Mezitímní účetní závěrka v českém výkaznictví a její vazba na IAS/IFRS

Vydáno: 29 minut čtení

Mezitímní účetní závěrka může být sestavována prakticky kdykoli v průběhu účetního období, tedy k jakémukoli jinému datu než k rozvahovému dni. Tato skutečnost vyplývá již z jejího označení - "mezitímní" - sestavuje se tedy v časových okamžicích mezi právní úpravou danými okamžiky pro sestavení řádné účetní závěrky. Existenci a potřebu - nutnost mezitímní účetní závěrky vyvolaly jednoznačně požadavky praxe, konkrétně skutečnosti, které vyplývají zejména z určitých operací s podniky. V převážné míře se jedná o jednotlivé typy přeměn obchodních společností a družstev, jakými jsou fúze, rozdělení společnosti, převod jmění na společníka a změny právní formy společností. Na základě těchto praktických skutečností vznikl požadavek na sestavení mezitímní účetní závěrky, která byla začleněna do české právní úpravy.

Mezitímní účetní závěrka v českém výkaznictví a její vazba na IAS/IFRS
Ing.
Jana
Gláserová
Dr.
V zásadě bývají v účetních předpisech jednotlivých zemí účetní závěrky členěny na účetní závěrky řádné, mimořád né a mezitímní. Mezitímní účetní závěrka je "nejmladším" pojmem a vznikla jako důsledek stále rostoucího významu a vlivu finančních a kapitálových trhů. Její potřeba je v podstatě dána naplňováním nejrozsáhlejší funkce účet nictví, a to funkce informační, neboť celá řada uživatelů účetních informací začala požadovat kvalitní a transpa rentní informace z účetnictví podniku i v průběhu ročního účetního období. Tento požadavek vyplývá ze skutečností, které jsou vyvolány převážně vlastnickými transakcemi, vznikajícími kdykoli v průběhu řádného účetního období a je tedy samozřejmé a velmi významné zobrazení těchto skutečností v období, kdy vznikly, v rámci účetních výkazů. Tím byl prakticky vytvořen prostor a nutnost pro vznik me- zitímních účetních závěrek, které mají věrně zobrazovat fi nanční situaci a výsledek hospodaření za účelem naplnění informační povinnosti zejména vlastníků společností.
Je možno říci, že potřeba sestavení účetní závěrky v průběhu účetního období je dána požadavky uživatelů účetních informací, kteří mají zájem o co nejaktuálnější informace o finanční pozici podniku. Přínos mezitímních závěrek pro uživatele spočívá v získání většího množství informací, kterými jsou např. informace o sezonních vlivech, které se v ročních závěrkách zcela ztrácejí. Mezitímní účetní závěrka je také často vyžadována vládními institucemi a regulátory trhu především, když jsou cenné papíry emitované účetní jednotkou veřejně obchodovatelné.
V praxi existují dva důvody pro vznik a existenci mezitím ních účetních závěrek. Prvním důvodem je potřeba sou hrnných finančních informací pro finanční řízení za kratší období, než je 12 po sobě jdoucích měsíců, protože pro racionální finanční řízení v podmínkách existence a hlavně vzniku značných rizik jsou souhrnné finanční informace jedenkrát za rok nedostatečné. Druhý důvod je dán po třebou účetních informací v případě uskutečnění transak cí, které nepatří do běžného hospodaření podniku, tj. např. vlastnických transakcí nebo transakcí s podniky, tj. podnikových kombinací. Jedná se o mimořádné, neob vyklé transakce, které vedou ke změnám ve struktuře vlastníků, jejich pravomocí a odpovědnosti. Jako příklad je možné uvést podnikové kombinace, při nichž pravomoci a odpovědnosti za hospodaření podniku přecházejí z jednoho subjektu na subjekt jiný.
Proces sestavování mezitímních účetních závěrek může být zjednodušen ve srovnání s řádnými účetními závěrkami. Sestavení mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky by mělo být možné také z rozhodnutí významných uživatelů účetních informací, kteří mohou své požadavky na mimořádnou účetní závěrku prosadit, např. prostřednictvím rozhodnutí valné hromady nebo určitým postavením na finančním nebo kapitálovém trhu. Tyto závěrky bychom mohli považovat za nepovinné, neobligatorní, i když jsou fakticky nutné. Je nutné však zdůraznit, že i mimořádné a mezitímní závěrky musí poskytovat věrný obraz o finanční situaci podniku v mimořádné situaci. Tedy musí vycházet ze všeobecných účetních zásad a předpokladů. Jejich správnost musí být ověřena předcházející mimořádnou inventarizací.
V případě mezitímních účetních závěrek nedochází k uzavírání účetních knih a inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření správného ocenění majetku a závazků, a to v souladu se zásadou opatrnosti. Mezitímní účetní závěrky jako účetní východisko vlastnické transakce musí vyjadřovat finanční situaci věrohodně na bázi reálného ocenění.