Novinky v daňové a související legislativě v prvém pololetí roku 2014

Dalo by se očekávat, že vzhledem k rozsahu legislativních změn od 1.1.2014 (rozsáhlé změny daňové legislativy, rekodifikace soukromého práva a navazující změny, včetně novelizace účetních předpisů) bude prvé pololetí obdobím výkladu dílčích změn. Opak je však pravdou a veřejná správa příslušné změny komentovala ve velmi omezeném rozsahu (např. se vyjádřila k registraci svěřenských fondů¹⁾, na téma svěřenských fondů byl také uzavřen příspěvek Koordinačního výboru²⁾, dokonce sama měla s jejich zvládnutím značné obtíže (viz dále k elektronické komunikaci).

Se zhruba půlročním odstupem od účinnosti některých změn se dále zaměříme na:

Od 1.1.2014 je jediným druhem příjmu ze závislé činnosti, který zaměstnavatel při výplatě podrobuje srážkové dani, příjem z dohody o provedení práce za podmínek uvedených v § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDP“ (není podepsáno prohlášení k dani, v úhrnu není překročeno 10 000 Kč měsíčně). Novinkou, kterou bude možné uplatnit poprvé v daňovém přiznání podávaném za období roku 2014 a na kterou případně musí reagovat zaměstnavatelé v průběhu roku 2014, je:

Obdobný postup jako u příjmu z dohody o provedení práce, ze které zaměstnavatel sráží srážkovou daň, lze uplatnit i u - postup dle § 36 odst. 7 ZDP lze uplatnit i u příjmů dle § 7 odst. 6 ZDP (autorské honoráře do 10 000 Kč). Pro tento postup plátce příjmů vydává potvrzení o sražené dani na formuláři 25 5553 MFin 5553 - vzor č. 1⁴⁾.

Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2014 je možné uplatnit odpočet na podporu odborného vzdělávání (§ 34f ZDP), a to ve dvou formách:

Uvedená novinka je spojená s celou řadou výkladových problémů (např. je třeba pro právní jistotu potvrdit, že obě formy odpočtu lze uplatnit souběžně), a proto daňová správa připravila k dané věci výkladové stanovisko, ale toto může být vyhlášeno až po novelizaci vyhlášky ministerstva školství č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. Tato novelizace sice již proběhla vnějším připomínkovým řízením, ale stále ještě nebyla provedena. Snad k novelizaci dojde v nejbližší době a vyhláška tak např.:

Při určení základu daně z nabytí nemovitých věcí se může poplatník rozhodnout, že se srovnávací daňová hodnota určí na základě směrné hodnoty. Pokud poplatník této možnosti (např. při úplatném převodu bytu) využije, tak srovnávací daňovou hodnotou (v tomto případě zároveň i základem 4% daně z nabytí) bude vyšší z těchto údajů:

Rozhodne-li se poplatník pro využití směrné hodnoty (může se tak rozhodnout jen při převodech těch nemovitých věcí, pro které je směrná hodnota stanovena), ušetří náklady (včetně času) na získání znaleckého ocenění.

Své rozhodnutí o tom, zda se má srovnávací daňová hodnota určit na základě směrné hodnoty anebo na základě ceny zjištěné (tj. dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů), poplatník vyjadřuje v příloze č. 1 daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. V odpovědi na dotaz⁵⁾ daňová správa potvrdila, že rozhodnutí o určení srovnávací daňové hodnoty na základě směrné hodnoty anebo na základě ceny zjištěné lze učinit i po podání daňového přiznání, nejpozději však do okamžiku vyměření daně.

Rozhodnutí o určení srovnávací daňové hodnoty (na základě směrné hodnoty, resp. na základě ceny zjištěné) může mít zásadní vliv na výši daňové povinnosti a vzhledem k nemožnosti změny tohoto rozhodnutí po vyměření daně by bylo nevhodné učinit rozhodnutí o určení srovnávací daňové hodnoty bez znalosti srovnávací daňové hodnoty (alespoň její přibližné výše). Srovnávací daňová hodnota má pro poplatníka tu výhodu, že ji určuje správce daně, ale aby nedošlo k nepříjemnému překvapení, měl by si poplatník zjistit orientační výši směrné hodnoty - za tímto účelem daňová správa zřídila elektronickou aplikaci⁶⁾.

Směrnou hodnotu určuje správce daně na základě vyhlášky č. 419/2013 Sb., k čemuž je zapotřebí poměrně značné množství údajů a ty musí poplatník uvést do přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí (pokud by se poplatník rozhodl pro určení srovnávací daňové hodnoty na základě ceny zjištěné, přikládal by k daňovému přiznání místo přílohy č. 2 obvykle znalecký posudek). Příloha č. 2 je v několika variantách, podle typu převáděné nemovité věci (pro jiné typy nemovitých věcí směrná hodnota určena není a pro ně je nutno stanovit srovnávací daňovou hodnotu na základě ceny zjištěné):

Např. pro je nutné v příloze č. 2 uvést:

S účinností od 1.1.2014 došlo k několika zásadním změnám v elektronické komunikaci ve věcech daní:

Na možnost dle § 71 odst. 1 písm. c) DŘ, účinnou od 1.1.2014, zareagovala daňová správa se značným zpožděním (byť byla obsažena již v zákoně č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa) a umožnila jej s mnohaměsíčním zpožděním. V současné době je tento postup podání již funkční a spočívá v tom, že při odeslání daňového podání z elektronického portálu (přístupný např. přes www.daneelektronicky.cz) jsou nabízeny tyto volby:

Při využití druhé volby se podání potvrdí heslem pro přihlášení odesílatele do datové schránky. Postup je odlišný od odesílání z datové schránky - nejde o odeslání z datové schránky podatele do datové schránky správce daně, ale o odeslání z elektronického portálu na technické zařízení správce daně. Při tomto způsobu podání lze následně např. z daňové informační schránky (viz níže) zpětně nahlížet do podaných písemností.

se dle nové úpravy zjednodušila v tom, že dnes je již automaticky zřízena všem subjektům se zpřístupněnou datovou schránkou. Jestliže má tedy např. společnost s ručením omezeným zpřístupněnou datovou schránku, má automaticky zřízenou daňovou informační schránku (aniž by dávala žádost o její zřízení) a může do ní nahlížet pomocí přihlášení heslem do datové schránky - musí se však jednat o přihlašovací údaje daňového subjektu a nikoli např. o přihlašovací údaje osoby, která je za daný subjekt oprávněna z prostředí datové schránky činit podání, anebo osoby, která je oprávněna nahlížet do daňové informační schránky. I přes některá omezení lze konstatovat, že práce s daňovou informační schránkou se poměrně významně zjednodušila - jednak není nutné žádat o její zřízení, jednak není nutný elektronický podpis. Jedná se však jen o začátek cesty a práce by se mohla ještě mnohem více zjednodušit (např. tak, aby bylo možné z prostředí daňové informační schránky po přihlášení pomocí hesla do datové schránky z jejího prostředí činit přímo daňová podání s předvyplněnými údaji o daném subjektu).

K se daňová správa vyjádřila „již“ 27.1.2014⁷⁾ (tedy poslední den lhůty pro podání přiznání za období, za která se podávala poprvé povinně elektronicky). Podle § 101a ZDPH je povinnost podávat výhradně elektronicky veškerá hlášení, tedy i hlášení o pořízení nového dopravního prostředku - na tuto povinnost daňová správa technicky vůbec nereagovala a ještě v polovině června 2014 nebylo možné tuto povinnost splnit, protože nebyl vydán elektronický formulář tohoto podání ani daňový portál neobsahoval tento druh podání. V informaci z 2.5.2014⁷⁾ se daňová správa vyjádřila tak, že toto podání bude akceptovat v listinné podobě (skutečně velkorysé vyjádření).

Nový zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), přinesl celou řadu praktických problémů. Ministerstvo spravedlnosti zřídilo Komisi pro aplikaci nové civilní legislativy („KANCL“). KANCL se sice vyjadřuje jen ke zlomku důležitých výkladových problémů⁸⁾, které rekodifikace přinesla, ale i v tom málu lze najít z praktického hlediska významná stanoviska.

Z účetního a daňového hlediska je zásadním problémem dle § 506 NOZ. K tomuto problému se vyjádřila KANCL ve Na toto stanovisko lze nahlížet z dvojího úhlu pohledu. Jeden úhel pohledu je ten, že se novou soukromoprávní úpravou nemusíme nijak zvlášť zabývat, protože dle uvedeného stanoviska se mají stroje jako součásti pozemku v podstatě posuzovat tak, jako se postaru posuzovaly coby součásti staveb. Uvedený úhel pohledu však komplikuje to, že stanovisko KANCL zjevně odporuje NOZ a neuvádí žádné důvody, proč se tak výrazně odchyluje od textu zákona a prvorepublikové úpravy, na kterou NOZ navazuje. Je tedy jen velmi málo pravděpodobné, že by stanovisko akceptovali např. exekutoři.

Ve výkladovém se KANCL vyjádřila k problematice Právní úprava možnosti výplaty záloh na podíly na zisku v ZOK, která umožňuje vyplácet zálohy na podíly na zisku jen na základě mezitímní účetní závěrky (§ 40 odst. 2 ZOK), je chápána jako povinnost a tedy jako zákonný důvod ve smyslu § 19 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Koaliční smlouva z počátku letošního roku se promítla již do konkrétních návrhů Ministerstva financí na změnu daňových zákonů, zejména jde o:

Všechny jednotlivé návrhy jsou velice rozsáhlé a v průběhu připomínkového řízení nepochybně doznají značných změn, k dalším změnám dojde při jejich projednání v Poslanecké sněmovně, popř. i v Senátu. Komentář těchto připravovaných změn by byl zatím předčasný, a tak si dovolím upozornit jen na řešení některých dílčích problémů, které lze považovat za pravděpodobné:

Podstatně dále z hlediska schvalování je novela ZDPH od 1.10.2014, resp. od 1.1.2015, projednávaná jako sněmovní tisk 214, která prošla prvým čtením dne 10.6.2014. Tato novela by neměla být předmětem politických zájmů a přijata by měla být poměrně hladce bez většího množství pozměňovacích návrhů. Vláda dokonce navrhovala, aby novela byla přijata na červnové schůzi rovnou v prvém čtení (tím by se umožnilo přijetí s předstihem před 1.10.2014). Tato novela je v danou chvíli z hlediska přijetí nejdále, a proto je jí dále věnována pozornost.

projednávaná jako sněmovní tisk 214 reaguje na novelizaci směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, a to směrnicí 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby.

Např. podle čl. 58 směrnice (odpovídajícím ustanovením ZDPH je § 10i) do 31.12.2014 platí, že u elektronicky poskytované služby (např. elektronické dodání hudby či filmů, poskytnutí softwaru, web hosting) osobou ze třetí země osobě nepovinné k dani usazené v členském státě je místem plnění stát odběratele. Např. při poskytnutí elektronické služby osobou usazenou v USA osobám nepovinným k dani z Německa, ČR, Polska a Maďarska je místem plnění Německo, ČR, Polsko a Maďarsko a poskytovatel služeb u nich musí uplatnit německou, českou, polskou a maďarskou DPH. Obdobně je místo poskytnutí služby (osobou povinnou k dani ze třetí země osobě nepovinné k dani) v § 10i ZDPH stanoveno pro telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání.

Pro zjednodušení systému výběru DPH funguje zvláštní režim pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují elektronické služby osobám nepovinným k dani (čl. 357 a násl. směrnice). Podle tohoto zvláštního režimu (v ZDPH upraveném v § 88) se osoba povinná k dani ze třetí země (např. poskytovatel služeb z USA) registruje v jednom z členských států (stát identifikace) a zde podává čtvrtletně elektronicky daňové přiznání k příslušným plněním a přizná zde plnění poskytnutá v tomto zvláštním režimu např. v Německu, v ČR, v Polsku a Maďarsku s odpovídající (německou, českou, polskou a maďarskou) daní a ve státě identifikace uhradí veškerou daň, která je následně rozdělena mezi jednotlivé členské státy, ve kterých byla služba poskytnuta (Německo, ČR, Polsko a Maďarsko).

Od 1.1.2015 je podle čl. 58 směrnice místem plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani vždy místo usazení příjemce (místo bydliště apod.), a to bez ohledu na osobu poskytovatele. Proti stavu účinnému do 31.12.2014 tedy dochází k rozšíření pravidla zdanění uvedených služeb v členském státě usazení i na případy, kdy službu poskytuje osoba povinná k dani usazená v členském státě - v těchto případech se do 31.12.2014 uplatňuje obecné pravidlo (§ 9 odst. 2 ZDPH) a služba je zdaňována ve státě usazení poskytovatele služby.

Aby se např. poskytovatel elektronických služeb sídlící v ČR nemusel z důvodu poskytování těchto služeb osobám nepovinným k dani usazeným např. v Německu, Polsku a Maďarsku registrovat k dani v jednotlivých členských státech, rozšiřuje se od 1.1.2015 uvedený zvláštní režim i na poskytovatele usazené v EU. Plátce po registraci k tomuto zvláštnímu režimu bude příslušné služby přiznávat přes elektronický portál provozovaný českou daňovou správou, avšak napojený na daňové správy ostatních členských států a přizná zde německou, polskou a maďarskou DPH. Popisovaný zvláštní režim je označován jako - v návrhu novelizace ZDPH od 1.10.2014, resp. od 1.1.2015, je označen jako „zvláštní režim jednoho správního místa“. Zvláštní režim jednoho správního místa bude rozdělen na „režim EU“ (pro poskytovatele služeb usazené v EU) a „režim mimo EU“ (pro poskytovatele služeb usazené mimo EU).

Na nový systém by měla být DPH uzpůsobena již od října 2014, kdy má být dle směrnice 2006/112/ES možnost se k „režimu EU“ s účinností od 1.1.2015 zaregistrovat. Zavedení mini One stop shopu bylo již zapracováno do samostatného návrhu novelizace ZDPH, s účinností od 1.1.2015, resp. od 1.10.2014. Protože se nepodařilo novelu přijmout rovnou v prvém čtení na červnové schůzi Poslanecké sněmovny, je možné, že se nepodaří úpravu registrace do nového systému stihnout do 1.10.2014 a novela bude přijata např. s účinností až od 1.11.2014.

Praktické použití nových pravidel pochopitelně značně závisí i na výkladu - např. pojmů elektronicky poskytovaná služba či místo příjemce. V tomto je přímo použitelné prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 s účinností od 1.1.2015 novelizovaného prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1042/2013, které např.:

Závěrem nezbývá než čtenářům popřát co možná nejlepší letní odpočinek, protože chystané legislativní změny od 1.1.2015 jsou skutečně velice obsáhlé a zasáhnou celou řadu oblastí. Výše zmíněný komentář novel ZDPH od 1.10.2014/1.1.2015 je věnován jen vysvětlení nových principů, ale obsahuje i další dílčí změny, zejména k dalšímu přeskupení dílčích částí ZDPH.