Změny daňového řádu 2014

Daňový systém v Česku, obdobně jako ve většině vyspělých států světa, sestává ze dvou složek:

Jedná se o zcela běžnou obdobu rozdělení působnosti práva známou z jiných právních oblastí, např.:

mezi daňovými subjekty a správcem daně (zejména finanční úřad). Stanovuje pravidla pro dílčí etapy řízení a postupy, definuje základní pojmy, upravuje pravidla vyměřování, placení a vymáhání daní. Byť jde o právní normu z povahy věci určenou zejména pro správce daně, je dobré vědět, že stanoví i celou řadu povinností a práv pro poplatníky, resp. plátce daně. Takže zde najdeme nejen kde, kdy a jak přiznávat a platit daně, a co nám hrozí, když to zanedbáme, ale také jaké máme možnosti právní obrany před nespravedlnostmi správce daně nebo samotných daní.

Daňové předpisy jsou oblíbeným terčem politiků, zájmových skupin a lobbistů, takže jsou často měněny (novelizovány), v čemž jsou rekordmanem daně z příjmů, které vstoupily do 22. roku existence poznamenány již 136. novelou. Naproti tomu DŘ je novelizován výrazně méně a do svého 4. roku vstoupil poznamenán „teprve“ čtyřmi novelami. Přičemž poslední dvě nabyly účinnosti (závaznosti) nyní od 1.1.2014. Nejprve si obě tyto novely stručně nastíníme a poté se na ně blíže podíváme v členění podle jednotlivých částí DŘ.

 I------------------------------------------------------------------------------I I                  
1. novela DŘ účinná (nejen) od 1.1.2014
                     I I----------------------------------------------------------I-------------------I I 
Zákon č. 458/2011 Sb.,
 o změně zákonů                    I     Mění 72 zákonůI I 
související se zřízením jednoho inkasního místa
          I DŘ se týká 27 bodůI I a dalších změnách daňových a pojistných zákonů           I                   I I----------------------------------------------------------I-------------------I I x)- Změny DŘ přicházejí postupně s trojí účinností:  1.1.2013 (13 x),        I I 1.1.2014 (27 x) a 1.1.2015 (16 x).                                           I I x)- Pro běžné daňové subjekty byly nejvýznamnější změny účinné již           I I 
od 1.1.2013,
                                                          I I kdy došlo k přesunu specifik k registraci k daním z příjmů jen s malými      I I změnami z § 125 a 126 DŘ  do § 39 až 39b  zákona č. 586/1992 Sb., o daních   I I z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).  Řada  ustanovení   I I týkající se např. daňových  informačních  schránek  byla přesunuta  do druhé I I novely. Dodejme, že termín 1.1.2015  pro spuštění  jednoho  inkasního  místa I I se minimálně asi o rok zpozdí.                                               I I------------------------------------------------------------------------------I   I------------------------------------------------------------------------------I I                  
2. novela DŘ účinná od 1.1.2014
                             I I---------------------------------------------------------I--------------------I I 
Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
,                I     Mění 40 zákonů I I o změně daňových zákonů v 
souvislosti s rekodifikací
    I DŘ se týká 117 bodůI  I 
soukromého práva
 a o změně některých zákonů             I                    I I---------------------------------------------------------I--------------------I I x)- Největší  balík změn se přirozeně  týká nových  pojmů a právních         I I institutů, které  přinesl nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále  I I jen „NOZ“). Po doladění  technických  detailů  například  přibude možnost    I I učinit daňové podání také pomocí přístupových  údajů pro datovou  schránku   I I dané osoby učinit daňové podání přímo z daňového portálu Finanční správy ČR. I I Takto se lze přihlásit i do 
daňové   informační   schránky
,  v níž           I I si  lze  zkontrolovat  plnění  daňových povinností vůči správci daně apod.   I I x)- Radikální změna se týká přechodu daňové povinnosti fyzických osob při    I I smrti daňového  subjektu.  Zjednodušeně,  ale názorně, si ji můžeme          I  I přiblížit tak, že fyzicky 
mrtvý člověk se pro daňové účely považuje i
        I I 
nadále za „živého“, a to až do skončení  dědického  řízení
  o                I I pozůstalosti.  V mezidobí  -  mezi fyzickou a „daňovou“  smrtí  - bude       I I plnit  jeho daňové povinnosti  správce  pozůstalosti (zpravidla potenciální  I I dědic) vlastním jménem  na účet  pozůstalosti.  Zejména bude  muset  do      I I třech  měsíců  od fyzické  smrti  zůstavitele podat přiznání za uplynulou    I I část  zdaňovacího období, poté  v mezidobí  bude  podávat  přiznání v        I I obvyklých lhůtách a nakonec ještě do 30 dnů od „daňového úmrtí“ zůstavitele. I I------------------------------------------------------------------------------I   I------------------------------------------------------------------------------I I                    
2. novela DŘ účinná od 1. 1. 2014
                         I I------------------------------------------------------------------------------I I x)- Příznivou  novinkou  pro zapomnětlivé  poplatníky a plátce  daní je      I I 
snížení pokuty za opožděné  tvrzení  daně na polovinu
,  pokud daňový subjekt I I podá řádné (nebo dodatečné) daňové tvrzení  jen  s relativně  malým          I I 
zpožděním do 30 dnů
 od marného uplynutí  lhůty pro jeho podání. Podmínkou    I I je,  že  se  jedná o jediné takovéto  prodlení daňových  tvrzení  v daném    I I kalendářním roce.  O tuto  úlevu netřeba žádat.                              I I------------------------------------------------------------------------------I 

266 paragrafů DŘ je rozčleněno do šesti částí, které se dále podle potřeby dělí na hlavy, díly a oddíly:

V úvodní části se dozvíme zejména, jaký je předmět a účel právní úpravy, základní zásady správy daní. Definují se zde také stěžejní pojmy a legislativní zkratky DŘ jako je (peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo, poplatek ... a také daňový odpočet, daňovou ztrátu a příslušenství daně) nebo (úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona). Dozvíme se, že úkolem DŘ je úprava postupu správců daní, práv a povinností daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní, kterou se rozumí postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Přitom základem pro správné zjištění a stanovení daně je pochopitelně , hlášení nebo vyúčtování (pro něž je zavedena zkratka ) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování () podané daňovým subjektem.

1. část DŘ od 1.1.2014 postihla jen jediná drobná terminologická změna nahrazující , a to v rámci jedné z hlavních zásad, že správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. Důvodem této formulační změny byla snaha o přesnější provázanost s NOZ, a najdeme ji na více místech DŘ. Ovšem pokud jde o úkony procesní (zejména postup správce daně), tak v příslušných ustanoveních termín „úkon“ zůstal i nadále zachován.

V této části se z pohledu běžného poplatníka/plátce daně řeší například následující důležité věci. Místní příslušnost správce daně, tj. který finanční úřad je ten „náš“ - zpravidla je určen místem pobytu fyzické osoby a sídlem osoby právnické, resp. v případě zdanění nemovitostí, kde se nacházejí. Dále se zde řeší zastupování daňových subjektů, resp. obecněji osob zúčastněných na správě daní zástupcem (zákonným nebo ustanoveným), nebo (na základě plné moci). Málo se ví, že „poradce“ v řeči DŘ je nejen daňový poradce, ale také advokát, kteří tak oba mohou prodloužit lhůtu pro podání daňových přiznání. Obecná část se věnuje i počítání času pro daňové účely, možnostem prodloužení lhůt a doručování, kde je před listinnými obsílkami atd. Najdeme zde také dva hlavní strašáky daňových subjektů - místní šetření (slouží zejména k získávání důkazních prostředků) a daňovou kontrolu (postup, kterým správce daně prověřuje např. tvrzení daňových subjektů mající vliv na jejich daňové povinnosti). Pro přezkoumávání rozhodnutí správců daně slouží (jsou iniciované daňovým subjektem) a (náprava z moci úřední). Opravné prostředky se dělí na řádné, které směřují proti nepravomocnému rozhodnutí - nejčastěji odvolání - a mimořádné proti pravomocnému rozhodnutí. Tradičním řádným opravným prostředkem je které obecně nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak (např. u doměrku po daňové kontrole).

Změn 2. části DŘ je více, početně převažuje terminologické sladění s NOZ, který jméno (jména) nemovitost byla nahrazena , správce dědictví zastoupí „osoba spravující pozůstalost“ (správce pozůstalosti, vykonavatel závěti, jeden či více dědiců), dosavadní „způsobilost k právním úkonům“ nahradila , podnik byl přejmenován na . Sídlo - nejen PO, ale i podnikajících FO - se zapisuje do veřejného rejstříku, pokud se FO do veřejného rejstříku nezapisuje, doručuje se jí na adresu místa pobytu. Dále musel DŘ reagovat na nový právní institut - svěřenský fond (§ 1448 až 1474 NOZ), který ačkoli nemá právní subjektivitu, může být založen za účelem dosažení zisku. Proto Jelikož veškerá práva a povinnosti za něj vykonává , byl tento subjekt doplněn do DŘ mezi osoby, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům (po boku osoby spravující pozůstalost a insolvenčního správce).

Věcným novinkám vévodí výrazné rozšíření možností která je dostupná na internetových stránkách Daňového portálu - www.daneelektronicky. cz, což je něco docela jiného, než sloužící zejména jako elektronická náhrada doporučených listovních zásilek adresovaných orgánům veřejné moci (nejen správcům daně). Datové schránky jsou povinně zřizovány řadě podnikatelských subjektů - všem právnickým osobám zapisovaným do obchodního rejstříku, soudním exekutorům, notářům, insolvenčním správcům, advokátům a daňovým poradcům - ostatní mají možnost si je bezplatně zřídit. Naproti tomu DIS poskytuje prostřednictvím dálkového přístupu daňovému subjektu A to v přehledném členění podle jednotlivých druhů daní, dále je zde k dispozici přehled písemností mezi daňovým subjektem a správcem daně, uživatel zde má svůj osobní daňový kalendář s přehledem daňových povinností apod. Do konce roku 2013 bylo zřízení DIS pouze právem daňového subjektu, přičemž ale bylo podmínkou, že měl k dispozici uznávaný elektronický podpis, který jej jednoznačně identifikoval. Od roku 2014 A nahlížení do DIS je tudíž nově umožněno nejen uznávaným elektronickým podpisem, ale i ověřenou identitou jako u datových schránek.

S tím související další věcná novinka - která si ještě ale vyžádá pár měsíců technického doladění - se týká rozšíření kvalifikované formy daňových podání. Nově bude umožněno učinit způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Nejedná se tedy v uvedeném případě o podání učiněné prostřednictvím datové schránky (i když tento způsob podání je nadále rovněž umožněn), ale o . Toto podání je možno buď opatřit uznávaným elektronickým podpisem (tato možnost je stále zachována), nebo právě ověřit identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Poznamenejme, že od roku 2015 - resp. od data pozdějšího spuštění tzv. jednoho inkasního místa - bude muset každý daňový subjekt nebo jeho zástupce, který má datovou schránku, činit podání pouze datovou zprávou. Prozatím ještě jen příslibem do budoucna je nová zákonná možnost placení daní inkasem z platebního účtu nebo tzv. soustředěnou poštovní platbou (tzv. SIPO).

V této nejobsáhlejší pasáži najdeme to nejdůležitější ze správy daní, od řízení registračního, přes řízení nalézací (vyměřovací a doměřovací), až po placení daní (ať už dobrovolně nebo z donucení). Speciální registrační pravidla týkající se daní z příjmů byla již od roku 2013 přesunuta do § 39 až 39b ZDP. Najdeme zde , která od termínu pro podání řádného daňového tvrzení, resp. od splatnosti daně. V řadě případů ale dochází k prodloužení (např. podání dodatečného přiznání), přerušení (např. řízení před soudem) nebo k novému běhu lhůty (např. zahájení daňové kontroly). , které dosud nejsou splatné, zajištěním úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň, zajišťovací exekucí, zástavním právem, ručením a bankovní zárukou, anebo prostřednictvím zaplacení zálohy. Značná pozornost - 55 paragrafů - je věnována , která tak běží až na výjimky nezávisle na občanském soudním řádu. Třetí část DŘ obsahuje což je úkolem plátce daně. Nepatří sem pouze tzv. srážková daň z vybraných druhů příjmů podle § 36 ZDP, ale zejména tradiční zálohové zdanění příjmů ze závislé činnosti zaměstnavatelem a také zajištění daně z některých příjmů nerezidentů. Poslední hlava VII se zabývá (při přeměnách obchodních korporací a při úmrtí fyzické osoby) a daňovými specifiky insolvenčního řízení - výhodnější pozice správce daně a důvod pro podání posledních daňových tvrzení.

Nepřekvapí, že tuto nejrozsáhlejší část DŘ postihly novely nejvíce. Hodně změn jde opět na vrub NOZ. Např. registrovaný daňový subjekt (prodávající i kupující) musí správci daně - nikoli o prodeji (části) podniku - ale , a to 15 dnů od sjednání. V pasáži o zástavním právu pojem nemovitost nahradila „nemovitá věc“. NOZ zúžil pojem „cenné papíry“ na listinné cenné papíry, pro své potřeby si tak DŘ tuto majetkovou kategorii rozšířil . NOZ již nedefinuje běžné, vkladové či jiné účty, zná jen pojem (platební) „účet“, což respektuje rovněž DŘ.

Nejvýznamnější novinka se týká .

NOZ - obdobně jako jeho předchůdce - stanoví, že vzniká dědické právo (tj. právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní) již smrtí zůstavitele, přičemž nabytí dědictví musí být deklaratorně potvrzeno soudem. Práva a povinnosti zůstavitele vzniklé do jeho smrti tak přecházejí ihned na dědice, zatímco práva a povinnosti vznikající v souvislosti s pozůstalostí - v době mezi smrtí zůstavitele a dnem právní moci rozhodnutí soudu o dědictví - již vznikají přímo (potenciálnímu) dědici. Tato konstrukce působila při správě daní komplikace, zvláště když se dědicem nakonec stal někdo jiný, než se původně předpokládalo. Proto byl nově pro daňové účely spojen okamžik přechodu daňových povinností zůstavitele na dědice až s okamžikem, kdy je totožnost oprávněného dědice na jisto postavena a tento je také schopen se uplatnění svých daňových práv a plnění svých daňových povinností reálně ujmout. Daňová povinnost, která zůstaviteli vznikla do dne jeho smrti, nepřechází na dědice smrtí zůstavitele, ale až pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví. Totéž platí i o daňové povinnosti vzniklé na účet pozůstalosti v období mezi smrtí zůstavitele a potvrzením nabytí dědictví. Proto se do § 239a odst. 1 DŘ dostala překvapivá formulace: Další navazující legislativní změny zákona pak už jen fakticky slouží k naplnění realizace nové až do skončení řízení o pozůstalosti, kdy se zůstavitelových práv a povinností ujme potvrzený dědic. V období mezi smrtí zůstavitele a ukončením řízení o pozůstalosti (tedy nikoli jako zástupce jménem jiné osoby). Což souvisí s § 1678 NOZ, podle kterého se správou pozůstalosti rozumí její prostá správa, která zahrnuje i úhradu dluhů (tj. i neuhrazenou daň), související s její běžnou správou. Tvrzení týkající se daňových povinností zůstavitele tedy podává osoba spravující pozůstalost, přičemž půjde o řádná daňová tvrzení tří typů. Nejprve to bude za část zdaňovacího období přede dnem jeho smrti (doposud to bylo šest měsíců). Poté bude až do skončení řízení o pozůstalosti v obvyklých lhůtách podávat tvrzení za uplynulá celá zdaňovací období - zejména při pokračování v podnikání zůstavitele po jeho smrti a v případě nájmu nemovité věci, která je součástí pozůstalosti. A nakonec ještě podá , a to do 30 dnů od tohoto skončení.

Není od věci doplnit, že v přiznáních k dani z příjmů fyzických osob zůstavitele nebude moci osoba spravující jeho pozůstalost uplatňovat žádné daňové odpočty, slevy na dani ani daňové zvýhodnění, jak stanoví nové ustanovení § 38ga ZDP. A neblahou novinkou na poli této daně je také konec možnosti převést neuplatněné daňové ztráty zůstavitele na jeho dědice, a to i když bude ihned pokračovat v jeho činnosti.

Upraven byl i přechod daňové povinnosti u právnických osob, který ovšem nebyl tak radikální, jako u zmíněných osob fyzických. Prakticky zachovány zůstaly i lhůty pro podání příslušných daňových tvrzení.

Velký balík změn se týká rovněž daňové .

Byla , pokud daňový subjekt pobírá . Tuto informaci totiž nelze zjistit jinak než neustálým dotazováním plátce mzdy, neboť skutečnost, že správce daně neobdržel po 12 měsíců žádnou platbu, nemusí být zapříčiněna nízkou mzdou, ale i lepším pořadím pohledávky jiného věřitele.

, tyto se proto budou nebo coby stížnost proti postupu správce daně. Byl vypuštěn poněkud nelogický důvod pro nařízení opakované dražby, a to neuhrazení dražební jistoty ve stanovené lhůtě. Pokud totiž dražební jistota nebyla uhrazena, nemohlo vůbec dojít k zahájení dražby, pročež další (fakticky opětovné) nařízení dražby - pokud se už povede - bude z povahy věci teprve první.

, a nelze ani navrhnout povolení obnovy řízení. proti příp. nedostatkům exekučního příkazu, resp. zahájeného exekučního řízení, tak - že vymáhaná daň již byla zaplacena nebo že neexistuje vykonatelný exekuční titul. Spor tedy již nebude rozhodovat nadřízený orgán, ale rovnou (potenciálně chybující) prvostupňový správce daně. Důvodová zpráva toto oslabení pozice dlužníka odůvodňuje tím, že v praxi stejně dlužníci brojili hlavně proti tomu, jak byla daň stanovena v nalézacím řízení, na což je ovšem již pozdě v započatém řízení exekučním. Takže odvolání fakticky znamenalo jen neefektivní komplikaci. Na obranu argumentů správců daně je třeba dodat, že . Stejné a rozhodnutí o zrušení konání dražby.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), umožňuje k vydobytí závazku patřícího do společného jmění manželů postihnout i majetkové právo manžela povinného, které není součástí společného jmění manželů. Aby správce daně měl tutéž pravomoc, byl v tomto směru doplněn také DŘ, takže i . Takže noví adepti manželství pozor, dobře poznejte případné dluhy (nejen daňové!) svých partnerů, jinak reálně hrozí, že Vám soukromý nebo daňový exekutor kvůli dluhům novomanžela (novomanželky) vezme klidně i Váš majetek nepatřící do společného jmění (např. zděděný dům).

Svěřenský fond je možno (§ 1448 NOZ) vytvořit vyčleněním majetku zakladatele také pořízením pro případ smrti. Daňovou exekucí ovšem lze - na rozdíl od výkonu rozhodnutí podle OSŘ - postihnout rovněž věc ve vlastnictví dlužníka, která má podle jeho nařízení (coby zůstavitele) přejít po smrti tohoto dlužníka na svěřenského nástupce jako následného dědice a se kterou dlužník nemá právo nakládat.

Dosavadní DŘ počítal v rámci daňové s elektronickými dražbami, měla je upravit prováděcí vyhláška, která ale nikdy nebyla vydána také proto, že by šlo o protiústavní modifikaci zákona podzákonnou normou. Nově tedy již § 194a DŘ jasně stanoví, že , přičemž pokud zákon nestanoví speciální postup, použijí se přiměřeně ustanovení o dražbě. Dražební vyhláška pro elektronickou dražbu musí mimo jiné obsahovat i adresu internetové stránky, kde se bude konkrétní elektronická dražba provádět. Obecně platí, že elektronická dražba je přínosem nejen pro správce daně, ale zejména pro samotného dlužníka, jemuž zvyšuje šance na větší výtěžnost prodeje.

Dosavadní právní úprava umožňuje odebrání věcí patřících dlužníkovi, které jsou v držení osoby odlišné od dlužníka, pouze v případě, kdy je tato osoba dobrovolně odevzdá daňovému exekutorovi. Nově již zákon explicitně stanovuje osobě, která má v držení věci dlužníka, povinnost odevzdat je daňovému exekutorovi.

Další věcné změny 3. části DŘ jsou již méně významné.

Především v návaznosti na chystané rozšíření problematiky záloh i na pojistné na zdravotní a sociální pojištění je nově správci daně umožněno stanovit na žádost daňového subjektu zálohy nejen nižší, ale též vyšší.

Pokud zástavní právo zřídí správce daně svým rozhodnutím, tak vlastník zástavy nebude moci k zastavené věci zřídit jiné zástavní právo s výhodnějším pořadím, čímž by správce daně elegantně „vyšachoval“.

Ustanovení § 1359 až 1375 NOZ přinesla změnu právní úpravy výkonu zástavního práva. způsobem, o němž se písemně dohodl se zástavcem (popřípadě zástavním dlužníkem), jinak . Při zpeněžení zástavy (tj. cizí věci) . Správce daně může postupovat jako zástavní věřitel podle NOZ, přičemž se přiměřeně uplatní pravidla o daňové exekuci. Nebude tak již třeba žádat o zpeněžení zástavy soudního exekutora, což dlužníkovi sníží náklady, které se mu tak omezí pouze na hotové výdaje nutné ke zpeněžení, nikoli tedy náhrady nákladů daňové .

I další věcná změna má základ v NOZ, který rozšířil soukromoprávní zajišťovací instituty o (tj. banka, zahraniční banka, kampelička), ale i jiný subjekt. Bankovní záruka se tak stává podmnožinou záruky finanční. Nová finanční (nebankovní) , proto je i zde podmínkou její správcem daně úředně ověřený podpis v záruční listině.

Tato část je odpovědí na otázku, co když poruším nějakou daňovou povinnost? Najdeme zde peněžité sankce za porušení hlavních povinností při správě daní. Čímž se samozřejmě nemíní případný daňový doměrek, který představuje část daně, na níž poplatník či plátce nějak „zapomněl“. Nejznámější je za pozdní úhradu daně (aktuálně 14,05% p.a.). (až 5% daně) a doměření daně odhalené správcem daně podléhá (20% z doměrku, resp. 1% ze snížení ztráty). Nejen daňovým subjektům pak ještě hrozí pokuta za porušení mlčenlivosti (až 500 000 Kč) a pořádková pokuta (namístě do 5 000 Kč, jinak až 50 000 Kč). A sankce uzavírá úrok z neoprávněného jednání správce daně.

Zde novely přinesly s účinností od 1.1.2014 zejména dvě dobré zprávy. Pokud bude řádné nebo dodatečné . Dodatečnou podmínkou je, že nejde o notorického opozdilce a v daném roce nebylo u daňového subjektu - ke dni vydání platebního výměru - zjištěno jiné prodlení při podáních daňových tvrzení. Druhá novinka reaguje na výše uvedené změny daňového řešení smrti fyzických osob. Aby dědici netrpěli za daňové prohřešky zůstavitele, tak úrok z prodlení u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele nevzniká ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.

Řízení a jiné postupy při správě daní zahájené před 1.1.2014 se dokončí podle DŘ ve znění účinném před tímto dnem, což může mít v praxi význam zejména u odvolání proti exekučnímu příkazu, které již nyní není možné. Jak jsme si výše uvedli, správce daně automaticky a bezodkladně zřídí DIS daňovému subjektu, který má zpřístupněnu datovou schránku. Aby technicky zvládnul jednorázovou záplavu těch, kteří měli datovou schránku k 1.1.2014, má na to čas do 2.4.2014. Pokud zůstavitel zemřel nebo právnická osoba zanikla před 1.1.2014, použije se na přechod daňové povinnosti DŘ ve znění před tímto dnem.