Registrační povinnosti daňových subjektů

Registrační povinnost není stanovena pro poplatníky daně z nabytí nemovitých věcí ani pro poplatníky daně z nemovitých věcí.

V § 125 DŘ je obecně stanoveno, že .

Daňovým subjektem se podle § 20 odst. 1 DŘ rozumí osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně (daňový řád nestanoví kdo je poplatníkem nebo plátcem daně, ale pro jednotlivé daně to je vymezeno příslušným hmotně právním daňovým zákonem).

Registrační povinnost daňového subjektu zahrnuje jednak povinnost podat přihlášku k registraci k příslušným daním a zároveň povinnost oznámit správci daně údaje potřebné pro správu daní. Náležitosti přihlášky k registraci i oznámení o změně registračních údajů, jakož i údaje potřebné pro správu daní, jsou stanoveny v příslušných formulářích vydaných Ministerstvem financí.

V § 126 DŘ je stanoveno, že . Tyto údaje obsahují příslušné tiskopisy přihlášek k registraci.

Podle § 72 DŘ lze přihlášku k registraci podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem, přičemž toto podání lze učinit i datovou zprávou, s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 DŘ. Totéž platí pro oznámení o změně registračních údajů.

Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci činit pouze datovou zprávou, s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ, tj.

Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je podle § 127 DŘ daňový subjekt povinen tuto změnu oznámit správci daně prostřednictvím podání , a to do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup (např. živnostenský rejstřík, obchodní rejstřík); okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem podle § 56 odst. 2 DŘ.

Podle § 129 DŘ ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky k registraci, popřípadě ode dne odstranění jejích vad. Ve zvlášť složitých případech může být tato lhůta prodloužena nejblíže nadřízeným správcem daně. V případě pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v přihlášce k registraci správce daně vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit. Jestliže daňový subjekt vyhoví této výzvě později než ve lhůtě stanovené správcem daně, považuje se přihláška k registraci za podanou až tímto dnem.

Změnu registračních údajů provede správce daně na základě oznámení o změně registračních údajů, popřípadě na základě vlastního zjištění.

Nesplní-li daňový subjekt své registrační povinnosti (tj. nepodá přihlášku k registraci nebo neoznámí změny registračních údajů), může správce daně rozhodnout o registraci (popř. o zrušení registrace) nebo o změně registračních údajů z moci úřední.

Nově zaregistrovanému daňovému subjektu přidělí správce daně (DIČ), které obsahuje:

Podle § 130 odst. 2 DŘ je daňový subjekt povinen uvádět své DIČ ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto DIČ registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem (například při vystavování daňových dokladů podle zákona o dani z přidané hodnoty nebo podle zákona o spotřebních daních).

Podle § 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob fyzické osoby. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob jsou daňovými rezidenty ČR nebo daňovými nerezidenty.

Podle § 39 odst. 1 ZDP je poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem ČR, povinen

Povinnost podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob do 15 dnů od zahájení činnosti, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, se týká i poplatníka, který je spolupracující osobou podle § 13 ZDP (zahájením samostatné činnosti se v tomto případě rozumí zahájení spolupráce s poplatníkem).

Obdobně je podle § 39 odst. 2 ZDP povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud:

Podle § 39 odst. 3 ZDP je poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým nerezidentem, povinen

V § 39 odst. 4 ZDP je stanoveno, že poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy

Podle § 17 ZDP jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob právnické osoby a také například organizační složky státu, podílové fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy a svěřenské fondy podle občanského zákoníku. Poplatníci daně z příjmů právnických osob jsou daňovými rezidenty ČR nebo daňovými nerezidenty.

Podle § 39a odst. 1 ZDP je poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem ČR, povinen.

Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou podle § 39a odst. 4 ZDP povinni.

Podle § 39a odst. 2 ZDP je poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, jemuž vznikla na území ČR stálá provozovna, povinen.

Podle § 39a odst. 3 ZDP je poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, povinen

V § 39a odst. 5 ZDP je stanoveno, že poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek nejsou povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy

Podle § 38c odst. 1 ZDP se plátcem daně rozumí poplatník daně z příjmů se sídlem nebo bydlištěm na území ČR, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem:

Podle § 38c odst. 2 ZDP je plátcem daně též poplatník daně z příjmů, který je daňovým nerezidentem, pokud:

Od roku 2015 je plátcem daně také poplatník se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie (EU) nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území ČR organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost.

V § 21 DŘ je stanoveno, že má-li plátce daně organizační jednotku, kde dochází k výkonu povinností stanovených daňovým zákonem, zejména vybírání, srážení nebo zajištění daně, a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou, pokud tak stanoví zákon. Plátcova pokladna vykonává práva a povinnosti plátce daně; pokud si ale jednání plátce daně a osoby oprávněné jednat za plátcovu pokladnu odporuje, je rozhodující jednání plátce daně.

Registrační povinnost plátce daně upravuje § 39b odst. 1 ZDP. Podle tohoto ustanovení je plátce daně povinen (tj. například do 8 dnů ode dne, ve kterém přijal prvního zaměstnance).

Registraci plátcovy pokladny upravuje § 39b odst. 2 ZDP. Podle tohoto ustanovení je plátce daně povinen .Při registraci plátcovy pokladny je plátce daně povinen určit osobu, která je oprávněna jednat za plátcovu pokladnu jeho jménem.

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“), je poplatníkem daně silniční ten, kdo

Podle § 4 odst. 2 zákona o dani silniční je poplatníkem daně silniční rovněž

Podle § 16 odst. 4 zákona o dani silniční je nový poplatník povinen .

Podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) se registrace k DPH týká osob povinných k dani, přičemž se může jednat o povinnou či dobrovolnou registraci plátce nebo o povinnou či dobrovolnou registraci identifikované osoby.

Podle § 5 odst. 1 ZDPH se za osobu povinnou k dani považuje osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, nebo skupina. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

Podle § 5a odst. 1 ZDPH se pro účely tohoto zákona skupinou rozumí skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a.

Nejčastěji se osoba povinná k dani stane ze zákona plátcem z důvodu překročení stanoveného limitu obratu. Podle § 6 odst. 1 ZDPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč, stane plátcem, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Podle § 6 odst. 2 ZDPH se osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 stává plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.

Osoba povinná k dani, která se z důvodu překročení stanoveného limitu obratu stala plátcem, je podle § 94 odst. 1 ZDPH povinna.

Další důvody, pro které se osoba povinná k dani stává ze zákona plátcem, jsou vymezeny v § 6b až 6e ZDPH. Podle § 94 odst. 2 ZDPH je plátce uvedený v § 6b až 6e povinen .

Do 30. 6. 2017 platilo podle § 6a ZDPH, že pokud se alespoň jeden společník společnosti stal plátcem, stali se plátci i ostatní společníci téže společnosti (pokud byli osobami povinnými k dani a v rámci společnosti se uskutečňovala plnění s nárokem na odpočet daně) a tito ostatní společníci byli podle § 94 odst. 2 povinni podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stali plátci podle § 6a. V § 95 bylo stanoveno, že společník, který se stal plátcem, byl povinen informovat o této skutečnosti ostatní společníky, a to do 15 dnů ode dne, kdy se stal plátcem. Podle § 6a dále platilo, že společník společnosti se stal plátcem i při vstupu do společnosti, ve které společně s plátcem uskutečňoval plnění s nárokem na odpočet daně.

S účinností od 1. 7. 2017 byla výše uvedená registrační i oznamovací povinnost společníků zrušena. Podle nové právní úpravy se naplnění podmínek pro zákonnou registraci společníka společnosti (dle § 6 a § 6b až 6e ZDPH) sleduje individuálně u každého jednotlivého společníka bez ohledu na naplnění těchto podmínek u ostatních společníků. Může tak běžně nastat situace, že společníky jedné společnosti jsou jak plátci, kteří vznikli ze zákona či na základě dobrovolné registrace, tak i osoby, které plátci nejsou. Společníci, kterým nevznikne zákonná povinnost registrace k DPH (například z důvodu překročení stanoveného limitu obratu), se mohou registrovat a stát se plátci dobrovolně. Společník, který není plátcem, se případně při splnění zákonných podmínek může stát identifikovanou osobou.

V § 95a ZDPH jsou stanovena pravidla pro skupinovou registraci ve vazbě na vymezení skupiny v § 5a.

Podle § 96 ZDPH je osoba povinná k dani povinna uvést v přihlášce k registraci také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost, přičemž je oprávněna určit čísla účtů, která budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Osoba povinná k dani se může stát plátcem i na základě dobrovolné registrace. Podle § 94a ZDPH může dobrovolně podat přihlášku k registraci plátce osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně. Dobrovolně může podat přihlášku k registraci plátce i osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku.

Podle Informace GFŘ k problematice registrace k dani z přidané hodnoty ze dne 16. 4. 2019 (dále jen „Informace GFŘ“) může správce daně zejména u nově vzniklých subjektů požadovat doložení splnění podmínek pro registraci k DPH, například může požadovat doložení informace, jakou konkrétní ekonomickou činnost bude daňový subjekt uskutečňovat, kde ji bude uskutečňovat, jak bude tato činnost zabezpečena po stránce personální, materiální, technické, finanční apod.

Podle uvedené Informace GFŘ lze za účelem urychlení procesu registrace podat souběžně s přihláškou k registraci přílohu týkající se doložení výkonu ekonomické činnosti žadatele o registraci, popřípadě i jiné přílohy prokazující naplnění ostatních zákonných podmínek pro registraci plátce, nebo přílohy dokládající některé údaje nezbytné pro správu daně uváděné v přihlášce (např. skutečné sídlo, bankovní účet). Pro tento účel lze použít tiskopis „Příloha přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty – informace o ekonomické činnosti“, který je k dispozici v databázi aktuálních tiskopisů na webových stránkách finanční správy.

Poskytnutí informací správci daně ve formě uvedené přílohy však nevylučuje možnost zahájení postupu k odstranění pochybností v registračních údajích, což může proces registrace plátce značně prodloužit. Podle Informace GFŘ může správce daně tento postup zahájit vždy, když mu vzniknou pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v přihlášce k registraci. Zaslání vyplněné přílohy dokládající výkon reálné ekonomické činnosti může (ale také nemusí) vzniku těchto pochybností zabránit.

O dobrovolnou registraci plátce nemohou žádat osoby povinné k dani, které uskutečňují pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.

Podle § 6f ZDPH je osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, . Obdobně to platí i pro osobu povinnou k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku.

V § 6g až 6i ZDPH jsou vymezeny případy, kdy se osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani, stává ze zákona identifikovanou osobou, například:

Podle § 97 ZDPH je identifikovaná osoba .

V § 97a ZDPH jsou stanoveny procesní podmínky pro podání přihlášky k dobrovolné registraci identifikované osoby. Z § 6k a § 6l ZDPH vyplývá, že při dobrovolné registraci se osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani stávají .

Zvláštní režim jednoho správního místa v tuzemsku může použít osoba povinná k dani, která poskytuje vybranou službu a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa podle § 110a a násl. ZDPH. Zvláštním režimem jednoho správního místa je režim mimo EU a režim EU. Podle § 110b odst. 2 písm. b) ZDPH se pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa rozumí vybranou službou služba poskytovaná osobě nepovinné k dani s místem plnění na území EU, a to:

Hodlá-li osoba povinná k dani v tuzemsku používat zvláštní režim jednoho správního místa a splňuje-li v tuzemsku podmínky jeho použití, je podle § 110l odst. 1 ZDPH .

Pokud osoba povinná k dani, která v tuzemsku splňuje podmínky použití příslušného režimu zvláštního režimu jednoho správního místa, poprvé poskytla vybranou službu, na kterou hodlá v tuzemsku použít tento režim, je podle § 110l odst. 2 ZDPH . V přihlášce k registraci tato osoba uvede den, kdy tuto službu poskytla.

V § 110l odst. 3 ZDPH je upraven postup registrace v případě, kdy osoba povinná k dani přestane používat zvláštní režim jednoho správního místa (režim EU) v jiném členském státě a hodlá používat zvláštní režim jednoho správního místa (režim EU) v tuzemsku, protože sem přemístí sídlo nebo přestane mít v jiném členském státě provozovnu. V takovém případě musí osoba povinná k dani .

Podle § 101a odst. 2 ZDPH lze přihlášku k registraci nebo o změně registračních údajů podat pouze elektronicky; to ale zatím neplatí pro identifikované osoby.

Od 1. 1. 2021 bude povinnost podat přihlášku k registraci nebo o změně registračních údajů pouze elektronicky platit i pro identifikované osoby.

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), jsou právnické nebo fyzické osoby, které se staly plátcem daně podle § 4 odst. 1 (například právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR), kromě stanovených výjimek povinny se . Osoby uplatňující nárok na vrácení daně jsou povinny se registrovat nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, nejsou-li již jako plátce daně registrovány.

Plátce je povinen se registrovat ke každé spotřební dani samostatně.

Zákon o spotřebních daních dále obsahuje ustanovení, podle kterých jsou

Splní-li osoba uvedená v § 134x a § 134zi zákona o spotřebních daních podmínky registrace, správce daně ji zaregistruje a v rozhodnutí o registraci jí pro daný daňový účel přidělí registrační číslo.

V částech čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že .

Uvedená registrační povinnost se týká:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 02/2020.