Vlivní lidé s. r. o.

Vydáno: 34 minut čtení

Minule jsme si ukázali, jak založit a uvést v život společnost s ručením omezeným („s. r. o.“). To je však v praxi asi to nejsnazší, o poznání těžší je rozjezd podnikatelských aktivit této právnické osoby, a to samozřejmě s cílem uspět na již značně těsném a vysoce konkurenčním trhu. K čemuž je především zapotřebí těch správných lidí, kteří budou hybateli s. r. o., budou pro ni vymýšlet a naplňovat podnikatelské projekty, jednat s bezpočtem obchodních partnerů, držet krok s technickými a technologickými trendy, šířit její dobrou pověst, řešit problémy a radovat se z úspěchů. Přinejmenším v počáteční fázi to vše leží na bedrech jen několika málo osob - často jen jediného člověka - bez nich není existence a činnost s. r. o. myslitelná: jsou to její společníci a jednatelé. Tito se sice časem zpravidla obklopí více či méně nadějnými zaměstnanci, i pak jim ale zůstanou otěže hlavního směřování firmy. V tomto příspěvku se proto podíváme na právní a daňová specifika provázející tyto vlivné lidi s. r. o. I když mohou být společníci a jednatelé právnickými osobami, nebývá to v praxi menších firem obvyklé.

Vlivní lidé s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
 
K ČEMU JE DOBRÝ JEDNATEL
Statutárním orgánem
s. r. o., který řídí její provoz, je jeden nebo více jednatelů, jimž přísluší zejména obchodní vedení. Podle nového občanského zákoníku - zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“ - a zákona o obchodních korporacích - zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“ - od 1.1.2014 může být jednatelem i právnická osoba. V souladu s § 152 NOZ tvoří orgány právnických osob - včetně statutárního orgánu s. r. o. - vždy jejich členové, ať už mají více členů (a jsou tedy kolektivní) nebo jen jednoho člena (a jde o individuální orgán). Proto i jediný jednatel s. r. o. je členem statutárního orgánu, zatímco před 1.1.2014 byl sám statutárním orgánem.
ZOK zachoval s. r. o. právní osobnost (nástupce „právní subjektivity“), zatímco svéprávnost s. r. o. jakoby pominula a byla nahrazena jednáním zástupce.
Jednatel (jednatelé) coby statutární orgán je nově zástupcem s. r. o.
- tak jako např. obžalovaného zastupuje před soudem advokát - na což je třeba pamatovat při podpisu listin.
Jednatelem s. r. o. nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti, což obnáší celou řadů důvodů (např. insolvenční řízení).
Nová právní úprava s. r. o. přinesla
změnu odměňování jednatelů
, kde hraje nyní daleko významnější roli smlouva o výkonu funkce. Přičemž platí, že není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno - v souladu se ZOK - tak je výkon funkce jednatele bezplatný; ledaže by její schválení bezdůvodně blokovala s. r. o.
PŘÍKLAD
Odměna za výkon funkce jednatele
V případě jednatelů s. r. o. je obvykle odměna ve smlouvě o výkonu funkce stanovena pevnou částkou za kalendářní měsíc trvání funkce jednatele. Protože zde nejde o pracovněprávní vztah, není důvodem změny výše odměny nepřítomnost jednatele v práci například z důvodu nemoci, dovolené, soukromého vzdělávání apod. Ani přirozeně nezáleží na délce „pracovní doby“ a počtu „směn“, což jsou rovněž pojmy pracovního práva. Nicméně pokud se tak strany smlouvy o výkonu funkce dohodnou, je možné vztáhnout pravidla odměňování zaměstnanců i na jednatele (obecně členy orgánů). Pravidelně tak firmy činí hlavně u nároku na tzv. cestovní náhrady nebo při krácení výše odměny z důvodu pracovní neschopnosti nebo čerpání dovolené, mateřské apod.
Častá je také nároková motivační složka odměny jednatele (obdobně u pracujících společníků), a to obvykle ve vazbě na dosažený čistý zisk obchodní společnosti. Například ve výši 5% účetního zisku za uzavřené minulé účetní období. Pozor na to, že zde nejde o podíl na zisku (tantiému), ale stále o nákladovou položku s. r. o.
 
ZDANĚNÍ JEDNATELE
Nejvýznamnějším příjmem jednatele od s. r. o. je nepochybně odměna, kterou by v souladu s § 60 ZOK měla jednoznačně určovat smlouva o výkonu funkce. Není pochyb o tom, že spadá mezi
příjmy ze závislé činnosti
podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Diskutabilní ale zpočátku bylo, do jaké dílčí kategorie příjmů ze závislé činnosti odměna jednatele konkrétně patří.
Zpočátku oficiální názory - viz například Důvodová zpráva k návrhu novely ZDP zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. - řadily odměnu jednatele „postaru“ mezi odměny orgánu právnické osoby podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP. Nakonec se ale zdá, že převládlo ve finanční správě stanovisko, že
se jedná o odměnu člena orgánu právnické osoby
podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP. Což odpovídá výš