Společník a jednatel společnosti s ručením omezeným v roce 2012, 2. část

Ve věci (veřejně dostupných přes www stránky https://or.justice.cz) již od 1. 1. 2012 není rodné číslo fyzické osoby zveřejňovaným údajem (§ 28 odst. 2 ObchZ) a namísto toho je zveřejňovaným údajem datum narození. Nadále je však zapisováno do vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku. Nadále je možné zveřejňovat rodná čísla ve sbírce listin ( jako součásti zakládaných listin) a je tak na společnosti, zda údaje do sbírky listin uloží i s rodnými čísly nebo bez nich.

Novela zrušila (§ 38i odst. 2, § 38j odst. 1 ObchZ). Zatímco rodná čísla byla automaticky nahrazena daty narození, již zveřejněné podpisové vzory zůstávají veřejně dostupné až do podání žádosti o jejich odstranění podané dle přechodných ustanovení novely. Žádost o odstranění podpisového vzoru ze sbírky listin se podává u příslušného rejstříkového soudu a podává ji osoba, jejíž podpisový vzor je uložen ve sbírce listin. Může být vhodné rejstříkový soud požádat nejen o odstranění podpisového vzoru, ale i o odstranění podpisů z listin uložených ve sbírce listin. Odstranění podpisových vzorů ze sbírky listin v praxi trvá obvykle týden.

Z praktického hlediska upozorňuji, že od konce března je v plnohodnotném provozu nová verze aplikace obchodního rejstříku (https://or.justice.cz), která poskytuje výpisy z obchodního rejstříku opatřené elektronickým podpisem příslušného rejstříkového soudu. Výpisy jsou poskytovány ve formě datové zprávy, která je teoreticky zcela srovnatelná s listinnými výpisy poskytovanými na rejstříkových soudech nebo prostřednictvím služby CzechPOINT. Obávám se však, že praxe na elektronické výpisy ještě není zcela připravena. Právoplatný je totiž elektronický výpis (ve formátu pdf) a nikoli listinný výpis z něho vytištěný. Elektronický výpis lze sice konvertovat na právoplatný listinný výpis, ale to je třeba navštívit CzechPOINT. Lze tedy doufat, že se s elektronickými výpisy naučí pracovat ti, kdo je požadují, a v ideálním případě si je i sami z aplikace obchodního rejstříku sami stáhnou.

V rámci nové aplikace obchodního rejstříku jsou dostupné i příslušné formuláře pro zápis do obchodního rejstříku a např. pro s. r. o. i interaktivní formulář pro zápis změn do obchodního rejstříku.

Novela ve věci údajů zapisovaných do obchodního rejstříku přinesla i novinky týkající se zápisu . Právní úprava sídla podléhala tomuto vývoji:

Koncepce skutečného sídla byla do určité míry zachována i po 20. 7. 2009 tím, že ObchZ v § 37 odst. 2 stanoví, že právnická osoba při návrhu na zápis sídla do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor a totéž učiní v případě zápisu změny sídla. Úprava účinná do 31. 12. 2011 však neřešila stav, kdy právnická osoba ztratila právní důvod k užívání prostor zapsaných v obchodním rejstříku. Z ustanovení § 37 odst. 2 ObchZ ve vazbě na ustanovení § 200d odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), se dovozovalo, že pozbyla-li právnická osoba právní důvod užívání prostor, ve kterých má umístěno registrované sídlo, byla povinna si opatřit k registrovanému sídlu nový právní důvod užívání, anebo registrované sídlo přemístit do prostor, ke kterým právní důvod užívání má. V praxi však vlastníci nemovitostí, na jejichž adresách zůstalo zapsané sídlo odstěhovaných společností, neměli možnost dosáhnout změny zápisu sídla ve vazbě na ustanovení § 200d odst. 1 písm. e) OSŘ. K nemožnosti výmazu sídla společnosti, kterého by chtěl dosáhnout vlastník nemovitosti bez součinnosti společnosti – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3088/2007.

Od 1. 1. 2012 ObchZ v § 37 odst. 2 stále stanovuje povinnost při zápisu sídla doložit právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; nově však bylo doplněno, že . Drobným administrativním zjednodušením od 1. 1. 2012 je to, že byl vypuštěn požadavek doložení právního důvodu užívání prostor, pokud je tento důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy. Umístí-li tedy právnická osoba sídlo např. do budovy, kterou vlastní, a vlastnictví je zapsáno v katastru nemovitostí, není důvod, aby dokládala právní důvod užívání. Novinkou je, že prohlášení vlastníka o právním důvodu užívání nesmí být starší než tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

Z povinnosti trvání právního důvodu k užívání sídla zapsaného v obchodním rejstříku po celou dobu zápisu je dovozováno, že v okamžiku, kdy se soud dozví o nesouladu skutečného a zapsaného sídla, měl by právnickou osobu vyzvat k doložení právního důvodu užívání, eventuálně k přemístění sídla. Pokud by k nápravě nedošlo, mohl by soud podle § 29 odst. 6 ObchZ nařídit likvidaci. Praxe ukáže, zda uvedené opatření skutečně umožní vlastníkům nemovitostí, aby se zbavili zápisu sídla nefunkčních společností na adresách jejich nemovitostí apod.

Doplnění § 66 odst. 1 ObchZ řeší dříve spornou otázku . Tato situace připadá v úvahu pouze u kapitálových společností (vedle s. r. o. také u a. s.), protože u osobních společností a u družstva ObchZ vyžaduje, aby počet společníků či členů po celou dobu neklesl pod zákonem stanovenou hranici. Nově je stanoveno, že výkon funkce skončil uplynutím dvou měsíců po doručení odstoupení jedinému společníkovi. Ke stejnému rozhodnutí dospěl výkladem ObchZ i Nejvyšší soud (viz rozhodnutí 29 Odo 1549/2005). Dvouměsíční lhůta má sloužit jednak k ochraně společnosti, aby nedošlo k nečekanému výpadku ve funkci statutárního orgánu, a jednak k ochraně člena statutárního či jiného orgánu před nečinností jediného společníka. Připouští se, že na žádost člena statutárního orgánu, stejně jako když se jedná o odstoupení učiněné na zasedání a celou záležitost projednává příslušný orgán společnosti, může jediný společník schválit i jiný okamžik zániku funkce. Pokud však jediný společník najde jiné řešení situace, nebrání mu nic v tom, aby člena statutárního orgánu i v době trvání dvouměsíční lhůty z výkonu funkce odvolal. Tato možnost vyplývá z přiměřeného použití ustanovení o mandátní smlouvě na smlouvu o výkonu funkce.

ObchZ od 20. 7. 2009 umožňuje „finanční asistenci“ (společnost poskytuje společníkovi půjčku nebo úvěr na pořízení obchodního podílu ve společnosti) za podmínek uvedených v § 120a:

K 1. 1. 2012 došlo k dílčí změně v pravidlech pro – odkaz na § 123 odst. 2 ObchZ (tam je jednak stanoveno, že k výplatě zisku nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových fondů ani prostředků, které podle tohoto zákona, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k doplnění těchto fondů – jedná se o podmínky zachování výše základního kapitálu, a dále je zde stanoveno přiměřené použití některých ustanovení § 178 ObchZ platných pro a. s.) vyvolával aplikační obtíže. Přiměřené použití podmínek zachování základního kapitálu bylo nesmyslné, protože poskytnutí finanční asistence se neprojevuje v účetnictví společnosti ve vlastních zdrojích. Pokud by byla finanční asistence hrazena z podílů na zisku společnosti, platí limitace pro přiznání nároku na podíl na zisku a není třeba další regulace. Pokud by byla finanční asistence hrazena ze snížení základního kapitálu, poskytuje ObchZ dostatečnou ochranu věřitelům v § 147. Odkaz na některá ustanovení § 178 ObchZ nedával smysl, např. odkaz na větu třetí v § 178 odst. 1 ObchZ, kdy se zakazuje společnosti vyplácet podíly na zisku, byl matoucí, neboť v rámci poskytování finanční asistence je vyplácení záloh výslovně dovoleno. Od 1. 1. 2012 jsou uvedená omezení odkazem na § 123 odst. 2 ObchZ vypuštěna.

ObchZ stanovuje pro platnost některých smluvních vztahů určité omezující podmínky, a to zejména v často opomíjeném ustanovení . Toto ustanovení zajišťuje ochranu akciových společností před nepoctivým jednáním určitého okruhu osob – např. před uzavíráním nevýhodných půjček mezi a. s. a určitou osobou nebo před prodejem majetku a. s. určité osobě za nepřiměřenou cenu. Určitá záludnost ustanovení § 196a ObchZ ve vztahu k s. r. o. spočívá v tom, že podle § 135 odst. 2 ObchZ se obdobně použije i v s. r. o. Jestliže § 196a ObchZ uvádí např. členy představenstva, obdobné použití pro s. r. o. znamená, že ustanovení § 196a se v případě s. r. o. použije pro jednatele. Tam, kde ustanovení § 196a hovoří o akcionářích, je nutné v případě s. r. o. úpravu aplikovat na společníky atd.

Ustanovení § 196a ObchZ se vztahuje na:

Smlouvy učiněné v rozporu s § 196a ObchZ jsou absolutně neplatné. Může se přitom jednat i o převody nemovitostí zapsané katastrem nemovitostí. V dané věci se zásadním způsobem odklonil Nejvyšší soud od dosavadního poměrně značného formalismu a velký senát Nejvyššího soudu České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 došel k závěru:

K zásadnímu doplnění však k 1. 1. 2012 došlo i v samotném ustanovení . Nově doplněná úprava by měla chránit kupujícího v případě koupě od prodávajícího, který nabyl věc v rozporu s § 196a ObchZ. Kupní smlouva uzavřená v rozporu s § 196a je absolutně neplatná a nelze na jejím základě nabýt vlastnické právo. Je-li tedy osobou A prodána v rozporu s § 196a ObchZ věc osobě B a tato převádí věc na osobu C, je otázkou, zda osoba C může v tomto případě nabýt vlastnictví na základě smlouvy uzavřené s osobou B.

Novela do § 196a ObchZ vložila nový odst. 6, který rozšiřuje přiměřené použití § 446 ObchZ (podle kterého za předpokladu dobré víry kupujícího ) na další převody majetku, který byl převeden v rozporu s odstavci 1–3 § 196a ObchZ.

Bohužel není výslovně řečeno, že se uvedená ochrana principu dobré víry vztahuje i na následné převody uskutečněné v režimu ObčZ (typické pro převody nemovitostí). Je tak sporné, zda lze § 446 ObchZ, který upravuje nabytí zboží, vztáhnout i na kupní smlouvu uzavřenou dle ObčZ. Názory jsou různé, podle důvodové zprávy je cílem nového odstavce 6 odstranění existence dvou odlišných režimů „nabytí od nevlastníka“.

Podle úpravy účinné do 31. 12. 2011 se na převzetí ručení podle § 196a odst. 5 vztahoval i odst. 3 § 196a ObchZ, který podmiňuje majetkové převody cenou stanovenou na základě posudku znalce jmenovaného pro tyto účely soudem. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 996/2004 je však u převzetí ručení za splnění peněžitého závazku učiněné ručitelským závazkem podmínka znaleckého ocenění neaplikovatelná, protože výše takto založeného závazku je určena samotným ručitelským prohlášením. Není tedy, co by znalec mohl oceňovat. Od 1. 1. 2012 je § 196a odst. 5 ObchZ přeformulován – společnost může poskytnout zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 (okruh osob, se kterými může společnost uzavírat smlouvy o půjčce apod. – např. jednatelé a jejich osoby blízké) omezeno pouze souhlasem valné hromady. Souhlas valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou – zde nehrozí žádné „vytunelování“ ovládané osoby a „tunelování“ ovládající osoby není třeba chránit (v jiných případech, na které § 196a ObchZ dopadá, je však stále nadále bráněno i „tunelování“ ovládající osoby). Novinkou je, že § 196a ObchZ nedopadá na převzetí ručení osob uvedených v odst. 3 § 196a ObchZ, tedy na převzetí ručení společníků apod. Další novinkou je, že se u převzetí ručení nezkoumá, zda k němu došlo za podmínek obvyklých v obchodním styku či nikoli.

Změny ObchZ k 1. 1. 2012 byly pravděpodobně posledními změnami v právu obchodních společností před nabytím účinnosti nového ObčZ a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, k 1. 1. 2014.