Účetní novinky roku 2014

V příspěvku si projdeme nejdůležitější účetní novinky, zajímající hlavně podnikatele, a to:

Základní účetní předpis vstoupil do 23. roku existence poznamenán již 29. novelou nabývající účinnosti 1.1.2014. , o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen „zákonné opatření Senátu“), mění 40 zákonů, přičemž zákona o účetnictví se týká 38 bodů. Podle přechodného ustanovení

Dodejme, že na svůj den „D“ čeká již další schválená drobná novela zákona o účetnictví, která bude účinná 1.1.2015, ale zřejmě až o rok či dva později. Jedná se o , o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Mění 72 zákonů a zákona o účetnictví se týká 1 bod. Půjde o drobnou formulační úpravu povinného údaje v účetní závěrce. Stávající text „informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a ... závazků zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků ...“ s ohledem na jedno inkasní místo - finanční úřad - nahradí „

V úvodní části zákon vymezuje, na koho se vztahuje, co je předmětem účetnictví a od jakého do jakého okamžiku je nutno účtovat. Dále je definováno účetní období, možnosti jeho změny a stanoveny hlavní účetní zásady.

Nejvýznamnější novinkou je o majetkové entity bez právní osobnosti (subjektivity), včetně zahraničních jednotek, které v zemi původu musejí vést účetnictví. Bylo zdůrazněno, že se to netýká zahraničních fyzických osob. A výčet účetních jednotek uzavírají „pro strýčka Příhodu“ ty, kterým zvláštní právní předpis stanoví povinnost sestavení účetní závěrky, nebo je označuje za účetní jednotku:

Dodejme, že „“ (§ 1448-1474 NOZ) je obdobou anglosaských „trustů“ a vzniká vyčleněním z vlastnictví zakladatele nebo pořízením pro případ jeho smrti. Načež se stává „majetkem bez pána“, který je určen k zakladatelem stanovenému účelu. Vlastnická práva vykonává svěřenský správce, ovšem ani on není vlastníkem, stejně jako tzv. obmyšlená osoba, které plyne plnění z fondu. I když ale nemá právní osobnost (před rokem 2014 „subjektivitu“), je účetní jednotkou a také poplatníkem daně z příjmů (tj. má daňovou subjektivitu).

Jelikož § 2716 a násl. NOZ nahradil dosavadní „sdružení bez právní subjektivity“ nově „společností“ (bez přívlastků) a místo o účastnících sdružení hovoří o společnících, bylo nutno tomu uzpůsobit rovněž text zákona o účetnictví, bez věcné změny. Aby nedošlo k matení pojmů, nehovoří zákon o účetnictví jen o „společnících“, což jsou rovněž členové obchodních korporací ve smyslu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „ZOK“, ale raději o „“.

Zákon o účetnictví se vztahuje nejen na účetní jednotky, ale také na osoby odpovědné za vedení účetnictví dle nového ustanovení § 4a. Z něho se dozvíme, že a navazujících účetních povinností . Jde-li současně o fond investiční, pak odpovídají společně a nerozdílně správce a obhospodařovatel. U ostatních investičních fondů leží odpovědnost na administrátorovi a obhospodařovateli.

Ustanovení § 1721 NOZ „. Pro předejití výkladovým nesrovnalostem byl upřesněn předmět účetnictví tak, že “. Závazkem se totiž rozumí účetní kategorie, která není totožná s civilně právním obsahem tohoto pojmu, např. dohadné položky pasivní, rezervy atp., zahrnuje i dluhy.

Na řadě míst komentovaných účetních předpisů - nejen v 1. části zákona o účetnictví - proběhla legislativně technická úprava související se ZOK, kdy „“ nebo „společnost“ “.

NOZ rozlišuje mezi cennými papíry ve smyslu listinném a zaknihovanými cennými papíry, s nimiž pracuje jako se samostatnými kategoriemi, což ale nevyhovuje účetnímu posouzení. Proto § 4 odst. 12 zákona o účetnictví zavedl

Zde došlo k malým legislativně technickým úpravám. NOZ opustil zažitý “, kterou vymezuje jako . Na což reagoval i zákon o účetnictví, a to v pasáži o organizačních jednotkách občanských sdružení. Kupodivu ale na rozdíl od NOZ nenahradil občanská sdružení novým pojmem „spolky“. Nic se ovšem neděje, na tyto případy obecně pamatuje přechodné ustanovení jak NOZ (§ 3029), tak i zákonného opatření Senátu:

Poznamenejme, že věcně blízký pojem „svéprávnost“ definuje NOZ jako způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Přičemž práva může mít a vykonávat jen osoba, a rovněž povinnost lze uložit pouze osobě a jen vůči ní lze plnění povinnosti vymáhat.

Dále už zde zákonné opatření Senátu jenom doplnilo, že vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou i výše uvedené nové typy účetních jednotek, a to pokud nepodléhají povinnému auditu, nebo tak o nich stanoví zvláštní zákon.

Kromě formulačních úprav („obchodní korporace“) a legislativně technických změn bylo doplněno, že , tedy při naplnění alespoň jednoho ze tří hraničních kritérií (aktiva 40 mil. Kč, roční čistý obrat 80 mil. Kč a 50 zaměstnanců). Účetní jednotky, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, pak mají povinnost auditu při naplnění alespoň dvou ze tří hraničních kritérií. Řešit v zákoně o účetnictví ale nebylo třeba otázku auditu investičních fondů a fondů obhospodařovaných penzijní společností, kterým tuto povinnost stanoví jejich zvláštní právní předpisy.

A ohledně účetních jednotek bez právní osobnosti, u nichž není definován statutární orgán, bylo nutno doplnit, že k jejich účetní závěrce připojí podpisový záznam výše uvedené osoby odpovědné za jejich účetnictví.

S příchodem NOZ začala v Česku platit tzv. superficiální („povrchová“) zásada, tedy že stavba (až na výjimky a dosavadní odlišné vlastníky) je součástí pozemku, takže převést je možno pouze pozemek (včetně staveb na něm) a nikoli samotnou stavbu. Ovšem jak pro účely daní z příjmů, tak i účetní měl zůstat zachován dosavadní režim odděleného a tedy zdánlivě samostatného posuzování pozemků a (jejich) staveb. Zájem byl tedy na tom, - nově zpravidla součásti pozemku - , zatímco „holé“ pozemky (po vyloučení staveb) nikoliv. Za tímto účelem proto bylo nutno změnit v § 28 odst. 1 zákona o účetnictví poslední větu následovně (text v závorkách je vypuštěný, nově vložený je tučně):

Do této části zákona o účetnictví zákonné opatření Senátu vůbec nesáhlo, zůstává tedy i nadále zcela beze změny.

Zde zákonné opatření Senátu provedlo jen drobnou legislativně technickou úpravu rozšiřující povinnost úschovy účetních záznamů při zániku povinnosti účtovat také na výše uvedené nové typy účetních jednotek bez právní osobnosti.

V pasáži o správních deliktech - - se podle očekávání vedle samotných účetních jednotek objevily jako takto potrestatelné (správci, obhospodařovatelé a administrátoři svěřenských a investičních fondů).

Prováděcí vyhláška vstoupila do 12. roku existence, poznamenána již 7. novelou účinnou od 1.1.2014 prostřednictvím (dále jen „novela vyhlášky“); obsahuje 134 změnových bodů. Podle přechodných ustanovení . Ovšem výjimka platí pro Přesněji řečeno:

Kromě zmíněné „obchodní společnosti a družstva“ na „“, byl také letitý nahrazen , kterým se podle § 502 NOZ rozumí organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Pro stručnější vyjadřování byla zavedena legislativní zkratka zahrnující nejen obchodní závod, ale i jeho část, zejména organizační složku nebo pobočku.

Dále bylo nutno reagovat na nové pojetí věcí v § 496 a 498 NOZ, které nevyhovuje účetním potřebám. V rámci 1. části bylo hlavně problémem, že (ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu), (práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bezhmotné podstaty). Proto všude tam, kde vyhláška hovoří o „movitých věcech“, přičemž je hodlá i nadále chápat v dosavadním významu, bylo nutno doplnit bližší upřesnění

Pro nadbytečnost dosavadní druhé pojmenování rozvahy -

S ohledem na nové vymezení pojmu „podnikatel“ v § 420 a 421 NOZ, který již zcela neodpovídá možnému předmětu činnosti účetních jednotek postupujících podle vyhlášky, byla v pasáži o zahajovací rozvaze dosavadní formulace nahrazeno obecnější

Ustanovení § 40 odst. 2 ZOK nově umožňuje vyplatit za přesně stanovených podmínek , o nichž se bude (např. na MD 432 / / D závazek vůči společníkovi obchodní ).

se zejména ohledně požadované limitní hodnoty odtrhlo od částek 40, resp. 60 tis. Kč dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a bude - obdobně jako u samotného zhodnoceného majetku - v podmínkách dané účetní jednotky. Toto pravidlo selhává u staveb, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem vždy, bez ohledu na významnost jejich ocenění. Proto u technického zhodnocení staveb je určující, zda takto vynaložené náklady jsou významné ve vztahu k (reprodukční) pořizovací ceně této stavby.

Ustanovení § 2201 a násl. a 2332 a násl. NOZ rozštěpily dosavadní vnímání nájmu na „nájem“ umožňující už jen užívat cizí věc a na (spotřebovávat plody a jiné výnosy). Např., když chci cizí louku využít pro skautský tábor, tak si jí najmu. Pokud na ní chci pást ovce, bude nutný pacht. Dále § 1808 NOZ zavedl , který má věcně nejblíže k zálohám. Obě tyto změny byly zapracovány do vyhlášky.

A dostáváme se k největší věcné změně vynucené novou tzv. superficiální zásadou NOZ, která ale nevyhovuje účetnímu přístupu. Proto položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách a (tj. ložiska nevyhrazeného nerostu).

V souladu s § 1158 až 1162 NOZ (bytové a nebytové) (vymezené nikoliv dle původního zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů) , na němž je zřízen. Jelikož ale nebyl zájem umožnit odpisování podílů na těchto pozemcích, tak se vyčlení, evidují samostatně a neodpisují se.

Aby bylo , zavedl § 1240 a násl. NOZ tzv. , které považuje za nemovitou věc, jejíž součástí je samotná stavba vyhovující právu stavby. Tuto věc - stejně jako - ale nenajdeme mezi dlouhodobým nehmotným majetkem. Může za to Směrnice evropského parlamentu a rady 2013/34/EU, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, která bude pro státy EU povinná od roku 2015, podle níž se věcná práva k nemovitostem vykazují v položce „pozemky a budovy“. S ohledem na záměr, pro který bylo právo stavby a věcné břemeno k nemovité věci pořízeno, mohou mít

Ustanovení § 2390 a násl. NOZ nahradilo . Tato terminologická změna se promítla také do vyhlášky.

(je-li bez bližšího upřesnění) již nově není v právu ani v účetnictví omezen jen na „společníky obchodní korporace“, ale zahrnuje i „společníky sdružené ve společnosti“ (bez právní subjektivity, viz § 2716 a násl. NOZ). Naproti tomu daně z příjmů při prvém z významů hovoří o členech obchodní .

Na rozdíl od zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který byl zrušen k 31.12.2013, ZOK ani nedělitelného fondu. Výjimkou jsou vlastní akcie, akcie ovládající osoby a finanční asistence. Proto byla výslovná zmínka o nich vypuštěna taktéž z vyhlášky. Je-li však tvořen, pak i nadále spadá mezi fondy ze zisku.

ZOK definuje pouze „podíl na zisku“, nezná ale „dividendy“. NOZ zase nerozlišuje běžné a vkladové účty, přičemž hovoří jen obecně o (platebním) „účtu“, proto byly

Tuto část novela vyhlášky nezměnila, tři drobnosti najdeme v Příloze č. 4 vymezující účtové třídy a skupiny.

Jak jsme již poznali, od roku 2014 lze odpisovat vybrané části majetku (typicky stavby, coby součásti pozemku), proto bylo doplněno, že metody oceňování a odpisování majetku je nutno použít i pro část majetku. Součástí ocenění stavby nově může být také „právo stavby“, pokud záměrem jeho pořízení byla realizace stavby.

A vyhláška prozíravě pamatuje také na další možné eventuality provázející tento nový právní institut:

V případě , kdy pořizovací cena není známa a stavba je podle zákona o účetnictví oceněna na 1 Kč, jejich ocenění technické zhodnocení nezvyšuje, ale je odpisováno samostatně.

Pokud někdo čte náš komentář ledabyle, bude asi překvapen tím, že se v § 56 odst. 11 písm. a) vyhlášky . Pozorný čtenář ale ví, že pro účetní účely byla z nemovité věci „pozemky“ oddělena část, která se odpisuje, zejména stavby, takže jako doposud se neodpisuje jen zbylá hodnota „holého“ pozemku.

V souladu s § 1982 a násl. NOZ byl dosavadní účetní pojem - vzájemný zápočet pohledávek a závazků - nahrazen nově

S ohledem na fakt, že stále častěji budou , nabývá na významu metoda ocenění při nabytí více složek majetku převodem/přechodem. Novela vyhlášky pro tyto případy umožňuje . Dále zdůrazňuje, že toto znalecké, resp. kvalifikované ocenění se musí týkat všech složek majetku. A rovněž dodává, že tato metoda ocenění se použije obdobně i při nabytí více než jedné části majetku.

Zde najdeme pouze již komentované terminologické úpravy - vypuštění „dividend“, nový závazkový vztah „závdavek“, nahrazení půjčky „zápůjčkou“ a důsledné rozlišování závazků a dluhů (§ 1721 NOZ).

Do této části vyhlášky novela vyhlášky vůbec nesáhla, zůstává tedy i nadále zcela beze změny.

Kromě nahrazení pojmů „společnost“, resp. „společnosti a družstva“ nově „obchodní korporací“, došlo k následujícím formulačním změnám, přičemž text v závorkách je vypuštěný, a tučně je nově vložený text.

Aktiva

Pasiva

Beze změny zůstaly Přílohy č. 2 a 3 - Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové/účelové členění.