Zdaňování příjmů a zdravotní pojištění

Vydáno: 27 minut čtení

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. , o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, v části první, měnící ZDP , textově upravilo mimo jiné § 6 odst. 1 ZDP . Zde došlo jednak k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 ZDP byla slova „a funkční požitky“ zrušena), jednak ke koncepčně novému pojetí příjmů ze závislé činnosti, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou například i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Zdaňování příjmů a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Z aktuálně platné formulace § 6 ZDP je tak patrné podřazení funkčních požitků režimu příjmů ze závislé činnosti. Nicméně, příjmy ze závislé činnosti jsou i funkční požitky, kterými jsou ve smyslu § 6 odst. 10 ZDP například odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
Vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 236/1995 Sb.“), které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují příjmy zdaňované podle § 6 ZDP. Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniká, pokud se jedná o osobu uvedenou jako výjimku v § 5 písm. a) v bodech 1–7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) – osoby uvedené v těchto výjimkách nejsou ve zdravotním pojištění zaměstnanci. To znamená, že v roce 2017 zaměstnanci nejsou například osoby činné na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 2 500 Kč nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění (vznik zaměstnání) se od 1. 1. 2015 u jednoho zaměstnavatele sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce (dále jen „DPP“). U příjmů specifikovaných jako funkční požitky nebo u příjmu na základě pracovní smlouvy není určena žádná hranice pro vznik účasti na zdravotním pojištění, a tedy i pro vznik zaměstnání – v těchto případech se platí pojistné z jakékoli částky příjmu, případně i s přihlédnutím k zákonnému minimu platnému pro zaměstnance.
 
Příjmy ze závislé činnosti
V právních podmínkách platných od 1. 1. 2017 je specifikován § 6 odst. 1 ZDP, řešící problematiku příjmů ze závislé činnosti, kterými tak jsou:
1.
plnění v podobě:
a)
příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
b)
funkčního požitku;
2.