Nedobytná pohledávka
Plné znění otázky
Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že:
• dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky,
• firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek,
• od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích,
• právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta.
Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba?
Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu?
Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?
Odpověď
Ve smyslu § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je u příslušné pohledávky zaúčtovat opravnou položku. Pokud se jedná o daňový přístup, je nutné testovat opravnou položku časově podle § 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, a to § 8a, §8c nebo § 8 zákona o rezervách, který se týká insolvenčního řízení. Pokud nebudou zaúčtovány opravné položky, nelze pohledávku podle § 24 odst. 2 písm. y) odepsat jako daňový náklad.
Podle zákona o rezervách lze pohledávku odepsat dle § 8a, pokud od konce sjednané doby splatnosti pohledávky uplynulo více než: