnění informace o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách
v písm. b) - v souladu s § 435 NOZ - a doplnění případné informace o tom, že účetní jednotka je v likvidaci
v písm. c), jako povinných náležitostí účetní závěrky.Podle odst. 4 jsou účetní jednotky, které mají
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,
povinny sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu.
Těmito účetními jednotkami jsou velké a střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, kterým povinnost ověření účetní závěrky stanovuje zvláštní právní předpis a malé účetní jednotky, které splňují kritéria pro audit podle § 20. Ostatní účetní jednotky mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Stávající termín „zjednodušený“
(rozsah účetní závěrky) se nahrazuje termínem „zkrácený“
tak, aby se odlišil zkrácený rozsah sestavení účetní závěrky od zjednodušeného rozsahu vedení účetnictví podle § 13a.
Současně je zrušena výjimka pro akciové společnosti, kdy i „neauditované“ akciové společnosti měly povinnost sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu; v současné době není pro tuto výjimku opodstatnění.Nové odst. 5 a 6 obsahují
zmocnění
stanovit prováděcím právním předpisem pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle jejich kategorií:-
rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném a zkráceném rozsahu, a
-
vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze.
Podstatou úpravy je, aby všechny mikro a malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mohly sestavovat zkrácené účetní výkazy, nemusely uvádět některé informace v příloze a neměly povinnost vyhotovit výroční zprávu.
Události mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, významnost informace
V § 19 odst. 5 a novém odst. 6 se zpřesňují ustanovení o významných událostech, o kterých se účetní jednotka dozvěděla až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky tak, aby v souladu se směrnicí vhodněji definovalo podstatu řešené problematiky. Dosavadní odst. 6 až 10 se označují jako odst. 7 až 11.
V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.
V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.
Je tedy možné rozlišovat dva typy těchto událostí:
1)
události, které existovaly již k rozvahovému dni, které
budou zohledněny v účetnictví běžného účetního období
(odst. 5), a2)
významné události, které nastaly až po rozvahovém dni, které
budou uvedeny v příloze v účetní závěrce
(odst. 6).Nezaúčtování podle odst. 5 či nezveřejnění podle odst. 6 těchto událostí z uvedeného
„mezidobí“,
které jsou důležité pro hodnocení účetní a finanční pozice účetní jednotky, by mohlo ovlivnit schopnost uživatelů účetní závěrky provádět správné úsudky a rozhodnutí. Účetní jednotka je proto povinna zveřejnit pro každou z významných skupin událostí podstatu události a odhad hodnotového dopadu události
nebo prohlášení o tom, že takový odhad není možno provést. Z hlediska zákona není přitom podstatné, zda tyto události vyznívají pro účetní jednotku pozitivně nebo negativně.V § 19 odst. 7 se upřesňuje
vymezení významnosti informace
v souladu se směrnicí (obecná definice hladiny významnosti). Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.
Například opomenutí nebo chybné uvedení položek v účetní závěrce jsou významná, pokud by mohla jednotlivě nebo společně ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů; je také nutno vzít v úvahu charakter těchto uživatelů. Významnost závisí na velikosti a povaze opomenutí nebo chybného uvedení s ohledem na dané okolnosti. Rozhodujícím faktorem může být velikost nebo povaha položky nebo jejich kombinace. Aplikace principu významnosti se dotýká i informací, které mají být uváděny v příloze v účetní závěrce. Účetní jednotka může uplatnit v rámci vnitřních předpisů stanovení hladiny významnosti pro zohledňování významných (závažných) událostí.Ověřování účetní závěrky auditorem
Ustanovení § 20 odst. 1 bylo přeformulováno a navazuje na kategorizaci účetních jednotek stanovenou v § 1b.
Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou
povinny mít ověřenou auditorem,
kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost statutárních auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis,
a dále:a)
velké účetní jednotky
s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,b)
střední účetní jednotky,
c)
malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy
podle NOZ a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jednu hodnotu
z uvedených hodnot:1)
aktiva celkem 40 000 000 Kč,
2)
roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
3)
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
d)
ostatní malé účetní jednotky,
pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň dvou hodnot
uvedených v písmeni c) bodech 1 až 3.Výjimky z povinnosti auditu ve specifických případech uvedených v odst. 2 se nemění.
Pokud jde o mikro účetní jednotky, z novelizovaného znění lze dovodit, že auditu podle § 20 nepodléhají, pokud audit není povinný podle zvláštních právních předpisů.
Výroční zpráva
V novelizovaném § 21 odst. 1 se zpřesňuje, že účetní jednotky, které
mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu.
Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti účetní jednotky, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2.Obsah výroční zprávy
vymezuje novelizovaný odst. 2. Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:a)
o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy podle odst. 1,
b)
o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
c)
o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
d)
o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
(směrnice ukládá, aby účetní jednotky, které jsou od povinnosti sestavovat výroční zprávu osvobozeny, tuto informaci uvedly v příloze v účetní závěrce),e)
o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
f)
o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,
g)
požadované podle zvláštních právních předpisů.
Odst. 3 obsahuje
osvobození pro střední, malé a mikro účetní jednotky,
které neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace podle odst. 2 písm. a) až f).
To znamená, že z úlevy je vyjmuto uveřejnění informací požadovaných podle jiných právních předpisů. Jedná se např. o povinnost uveřejnit ve výroční zprávě některé informace, např. pro obchodníka s cennými papíry (§ 16a odst. 7 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů), pro fondy kolektivního investování (§ 234 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů), pro účastnické fondy (§ 59 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů).Odst. 4 až 7 obsahují pouze legislativně technické úpravy.
V novém odst. 8 se doplňuje
způsob zveřejnění přehledu o majetku a závazcích
a dokumentu obdobného výroční zprávě při vedení jednoduchého účetnictví.Způsoby zveřejňování
Kromě transpozice směrnice ve smyslu okruhu účetních jednotek, kterých se zveřejňování týká, novelizované ustanovení § 21a reaguje i na Podle tohoto zákona
se považuje obchodní rejstřík za veřejný rejstřík.
Sbírka listin podle zákona o veřejných rejstřících již není vázána pouze na obchodní rejstřík; do obchodního rejstříku se nezapisují ty účetní jednotky, které se zapisují do spolkového rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek a rejstříku obecně prospěšných společností. Z tohoto důvodu se v novele pojem „obchodní rejstřík“ nahrazuje pojmem „veřejný rejstřík“
a současně dochází i ke změně okruhu účetních jednotek, kterých se zveřejnění týká -jedná se o rozšíření povinností zveřejňování
i na další účetní jednotky, například spolky nebo ústavy.Dalším důvodem pro změnu § 21a je, že v § 66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících, kde se uvádí, které listiny z oblasti účetnictví Sbírka listin obsahuje, je jednoznačně vymezeno, že
ZU musí povinnost uložení do sbírky stanovit.
V odst. 1 se uvádí, že z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou
povinny účetní závěrku
nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku
podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena
(§ 18 odst. 4), a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.
Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovených ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny.Podle odst. 2 účetní jednotky,
které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu
po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů do 30 dnů
od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne
zveřejňované účetní závěrky (tj. nejzazší časový úsek ve shodně s čl. 30 odst. 1 směrnice) bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.Text odst. 3, 5 a 7 se nemění, v odst. 4 je pojem „obchodní rejstřík“ nahrazen pojmem
„veřejný rejstřík“.
Pro účetní jednotky zapsané do veřejného rejstříku platí doba zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy uvedená v odst. 2, tj. nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne.
V odst. 6 je pro zvýšení právní jistoty odkaz na § 20 nahrazen slovy
„mít účetní závěrku ověřenou auditorem“.
To znamená, že účetní jednotky nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem,
způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.V odst. 8 je vymezeno, že ustanovení odstavců 1 až 7
platí pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu
obdobně, stejně tak platí i pro zprávu o platbách vládám a konsolidovanou zprávu o platbách vládám.Vložený odst. 9
osvobozuje všechny malé a mikro účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, od povinnosti zveřejňovat výkaz zisku a ztráty,
pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Týká se pouze těch, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, protože zjednodušení by snížilo vypovídající schopnost účetní závěrky těch účetních jednotek, jejichž účetní závěrky jsou ověřovány auditorem. Zjednodušení ve smyslu nezveřejňovat část účetní závěrky pro neauditované mikro a malé účetní jednotky vyplývá z čl. 31 a 36 odst. 6 směrnice.Doplněný odst. 10 je transpozicí čl. 32 odst. 2 směrnice. Uvádí, že jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o
vybrané údaje z účetní závěrky a kde je uložena plná verze této účetní závěrky.
K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoliv záležitosti, na něž auditor
zvláštním způsobem upozornil.Konsolidovaná účetní závěrka
Ustanovení § 22 a násl. se týkají konsolidační skupiny a konsolidované účetní závěrky sestavované obchodními společnostmi.
V § 22, který ukládá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, vyjadřuje její podstatu a vymezuje konsolidační celek, jsou provedeny pouze
legislativně technické změny.
Přeformulovaný § 22a a doplněný § 22aa uvádí
podmínky, za kterých není povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku.
Podle § 22a odst. 1
malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku
s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.V odst. 2 jsou uvedeny
podmínky možného vyloučení účetní jednotky z
konsolidace
.Do odst. 4 a 5 se přesunují ustanovení týkající se osvobození účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených z prováděcích právních předpisů do zákona.
Do nového § 22aa se přesunuje možné
osvobození od povinnosti sestavení konsolidované účetní závěrky
z prováděcích právních předpisů (stávající § 62 VPU).Ustanovení § 22b, které obsahuje další podmínky pro sestavování konsolidované účetní závěrky, se nemění; pouze v odst. 2 dochází k legislativně technické změně, neboť
předmět ověření účetní závěrky auditorem
je vymezen v zákoně upravujícím činnost auditorů.V § 23 odst. 3 se zpřesňuje ustanovení,
předchází-li rozvahový den poslední účetní závěrky
některé z konsolidovaných účetních jednotek a účetních jednotek pod společným vlivem o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odst. 2, jsou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použity jimi sestavené účetní závěrky podle § 19 odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky.Způsoby oceňování
V § 24 odst. 1 se upřesňuje, že stanovené
oceňování majetku se použije i na jeho části
(tj. např. na pozemek a stavbu).Odst. 5 obsahuje
zmocnění
stanovit prováděcím právním předpisem případy a okamžik účtování o ocenění jmění podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách obchodních společností a družstev“), účetní metodu oceňování majetku podle odst. 3 a 4 včetně možností použití způsobu oceňování v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeji obchodního závodu, pobočky nebo jiné jeho části.Další úpravy byly provedeny v § 25 v souladu s novou směrnicí.
V § 25 odst. 3 bylo doplněno, že účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly
k rozvahovému dni
dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.Podle upřesněného znění odst. 5 písm. c) se pro účely zákona rozumí
vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností
přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady,
které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti; do přímých nákladů
se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Obdobně je v písm. d) definováno, co se rozumí vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností.
Účetní metody oceňování vymezí novela prováděcí vyhlášky. Např. u zásob se jedná o možnost ocenit produkty vlastní výroby variantně v závislosti na typu výroby a délce výrobního cyklu (viz § 49 VPU).
Poznámka redakce:
Na dokončení příspěvku se můžete těšit v dalším čísle časopisu Účetnictví v praxi.