Likvidace společnosti s ručením omezeným

Vydáno: 40 minut čtení

Řada důvodů může vést k tomu, že společníci s ručením omezeným již nechtějí nebo nemohou pokračovat ve své podnikatelské činnosti (viz článek autorky Umění odejít aneb zánik účasti společníka v s. r. o. v č. 3/2020 Účetnictví v praxi). To však nemusí znamenat konec obchodní korporace jako právnické osoby. Může však nastat situace, kdy dojde k dobrovolnému nebo nucenému zrušení společnosti s ručením omezeným bez právního nástupce, anebo s právním nástupcem (přeměna). Jestliže se nejedná o zrušení společnosti s právním nástupcem, s výjimkou řešení úpadku konkursem, musí vždy následovat likvidace.

Likvidace společnosti s ručením omezeným
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
 
Ukončení činnosti s. r. o. bez právního nástupce
Obdobně jako při procesu konstituování společnosti s ručením omezeným (dále také „s. r. o.“), kde se rozlišuje mezi založením a vznikem, diferencuje obchodní právo i mezi zrušením a zánikem společnosti.
 
Zrušení s. r. o.
Zrušením je podstatně dotčena existence obchodní
korporace
. Dnem zrušení přestává společnost naplňovat svůj účel. Zrušená společnost ale neztrácí svoji právní osobnost, svoji právní subjektivitu. Nadále existuje jako subjekt práv a povinností, jako právnická osoba, podnikatel, účetní jednotka, daňový subjekt. Tento stav trvá až do okamžiku zániku společnosti.
Právní jednání, které se týká zrušení obchodní
korporace
, musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Legalizaci podpisů provádějí nejen notáři, ale je možné využít i advokáty, krajské, městské, okresní nebo obecní úřady, držitele poštovních licencí aj. pověřené subjekty. Dokument, u kterého se ověřuje podpis, může být jen v českém nebo slovenském jazyce, jinak musí být přeložen. Úředně ověřený podpis nelze nahradit elektronickým podpisem, zaručeným elektronickým podpisem, ani elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu ve smyslu zákona o elektronickém podpisu; ani jeden z těchto podpisů není považován za ekvivalent úředního ověření podpisu.
Společnost s ručením omezeným se zrušuje dle § 168 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“):
právním jednáním,
uplynutím doby,
rozhodnutím orgánu veřejné moci,
dosažením účelu, pro který byla ustavena a
z dalších důvodů.
O zrušení s. r. o. (a jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora) rozhodují svým shodným projevem vůle všichni společníci (při osobní neúčasti lze souhlas udělit písemně nebo jiným způsobem, pokud to společenská smlouva umožňuje). Pouze v případě, že by tak určila společenská smlouva, pak by byla ke zrušovacímu rozhodnutí příslušná valná hromada (§ 171 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZOK“).
Ke zrušení společnosti může dojít buď s právním nástupcem, kdy dochází k přeměně společnosti, nebo ke zrušení bez právního nástupce, kdy dochází k likvidaci společnosti.
 
Dobrovolné zrušení s. r. o.
O dobrovolném zrušení s. r. o. rozhoduje valná hromada (všichni společníci). Dohoda společníků o zrušení společnosti má formu veřejné listiny, tzn. notářského zápisu. Valná hromada jmenuje likvidátora.
Základní důvody, z nichž dochází k dobrovolnému zrušení společnosti, jsou
uplynutí doby, na kterou byla společnost založena;
dosažení účelu, pro který byla společnost založena;
důvod uvedený ve společenské smlouvě; např. ztráta živnostenského oprávnění, nezískání určitého osvědčení, certifikace, normy kvality, neúspěšný pokus o uzavření určitého obchodu.
 
Nucené zrušení s. r. o.
Nucené zrušení s. r. o. vždy provádí soud a následuje likvidace. Likvidátora přitom jmenuje a odvolává výhradně soud.
K nucenému zrušení může dojít na základě
rozhodnutí soudu – na návrh nebo i bez návrhu
a)
společnost vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
b)
společnost již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
c)
nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
d)
tak stanoví zákon;
rozhodnutí soudu – na návrh toho, kdo má právní zájem nebo na návrh státního zastupitelství
a

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
89/2012 Sb., občanský zákoník
90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů

Nařízení vlády

351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích

Vyhlášky

323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a o zrušení některých vyhlášek
190/2017 Sb., k provedení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele)