S účinností od 12. března 2020 byl vládou České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2). Za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty byla v návaznosti na §260 daňového řádu (dále DŘ ) o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně přijata řada rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 ze dne 16. 3. 2020 a č. 5/2020 ze dne 24. 3. 2020, byl vydán pokyn GFŘ D-44 (je zveřejněn ve FZ č. 4/2020), dále je řada opatření obsahem zákonů č. 134/2020 až 137/2020 Sb. , a zákona o kompenzačním balíčku.
Přijaté daňové balíčky a zákony v souvislosti s koronavirem
Ing.
Ivan
Macháček
1. Termín daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019
I když termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob za rok 2019 zůstává dle zákonných ustanovení DŘ nezměněn,
za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování daně z příjmů a zaplacení daně z příjmů za zdaňovací období 2019
(vyjma vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle §38j odst. 4 ZDP) nejpozději dne 1. 7. 2020 se daňovým subjektům automaticky promíjí:
–
pokuta
podle §250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání
nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019;Je tak umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmů a uhradit daň později bez sankce
(bez pokuty za opožděné podání daňového přiznání a bez úroku z prodlení z důvodu pozdní úhrady nedoplatku na dani). Poplatník, který má připravené daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 a nechce čekat až do 1. 7. 2020, může jej odevzdat jak v zákonném termínu 1.4.2020, tak v rozmezí od tohoto data až do 1. 7. 2020 (bez sankcí). Toto se týká i úhrady nedoplatku na dani vypočteného v rámci daňového přiznání. Půjde zejména o poplatníky, využívající odeslání daňového přiznání ze své datové schránky.Podání daňového přiznání a úhrada daně až do 1. 7. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů, a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající fyzické osoby, tj. osoby, které povinně nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se to i těch poplatníků, kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání, příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy, případně při jejich vzájemné kombinaci či kombinaci s příjmy z podnikání.
2. Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky
Dle §259b odst. 1 DŘ je daňový subjekt oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Dále platí, že pokud je dle §156 odst. 1 DŘ správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední), pak na základě §157 odst. 2 DŘ vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNR, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Na základě rozhodnutí ministryně financí dochází u daňových subjektů:
–
jimž byl
na základě individuální žádosti podle §259b DŘ
alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle §250 DŘ
, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení;–
jimž bylo
na základě individuální žádosti podle §156 DŘ
povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle §250 DŘ
, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.Prominutí se aplikuje bez časového omezení a dopadá na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. došlo k posečkání úhrady daně.
3. Plátci DPH a kontrolní hlášení
Z §101h odst. 1 písm. a) ZDPH vyplývá, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván.
Ministryně financí rozhodla o prominutí pokuty plátcům DPH za nepodání kontrolního hlášení podle §101h odst. 1 písm. a) ZDPH
, pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Tolerance bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno šířením viru SARS-CoV-2. Dále
je plátcům DPH
v případech, kdy jim bude v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 na základě individuální žádosti prominuta alespoň částečně pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle §101h odst. 1 písm. b), c) nebo d) ZDPH, automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání k DPH
za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání bude prominuta za předpokladu, že k podání tohoto přiznání dojde nejpozději v den, kdy bude podáno opožděné kontrolní hlášení.Při posuzování žádostí o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení správce daně postupuje dle Pokynu GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
4. Pokyn GFŘ D-44
Pokyn GFŘ D-44 (FZ č. 4/2020) upravuje postup orgánů Finanční správy ČR při rozhodování o
prominutí úroku z prodlení
podle §252 DŘ a úroku z posečkané částky
dle §157 odst. 2 DŘ na všech druzích daně, a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč
podle §101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH, a to v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Vztahuje se na případy, kdy vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následné podání souvisejícího kontrolního hlášení nastalo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020
.Zatímco rozhodnutí ministryně financí se týká pokuty ve smyslu §101h odst. 1 písm. a) ZDPH ve výši 1 000 Kč, v pokynu GFŘ se hovoří o pokutách za nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě ve výši:
–
dle písmene b) – 10 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podá plátce v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
–
dle písmene c) – 30 000 Kč, pokud kontrolní hlášení plátce nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,
–
dle písmene d) – 50 000 Kč, pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.
Při vzniku úroku ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle §259 a násl. DŘ v souladu s Pokynem GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně. Při vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč může daňový subjekt požádat o prominutí pokuty podle §101k ZDPH v souladu s Pokynem GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.
Pokyn obsahuje průběh posuzování prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení a vlastní věrohodné prokazování daňového subjektu.
V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu). V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.
V pokynu je upozorněno, že
prominout úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže
. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno
. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí.5. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a úhrada daně
Na základě rozhodnutí ministryně financí
dochází k prominutí daňovým subjektům:
–
pokuty dle §250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí
(dlePodmínkou prominutí pokuty a úroku z prodlení je splnění uvedených povinností nejpozději dne 31. 8. 2020.
Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020. Uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo v rozhodném období povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt přesto daň do 31. 8. 2020 uhradí. V případech, kdy si daňový subjekt požádá a bude mu povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, lze úrok z posečkané částky prominout na základě individuální žádosti podle §259b DŘ.Příklad 1
Občan zakoupil nemovitost, přičemž k úhradě smluvní ceny došlo počátkem únoru 2020 a zápis vkladu do katastru nemovitostí byl proveden 6. 3. 2020.
Poplatník může bezsankčně podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit zálohu ve smyslu §44 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. až do 31. 8. 2020. V tomto případě dochází u něho automaticky k prominutí pokuty za opožděné daňového přiznání a úroku z prodlení za opožděnou úhradu zálohy (daně).
6. Záloha na daň z příjmů k 15. 6. 2020
Rozhodnutím ministryně financí dochází k
prominutí zálohy na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle §38a odst. 3 a 4 ZDP, splatnou 15. 6. 2020
(jedná se jak o zálohu, kterou platí poplatníci daně z příjmů čtvrtletně, tak o zálohu, kterou platí poplatníci pololetně – obě k 15. 6. 2020). Prominutím zálohy však nedochází k prominutí samotné daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období 2020
.Prominutí splatnosti jedné zálohy řeší předpokládané dopady šíření viru SARS-CoV-2 na omezený dostatek likvidity u nejširšího okruhu daňových subjektů. Hromadné prominutí zálohy se týká fyzických a právnických osob, které mají zdaňovací období kalendářní rok. V ostatních případech (např. pokud je zdaňovacím obdobím hospodářský rok) je nutno postupovat ve smyslu §174 odst. 5 DŘ, dle kterého správce daně může stanovit zálohy jinak, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat na základě žádosti podané daňovým subjektem.
7. Prominutí správních poplatků
Všem daňovým subjektům je prominut
:
–
správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. c) Sazebníku
obsaženého v zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle §259b DŘ a za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle §101k ZDPH, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020;–
správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. d) Sazebníku
za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020.Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována.
Dále je všem daňovým subjektům prominut správní poplatek spojený s přijetím žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie a správní poplatek spojený s přijetím žádosti o povolení úlevy na dani nebo cla podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie. Prominutí se vztahuje na období ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí (24. 3. 2020) do dne 31. 7. 2020.
8. Kompenzační
bonus
pro OSVČ (tzv. Pětadvacítka)Zákon o kompenzačním bonusu (sněmovní tisk č. 808) upravuje
poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků
souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení.Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ
podle zákona č. 155/1995 Sb. (např. živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně), pokud tuto činnost vykonává jako hlavní, nebo vedlejší
[a to pouze z důvodů, že jde o osobu podle §9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde o osobu pobírající invalidní nebo starobní důchod, osoba je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu nebo se připravuje na budoucí povolání (student)] a tato OSVČ byla aktivní ke dni 12. 3. 2020 resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. 8. 2019.Cílem kompenzačního bonusu je
zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání.
Podmínkou kompenzačního bonusu je, že OSVČ současně nevykonává zaměstnání.Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační
bonus
, pokud OSVČ nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou
v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:–
nutnosti uzavřít provozovnu
subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz
,–
karantény
subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,–
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance (uzavření škol),
–
omezení poptávky
po výrobcích, službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek
nebo služeb potřebných pro výkon činnosti.Kompenzační
bonus
je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým je období od 12. 3. do 30. 4. 2020.
Celková částka kompenzačního bonusu tedy pro OSVČ činí 25 000 Kč
. Kompenzační bonus
se bude vyplácet za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti.Kompenzační
a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádosti jsou přijímány e-mailem, poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady. bonus
se vyměřuje na základě žádosti, která obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus
Kompenzační
. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.bonus
není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnémuŽádost o kompenzační
, jinak nárok na kompenzační bonus
lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového obdobíbonus
zaniká. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus
a kompenzační bonus
nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.Kompenzační
, tedy v procesním režimu správy daní. Je proto bonus
bude spravován jako daňový odpočet podle daňového řáduvyužit nejen prvek čestného prohlášení, který odpovědnost za to, že požadavky budou vzneseny pouze z řad potřebných, do značné míry přenáší na podnikatele samotné, ale rovněž koncept tzv. samovyměření, kdy kompenzační na základě podané žádosti.
Tento koncept na jedné straně velmi zjednodušuje a zrychluje samotné vyměření, na straně druhé však garantuje, že pokud bude při následném kontrolním postupu zjištěno, že kompenzační bonus
bude vyměřen ex lege
bonus
byl vyměřen v nesprávné výši, bude následkem nejen doměření daně, ale také vznik sankce v podobě penále podle daňového řádu.Uvedený koncept tak vychází z toho, že žadateli o kompenzační
porušení prvotní důvěry
, které se vyměřením ex lege
bonus
dostalo, bude následně spojeno se vznikem příslušné sankce
. Odpovědnost žadatelů je tedy klíčovým prvkem, jakkoliv platí, že ze strany orgánů zajišťujících správu kompenzačního bonusu bude uplatňován maximálně vstřícný a kooperativní přístup.9. Změny v oblasti evidence tržeb
Zákonem č. 137/2020 Sb.
ze dne 25. 3. 2020 došlo k následujícím úpravám v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu: a)
Subjekt evidence tržeb
není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb
s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020
;b)
Subjekt evidence tržeb
není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost
a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu
vyhlášeného dne 12. 3. 2020. 10. Změna v platbách zdravotního pojištění OSVČ
Zákonem č. 134/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 se do zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,
vkládá nový §28c
, z něhož vyplývá:–
Přehled
podle §24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je OSVČ povinna předložit za rok 2019 všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. 8. 2020
;–
Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit
do 8 dnů
po dni, kdy Přehled byl podán (nebo měl být podán). Novou výši záloh je třeba v Přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem;–
Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 podle §18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se do 21. 9. 2020 nepoužije. Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné vzniká nejdříve od 22. 9. 2020;
–
OSVČ neplatí zálohy na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020
;–
OSVČ, jejíž
záloha na pojistné je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu,
je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu. Tuto výši pojistného za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled za rok 2020;–
Záloha na pojistné, kterou by OSVČ zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu
;–
Provedla-li OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.
Závěr:
1.
OSVČ, které odvádí měsíčně zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši
, tzn. částku 2 352 Kč, nemusí za měsíce březen až srpen 2020 odvádět žádné pojistné a zálohy jsou jim prominuty v plné výši. Stejně se postupuje u OSVČ, které ze zákona hradí zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než minimální pojistné;2.
OSVČ, které platí měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vyšší než minimální,
jsou v měsících březen až srpen 2020 prominuty zálohy ve výši minimálního vyměřovacího základu, ale musí zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného, přičemž tuto částku může OSVČ uhradit kdykoliv během roku 2020 nebo ji doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.3.
Provedla-li již OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.
4.
Platby pojistného osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) za období březen až srpen 2020
nejsou prominuty
. U pozdních plateb ale není vymáháno penále. Platby pojistného za tyto měsíce lze tedy bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020.5.
Platby pojistného za zaměstnance za období březen až srpen 2020
nejsou prominuty
. Platby pojistného za tyto měsíce však lze bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020.11. Změna v platbách sociálního pojištění OSVČ
Zákonem č. 136/2020 Sb
. ze dne 25. 3. 2020 dochází u OSVČ k následujícím změnám:–
OSVČ
vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost nejsou automaticky ze zákona povinny platit zálohy na sociální pojištění za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020.
Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020;–
Pojistné na sociální pojištění stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích se snižuje
za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březen až srpen 2020
samostatná výdělečná činnost, o částku:–
2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
–
1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost;
–
Pro účely §11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy považují za zaplacené;
–
Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné, za tzv.
vyloučenou dobu
.Příklad 2
OSVČ vykonává v roce 2020 hlavní samostatnou výdělečnou činnost a hradí minimální zálohy na pojistné – na sociální pojištění 2 544 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění 2 352 Kč měsíčně.
Za měsíce březen až srpen 2020 nemusí OSVČ hradit žádné zálohy na obě pojistné. V rámci podání přehledu na OSSZ a na příslušnou zdravotní pojišťovnu za rok 2020 je OSVČ prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 x 2 544 Kč = 15 264 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 x 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy za rok 2020 částka 29 376 Kč.
Příklad 3
OSVČ pobírá starobní důchod a současně vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (jako autor odborných příspěvků). V roce 2020 hradí zálohy na pojistné na sociální pojištění 5 600 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění 2 589 Kč měsíčně.
Za měsíce březen až srpen 2020 připadá záloha na sociální pojištění ve výši 5 600 Kč – 1 018 Kč = 4 582 Kč a záloha na zdravotní pojištění ve výši 2 589 Kč – 2 352 Kč = 237 Kč. Tyto zálohy nemusí OSVČ hradit a může je doplatit až v rámci podaného přehledu za rok 2020. V rámci podání přehledu za rok 2020 je OSVČ prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 x 1 018 Kč = 6 108 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 x 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 20 220 Kč.
V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020, je umožněno OSVČ podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 příslušné OSSZ a zaplatit případné dlužné pojistné v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 3. 8. 2020. Pokud však OSVČ podá daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 v zákonném termínu do 1. 4. 2020 nebo později (do 1. 7. 2020), vždy platí termín podání přehledu na OSSZ do 1 měsíce po podání daňového přiznání ve smyslu znění §15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 05/2020.