Opatření v daňové oblasti v souvislosti s COVID-19

Vydáno: 64 minut čtení

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s nouzovým stavem jsou přijímána a vydávána postupně, daňové subjekty i odborníci se v nich možná trochu ztrácí, proto je v tomto článku shrnu a trochu okomentuji. Kromě daňové oblasti byla přijata ještě celá řada dalších opatření (ošetřovné, „kurzarbeit“, odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, posun termínu pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění atd.). V tomto článku se ale budu věnovat jen daňové oblasti, a to opatřením spadajícím do působnosti Finanční správy, protože jen v této oblasti je opatření celá řada.

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s COVID-19
Ing.
Monika
Sušánková,
Finanční úřad pro Plzeňský kraj
Prvními přijatými opatřeními bylo rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události a Pokyn č. GFŘ-D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení, které byly zveřejněny ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 dne 16. března 2020 (generální pardon I.). Následovalo rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 ze dne 24. března 2020 (generální pardon II.), rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 ze dne 31. března 2020 (generální pardon III.) a rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 7/2020 ze dne 15. dubna 2020 (generální pardon IV.). Zatím poslední rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 dne 10. června 2020 (generální pardon V.)
Dále byly přijaty zákony:
dne 27. března 2020 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu;
dne 2. června 2020 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu; a
dne 14. dubna 2020 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod číslem 159/2020 Sb. zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „ZKB“), který byl novelizován dvěma zákony, a to zákonem č. 234/2020 Sb., jež byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 7. května 2020, a zákonem č. 262/2020 Sb., který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 2. června 2020.
 
1. Správní poplatky
Generálním pardonem I. byly všem daňovým subjektům prominuty správní poplatky za přijetí žádosti:
o prominutí úroku z prodlení podle § 259b zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“);
o prominutí úroku z posečkané částky podle § 259b daňového řádu;
o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“);
o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí.
Pro prominutí správního poplatku podle generálního pardonu I. je rozhodné, že tato žádost byla podána v době od 16. 3. 2020 (datum účinnosti rozhodnutí) do 31. 7. 2020. Není vůbec podstatné, jakého období se žádost týká, kdy vznikl nedoplatek, o jehož posečkání s úhradou je žádáno apod. Protože je poplatek prominut, tak v tomto období se podávají tyto typy žádostí bez poplatku. Pokud se stalo, že poplatník podal v uvedeném období některou z uvedených žádostí a poplatek uhradil, může si požádat o jeho vrácení.
Pro úplnost uvádím, že ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 bylo uveřejněno rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události (generální pardon II.), kde jsou prominuté správní poplatky v souvislosti s celním řízením, a to za přijetí žádosti o vrácení daně při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní
kodex
Unie, v platném znění, a dále za přijetí žádosti o povolení úlevy na dani nebo cle podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie, a to za podmínky, že žádost bude podána ode dne účinnosti rozhodnutí (24. 3. 2020) do 31. 7. 2020.
Generálním pardonem IV. byl prominutý správní poplatek za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu za podmínky, že žádost o jeho vydání bude podána ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí (15. 4. 2020) do dne 31. 7. 2020. Jedinou podmínkou prominutí tohoto správního poplatku je datum podání žádosti v uvedeném období, vůbec není podstatné, pro jaké účely je potvrzení vyžadováno.
Generálním pardonem V. bod VII. je prodlouženo období, ve kterém se promíjí správní poplatek u všech výše uvedených žádostí, pokud budou podané v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020.
U prominutí správního poplatku za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona o DPH, je v generálním pardonu V. bod VII.2. nově doplněna podmínka (týká se až žádostí podaných v době od 1. 8. do 31. 12. 2020), že k vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následnému podání souvisejícího kontrolního hlášení došlo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020
Jiných než výše uvedených správních poplatků se prominutí netýká. Takže, pokud např. poplatník potřebuje potvrzení o daňovém domicilu, správní poplatek ve výši 100 Kč uhradit musí. Stejně tak, pokud žádá o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání (např. u daně z nemovitých věcí, viz kapitola 6), kde je správní poplatek ve výši 300 Kč. Správní poplatek se hradí s podáním žádosti, lze ho uhradit i na účet: předčíslí účtu je 3711 – matrika je číslo příslušného finančního úřadu/0710.
 
2. Daně z příjmů
 
2.1 Podání daňového přiznání, vyúčtování
Generálním pardonem I. je v bodě III. umožněno poplatníkům daně z příjmů fyzických osob (podnikajícím i nepodnikajícím, majícím jakékoliv druhy příjmů, ať už mají povinnost podat daňové přiznání či podávají daňové přiznání dobrovolně), daně z příjmů právnických osob a plátcům daně vybírané srážkou (s výjimkou plátců daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh) podávajícím přiznání nebo vyúčtování dle § 136 odst. 1 daňového řádu, tj. do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, podat bez sankcí daňové přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období 2019 až do 1. 7. 2020. Lhůta pro podání daňového tvrzení uvedená v § 136 odst. 1 daňového řádu, tj. do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, zůstala nezměněna, ale generálním pardonem je prominuta pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019. Pokuta je prominuta uvedeným poplatníkům automaticky, o nic nemusí žádat.
Uvedené automatické prominutí pokuty za pozdní podání daňového tvrzení se týká pouze poplatníků (fyzických i právnických osob) podávajících přiznání nebo vyúčtování dle § 136 odst. 1 daňového řádu. Netýká se poplatníků, kteří podávají daňové přiznání v jiných lhůtách podle jiných ustanovení daňového řádu (insolvence fyzických a právnických osob dle § 243 daňového řádu, likvidace právnické osoby dle § 240a daňového řádu, úmrtí dle § 239b daňového řádu) nebo za jiná období než za zdaňovací období roku 2019 [u právnických osob dle § 38ma zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“)]. Na tyto případy lze aplikovat pouze bod I. nebo II. generálního pardonu I., dle kterého se pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu promíjí, pokud nebyla daňová povinnost uhrazena v zákonné lhůtě a došlo na žádost daňového subjektu k individuálnímu prominutí úroku z prodlení (alespoň částečně), nebo bylo na základě individuální žádosti daňovému subjektu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících s koronavirem. Úroky z prodlení lze prominout až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Prominutí je upraveno v Pokynu č. GFŘ-D-44 ve vazbě na Pokyn č. GFŘ-D-21.
Pokud bylo plátci daně povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
Na právnické osoby, jejichž zdaňovacím obdobím je hospodářský rok (1. 2. 2019 až 31. 1. 2020, 1. 3. 2019 až 29. 2. 2020) a které mají povinnost podat daňové přiznání dle § 136 odst. 1 daňového řádu, se plošné prominutí pokuty (bod III. generálního pardonu I.) rovněž vztahuje.
Obdobně to platí:
v případech zdaňovacích období u nástupnických korporací při přeměnách [§ 21a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů] a
v případech zdaňovacích období, která jsou delší než 12 měsíců [§ 21a odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů],
za situace, kdy poslední den takového zdaňovacího období připadá na 31. 12. 2019, 31. 1. 2020 nebo 29. 2. 2020.
Uvedené automatické prominutí pokuty za pozdní podání vyúčtování uvedené v generálním pardonu I. bod III. se dále týká i plátců daně vybírané srážkou podávajících vyúčtování dle § 38d zákona o daních z příjmů, protože to se podává ve lhůtě stanovené § 136 odst. 1 daňového řádu. Prominutí pokuty za pozdní podání vyúčtování uvedené v generálním pardonu I. se však netýká vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh, protože lhůta pro podání vyúčtování této daně je upravena v § 38j zákona o daních z příjmů, podle něhož je plátce daně povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
Generálním pardonem V. bod I. se dále prodlužuje období bez pokuty za opožděné podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 výše uvedeným poplatníkům, protože tímto generálním pardonem se promíjí pokuta za zdaňovací období roku 2019 poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu, pokud daňové přiznání bude podáno nejpozději dne 18. 8. 2020. Toto prominutí pokuty při podání daňového přiznání nejpozději dne 18. 8. 2020 se vztahuje nově (bod IX.) rovněž na poplatníky podávající daňové přiznání za zdaňovací období roku 2019 dle § 136 odst. 2 daňového řádu (pokud se nejedná o vybrané subjekty příslušné Specializovanému finančnímu úřadu dle § 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Generální pardon V. však již dále neprodlužuje možnost bez pokuty podat vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, tj. tato možnost bez pokuty za opožděné podání vyúčtování zůstává dle generálního pardonu I. do 1. 7. 2020.
Generálním pardonem V. je v bodě XIV. nově prominuta pokuta za pozdní podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle § 38j odst. 4 zákona o daních z příjmů za podmínky, že k podání vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 došlo nejpozději 31. 5. 2020.
 
2.2 Úrok z prodlení, úrok z posečkané částky
Generálním pardonem I. bod IV. se opět daňovým subjektům podávajícím přiznání k dani z příjmů fyzických osob či dani z příjmů právnických osob a vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle § 136 odst. 1 daňového řádu (stejné vymezení jako u prominutí pokuty výše) promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem. Jedná se opět o automatické plošné prominutí, daňový subjekt o nic nežádá. Podmínkou pro toto plošné prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky je, že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období 2019 nejpozději do dne 1. 7. 2020.
Není tu žádné vzájemné podmínění bodů III. a IV. generálního pardonu I., poplatník tak dle svých možností mohl i dodržet jednu zákonnou lhůtu a jen v jednom případě využít možnost učinit tak bez sankce až do 1. 7. 2020. Tedy poplatník mohl např. včas (tj. do 1. 4. 2020) podat daňové přiznání, ale úhradu daně provede až do 1. 7. 2020, pak nevzniká žádná pokuta za pozdní podání (tudíž není co prominout dle bodu III.), ale vzniká úrok z prodlení, který je prominut dle bodu IV. generálního pardonu I.
Generálním pardonem V. bod II. se dále prodlužuje bezúročné období při pozdní úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 výše uvedeným poplatníkům, protože tímto generálním pardonem se promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu, pokud dojde k úhradě této daně nejpozději dne 18. 8. 2020. Toto prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 při úhradě této daně nejpozději dne 18. 8. 2020 se vztahuje rovněž na poplatníky podávající daňové přiznání za zdaňovací období roku 2019 dle § 136 odst. 2 daňového řádu (pokud se nejedná o vybrané subjekty příslušné Specializovanému finančnímu úřadu dle § 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů) – bod X. generálního pardonu V.
Jak již bylo výše uvedeno (v souvislosti s možností prominutí pokuty za pozdní podání), u daňových subjektů, na které se nevztahuje prominutí podle uvedených generálních pardonů, lze prominout úroky z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 pouze na základě individuální žádosti (nepodléhající správnímu poplatku) – dle Pokynu č. GFŘ-D-44 ve vazbě na Pokyn č. GFŘ-D-21.
Pokud bylo daňovému subjektu povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
 
2.3 Oznámení o osvobozených příjmech, podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 při změně způsobu uplatnění výdajů
Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 zůstala nezměněna, generálními pardony se pouze promíjí pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Od lhůty pro podání daňového přiznání se však odvíjejí i některé další povinnosti, které generální pardony I. až IV. neřešily, řeší je až generální pardon V. (oznámení o osvobozených příjmech, podání dodatečného daňového přiznání při změně způsobu uplatnění výdajů):
1.
Pokud měl poplatník povinnost podat za zdaňovací období roku 2019 oznámení o osvobozených příjmech dle § 38v zákona o daních z příjmů1) (a nezmocnil k podání daňového přiznání daňového poradce nebo advokáta, aby byla lhůta pro podání daňového přiznání a tím i podání oznámení o osvobozených příjmech prodloužena do 1. 7. 2020, nebo nepožádal o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání – žádost podléhá správnímu poplatku 300 Kč, s ohledem na generální pardon I. a prominutí sankcí z důvodu pozdního podání daňového přiznání nepříliš využívaný institut, ale rovněž by prodloužil lhůtu pro podání oznámení o osvobozených příjmech), měl lhůtu pro podání oznámení o osvobozených příjmech do 1. 4. 2020. Generálním pardonem V. bod XIII. byla prominuta poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kterým vznikla povinnost podle § 38v zákona o daních z příjmů oznámit příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud toto oznámení bude podáno nejpozději dne 18. 8. 2020.
2.
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2019 změnil způsob uplatnění výdajů oproti způsobu uplatnění výdajů v roce 2018 (v roce 2018 uplatnil výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů a v roce 2019 uplatnil skutečné výdaje podle § 24 zákona o daních z příjmů nebo opačně), má povinnost provést úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů za zdaňovací období roku 2018. Základ daně se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. V tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo (lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání za rok 2018 se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2019). Pokud měl poplatník lhůtu pro podání daňového přiznání do 1. 4. 2020, měl s ohledem na znění § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů povinnost podat dodatečné daňové přiznání s úpravami dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů ve lhůtě do 1. 4. 2020. Jak už jsem předeslala, generální pardon V. tuto situaci řeší, a to konkrétně v bodech XI. a XII., a. promíjí:
Pokutu za pozdní podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2018 u poplatníků daně z příjmů fyzických osob, u nichž došlo ve zdaňovacím období roku 2019 ke změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 zákona o daních z příjmů na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů nebo k zahájení účtování, vedení daňové evidence nebo vedení záznamů o příjmech a výdajích za podmínky, že k podání dodatečného daňového přiznání dojde z důvodů uvedených v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů nejpozději dne 18. 8. 2020.
Úrok z prodlení a úrok z posečkané částky na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2018, který se váže k části daně doměřené z důvodu změny způsobu uplatňování výdajů nebo zahájení účtování, vedení daňové evidence nebo vedení záznamů o příjmech a výdajích, pokud k úhradě dojde nejpozději dne 18. 8. 2020.
2.4 Zálohy na daň z příjmů dle § 38a zákona o daních z příjmů
Zálohy na daň z příjmů dle § 38a zákona o daních z příjmů2) jsou u čtvrtletních plátců splatné v roce 2020 k 16. 3., 15. 6., 15. 9., a 15. 12., u pololetních plátců k 15. 6. a 15. 12. u poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.
Generálním pardonem II. bod III. byla daňovým subjektům prominuta záloha na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle § 38a odst. 3 nebo 4 zákona o daních z příjmů, která je splatná 15. 6. 2020. Jedná se o prominutí zálohy, nedochází tím k prominutí samotné daně. Uvedené prominutí se týká jen poplatníků, kteří mají zdaňovací období kalendářní rok. Jedná se tak o prominutí první pololetní zálohy v roce 2020, nebo 2. čtvrtletní zálohy v roce 2020. Na ostatní poplatníky, kteří nemají zdaňovací období kalendářní rok (např. hospodářský rok), se uvedený generální pardon nevztahuje, a to ani v případě, že splatnost jejich zálohy je též k 15. 6. Všichni ostatní poplatníci s jiným zdaňovacím obdobím, než je kalendářní rok, mohou využít ustanovení § 174 odst. 5 daňového řádu a požádat o stanovení záloh jinak nebo o povolení výjimky z povinnosti daň zálohovat. Stejně tak mohou požádat o stanovení záloh jinak či o zrušení povinnosti daň zálohovat i poplatníci, kteří měli povinnost platit zálohu k 16. 3. 2020, pokud tuto zálohu neuhradili a pokud k tomu mají důvody, které jsou jako ospravedlnitelné důvody definované v Pokynu č. GFŘ-D-44. Rozhodnutí o stanovení záloh jinak lze vydat i zpětně. V tuto chvíli je však asi předčasné žádat i o stanovení záloh jinak splatných k 15. 9. či 15. 12., když nikdo nedokáže odhadnout budoucí vývoj. Pokud budou přetrvávat důvody, bude možné podat případně další žádosti.
 
2.5 Vracení přeplatků u daně z příjmů fyzických a právnických osob
Podle § 155 daňového řádu vrátí správce daně na žádost poplatníka vratitelný přeplatek do 30 dnů, pokud je daňové přiznání podáno ve lhůtě do 1. 4. 2020 (a správce daně nemá o tomto přiznání pochybnosti). Pokud jsou přiznání a žádost podány po 1. 4. 2020, odvíjí se 30denní lhůta pro vrácení přeplatku od data podání přiznání a žádosti o vrácení přeplatku.
2.6 Připravovaná změna zákona o daních z příjmů týkající se rozšíření možností uplatnění ztráty jako odčitatelné položky od základu daně
Ministerstvo financí připravilo úpravu zákona o daních z příjmů, která by se měla týkat daně z příjmů fyzických i právnických osob a možnosti uplatňování daňové ztráty. Návrh byl již schválen Poslaneckou sněmovnou, Senát daňový balíček, jehož je uvedená změna součástí (sněmovní tisk č. 874), vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Dle současné právní úpravy je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti zdaňovacích obdobích.3) Připravovaná novela zákona by navíc umožnila uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou i ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za které se daňová ztráta stanoví, tj. např. za rok 2020 zpětně v letech 2018 a 2019 prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Nová úprava by měla platit nejen pro současnou mimořádnou situaci, ale obecně i pro další zdaňovací období. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, bude možné tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. Podle přechodného ustanovení by však mělo být možné ztrátu vzniklou za zdaňovací období, které skončí ode dne 30. června 2020 (např. ztrátu vzniklou za zdaňovací období roku 2020), uplatnit v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období (tj. v daňovém přiznání za rok 2019) ve výši očekávané ztráty (tj. nebude nutné čekat na podání daňového přiznání za rok 2020), a to maximálně ve výši 30 000 000 Kč.
2.7 Zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 38h odst. 10 zákona o daních z příjmů a daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
Žádný generální pardon se odvodu těchto záloh a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně přímo netýká, plátci však mohou požádat o posečkání odvodu těchto záloh a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (v této zcela výjimečné situaci, běžně odvody záloh na daň ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou posečkat nelze). Generální finanční ředitelství vydalo metodický pokyn k posečkání úhrady (odvodu) záloh na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob, čj. 22309/20/7700-10123-500852, ze dne 28. 4. 2020.4) Podle uvedeného metodického pokynu je možné posečkat úhrady záloh splatných v období nejpozději do 20. 3. 2020 až do 20. 8. 2020 (resp. splatných v období nejpozději do 31. 3. 2020 až do 31. 8. 2020), tj. zálohy za únor až červenec 2020 či úhradu srážkové daně ze závislé činnosti a srážkové daně splatné nejpozději do 31. 3. 2020 až do 31. 8. 2020. Posečkat lze nejdéle do 30. 9. 2020.
Pokud bylo plátci daně povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
Případně po provedené pozdní úhradě (bez posečkání) bude moci plátce po podání vyúčtování v roce 2021 a předepsání úroku z prodlení za pozdě zaplacené zálohy požádat správce daně dle Pokynu č. GFŘ-D-44 na základě individuálně podané žádosti o prominutí příslušenství daně o prominutí úroků z prodlení.
 
3. Daň silniční
Generálním pardonem III. bod III. se promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu vzniklý na zálohách na dani silniční ve zdaňovacím období roku 2020 splatných do 15. 4. 2020 a do 15. 7. 2020 za podmínky, že poplatník uhradí tyto zálohy nejpozději do 15. 10. 2020. Pokud poplatník dodrží termín pro úhradu záloh do 15. 10. 2020, jsou úrok za pozdní úhradu, případně pokud poplatník požádal o posečkání úhrady, úrok z posečkání, automaticky bez žádosti prominuté. Pokud by termín nebyl dodržen, může poplatník podat individuální žádost o prominutí úroků dle Pokynu č. GFŘ-D-44 ve spojení s Pokynem č. GFŘ-D-21.
 
4. Daň z přidané hodnoty
 
4.1 Generální pardon I. a II.
U DPH je generálním pardonem I. bod V. rozhodnuto o plošném prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101 odst. 1 písm. a) zákona o DPH (pokuta ve výši 1 000 Kč – kontrolní hlášení bylo podáno opožděně, ale bez výzvy správce daně), pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.
Pokud plátce podá kontrolní hlášení až na základě výzvy správce daně a vznikne mu povinnost úhrady některé z pokut za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH (pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč) v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020, může podat individuální žádost o prominutí pokuty. Z tohoto důvodu byly Pokynem č. GFŘ-D-44 rozšířeny ospravedlnitelné důvody k prominutí pokut za nepodané kontrolní hlášení uvedené v Pokynu č. GFŘ-D-29, jehož všechny další podmínky pro prominutí musí být i v tomto případě splněny. Pokyn č. GFŘ-D-44 pouze rozšiřuje ospravedlnitelné důvody. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení však lze až poté, co bylo příslušné kontrolní hlášení následně podáno.
Pokud bude plátci DPH uvedená pokuta za nepodání kontrolního hlášení dle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH alespoň částečně prominuta z důvodů souvisejících s koronavirem, automaticky se mu pak podle generálního pardonu II. bod IV. promíjí pokuta podle § 250 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, jež je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u kterého došlo k prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. K podání opožděného daňového přiznání muselo dojít nejpozději v den, kdy bylo podáno opožděné kontrolní hlášení.
K dalšímu automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání k DPH dochází dle generálního pardonu I. bod I. a II., pokud byl plátci na základě individuální žádosti alespoň částečně prominutý úrok z prodlení za pozdní úhradu DPH, nebo povoleno posečkání úhrady nebo rozložení její úhrady na splátky v souvislosti s mimořádnými opatřeními v souvislosti s koronavirem. Prominout úrok z prodlení může správce daně dle Pokynu č. GFŘ-D-44 ve spojení s Pokynem č. GFŘ-D-21. Prominout úroky z prodlení lze však až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže.
Pokud bylo daňovému subjektu povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3 .2020 do 31. 12. 2020.
Jiné možnosti prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání k DPH generální pardony neobsahují.
Ještě je třeba pro úplnost uvést, že podle § 136 odst. 4 daňového řádu a § 101 odst. 2 zákona o DPH nelze lhůtu pro podání daňového přiznání k DPH prodloužit. Podle § 101e odst. 3 zákona o DPH nelze ani lhůty pro podání kontrolního hlášení/následného kontrolního hlášení prodloužit.
 
4.2 Generální pardon III. a generální pardon V.
Generální pardon III. ve vztahu k DPH v bodech I. a II. promíjí přímo daň z přidané hodnoty:
rozhodnutím je prominuta v bodě I. daň plátci z bezúplatného dodání zboží nebo bezúplatného dodání zboží, které bylo použito pro jeho výrobu, vymezeného v této části, u něhož byl uplatněn nárok na odpočet daně; jde o zboží vymezené dle položek celního sazebníku.
Plátce, který zakoupí zboží, u něhož uplatní nárok na odpočet daně, a toto zboží bezúplatně dodá jiné osobě, uskutečňuje dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH úplatné dodání zboží, přičemž mu z tohoto plnění vzniká povinnost přiznat daň – a tato daň je právě prominuta.
Jde jak o bezúplatné dodání finálního výrobku, tak o bezúplatně dodané polotovary pro jeho výrobu.
Dárce musí mít potvrzeno předání bezúplatného plnění, aby bylo zřejmé, že k němu došlo ve vymezeném období (např. prodejce látek použil nakoupené látky, u nichž dříve uplatnil nárok na odpočet, pro výrobu roušek, které daroval nemocnici, supermarketu či jiným subjektům k šití roušek apod.):
rozhodnutím je v bodě II. prominuta daň za bezúplatné dodání zboží plátci, který je oprávněn k výrobě zboží vymezeného v této části rozhodnutí, pokud toto dodané zboží bylo použito k výrobě tohoto vymezeného zboží, nebo z bezúplatného dodání tohoto vymezeného zboží; jde o zboží vymezené dle položek v celním sazebníku.
Uskutečněné plnění by mělo být vykázáno v daňovém přiznání k DPH na ř. 26 a měl by být na základě tohoto bezúplatného plnění vystaven doklad o použití dle § 32 zákona o DPH. Uvedené plnění nebude vykázáno v kontrolním hlášení.
Generální pardon III. promíjí daň, pokud povinnost přiznat daň vznikla od 12. března 2020 do ukončení nouzového stavu.
Generální pardon V. v bodech V. a VI. prodlužuje prominutí daně, pokud povinnost přiznat daň vznikla od 18. 5. 2020 do 31. 7. 2020.
 
4.3 Generální pardon IV.
Plátcům DPH je prominuta daň z přidané hodnoty při splnění následujících podmínek. Je bezúplatně dodáno zboží nebo je bezúplatně poskytnuta služba ve smyslu zákona o DPH. V případě tohoto bezúplatného dodání zboží nebo poskytnutí služby je v souladu s rozhodnutím o prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku z důvodu mimořádné události plátci DPH zachován nárok na odpočet daně z příslušných přijatých zdanitelných plnění.
Zboží musí být dodáno nebo služba musí být poskytnuta pro potřeby:
poskytovatelů zdravotnických služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů;
základních složek integrovaného záchranného systému podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tedy Hasičského záchranného sboru České republiky, jednotek požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky);
Armády České republiky;
zařízení sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (tedy center denních služeb, denních a týdenních stacionářů, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, chráněného bydlení, azylových domů, domů na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahových denních center, nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, nocleháren, terapeutických komunit, sociálních poraden, sociálně terapeutických dílen, center sociálně rehabilitačních služeb, pracovišť rané péče, intervenčních center a zařízení následné péče).
Prominutí se vztahuje na bezúplatné dodání (jakéhokoliv) zboží nebo bezúplatné poskytnutí (jakékoliv) služby, pokud je zboží dodáno nebo je služba poskytnuta pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb, základních složek integrovaného záchranného systému, Armády České republiky a zařízení sociálních služeb. Prominutí je tak možné uplatnit např. při darování (resp. při bezúplatném dodání) zdravotnického materiálu a občerstvení, pokud jsou poskytnuty vyjmenovaným subjektům.
Prominutí se týká plnění, u kterých povinnost přiznat daň u dodání zboží podle § 20a odst. 1 zákona o DPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) zákona o DPH vznikla v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu vyhlášeného Vládou České republiky v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2. Tedy v tomto období došlo k uskutečnění zdanitelného plnění dle zákona o DPH ve smyslu použití dotčeného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, tzn. fakticky došlo k bezúplatnému dodání dotčeného zboží (resp. k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník) nebo k bezúplatnému poskytnutí služby.
 
5. Daň z nabytí nemovitých věcí
Generálním pardonem II. bod I. a II. je daňovým subjektům podávajícím přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání, pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020,5) za podmínky, že toto daňové přiznání bude podáno do 31. 8. 2020. Dále je daňovým subjektům platícím daň z nabytí nemovitých věcí podle § 135 odst. 3 daňového řádu nebo platícím daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy podle § 44 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření Senátu o dani z nabytí“), jejíž splatnost nastane ve lhůtě pro podání daňového přiznání v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020, prominutý úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z nabytí nemovitých věci nebo záloze. Podmínkou je, že dojde k úhradě této daně nebo zálohy nejpozději do 31. 8. 2020.
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitých věcí, resp. zákonné opatření Senátu o dani z nabytí (sněmovní tisk č. 866). Tato daň by měla být zrušena se zpětným účinkem – zrušení daně by se mělo týkat poplatníků, kteří nemovitost nabyli v prosinci 2019 či později. Tímto návrhem zákona by zároveň měl být prodloužen časový test pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí v § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů z 5 let na 10 let (mělo by se týkat nemovitostí nabytých po 1. 1. 2021) a měla by být zrušena možnost uplatnit nezdanitelnou část základu daně dle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů – zaplacené úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření na pořízení bytové potřeby. Nemožnost uplatnit úroky z úvěru jako nezdanitelnou část základu daně by se měla týkat až nemovitostí nabytých od 1. 1. 2022, tj. u nemovitostí nabytých před rokem 2022 by mělo být možné i nadále nezdanitelnou část základu daně uplatňovat. U nemovitostí nabytých v prosinci 2019, roce 2020 a roce 2021 se tak předpokládá, že poplatník nebude hradit daň z nabytí nemovitých věcí a bude si moci uplatňovat nezdanitelnou část základu daně dle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Jedná se však zatím o návrh zákona, který musí projít celým legislativním procesem (zákon ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, Senát, podepsat prezident a být zveřejněn ve Sbírce zákonů; oproti návrhu může v průběhu legislativního procesu doznat i značných změn), což se zatím nestalo. V tuto chvíli tak platí pouze generální pardony, které promíjí sankce při podání daňového přiznání a úhradě daně. Pokud však poplatník se splatností daně do 31. 3. 2020 či později tuto daň již uhradil, nevzniká mu z tohoto důvodu zatím žádný přeplatek. Toto bude moci nastat až poté, pokud zákon, který má daň z nabytí nemovitostí zrušit, bude schválen a nabude účinnosti.
Na základě tohoto návrhu zákona je generálním pardonem V. body III. a IV. prodlouženo období prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání i úroku z prodlení, pokud byl vklad do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 či později (dřívějších vkladů do katastru nemovitostí se generální pardony netýkají), pokud k podání přiznání, resp. úhradě daně, dojde do 31. 12. 2020 (a předpokládá se, že do té doby bude již o osudu daně z nabytí nemovitých věcí rozhodnuto).
 
6. Daň z nemovitých věcí
K této dani žádný speciální generální pardon vydán nebyl. Tato daň byla splatná do 1. 6. 2020 (příp. 1. splátka je splatná v této lhůtě u poplatníků, jejichž daň je vyšší než 5 000 Kč). Poplatníci obdrželi, jak jsou zvyklí, informaci pro placení daně e-mailem, datovou schránkou či složenkou. Poplatníkům, kteří jsou přihlášeni ke službě placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO, by měla být daň uhrazena prostřednictvím SIPO.
V § 13a odst. 11 a 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), je v uvedených případech prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání.6) Pokud poplatník z důvodu koronavirových opatření není schopen tuto lhůtu dodržet, může před jejím uplynutím podat individuální žádost o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání podle § 36 odst. 4 daňového řádu (tato žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč, žádný generální pardon se na tento poplatek nevztahuje).
Pokud poplatník nebude moci daň z důvodů opatření v souvislosti s koronavirem v zákonné lhůtě uhradit, lze požádat o posečkání úhrady daně či její zaplacení ve splátkách, nebo poplatník uhradí daň později a následně po úhradě této daně lze požádat individuální žádostí o prominutí úroku z prodlení. (viz další odstavec).
Pokud bylo poplatníkovi povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
V tiskové zprávě k dani z nemovitých věcí Generální finanční ředitelství uvedlo, že vzhledem k mimořádné situaci nebude případný vzniklý nedoplatek do konce srpna 2020 vymáhán.
 
7. Obecně
Pokud se na daňový subjekt přímo nevztahují generální pardony ve vztahu ke konkrétní dani, nebo nedodrží lhůty pro placení, které jsou u generálního pardonu uvedené, lze požádat při splnění důvodů v souvislosti s mimořádnými opatřeními individuálně podanou žádostí o prominutí úroku z prodlení podle § 259b daňového řádu, pokud již byla daň uhrazena. Na případné prominutí se aplikují Pokyn č. GFŘ-D-44 ve spojení s Pokynem č. GFŘ-D-21. Mezi ospravedlnitelné důvody prodlení a u pokuty byly v Pokynu č. GFŘ-D-44 doplněny tyto dva důvody:
daňový subjekt věrohodně prokáže, že prodlení s úhradou daně je důsledkem působení mimořádných opatření;
daňový subjekt nebo jeho zástupce věrohodně prokáže, že vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení je důsledkem působení mimořádných opatření.
Pokud byl alespoň částečně prominut úrok z prodlení či posečkání na základě individuální žádosti, promíjí se i pokuta za případné opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, která je příslušenstvím této daně (generální pardon I. bod I. a II.).
Pokud bylo daňovému subjektu povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.
Dále je třeba uvést, že generálními pardony nedošlo k posunutí termínu splatnosti daně (např. u daně z příjmů, daně z nabytí nemovitých věcí), došlo pouze k prominutí úroku z prodlení při pozdní úhradě. Pokud tak poplatník podal daňové přiznání (i když jej bez pokuty mohl podat později), ale daň neuhradil (i když na základě generálního pardonu může být uhrazena bez úroku později), eviduje správce daně u tohoto poplatníka nedoplatek na dani. A pokud bude mít na jiné dani přeplatek, tento se použije v souladu s daňovým řádem na úhradu nedoplatku. Pokud se chce této situaci poplatník vyhnout, je vhodné požádat o posečkání daně, na níž je aktuálně vykázán nedoplatek.
 
8. Elektronická evidence tržeb
Zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, provedl úpravy povinností subjektů v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to všech subjektů bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadají, zda se na ně již povinnost evidovat tržby vztahovala, či pro ně měla začít platit až od 1. 5. 2020:
Subjekt evidence tržeb není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.
Subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.
Zákonem č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, pak byly lhůty týkající se povinností všech subjektů v oblasti evidence tržeb ještě dále prodlouženy. Takže:
Subjekt evidence tržeb není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do 30. září 2020.
Subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení do 31. prosince 2020.
Poplatníci tak nemají povinnost do 30. září 2020 požádat o autentizační údaje, oznámit údaje o provozovnách, ve kterých přijímají evidované tržby. Do 31. prosince 2020 pak nemají poplatníci povinnost vyvěsit informační oznámení, zasílat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a vystavovat účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Jediná povinnost, která poplatníkům v tuto chvíli ze zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, zůstává, pokud již mají autentizační údaje, certifikát pro evidenci tržeb či blok účtenek pro zvláštní režim, že s nimi musí zacházet tak, aby předešli jejich zneužití. Všechny ostatní povinnosti týkající se evidence tržeb začnou pro poplatníky platit opět až od 1. 1. 2021. Tato povinnost se bude týkat jak poplatníků z 1. a 2. fáze evidence tržeb, kteří již tuto povinnost měli, tak i poplatníků z 3. a 4. fáze, jimž měla začít povinnost evidovat tržby původně 1. 5. 2020. Do té doby si budou muset poplatníci s novou povinností evidovat tržby požádat finanční úřad o přidělení autentizacích údajů. A poplatníci, kteří již tržby evidovali, si musí pohlídat, aby jim v mezidobí neskončila platnost certifikátu evidence tržeb, která je tři roky (a včas případně certifikát obnovit). Případní zájemci o zvláštní režim si o něj musí stihnout včas požádat. Je však třeba mít na paměti přechodné ustanovení zákona č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, podle kterého se žádost o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu podle § 11a zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění zákona č. 256/2019 Sb., podaná ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. 2. června 2020) do 30. září 2020, považuje za podanou dnem 1. října 2020.
9. Kompenzační
bonus
vyplácený osobám samostatně výdělečně činným
Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, byla umožněna výplata tzv. kompenzačního bonusu, který je vyplácen osobám samostatně výdělečně činným podle zákona upravujícího důchodové pojištění.7) Tato osoba musela být osobou samostatně výdělečně činnou (za tu se považuje i osoba spolupracující dle zákona o daních z příjmů) k 12. březnu 2020, nebo měla činnost přerušenou ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019. Bonusové období je od 12. března do 30. dubna 2020, výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Pokud jsou podmínky pro poskytnutí splněny za celé bonusové období, je výše kompenzačního bonusu 25 000 Kč.
 
9.1 Důvody pro výplatu
Jednou z podmínek pro poskytnutí kompenzačního bonusu je to, že výkon samostatné výdělečné činnosti žadatele byl v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační
bonus
, zcela nebo zčásti omezen nad míru obvyklou v důsledku aktuálních událostí souvisejících s opatřením vlády (v § 3 ZKB jsou uvedeny příkladmo některé důvody, pro které nemohla být činnost vykonávána nad míru obvyklou, nejedná se ale o
taxativní
výčet, např. nutnost uzavřít provozovnu, karanténa subjektu nebo zaměstnance, péče o dítě subjektu či zaměstnance, omezení poptávky po výrobcích nebo službách, omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu). Pokud tedy k tomuto omezení došlo během alespoň jednoho dne daného kalendářního měsíce, je podmínka splněna pro všechny dny, které do tohoto měsíce spadají. Pokud poplatník nemohl vykonávat svoji podnikatelskou činnost – např. řemeslnou živnost, a tuto činnost umožnila vláda opět vykonávat od 20. 4. 2020, náleží, při splnění dalších podmínek, podnikateli kompenzační
bonus
až do konce měsíce dubna 2020, protože v měsíci dubnu byla jeho činnost alespoň jeden den omezena nad míru obvyklou, a výše kompenzačního bonusu se tak z důvodu opětovného obnovení činnosti nekrátí. Pokud poplatník sice mohl činnost provozovat po celou dobu, ale byla výrazně snížena poptávka po jeho zboží či službách, má opět nárok na kompenzační
bonus
za celé období.
 
9.2 Omezení nároku
Další podmínkou pro nárok na kompenzační
bonus
je i skutečnost, že poplatník není účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec (výjimky, které byly schváleny novelami ZKB, viz kapitola 9.6). Jakmile má OSVČ v měsíci, za který se vyplácí kompenzační
bonus
, příjem jako zaměstnanec, který podléhá nemocenskému pojištění, kompenzační
bonus
za tento měsíc poplatníkovi nenáleží. Nárok tak nemá ani poplatník, který má příjem z dohody o pracovní činnosti u jednoho plátce 3 000 Kč a více za měsíc, z dohody o provedení práce u jednoho plátce vyšší než 10 000 Kč v měsíci či má pracovní poměr na kratší úvazek apod. Jakmile příjem podléhá nemocenskému pojištění, nárok na kompenzační
bonus
nevzniká. Pokud má však poplatník příjem z dohody o pracovní činnosti nižší než 3 000 Kč či z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tyto příjmy nezakládají účast na nemocenském pojištění, a proto nárok na kompenzační
bonus
i s těmito příjmy ze závislé činnosti OSVČ má. Pokud měla OSVČ např. příjem z dohody o provedení práce 12 000 Kč v březnu, v dubnu měla jen příjem 8 000 Kč, nemá nárok na kompenzační
bonus
za březen, ale má nárok za duben. Pokud by i v dubnu měla z dohody o pracovní činnosti příjem 12 000 Kč, nárok na kompenzační
bonus
by neměla vůbec.
Kompenzační
bonus
se vzájemně vylučuje s podporou v nezaměstnanosti, tj. kompenzační
bonus
nenáleží za dny, za které poplatník obdržel podporu v nezaměstnanosti (a i opačně, podpora v nezaměstnanosti nenáleží za dny, za které poplatník obdržel kompenzační
bonus
). Pokud poplatník např. v březnu pozastavil svoji živnost s ohledem na koronavirová opatření a byl evidován na úřadu práce do 7. dubna, za toto období obdržel podporu v nezaměstnanosti, tak za měsíc březen a v dubnu až do 7. 4. mu kompenzační
bonus
nenáleží. Pokud ale od 8. dubna svoji živnost obnovil, od 8. 4. do konce dubna má nárok (při splnění všech dalších podmínek) na kompenzační
bonus
.
Pokud by poplatník sice v březnu 2020 živnost přerušil a bylo to z důvodu koronavirových opatření, ale nepobíral podporu v nezaměstnanosti, měl by nárok na kompenzační
bonus
za celé bonusové období.
 
9.3 Žádost
Kompenzační
bonus
vyplácí finanční úřady (finanční úřad příslušný ke správě daně z příjmů fyzických osob poplatníka) na základě žádosti poplatníka. Žádost lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tj. do 29. 6. 2020. Pokud v této lhůtě není žádost podána, nárok na kompenzační
bonus
zaniká.
Žádost nemusí být podána na předepsaném tiskopisu, ale proto, aby měla všechny zákonem požadované náležitosti [kromě obecných náležitostí podání, kterými jsou identifikační údaje poplatníka, čeho se žádost týká, co poplatník požaduje, vlastnoruční podpis poplatníka – pokud není žádost odeslána z jeho datové schránky, i čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku, účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační
bonus
vyplacen (kompenzační
bonus
se vyplácí výhradně na účet, nelze ho vyplatit v hotovosti)], je vhodné využít formulář žádosti zveřejněný na webu Finanční správy.
Žádost lze podat standardními způsoby, kterými lze učinit podání dle daňového řádu:
1.
V listinné podobě:
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb;
osobně na podatelnu územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu, který je na územním pracovišti umístěn.
2.
Elektronicky:
datovou schránkou;
prostřednictvím aplikace EPO na Daňovém portálu Finanční správy (interaktivní formulář žádosti o kompenzační
bonus
bude přílohou Obecné písemnosti určené pro podání orgánům Finanční správy ČR); zaslána může být elektronická kopie žádosti opatřené vlastnoručním podpisem (např. scan či fotografie takto podepsané žádosti pořízená např. mobilním telefonem).
Nad rámec daňového řádu s ohledem na současnou situaci lze podle § 7 ZKB podání učinit i prostřednictvím e-mailu, kdy zaslána bude elektronická kopie žádosti opatřené vlastnoručním podpisem (např. scan či fotografie takto podepsané žádosti pořízená např. mobilním telefonem), a to na e-mail podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu.
9.4 Na nárok na kompenzační
bonus
nemá vliv
Nárok na kompenzační
bonus
nevylučuje skutečnost, že OSVČ pobírá invalidní či starobní důchod, čerpá peněžitou pomoc v mateřství, OSVČ je vyplácena nemocenská (v rámci její dobrovolné účasti na nemocenském pojištění), ani „ošetřovné“ pro OSVČ vyplácené v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ. Ve všech případech platí, že výplata kompenzačního bonusu je možná pouze za splnění všech zákonem stanovených podmínek, zejména pak nemožnosti vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo v důsledku zavedení krizových opatření (nikoliv z jiných „nekoronavirových“ důvodů) – např., pokud poplatník nevykonává svoji činnost z důvodu dlouhodobé nemoci již od 1. 10. a pobírá nemocenskou, jsou důvody nemožnosti vykonávání činnosti jiné než „koronavirové“, a nárok na kompenzační
bonus
tak poplatník nemá.
9.5 Kompenzační
bonus
v dalších měsících
Dne 7. května 2020 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 234/2020 Sb. novela ZKB, která původní bonusové období od 12. března do 30. dubna 2020 nazvala prvním bonusovým obdobím a období od 1. května do 8. června 2020 druhým bonusovým obdobím (nařízením může vláda stanovit i třetí bonusové období v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020 pro dny, kdy trvají krizová opatření, dne 8. června 2020 však vláda rozhodla, že již další bonusové období nebude). I ve druhém bonusovém období náleží kompenzační
bonus
ve výši 500 Kč za kalendářní den při splnění podmínek pro výplatu.
O kompenzační
bonus
za druhé bonusové období je možné opět požádat na finančním úřadu příslušném ke správě daně z příjmů fyzických osob. Je třeba podat novou žádost a podepsat nové čestné prohlášení o splnění podmínek pro výplatu kompenzačního bonusu. Ne každý, kdo měl nárok na výplatu kompenzačního bonusu za první kompenzační období, bude mít nárok i za druhé kompenzační období, protože pokud poplatník v měsíci květnu již vykonával činnost obvyklým způsobem, nárok na kompenzační
bonus
za druhé kompenzační období mu již nevzniká. Jestliže však poplatník mohl svoji provozovnu otevřít až 11. května či 25. května 2020, při splnění dalších podmínek, má nárok na kompenzační
bonus
za celý měsíc květen (tj. 15 500 Kč), protože pro nárok na kompenzační
bonus
stačí, že k omezení činnosti poplatníka nad obvyklou míru v důsledku situace související s výskytem koronaviru došlo v průběhu tohoto měsíce. Pokud bude jeho činnost omezena nad míru obvyklou ještě i v červnu (i když má provozovnu otevřenou), může mít nárok na kompenzační
bonus
za celé bonusové období až do 8. června. Pokud splňuje subjekt podmínky pro výplatu kompenzačního bonusu za celé druhé bonusové období, obdrží částku 19 500 Kč.
Pokud subjekt splňuje podmínky pro nárok na kompenzační
bonus
, ale ještě si nepožádal ani o výplatu za první bonusové období, lze za obě bonusová období požádat v rámci jedné žádosti, definovat obě období a přiložit čestné prohlášení, v němž bude deklarováno splnění zákonem stanovených podmínek pro obě bonusová období. Žádost za první bonusové období lze podat nejpozději do 29. června 2020, žádost za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020.
 
9.6 Rozšíření subjektů kompenzačního bonusu při zaměstnání
Novelou ZKB zákonem č. 234/2020 Sb. byla dále umožněna výplata kompenzačního bonusu i u OSVČ, která vykonává zaměstnání v pedagogické činnosti, a další novelou ZKB zákonem č. 262/2020 Sb. byla umožněna výplata kompenzačního bonusu i pro OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bod 12 a 13 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (pěstouni a dobrovolníci pečovatelské služby).
10. Kompenzační
bonus
společníka společnosti s ručením omezeným
Uvedený kompenzační
bonus
byl do ZKB doplněn zákonem č. 262/2020 Sb. Na tento kompenzační
bonus
má nárok pouze fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným. Aby společníkovi vznikl nárok na kompenzační
bonus
, mohou být ve společnosti maximálně dva společníci (jejich podíl nesmí být představován kmenovými listy). Více společníků může být pouze v případě, že se jedná o společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (příbuzní v řadě přímé, sourozenec, manžel, partner podle zákona upravujícího registrované partnerství) – uvedené podmínky musí být splněny ke dni 12. března 2020.
Další podmínky, které musí společník s. r. o. splňovat:
Nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec (s výjimkou zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem).
Ke dni 12. března 2020 byl daňovým rezidentem ČR, nebo daňovým nerezidentem ČR, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.8)
Podmínky musí splňovat i společnost, jíž je společník žádající o kompenzační bonus:
V bonusovém období nebyla v úpadku nebo v likvidaci, nebyla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
Obrat společnosti za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období překročil částku 180 000 Kč, nebo společnost předpokládá, že její obrat za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, překročí částku 180 000 Kč (např. společnost zahájila činnost v průběhu roku 2019, jejím zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, za rok 2020 bude třeba splnit překročení obratu 180 000 Kč; pokud společnost zahájila činnost např. od 1. 2. 2020, bude muset podmínku obratu splnit za rok 2021).
Ke dni 12. března 2020 byla daňovým rezidentem České republiky, nebo daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a dosáhla většiny svých příjmů ze zdrojů na území ČR.
Za stejný kalendářní den není možná kombinace kompenzačního bonusu jako OSVČ a kompenzačního bonusu společníka s. r. o. (např. jestliže byl poplatníkovi již vyplacen kompenzační
bonus
OSVČ za 1. bonusové období v plné výši, nemůže za toto období žádat o kompenzační
bonus
společníka s. r. o.). Pokud je poplatník společníkem ve více společnostech s ručením omezením, má nárok pouze na jeden kompenzační
bonus
. Nárok na kompenzační
bonus
pro společníka s. r. o. nevzniká za dny, za které společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s koronavirovými opatřeními (program Antivirus, tzv. kurzarbeit).
Důvody pro výplatu kompenzačního bonusu OSVČ uvedené výše v bodě 9.1 platí i pro kompenzační
bonus
společníka s. r. o., stejně jako způsoby podání žádosti o tento kompenzační
bonus
a způsob výplaty výhradně na účet uvedené v bodě 9.3. Stejná jsou i kompenzační období – první od 12. 3. do 30. 4. 2020 a druhé od 1. 5. do 8. 6. 2020, a také částka 500 Kč za kalendářní den. Maximální částka, která může být společníkovi vyplacena za obě kompenzační období, tak činí 44 500 Kč. Žádost podává každý společník (fyzická osoba) sám za sebe, žádost nepodává společnost.
 
11. Závěr
Opatření v daňové oblasti se nadále rozšiřují, proto článek nemůže již postihnout všechna další opatření přijatá po jeho dokončení. Proto už jen upozorňuji na to, že ještě není dokončen legislativní proces zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 (sněmovní tisk č. 874). Zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou, ale Senát rozhodl o jeho vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Účinnost zákona by měla být dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Tímto zákonem se konkrétně mění zákon o dani z nemovitých věcí, který dává obcím více možností osvobození od daně v případě mimořádných událostí. Novela zákona o daních z příjmů upravuje možnost zpětného uplatnění ztráty jako odčitatelné položky ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích (viz bod 2.6 výše). Novela zákona o dani silniční dále snižuje sazbu daně o 25 % u nákladních automobilů a autobusů s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny (zpětně již od počátku roku 2020) a novela zákona o DPH snižuje sazbu daně na 10 % v oblasti ubytovacích služeb, vstupného na kulturní a sportovní akce a vstupného na sportoviště. Pro úplnost ještě novela zákona o spotřebních daních zkracuje lhůtu pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.
1) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.
2) Ustanovení § 38a zákona o daních z příjmů:
„(3)
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(4)
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
(5)
Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.“
3) Ustanovení § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů:
„Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu. Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt, lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996. U poplatníka uvedeného v § 2 lze od základu daně odečíst ztrátu vzniklou za předchozí zdaňovací období nebo jeho část podle § 5 a uvedenou v daňovém přiznání, nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byla v daňovém přiznání uvedena.“
4) Viz https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-pro-media/MP_cj__22309_20_poseckani_uhrad_zaloh.PDF
5) Ustanovení § 32 zákonného opatření Senátu o dani z nabytí:
„Nemovité věci evidované v katastru nemovitostí
Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad
a) vlastnického práva k nemovité věci,
b) práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno, nebo
c) správy svěřenského fondu.“
„Nemovité věci neevidované v katastru nemovitostí
(1) Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí.
(2) Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí, nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž
a) byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem,
b) bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě, nebo
c) byla poskytnuta náhrada za neoprávněně zřízenou stavbu nebo nabylo právní moci rozhodnutí soudu nebo nabylo účinnosti právní jednání, kterými se tato náhrada určuje.“
6) Ustanovení § 13a zákona o dani z nemovitých věci:
„(11) Nebylo-li do 31. prosince roku, ve kterém byl podán návrh na vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí, kterým toto právo vzniká, rozhodnuto o jeho povolení, je poplatník povinen za nemovitou věc, která byla předmětem vkladu práva vlastnického podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zapsán vklad práva vlastnického do katastru nemovitostí. Daňové přiznání poplatník podává na zdaňovací období následující po roce, v němž vznikly právní účinky vkladu. Povinnost podat daňové přiznání nevzniká, pokud daňové přiznání za nemovitou věc podal současný společný zástupce nebo společný zmocněnec.
(12) Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž
a) byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo
b) bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.“
7) Ustanovení § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů:
„(1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky.
(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
(3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí
a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů) s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně),
e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce,
f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí, pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti.“
8) Ustanovení § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů:
„U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstavci 1 písm. g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.“