Shrnutí se většinou dělá na závěr článků, my však učiníme opak. Shrneme-li charakter daňových úlev v souvislosti s epidemií koronaviru, vychází nám jako hlavní smyl těchto úprav pomoc osobám zasaženým touto epidemií (a to ať se jedná o fyzické osoby podnikající nebo nepodnikající nebo o právnické osoby) s cílem co nejvíce zabránit útlumu podnikání nebo i úpadku firem. Jak a zda se to podaří, hodnotit pochopitelně nebudeme, to ukáže jistě čas; v následujícím textu pouze na tyto úlevy upozorníme.
Daňové úlevy v souvislosti s epidemií koronaviru
RNDr.
Ivan
Brychta
Způsob přijímání úlev
Výjimečná situace si žádá výjimečná řešení, a proto je většina daňových úlev stanovena:
–
standardní cestou, tj.
novelou příslušných zákonů
nebo přijímáním zákonů nových
, speciálních, anebo–
rozhodnutími
ministryně financí o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně
, které umožňuje § 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen DŘ).Jelikož je možné (i v důsledku nouzového stavu) přijímat nové zákony nebo novely stávajících předpisů v tzv. zkrácením jednání ve stavu legislativní nouze, a protože rozhodnutí ministryně financí jsou účinné již zveřejněním ve Finančním zpravodaji, jsou úlevy zaváděny poměrně rychle.
Rychlost tohoto procesu má ale i své nevýhody, protože se může klidně stát, že v okamžiku, kdy budete tento text číst, bude schváleno či přijato něco dalšího, nového, anebo se původní podmínky nějak zmodifikují. S tím je třeba počítat a pokud budou nějaké další změny, budeme o nich informovat v dalších číslech časopisu.
Daňové úlevy v souvislosti s rozhodnutím ministryně financí
Jako první probereme daňové úlevy na základě rozhodnutí ministryně financí. Jak už bylo řečeno, všechna rozhodnutí jsou účinná zveřejněním ve Finančním zpravodaji (dále jen „FZ“). Ten je v současné době publikován již pouze v elektronické podobě, dostupné zcela volně na webových stránkách MF https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj. V dalším komentované úlevy byly publikovány konkrétně:
–
ve FZ č. 4, publikovaném 16. 3. 2020,
–
ve FZ č. 5, publikovaném 24. 3. 2020,
–
ve FZ č. 6, publikovaném 31. 3. 2020 a
–
ve FZ č. 7, publikovaném 15. 3. 2020.
Prominutí sankcí v souvislosti s přiznáním za rok 2019
Epidemie koronaviru vrcholila právě v období, kdy se měla podávat daňová přiznání k dani z příjmů za rok 2019, takže bylo jasné, že někteří poplatníci mohli mít problém zákonný termín 1. 4. 2020 dodržet. Případné vyřizování žádostí o prodloužení termínu (podle § 36 DŘ) je administrativně náročné, bylo i zvýšené riziko nákazy při osobním podávání přiznání, a posun termínu speciálním zákonem by oddálil vratky případných přeplatků. Proto byl původní termín ponechán a ministryně financí rozhodla o prominutí sankcí, pokud by termín nebyl dodržen:
–
je
prominuta pokuta za opožděné
podání daňového přiznání za rok 2019
a–
je
prominut úrok z prodlení
a úrok z posečkané částky (pokud by poplatník žádal o posečkání s platbou daně) v důsledku pozdní platby daně
plynoucí z přiznání,a to
za podmínky, že bude příslušná povinnost splněna nejpozději do 1. 7. 2020.
Pochopitelně další podmínkou je, že nemožnost stihnout původní termín vznikla v souvislosti s epidemií koronaviru.Toto prominutí sankcí je automatické, poplatníci o to nemusí žádat.
Prominutí sankcí u vyúčtování závislé činnosti
Zaměstnavatelé měli kromě také povinnost podat za uplynulý rok 2019
vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
, a to v termínech:–
do 1. 3. 2020 (resp. 20. 3., pokud podávají elektronicky) pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané zálohově, a
–
do 1. 4. 2020 pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkovou daní.
Pokuta za pozdní podání
druhého z těchto vyúčtování, tj. vyúčtování daně vybírané srážkou za rok 2019
, je rozhodnutím ministryně financí také prominuta
, ale opět za podmínek, že k podání dojde do 1. 7. 2020
a pozdní podání mělo souvislost s epidemií koronaviru.Prominutí zálohy na daň z příjmů splatné do 15. 6. 2020
Poplatníkům daně z příjmů je určena další úleva, a to
prominutí zálohy na daň z příjmů splatné do 15. 6. 2020
, která se váže ke zdaňovacímu období kalendářního roku. Podle pravidel v § 38a ZDP se může jedna o pololetní nebo čtvrtletní zálohy. Prominutí znamená, že záloha nemusí být zaplacena
(o to vyšší ale může být doplatek za rok 2020, v návaznosti na podání přiznání).K uvedenému je ale třeba dodat, že k prominutí platby jiných záloh na daň z příjmů (např. pro právnické osoby účtující v hospodářském roce) plošně nedošlo. Poplatník, který by neměl dostatek prostředků na zaplacení, může požádat správce daně o povolení posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky (viz § 156 DŘ).
Prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení
Pokuta za nepodání kontrolního hlášení
(KH) je plošně prominuta
v souvislosti s epidemií koronaviru všem plátcům DPH za předpokladu, že–
jde o pokutu udělovanou podle § 101h odst. 1. písm. a) ZDPH (tedy v situaci, že KH je sice podáno pozdě, ale správce daně nemusel plátce k podání vyzývat) a
–
vznikla-li by povinnost k úhradě pokuty v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (jde tedy o případy pozdního podání KH za únor až červen 2020).
V případě ostatních pokut za nepodání KH, tj. pokut podle § 101h odst. 1. písm. b) až d) ZDPH by se už muselo o prominutí individuálně žádat podle § 101k ZDPH.
Prominutí pokuty za nepodání přiznání k DPH
V předchozím zmíněná individuální žádost o prominutí tvrdší sankce za nepodání KH podle § 101h odst. 1. písm. b) až d) ZDPH může vést k další úlevě, ale pouze tehdy, když správce daně vyhoví a alespoň částečně pokutu za nepodání KH promine. V takovém případě bude mít plátce DPH
prominutu i pokutu za podání opožděného přiznání k DPH
, a to za předpokladu, že přiznání podá nejpozději v den, kdy opožděně podal kontrolní hlášení.Prominutí pokuty za opožděné podání tvrzení daně (obecně)
K
prominutí pokuty za opožděné podání tvrzení daně
dojde dle rozhodnutí ministryně financí také při splnění následujících podmínek:–
–
správce daně žádosti vyhověl
(v případě prominutí úroku z prodlení třeba i částečně).Speciální podmínky pro prominutí pokuty za opožděné podání tvrzení daně v tomto případě nejsou (ale obecně mohly vyplynout z kladného rozhodnutí o žádosti poplatníka).
Bezúplatné dodání zboží nebo poskytnutí služeb z pohledu DPH
Na základě deseti rozhodnutí ministryně financí dochází také
k prominutí DPH v případě bezúplatného dodání zboží nebo poskytnutí služeb
. Přitom:–
Dvě rozhodnutí určují promíjejí DPH u
dodání zboží podle seznamu zboží
, který je součástí těchto rozhodnutí (viz FZ č. 6). V případě prvního rozhodnutí se jedná např. o testovací soupravy, obličejové masky, roušky, ochranné brýle, obličejové štíty, rukavice, síťky na vlasy, ochranné oděvy, teploměry, přístroje dýchací a pro kyslíkovou terapii, v případě druhého rozhodnutí jde např. o dezinfekční prostředky (na ruce, ostatní), peroxid vodíku v určité formě, lékařské, chirurgické nebo laboratorní sterilizátory. Prominutí DPH se týká jak bezúplatné dodání vyjmenovaného zboží, tak dodání zboží, které bylo použito pro výrobu vyjmenovaného zboží. V případě zboží uvedeného v druhém rozhodnutí (dezinfekční prostředky atd.) musí dojít k bezúplatnému dodání zboží plátci, který je oprávněn výrobě vyjmenovaného zboží. –
Další čtyři rozhodnutí promíjejí DPH u
dodání zboží v návaznosti na příjemce
, kterým může být poskytovatel zdravotních služeb, zařízení sociálních služeb, Armáda ČR nebo základní složky integrovaného záchranného systému.–
Poslední čtyři rozhodnutí promíjejí DPH při bezúplatném
poskytnutí služby v předchozím vyjmenovaným příjemcům
.Podmínkou prominutí DPH je, že se bezúplatné plnění uskutečnilo od 12. 3. 2020 do skončení nouzového stavu.
Dodejme, že prominutí DPH neznamená, že by došlo k osvobození plnění, proto zůstává poskytovateli zachován nárok na odpočet DPH na vstupu. Podle informace správce daně platí, že:
–
poskytovatel by měl vystavit (jako při jiných bezúplatných plněních) doklad o použití,
–
plnění se má zahrnout na řádek č. 26 (Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně) a
–
v kontrolním hlášení se plnění vykazovat nemá.
Příjemce zboží nebo služby pochopitelně nárok na odpočet DPH na vstupu nemá.
Prominutí sankcí u daně z nabytí nemovitých věcí
U daně z nabytí nemovitých věcí
se rozhodnutím ministryně se promíjí
:–
pokuta za opožděné daňové přiznání
daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, a–
úrok z prodlení
a úrok z posečkané částky
na dani z nabytí nemovitých věcí nebo na záloze, jejímž prostřednictvím se tato daň platí.Prominutí se v obou případech
týká povinností
, které mají uplynout v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020
. Předpokladem je, že příslušná povinnost (podání přiznání nebo uhrazení daně či zálohy na daň) bude splněna do 31. 8. 2020, a pochopitelně pozdní plnění povinnosti bude souviset s epidemií koronaviru.Připomeňme, že termín pro podání přiznání a pro zaplacení daně (nebo zálohy na daň, pokud je daň počítána správcem na základě směrné hodnoty) k dani z nabytí nemovité věci je do konce 3 kalendářního měsíce po rozhodné události (např. zapsání vkladu do katastru nemovitostí). To znamená, že jsou tímto dotčena nabytí nemovitých věcí, kde katastr nemovitostí zapsal změnu vlastnictví od 12/2019 do 04/2019.
V této souvislosti je nutné upozornit, že se může stát, že daň z nabytí nemovitých věcí nebudeme muset doplácet vůbec. Ve hře je totiž návrh na zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Návrh zákona, který by tuto daň zrušil, projednala a schválila Vláda ČR na svém zasedání 30. 4. 2020, ovšem finální návrh zákona ještě do Sněmovny nedorazil, proto nebudeme návrh dále rozebírat.
Posun termínů pro splatnost záloh
Úlevy daňovým subjektům se týkají i daně silniční. Rozhodnutí ministryně financí dochází k
prominutí úroků z prodlení
a úroků z posečkané částky za pozdní zaplacení zálohy
na daň silniční za
–
1. čtvrtletí 2020
(ta byla splatná do 15. 4. 2020) a –
2. čtvrtletí 2020
(ta je splatná do 15. 7. 2020).Předpokladem je, že úhrada zmíněných záloh bude provedena nejpozději do 15. 10. 2020 (tedy v termínu určeném pro platbu zálohy za 3. čtvrtletí).
Prominutí správních poplatků
Součástí rozhodnutí ministryně financí je i prominutí některých správních poplatků, stanovených podle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (dále jen „sazebník“).
Promíjí se správní poplatky
: –
podle položky 1 odst. 1 písm. c) sazebníku
(1 000 Kč) za žádost o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky dle § 259b DŘ a za žádost o prominutí pokuty za nepodání KH podle § 101k ZDPH a–
podle
položky 1 odst. 1 písm. d) sazebníku
(400 Kč) za žádost o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (§ 156 DŘ), nebo o změnu tohoto rozhodnutí,–
podle položky odst. 1 písm. f) sazebníku
(300 Kč) za žádost o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie (nařízení EP a Rady EU č. 952/2013),–
podle položky odst. 1 písm. g) sazebníku
(1 000 Kč) za žádost o povolení úlevy na dani nebo cle dle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie, a–
podle položky 1 odst. 2 písm. a) sazebníku
(100 Kč) za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu.Dodejme, že všechna prominutí správních poplatků jsou časově omezena na dobu od vydání příslušného rozhodnutí ministryně financí do 31. 7. 2020.
Daňové úlevy zpracované v zákonech
V dalším uvedené
daňové úlevy
vznikly na základě legislativního procesu
. Budeme zmiňovat: –
zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, vč. jeho květnové novely č.234/2020 Sb.
–
zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a
–
květnovou novelu zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních včetně novely č.229/2020 Sb.
Kompenzační
bonus
pro OSVČSamostatný
zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu
, přináší asi nejvýznamnější podporou pro podnikající fyzické osoby v souvislosti s epidemií koronaviru. Kompenzační
je v zákoně definován jako daňový bonus
bonus
na kompenzaci některých následků souvisejících s krizovými opatřeními z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2.Aktuální znění zatím počítá s kompenzačním bonusem
pro osobu samostatně výdělečně činnou
(„OSVČ“) za předpokladu, že kromě svého podnikání nevykonávala (v měsících, za které se chce kompenzační bonus
získat) činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec (přípustný je pouze výkon pedagogické činnosti). Nárok bude za předpokladu, že OSVČ: podnikala k 12. 3. 2020 nebo je její samostatná výdělečná činnost přerušena ode dne, který nastal po 31. 8. 2019 (a k obnově došlo až po 12. 3. 2020).K poměrně tvrdé podmínce neúčasti na nemocenském pojištění zaměstnanců doplňme, že
podmínky účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců
jsou stanoveny v § 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s případnými výjimkami pro zaměstnání malého rozsahu (§ 7) a u dohod o provedení práce do 10 000 Kč (§ 7a). Kdo se rozumí pro účely nemocenského pojištění zaměstnancem pak upravuje § 5.Vazba na nemocenské pojištění se zákonodárcům nepovedla, protože účast zakládá i drobné zaměstnání s odměnou jen 3 000 Kč měsíčně. Chápeme, že stát má dotační programy pro udržení zaměstnanosti („Antivirus“), a tudíž asi zákonodárci nechtěli, aby měla daná OSVČ podporu z více zdrojů, ale proč pak z kompenzačního bonusu nevyloučili třeba i podnikající důchodce, kterým byl i v době nouzového stavu vyplácen důchod v plné výši?
Výše kompenzačního bonusu
byla stanovena na 500 Kč za každý den
bonusového období. Po květnové novele máme až tři bonusová období:–
první
od 12. 3. do 30. 4. 2020
(tj. až 50 dní, maximální výše bonusu mohla být až 25 000 Kč), –
druhé
od 1. 5. do 8. 6. 2020
, a–
třetí, které může vláda stanovit svým nařízením v rámci období od 9. 6. do 31. 8. 2020, ale pouze pro dny, kdy trvá omezení činnosti v důsledku krizových opatření.
Další nutnou podmínkám pro vyplacení je, aby
samostatná výdělečná činnost
ve dnech, za které se kompenzační bonus
poskytne, byla zcela nebo z části omezena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření
(zejména v případech uzavření provozovny nebo omezení jejího provozu, karantény nebo péče o dítě OSVČ nebo jeho zaměstnance, omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech nebo při omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti).Nárok na kompenzační
bonus
nevzniká ve dnech, kdy OSVČ obdržela podporu v nezaměstnanosti (tu naopak nezíská za dny, kdy jí byl vyplacen bonus
). Kompenzační bonus
je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávku v hmotné nouzi, tzn. jeho vyplacení může takovou dávku snížit až na nulu.O kompenzační
bonus
je třeba požádat svého místně příslušného správce daně
, a to nejpozději do 60 dnů po skončení příslušného bonusového období. V žádosti je nutné čestně prohlásit, že byly splněny podmínky, a uvést účet pro zaslání bonusu.Pro podání žádosti platí všechny standardní způsoby podání, státní správa ale preferuje bezkontaktní podání. Proto v situaci, kdy se podání uskuteční prostřednictvím portálu státní správy a nebude elektronicky podepsané, bude stačit vytisknout potvrzení o elektronickém podání žádosti, podepsat jej a poslat na příslušný finanční úřad třeba jen naskenované (ofocené) mailem!
Kompenzační
bonus
by měl být podle dikce zákona zaslán žadateli „bez zbytečného odkladu“.Kompenzační
bonus
pro společníky malých s. r. o.Jak se ale ukazuje, nemusí jít o poslední novelu zákona o kompenzačním bonusu. Ve Sněmovně je jako sněmovní tisk č. 850 projednávána novela, která by mohla umožnit za obdobných pravidel jako v případě OSVČ
poskytnutí
kompenzačního bonusu společníkům malých s. r. o.
Na to, zda ale bude přijata, si musíme ještě nějaký ten týden počkat. Jisté také není, že bude přijata ve stejné podobě, v jaké byla předložena, předmětem diskusí budou určitě podmínky, které mají společníci a malá s. r. o. plnit. Proto navržené podmínky nyní nebudeme podrobně rozebírat.Daňový režim ošetřovného pro OSVČ
Součástí tohoto textu popisujícího změny v daňových zákonech nejsou informace o různých podpůrných dotačních programech. Přesto jeden zmíníme. Je jím dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu („MPO“) s názvem „
Ošetřovné pro OSVČ
“. Vše v uvozovkách proto, že OSVČ nárok na ošetřovné (podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) obecně nemají. Přesto (anebo právě proto) přišlo MPO s jakousi alternativou, pokud OSVČ pečovala v době epidemie o dítě do 13 let (příp. o dítě do 26 let nebo jinou osobu, jsou-li alespoň lehce závislé na pomoci jiné osoby podle zákona o sociálních službách).Jelikož se u OSVČ nejedná o dávku nemocenského pojištění, měl by být příjem na základě tohoto programu u OSVČ zdaněn jako jiné
dotace
. Nicméně podle § 10 zákona o kompenzačním bonusu je tato dotace
osvobozena od daně z příjmů fyzických osob.Novela zákona o spotřebních daních
Novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „ZSD“), přijatá v souvislosti s epidemií koronaviru, má řešit dva okruhy problémů:
–
Dává správci daně možnost
povolit v odůvodněných případech
provozovateli daňového skladu návrat piva
uvolněného do volného daňového oběhu zpět do režimu podmíněného osvobození od daně
, a to za účelem likvidace nebo přepracování
. Vratka spotřební daně pak pomůže provozovateli skladu kompenzovat výpadek prodeje způsobený epidemií koronaviru. Nové ustanovení § 89 odst. 4 ZSD má však omezenou účinnost jen do 31. 12. 2020.–
Druhé opatření se váže na nové sazby spotřební daně z tabákových výrobků, platné od 1. 3. 2020. Dosud
neprodané výrobky se starou nálepkou
by se musely do 31. 5. 2020 stáhnout, což mohl být problém, novela proto na přechodnou dobu zákonnou lhůtu
pro stažení o jeden měsíc prodlužuje
. Návazně na stažení tabákových výrobků dochází k přechodnému časovému posunu u dalších souvisejících lhůt (u provedení soupisu tabákových nálepek, u likvidace cigaret, pro bezsankční období), opět vždy o jeden měsíc. Toto prodloužení lhůt bude platit jen do 30. 9. 2020, pak se lhůty vrátí do původní podoby.Přerušení EET v důsledku koronaviru
Všichni asi víme, že 1. 5. 2020 měla startovat poslední vlna
elektronické evidence tržeb
(dále jen „EET“). Je však zřejmé, že z důvodu nouzového stavu a souvisejících opatření je plnění povinností v souvislosti s evidováním tržeb hodně komplikované, pro někoho možná i nemožné, a to nejen pro startující podnikatele, ale i pro ty, kteří již tržby evidují.Zákonodárci proto přijali
samostatný zákon č. 137/2020 Sb.
, o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který situaci okolo EET řeší takto:–
V období
od 27. 3. 2020 po dobu nouzového stavu
(vyhlášeného dne 12. 3. 2020) dochází k pozastavení evidence tržeb
. Podnikatelé nejsou povinni plnit povinnosti podle ZET (s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití).–
V období
3 měsíce ode dne ukončení nouzového stavu
dochází k pozastavení některých povinností uložených v ZET. Podnikatelé nejsou povinni plnit evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení
. Nicméně např. registrace do nového zvláštního režimu již bude možná.Jde tedy o přerušení EET, a to pro všechny povinné subjekty. Jelikož nouzový stav neskončí dříve než 17. 5. 2020, znamená to, že tržby se nebudou evidovat minimálně do 17. 8. 2020. Ve hře je ale novela zákona (projednávaná jako sněmovní tisk č. 849), která může posunout termín neevidování tržeb až na 31. 12. 2020.
Na závěr máme ještě jednu pozitivní zprávu – přeřazení
některých služeb a zboží do druhé snížené sazby DPH
, které bylo schváleno spolu s poslední vlnou EET (viz novela zákonem č. 256/2019 Sb.), výše zmíněné přerušení EET neohrozilo, takže stravovací služby vč. čepovaného piva a další vybrané položky jsou podle plánu od 1. 5. 2020 v 10% sazbě DPH.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 06/2020.