Zdravotní pojištění k 1. 1. 2022 v číslech a datech

Minimálním vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance je ve zdravotním pojištění minimální mzda. Nařízením vlády č. 405/2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvýšila minimální mzda na 16 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 1. 2022 z této nové částky.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem projeví především při:

Nařízením vlády č. 253/2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na . Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvyšuje od 1. 1. 2022 z hodnoty 1 767 Kč na (13,5 % z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně navíc 200 Kč.

Obecně je zvyšování vyměřovacího základu pro tento účel v souladu s ustanovením § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., kdy částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. 6. změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího, přičemž se přihlíží k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.

Částka 14 570 Kč současně představuje od 1. 1. 2022 i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Osoba je ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance tehdy, je-li jí (mimo zákonných výjimek) zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

U pracovní smlouvy (při jakékoli výši příjmu) a u dohody o pracovní činnosti (při příjmu alespoň 3 500 Kč) musí zaměstnavatel

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkám, že dohody o provedení práce řeší zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2012.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (od 1. 1. 2022 tedy do minima 16 200 Kč) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013 – 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů (zákon č. 267/2014 Sb.) však tuto situaci zcela zásadním způsobem změnilo. V části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ trvale zrušen jak u zaměstnavatelů (a zaměstnanců), tak u OSVČ.

Formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen „Přehled“) podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují.

Pokud zaměstnavatel nepředloží Přehled, může mu zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, která činí v roce 2022 za každého zaměstnance a za kalendářní měsíc částku 7 315 Kč, včetně penále odvíjejícího se od této hodnoty. Mimoto může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli za nepředložení Přehledu pokutu až 50 000 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2022 ……………………..19 455,50 Kč

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2022 (0,135 x 19 455,50) ………..2 627 Kč

Minimum neplatí ve zdravotním pojištění pro OSVČ uvedené v § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.

V průběhu roku 2022 lze zálohu snížit:

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2022 částku 2 187 Kč, do prosince 2021 činila tato platba 2 052 Kč.

Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

S ohledem na dosavadní nejednotnou praxi ohledně posuzování posledního dne a lhůty, která má uplynout během víkendu či ve svátek, se stanoví, že – obdobně jako v případě počítání času podle správního řádu – se tato lhůta považuje za prodlouženou do nejbližšího následujícího pracovního dne.

Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce, k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě.

Jednou z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou členové okrskových volebních komisí při všech volbách, které se u nás konají.

Podle novelou provedené úpravy se za zaměstnance nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Jelikož se objevují úvahy o tom, v jakém druhu voleb bude umožněno hlasování ze zahraničí, jedná se v rámci technické změny o určité zobecnění, zcela setrvávající v mezích stávajícího účelu výjimky.

Platí zásada, že pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem [což je podle § 5 písm. a) bodu 7. zákona č. 48/1997 Sb. i člen okrskové volební komise], nevyplývají pro zaměstnavatele z této skutečnosti žádné povinnosti a osoba si musí řešit své zdravotní pojištění jiným způsobem.

Pojistné (resp. zálohy na pojistné u OSVČ) je za příslušný kalendářní měsíc splatné:

Dnem platby pojistného (zálohy na pojistné u OSVČ) je při bezhotovostním styku den připsání úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.

Pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den.

V uplynulém období docházelo k situacím, kdy zdravotní pojišťovny vyplácely částky přeplatku např. ve výši několika korun poštovními poukázkami s mnohem vyššími náklady. S účinností od 1. 1. 2022 se stanovuje minimální výše přeplatku, kterou zdravotní pojišťovna vrací plátci, a tato částka musí v úhrnu činit nejméně 200 Kč. Jak vyplývá z ustanovení § 19 zákona č. 592/1992 Sb., stejně se postupuje i při vracení přeplatku na penále – po dohodě se zdravotní pojišťovnou lze přeplacené penále převést na pojistné.

Obdobným způsobem se také aktualizuje částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, a to z 50 Kč na 200 Kč. V této souvislosti upozorňuji, že jinak postupují zdravotní pojišťovny u penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. Dlužné pojistné a penále, převyšující tyto hodnoty, jsou zdravotní pojišťovny povinny vůči dlužníkům uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě jejich nezaplacení vymáhat – viz § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. Naproti tomu pokutu za porušení zákona zdravotní pojišťovna uložit může, ale také nemusí.

Pokud samoplátci nebo zaměstnavatelé nezaplatí pojistné (zálohu na pojistné včetně případného doplatku pojistného u OSVČ) včas a ve správné výši, vznikne těmto skupinám penále.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb., část šestá, se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Penále, jakož i dlužné pojistné, je příslušná zdravotní pojišťovna podle zákona povinna plošně vymáhat vůči všem plátcům.

O prominutí vyměřeného penále lze zdravotní pojišťovnu požádat v rámci institutu odstranění tvrdosti. V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. 1. 2022 zvyšuje hranice penále, o kterém rozhodují zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč. Důvodem pro přijetí této změny je mimo jiné i skutečnost, že za období fungování systému veřejného zdravotního pojištění, tedy od 1. 1. 1993, se výrazně zvýšily například minimální zálohy OSVČ, platby pojistného osobami bez zdanitelných příjmů nebo také minimální platby pojistného zaměstnavateli. Rozhodčí orgány zdravotních pojišťoven se tak mohou důkladněji zaměřit například na rozhodování o odvolání proti rozhodnutí zdravotních pojišťoven, které je časově i věcně náročnější.

Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Od 1. 1. 2022 tak nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože je ta ukládána v řízení o přestupku.

Pro vyměření a vymáhání dlužného pojistného a penále platí ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 desetiletá promlčecí doba (předtím pětiletá). Pokutu za porušení zákonných povinností zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo.

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za:

V případě osob samostatně výdělečně činných může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

Na rozdíl od povinného uplatňování (tedy vyměřování a v případě nezaplacení i vymáhání) dlužného pojistného a penále zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a zejména závažnosti provinění plátce s případnými dopady do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.