Jednoduché účetnictví v podmínkách roku 2019

Vydáno: 21 minut čtení

Současná právní úprava jednoduchého účetnictví je obsažena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví “), s účinností od 1. 1. 2016. Od stejného data nabyla účinnosti také vyhláška č. 325/2015 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „prováděcí vyhláška “).

Jednoduché účetnictví v podmínkách roku 2019
Ing.
Jiří
Vychopeň
Do konce roku 2015 mohly vybrané účetní jednotky, a to občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, vést jednoduché účetnictví podle dřívějších právních předpisů, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč; přitom se na ně vztahovala ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích předpisů, která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. 12. 2013. To však znamenalo, že v letech 2014 a 2015 se uvedené účetní jednotky musely při vedení jednoduchého účetnictví řídit prováděcími předpisy, které v té době již nebyly v platnosti, a to:
-
opatřením Ministerstva financí čj. 281, 283/77 411/2000 ze dne 10. 11. 2000, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, které bylo změněno a doplněno opatřením Ministerstva financí čj. 281/33 494/2001 ze dne 11. 4. 2001 (tento předpis byl k 1. 1. 2004 zrušen zákonem č. 437/2003 Sb.), a
-
vyhláškou č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (tento předpis byl k 1. 1. 2004 zrušen zákonem č. 437/2003 Sb.).
Podle uvedených předpisů vedly až do konce zdaňovacího období roku 2003 povinně jednoduché účetnictví i fyzické osoby, které podnikaly nebo provozovaly jinou samostatnou výdělečnou činnost a prokazovaly své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro zjištění základu daně, pokud se na ně nevztahovala povinnost vést podvojné účetnictví.
Od 1. 1. 2016 platí podle § 1f odst. 1 zákona o účetnictví, že účetní jednotka, která je tuzemskou nebo zahraniční právnickou osobou, může vést jednoduché účetnictví, pokud:
a)
není plátcem daně z přidané hodnoty,
b)
její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
Pro účely jednoduchého účetnictví se celkovými příjmy rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období; do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.
c)
hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč
Pro účely jednoduchého účetnictví se hodnotou majetku rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni; do úh