Jak změnit účetní období

Vydáno: 37 minut čtení

Až na přechodné výjimky trvá účetní období vždy 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž se zpravidla shoduje s kalendářním rokem. Pokud má ale účetní jednotka zájem, může její „roční“ účetní období začínat prvním dnem jiného kalendářního měsíce, než je leden, pak jej označujeme za hospodářský rok. Tato volba má i daňové dopady, zatímco u poplatníků daně z příjmů právnických osob je hospodářský rok zároveň zdaňovacím obdobím pro účely této daně, tak u fyzických osob i pak zůstává zdaňovacím obdobím klasicky kalendářní rok.

Jak změnit účetní období
Ing.
Martin
Děrgel
 
Druhy účetních období
Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí, přičemž toto období se označuje jako „
účetní období
“. Účetním obdobím je – až na dále uváděné výjimky – vždy
nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců
a buď se shoduje s kalendářním rokem (dále také „KR“), nebo je tzv. hospodářským rokem (dále také „HR“). Hospodářský rok je definován jako účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Protože kalendářní rok má vždy 12 kalendářních měsíců, umožňuje 12 druhů účetních období v trvání dvanácti kalendářních měsíců:
jedno roční účetní období odpovídající přesně kalendářnímu roku (od ledna do prosince),
jedenáct „ročních“ účetních období (od února až prosince) coby tzv. hospodářských roků.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=8412.jpg
Hospodářský rok musí vždy začínat prvním dnem kalendářního měsíce – jiného než leden, není možné, aby si jej účetní jednotka vymezila jiným „ročním“ cyklem, například od 16. 8. do 15. 8. následujícího kalendářního roku. Zas až takovou libovůli zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neumožňuje, což ale účetní jednotky v praxi asi vůbec netrápí.
Jak bylo předesláno, v určitých
případech může účetní období trvat jinou dobu než 12 kalendářních měsíců
po sobě jdoucích. Jde o specifické situace, kdy zkrátka „roční“ cyklus není možné nebo nutné dodržet:
Při vzniku účetní jednotky
k jinému dni než k 1. 1.:
účetní období bude kratší než 12 měsíců, protože před vznikem účetní jednotky se účetnictví nevedlo,
pokud vznikla v období tří měsíců před koncem kalendářního roku,
může být o tuto zbývající část kalendářního roku první účetní období nové účetní jednotky delší než 12 měsíců.
Při zániku účetní jednotky
k jinému dni než ke konci kalendářního nebo hospodářského roku:
účetní období bude kratší než 12 měsíců, protože po zániku účetní jednotky se účetnictví nevede,
pokud došlo k zániku v období tří měsíců po skončení kalendářního
nebo hospodářského roku, může být toto poslední účetní období účetní jednotky o příslušnou dobu delší než 12 měsíců.
Příklad 1
Možná účetní období při vzniku účetní jednotky
Obchodní společnost ABC, s. r. o., vznikne (tj. bude zapsána do obchodního rejstříku) ke dni 1. 11. 2017.
Protože účetní jednotka vznikla v období tří měsíců před koncem kalendářního roku 2017 (tj. v období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017), může se rozhodnout, že jejím historicky prvním účetním obdobím bude:
buď období kratší než 12 měsíců, konkrétně dva měsíce od 1. 11. 2017 do 31. 12. 2017,
nebo období delší než 12 měsíců, konkrétně 14 měsíců od 1. 11. 2017 do 31. 12. 2018.
Praktičtější bude druhá varianta, protože pak se není třeba trápit první účetní závěrkou již hned na počátku podnikání (k 31. 12. 2017), kdy je zpravidla třeba řešit řadu existenčních a provozních úkolů a kdy se teprve osvojují účetní pravidla. Při druhé variantě se bude první účetní závěrka sestavovat až za poměrně dlouhý čas – k 31. 12. 2018 – takže lze předpokládat, že v té době již bude firma dostatečně „zajetá“ a snáze to zvládne.
Jak si dále ještě upřesníme, možná je také varianta, že účetní jednotka si hned od počátku zvolí jako účetní období hospodářský rok začínající dnem jejího vzniku (1. 11. a končící s koncem října vždy následujícího kalendářního roku, tj. 31. 10.). Pak ale bude nadále jejím účetním obdobím takto vymezený hospodářský rok, což většině firem nevyhovuje; samozřejmě je možné po čase přejít na účetní období kalendářní rok, to by ale byla další zbytečná komplikace. Nicméně, tato zvýšená administrativní práce navíc se poplatníkovi může vyplatit třeba tím, že hned za první zkrácené období uplatní plné roční daňové odpisy hmotného majetku a další hned v následujícím 12měsíčním zdaňovacím období, v důsledku tak o 1 až 11 měsíců uspíší celkové odepsání předmětného majetku.
Při přechodu (změně) z účetního