Daňová a pojistná specifika starobních důchodců

Vydáno: 35 minut čtení

Náhodnému pozorovateli a posluchači masmédií by se mohlo zdát, že za tristní stav českých veřejných financí jsou zodpovědní zejména starobní důchodci. Tedy ti, kteří po dlouhá desetiletí profesního života poslušně odváděli na důchodové pojištění téměř třetinu ze svých superhrubých mezd. Tvrdí to především „jejich“ ministr, který možná pozapomněl, že již není prezidentem Hospodářské komory ČR, ale má sloužit a hájit státní sociální péči. Podívejme se na stávající daňová a pojistná specifika - výhodná i nevýhodná - těchto odhalených „viníků“.

Daňová a pojistná specifika starobních důchodců
Ing.
Martin
Děrgel
 
Kdo je starobní důchodce
Podle webu České správy sociálního zabezpečení platila ke konci března 2012 následující data:
*
celkový počet poplatníků pojistného na důchodové pojištění 4 933 997, kteří tedy do systému přispívají,
*
celkový počet důchodců pobírajících starobní, invalidní a pozůstalostní důchod 2 871 453, kteří ze státního pojistného systému peníze čerpají, z toho
2 340 218 starobních důchodů
.
*
na jednoho důchodce tak přispívalo 1,72 poplatníka, resp. na jednoho starobního důchodce 2,11 poplatníků,
*
průměrná výše starobního důchodu činila 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč,
*
průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod je 68,5 let - muži 70, ženy 67 let.
Za starobního důchodce se v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDůchP“), považuje pojištěnec, která má nárok na starobní důchod tím, že získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. Tyto parametry se přitom rok od roku mění a závisejí zejména na roku narození pojištěnce.
Poměrně složitá právní úprava přitom obsahuje
5 typů, resp. podmínek starobních důchodů
:
1)
„Řádný" starobní důchod při dosažení důchodového věku
(§ 29 odst. 1 ZDůchP).
2)
Tzv. poměrný starobní důchod (§ 29 odst. 2 ZDůchP).
3)
Starobní důchod při získání 30 let pojištění (§ 29 odst. 3 ZDůchP).
4)
Starobní důchod při splnění podmínek nároku na invalidní důchod (§ 29 odst. 1 ZDůchP).
5)
„Předčasný" starobní důchod
(§ 31 ZDůchP).
Např. u osob, které dosáhly důchodového věku v roce 2012 činí potřebná doba pojištění pro starobní důchod 28 let, přičemž pokud dosáhly věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk, stačí 18 let pojištění. A je-li pojištěnci 65 let, vznikne mu nárok na starobní důchod i při splnění podmínek pro invalidní důchod.
S ohledem na neustále se prodlužující potřebný důchodový věk,
roste zájem o předčasný starobní důchod
. Výhodou této penze je, že do ní může člověk odejít až o 3 roky dříve, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, nebo až o 5 roků dříve, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let, před nárokem na řádnou penzi. Nevýhodou je, že
předčasný důchod se poměrně výrazně krátí, a to trvale
, tedy i po dosažení důchodového věku. Navíc podmínkou pro přiznání předčasného starobního důchodu je, že pojištěnec má získánu dobu pojištění potřebnou pro nárok na řádný starobní důchod. A aby toho nebylo málo, tak výplata předčasného starobního důchodu - až do dosažení důchodového věku -
nenáleží po dobu souběžného výkonu jakékoli výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění
(byť by byla sjednána na dobu jakkoliv krátkou a byly v ní dosahovány relativně nízké pracovní příjmy). Poté, co poživatel předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, toto omezení u něj padá a jako „řádní“ starobní důchodci může bez omezení vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost, aniž by mu to již ohrozilo výplatu penze.
Od 1. 1. 2010 nově stanoví ZDůchP
možnost požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu
přiznaného podle § 29 odst. 1 nebo 3 ZDůchP
v případech, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu vykonává výdělečnou činnost
při současném čerpání výplaty této dávky (vztahuje se až na dobu výdělečné činnosti po 31. 12. 2009). Míra nav

Související dokumenty

Zákony

586/1992 Sb. o daních z příjmů
357/2005 Sb. o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů
346/2010 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
40/1964 Sb. občanský zákoník
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění

Nařízení vlády

567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
622/2004 Sb. o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální
283/2010 Sb. , kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu

Vyhlášky

286/2011 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012