Spojené osoby v zákoně o daních z příjmů - souvislosti, definiční znaky a vybrané problematické otázky (část III)

Vydáno: 28 minut čtení

Tento příspěvek, který je třetím příspěvkem v sérii článků1) zabývajících se problematikou spojených osob dle zákona o daních z příjmů , se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením druhé kategorie spojených osob – tj. osob jinak spojených.

Spojené osoby v zákoně o daních z příjmů – souvislosti, definiční znaky a vybrané problematické otázky (část III)
doc. Mgr. Ing.
Karel
Brychta,
Ph.D.,
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav financí
Bc.
Lukáš
Gabryš,
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, student programu Účetnictví a finanční řízení podniku
 
Osoby jinak spojené (obecné vymezení)
Druhou velkou skupinu spojených osob tvoří osoby, které k sobě váže jiný vztah než vztah založený na podílu na kapitálu či hlasovacích právech. Samotné spektrum
osob jinak spojených
je relativně široké. Jednotlivé typy jsou vymezeny v § 23 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) následovně:
osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby;
osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou vzájemně jinak spojené2);
osoby ovládající a ovládané a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou3);
osoby blízké;
osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
 
Osoby podílející se na vedení nebo na kontrole jiných osob
 
Osoby podílející se na vedení
Pojem
vedení
není v ZDP blíže specifikován – při jeho výkladu je tak zapotřebí využít dalších „zdrojů“ (v daném případě judikatury a odborné literatury4)). Výklad pojmu
vedení
ve spojení s transakcemi mezi spojenými osobami podal rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) např. ve svém rozsudku ze dne 07. 11. 2007, sp. zn. 2 Afs 165/2006, v němž konstatoval, že: „…
pod pojmem ‚vedení‘ budou nepochybně zahrnuty všechny formy ‚obchodního vedení‘, vedle toho tam však budou spadat i některé další formy ovlivňování konkrétní činnosti obchodní společnosti, a to takové, které mají podstatný vliv na její hospodaření, a tedy zprostředkovaně i na výši její daňové povinnosti z hlediska daně z příjmů právnických osob“.
Zmíněné
obchodní vedení
je svěřeno do působnosti statutárního orgánu, resp. jeho členům.5) Jeho náplní je zejména
„organizování a řízení podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech“.
6) Stejnými slovy charakterizoval obchodní vedení i NSS ve svém rozsudku ze dne 18. 3. 2005, sp. zn. 4 Afs 24/2003, kde jej dále konkretizoval jakožto
„rozhodování o organizačních, technických, obchodních, personálních, finančních aj. otázkách běžného života“.
7)
Vedení však nelze zaměňovat se strategickým řízením.8) Osoba či osoby určující strategické či koncepční zaměření akciové společnosti (dále jen „a. s.“) tak zřejmě nemohou být bez dalšího9) považovány za osoby podílející se na vedení této a. s. ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP. Pokud by se připustil takový extensivní výklad, bylo by nutné do tohoto typu spojených osob zařadit všechny akcionáře, kteří mají právo rozhodovat o zásadách či pokynech ve smyslu § 435 odst. 3 a §